Šlehačková oblaka
Tereza Salte
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532738/bmid_slehackova-oblaka-65d83452cd416.png
4
601
601
Audiokniha Šlehačková oblaka obsahuje deníkové zápisky blogerky Terezy Salte, která na svém blogu TerezaInOslo dokázala motivovat tisíce lidí, aby už konečně přestali snít a začali si své sny plnit. Napsala a čte Tereza Salte. Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly. Režie Daniel Tůma.... celý text
Pro ženy Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno:
2019
,
Voxi
Interpreti: Tereza Salte
více info...
Přidat komentář
Životní příběh Terezy Salte, který rozhodně nebyl prokládán jen šlehačkou, ale pokud něco chcete a jdete si za tím, tak se to jednoho dne splní. Hlavní je překonat všechny překážky a nástrahy a pak přijde ten zasloužený happy end. A upozorňuji dopředu: po přečtení budete chtít na 90% navštívit Oslo :-)
Tuto knihu mohu jen doporučit těm, kteří rádi čtou Terezčin blog.
Je skvělá! :-)
Blogerka, která psala články o svém životě v Norsku, o vztahu a manželství s Norem, o cestě zpět do ČR a nyní, aktuálně, o svém malém synkovi. Pokud vás zajímá cestování, Skandinávský životní styl, recepty, sport, motivace... to vše na jejím blogu najdete.
Ve své knize popisuje svůj život od doby, kdy se dostala do Norska. Při vyprávění se vrací i do dětství, vzpomíná na svou zesnulou maminkou a popisuje všechny vzestupy a pády, které ji dovedly až tam, kde teď je.
Jazyk autorky je velmi květnatý, zezačátku až moc. Někdy jsem měla problém s pochopením příliš dlouhých vět a začátkem se celkem opakovala. Čím dále jsem se v knize posouvala, tím více však byl text srozumitelnější a Terezy vyprávění mě nakonec upoutalo natolik, že jsem na ni myslela, i když jsem zrovna knihu nečetla.
Mnohdy jsem nechápala, jak moc osud jednomu člověku naloží a obdivovala, kolik toho autorka musela ve svém životě zvládnout. Kniha je mi inspirací a motivací, ač přímo motivační není. Nebude vás otravovat žádnými radami s citáty. Spíš vše vyplyne tak přirozeně a vy si budete říkat: “No když ona zvládla takové věci, tak já to přece musím zvládnout taky!” Zároveň si uvědomíte, že ač na sociálních sítích vidíte jen to krásné, to pozlátko, neznamená to, že se dotyčný má jako v bavlnce. Každého člověka v životě provází nějací démoni a za mnohými úspěchy je dlouhá a náročná cesta plná zklamání. Jak se ale můžete na Terezy profilu přesvědčit, vytrvat a bojovat vždycky stojí za to!!!
Knihu Šlehačková oblaka tedy hodnotím 4 hvězdičkami z 5 a moc moc chválím nejen za krásný obsah, ale také za velmi povedené ilustrace. A těším se, že se jednou dočkáme pokračování!
Nádherná kniha. Mám ráda životní příběhy a tenhle je opravdu moc zajímavý! Jednu dobu jsem brečela, protože autorka umí moc dobře popsat atmosféru a své city. Moc se mi líbila! :)
Ta holčičí část ve mně si říká, že to je romantická pohádka, ale ta druhá část, co pije 5 piv za večer a chodí na výlety s krosnou spát pod širák, si říka "wtf, co jsem si to půjčila za přeslazené klišé". Bohužel to na mě bylo sladké až moc, všechny ty smutné a dramatické momenty byly tou přeslazeností přebity. A motivační řeči o spojení vesmíru taky nemusím. Ale Tereza umí moc pěkně navodit atmosféru a popsat ji, to zas jo.
Kniha je plna materialu s potencialem, ktery byl ale vyuzit mizerne. Zajimave tema, zajimave udalosti - vse ovsem pohrbeno silenym stylem psani. Detailni popis nerelevantnich veci na ukor rychleho popisu veci stezejnich a zajimavych. Caste opakovani.
