Šlehačková oblaka
Tereza Salte
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538265/bmid_slehackova-oblaka-6640abe006218.jpg
4
605
605
Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly.... celý text
Pro ženy Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno:
2019
,
Voxi
Interpreti: Tereza Salte
více info...
Přidat komentář
Příjemné čtení, zvedlo mi to náladu a mírně taky sebevědomí, za což děkuji. Každý z nás je strůjcem svého štěstí a má ve svých rukou s nepřízní osudu udělat něco sám....jiní to za nás neudělají. Na mě trošku až moc romantická láska s Johnem Erikem, ale třebas to není přikrášlené a je to jako z Pretty Woman.
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a moc se mě líbilo jak si to autorka sama namluvila dodalo to knížce na autentičnosti. Strašně ráda poslouchám její podcasty a proto jsem šáhla po audioknize protože autorka má moc příjemný hlas. Ne jednou sem měla na krajíčku a kdybych jí neposlouchala v práci tak se asi i rozbrečím. Od knížky jsem moc nečekala, ale moc mile mě překvapila. Jednu hvězdičku jsem ubrala protože mě trošku vadilo že přeskakovala do minulosti a nebylo to zmíněné takže jsem se trochu ztrácela.
Asi jako první je nutno dodat, že jsem poslouchala jako audioknihu. Mám pocit, že kdybych to četla, nedokázala bych se do toho tolik vžít a tolik si celý příběh užít. Teres znám z jejího podcastu a z podcástu Linka, proto mi její hlas přidal na autentičnosti celé knížky.
Dílo ve mně jinak zanechalou spoustu emocí a někdy jsem se až nechala strhnout romantickou, byť trochu přeslazenou, linkou. Nechala jsem se unášet příjemným příběhem mladé dívky, která si plní své sny. Od knihy jsem vůbec nevěděla co čekat, proto jsem posléze byla velmi mile a příjemně překvapena.
I přes mé nadšení mám pás výtek, které mi trochu vadili. Nezdála se mi zbytečně častá přirovnání, u kterých by vůbec nevadilo, kdyby se semtam vypustila. Takhle se často opakovali, až to ve mně vyvolávalo líčící slohovou práci. Také mě trochu mátly kapitoly a celkově to, jak popořadě byl příběh napsán. Nebyl psán chornologicky, tak jsem se v tom místy ztrácela.
Tyhle výtky mi ale nemohou vzít krásný pocit z knihy.
Překvapilo mě to. Osobně jsem si myslela, že to bude horší, ale knížka byla příjemným zážitkem.
Rozhodla jsem se ji přečíst kvůli autorčiným skvělým podcastům a jsem ráda, že jsem to udělala. Pěkné.
Poslouchala jsem jako audioknihu, Terezu znám i z podcastů, takže jsem tušila, co asi čekat. Je to příběh o milé, naivní holce, dost přeslazený, ale vlastně proč ne.
Laska, stesti, smutek, obcas zoufalstvi, to vse v knizce je. A je to krasne napsane.
Přemýšlela jsem, jestli není těch pět hvězd moc, ale... ono asi není. Pro mě jsou Šlehačková oblaka opravdu pětihvězdičkovou knížkou, z velké části asi i díky tomu, jak moc mě překvapily. Vlastně moc nevím, co jsem čekala, ale to, co jsem dostala, mě vskutku dostalo do kolen. Jednoznačně musím říct, že se jedná o nejlepší blogerskou knihu, kterou jsem doposud četla. A to jsem si knížku koupila vlastně ještě mnohem dřív než jsem Terezu začala sledovat.