Příjemné, víkendové čtení pro holky, přesto na mě místy až moc naivní. Na druhou stranu některé pasáže mě docela překvapily - třeba ta o výpravě a pobytu v Keni, takový zážitek jsem autorce místy opravdu záviděla a vůbec bych neřekla, že je něco takového pro ni. Takže v tomto ohledu příjemné překvapení a celá tato část (hlavně ta s návštěvou sirotčince) se mi moc líbila. Hodnocení mi ale shazují přeslazené pasáže o svatbě, díky kterým jsem pomalu měla problém se k celé té Africe vůbec prokousat. Kdo ale čte Terčin blog, knihu by si určitě měl přečíst, je to taková pohádka pro velký holky s pěknými popisy Norska a místních zvyků, jak autorka sama mnohde uvádí - takové čtení ke kakau se šlehačkou :)
Milá, laskavá a místy emotivní kniha, na odpočinkové odpoledne. Jednoduché čtení, takový dívčí román, který pohladil po duši, nešlo se odtrhnout. Knihu jsem měla půl roku doma a jelikož jsem naposledy dočetla podobný životní příběh Terky (Livemorecz), tak Šlehačková oblaka byla jasná volba. Co jsem očekávala mi kniha dala, trošku se mi zde promítaly vzpomínky na mládí, kdy jsem četla: Život je přece jen krásný od S.Boo.
A určitě si od Terezky S. budu pamatovat: " Šťastní dokážeme být teprve tehdy, když poznáme sami sebe a to, co nás šťastnými opravdu dělá."
Zajímavý příběh holky, která od malička dřela, aby si zasloužila svůj vysněný život. Tak trochu čekala, že na ni všude čekají s otevřenou náručí, že bude mít práci snů, dokonalou rodinu, úžasný život bez problémů. Jenomže skutečnost bývá často dost jiná. Tereza přitom všem ale neztrácela naději a pozitivně motivovala i lidi kolem sebe a čtenáře svého blogu. Bohužel literární úroveň její knihy není nijak úžasná, osobně mi dost vadil i celkový naivně-idealistický styl a používání klišé o tom, že štěstí si musí hledat každý sám. Přečteno za jedno odpoledne.
Knihu jsem dostala jako dárek, blog Terezy jsem znala už z dřívějška. Občas jsem na něj zavítala, ale pravidelným čtenářem nejsem. Ve stručnosti pro mě kniha byla „pohlazením na duši“, bylo mi u ní smutno i veselo, je tam i pár myšlenek, nad kterými se člověk pozastaví a popřemýšlí. Četla jsem ji jako oddechovku, rozhodně splnila má očekávání. :)
Na začátku jsem se dost ztrácela, ale zhruba od poloviny se mi kniha dost líbila.
Terezu Salte ani její blog jsem nikdy nějak extra nesledovala, jestli jsem ho někdy četla, tak už si to nepamatuji. Kdyby na Databázi neprobíhala čtenářská výzva a mezi úkoly nebylo i to, aby člověk přečetl knihu, kde se jedna z postav nejmenuje jako on, dost pravděpodobně bych se ke knize nedostala.
A to by dle mého názoru byla škoda. Jde o poměrně útlounkou knížečku, která vám toho však hodně dá. Ostatně, když člověk umí číst mezi řádky, najde si něco i v románku pro dívky - tedy podle mého názoru. V knize Šlehačková oblaka jsem našla pár takových stránek, kde byly tak krásné myšlenky, že jsem si ty stránky musela rovnou i založit.
Byla to tedy zajímavá knížka. Ale proč ty čtyři hvězdičky a ne plný počet? Ač mě to ze začátku bavilo, připadalo mi, že to všechno ke konci spěje až moc rychle a asi by mě i zajímalo, jak probíhala Terezina svatba, trošku mě mrzelo, že zrovna tohle vynechala. Četlo se to tedy dobře a autorka zajisté psát umí, ale bylo to na mě hrozně moc uspěchané a části, které mě zajímaly, byly zbytečně useknuté.
Tuto knihu jsem vyhrála v soutěži a před jejím přečtením jsem autorky blog sledovala jen zřídka. Nicméně od knihy jsem nic neočekávala, tím pádem mě nezklamala ale ani vyloženě nepotěšila. Popravdě jsem čekala na pořádný děj, který však nepřišel. Ovšem čtení o Norsku bylo docela zajímavé. Co se týče ilustrací, ty jsou pěkné.
Něco tak hloupého už jsem dlouho nečetla, jestli vůbec. Knihu jsem četla kvůli tématu, ale samotný obsah i zpracování byly ubohé. Čekala jsem víc.
Knihu jsem si koupila s tím, že jsem doufala, že se dozvím něco o autorčiných zkušenostech s Norskem a Nory. Ve výsledku bohužel, zklamání - v podstatě jediné co jsem se dozvěděla je, že manžel autorky je nejskvělejší chlap na světě, což názor na Nory utvořit nepomáhá. Čtení knihy pro mě bylo extrémně náročné, časové přeskoky mi vůbec nesedly, byly nelogické a vlastně doteď nevím, kdy se některé části děje odehrávaly.. škoda, čekala jsem více.
Kniha mě moc neoslovila, Terezin blog čtu, ale tady prostě nebylo, nic, co by mě přinutilo se ke knize ještě jednou vrátit. Trošku zklamání, ale vyzdvihnu popis norského života.
Tak tohle byla kniha pro mě. Obdivuji všechny, kteří dokáží odjet do ciziny (ať už studovat nebo pracovat). Líbilo se mi, co všechno jsem se o Norsku dozvěděla. Jak slaví Velikonoce, oblíbená jídla a popsaná všechna krásná místa. Momentálně po dočtení knihy mám chuť se jít sbalit a do Norská odjet. Navíc jsem díky knize objevila Terezy blog, což je pro mě další pozitivum. Jestli bude někdy nějaké pokračování nebo další kniha, tak se na ni moc těším.
Předesílám, že obdivuju autorčinu cílevědomost a pracovitost.
Ale kniha samotná je pro mě spíše zklamáním.
Hlavním tématem knihy měla být cesta za splněním snů.
Co vlastně jsou autorčiny sny?
V osobním životě je to určitě spokojený rodinný život a šťastný partnerský vztah. Autorka však o svém vlastním partnerském vztahu píše tak málo, že to inspirací nemůže být snad pro nikoho, vlastně jen popisuje partnera v superlativech. Zřejmě z potřeby chránit si své soukromí vytváří obraz dokonalého vztahu, který je vlastně až... čtenářsky nezajímavý, protože nicneříkající.
Ještě problematičtější je však popis cesty za splněním kariérního snu. V knize to není podáno zcela natvrdo, ale autorka si v prvé řadě představuje dobře placenou, prestižní práci. Na tom není v zásadě nic špatného, je to jen zcela banální. Je poměrně dost vypovídající, že autorka se vlastně v knize vůbec nezabývá tím, co (obsahově) by chtěla v práci dělat. Sice píše o "práci pro neziskovku pomáhající v Africe", ale z popisu výběrových řízení, kterých se účastní, i pozice, kterou se jí v Norsku nakonec podaří získat, to na směřování do neziskového sektoru příliš nevypadá. Ale i příběh o tom, jak se autorka pokoušela uplatnit v marketingu, by mohl být zajímavý... kdyby byl odvyprávěn. Autorka se však spíše než na vyprávění souvislejšího příběhu soustředí na dramatický popis banálních okamžiků typu "odevzdávám přihlášku na vysokou školu", "první den ve škole", "jdu ke státnicím" atd. O tom, jak se skutečně autorka dostala tam, kde je po pracovní stránce dnes, se čtenář nedozví vlastně nic.
Z knihy celkově hodně čiší, že autorka chce "být osobní", ale ve skutečnosti na sebe nechce a nemůže si dovolit prozradit cokoliv, co by mohlo být kontroverzní - protože je nakonec matkou dítěte, které tu bude chodit do školky, školy atd., osobou jednající s úřady, šéfovou svých podřízených, obchodní partnerkou...
Krásná knížka s krásným životním příběhem, i když to ne vždy krásné a šlehačkové bylo. Tereza toho prožila&zažila hodně, až se stydím, že já (stejně stará), toho tolik snad ani nestihla.. :) Tereza je prostě holka, která se toho nebojí!:) Určitě inspirace. Díky!