Knihu má doma téměř od jejího vydání, kdy mě zaujala především názvem a pozitivními ohlasy všude po blogosféře, ale Terezu jsem začala pořádně sledovat až letos, kdy jsem se zamilovala do jejích podcastů. No a až teď jsem se konečně rozhoupala k tomu si přečíst i tu její knihu. A když nad tím tak přemýšlím, možná mě tak moc dostala i tím, jak mi Terka s každou další stránkou víc a víc připomínala mě samotnou. Ne tedy tím, že bych toho dokázala tolik, co ona, o tom si můžu zatím nechat leda tak zdát, ale to je právě to - připomíná mi mě tím, jaký je to neuvěřitelný snílek, který se snaží tak nějak proplouvat tím životem s hlavou v oblacích a zároveň se nezbláznit z každého pádu, ale vytrvat až do konce, i když to někdy fakt není jednoduché. Na tom zatím tedy usilovně pracuju a myslím, že Terčina kniha mi toho v tomto ohledu hodně dala. A mám pocit, že když budu potřebovat pomoc při zvedání se z některého z těch pádů, možná a snad ji najdu právě v jejích slovech.
Samozřejmě nemůžu opomenout asi to hlavní, co českého čtenáře na knize zaujme a co vám při čtení prostě navodí takovou..no, zkrátka jinou atmosféru. Myslím samozřejmě Terčin život v Norsku, který kniha mapuje a který ve mně jen víc a víc probouzel touhu zažít jednou taky něco takového, ať už v Norsku nebo někde v Tramtárii. Stejně tak kniha poodkryla ten nádherný příběh plný lásky Terky a Johniho, který se sice možná jeví pohádkovější než třeba ve skutečnosti je, ale i tak se v průběhu čtení stali mými ultimátními couple goals a já jim jen přeju, ať jejich láska stále tak kvete, protože takovou člověk nenajde každý den.
Měla jsem nějakou neodbytnou potřeba se zrovna u této knihy rozepsat, tak se omlouvám za delší čtení, ale ještě v závěru musím zmínit překrásné, byť jednoduše černobílé ilustrace, které knihu naprosto kouzelně doplňovaly. A samozřejmě vám chci knihu celým srdcem doporučit, nejlépe při nějakém pošmourném (pod)zimním večeru s hrnkem teplého nápoje, ať si ten kousek Norska vytvoříte i doma.
Kniha Šlehačková oblaka mě zaujala nejen svou krásnou obálkou, ale i tím, že je psána českou autorkou, která žila v Norsku, a poněvadž celá Skandinávie je moje srdcová záležitost, tak jsem měla neobyčejnou chuť si tuto knihu koupit a přečíst. A nezklamala jsem se, protože kniha se velmi hezky a lehce četla, i přes mnohdy nelehký osud pisatelky, kdy musela překonat hodně překážek, a jak už to tak u každého člověka v životě bývá, prožila jak velkou bolest ze ztráty, tak ale i radost a štěstí v podobě velké lásky. V knize nás nechává nahlédnout do svého života a do jeho důležitých okamžiků, stejně jako nám v rámci svého knižního vyprávění ukáže krásy a zvyklosti Norska a jeho obyvatel. Kniha mě zahřála u srdce, rozplakala, potěšila i rozesmála, a taková má správná kniha být, jelikož takový je i život.
Na konec nelze nezmínit, že jsem měla možnost se s autorkou osobně setkat, a je to vskutku milá a okouzlující přátelská osoba, která si váží svých čtenářů, a je ve skutečnosti stejně upřímná jako je i její kniha.
Od knihy jsem měla více očekávání, možná proto tak nízké hodnocení, za mě to prostě bylo průměrné a co mě na knize trochu vadilo bylo jak příběh někdy se změnil na jinou dobu a já jsem byla pak občas zmatená a řekla jsem si "aha, teď řešíme co bylo". Jinak podle mě kniha hezky napsaná.
Od knížky jsem příliš velká očekávání neměla, vlastně jsem jí nejdříve vůbec neplánovala číst. Jenže pak jsem si poslechla 35 minutovou ukázku z audioknihy a bylo rozhodnuto. Tereza si mě svým hlasem zkrátka získala a díky němu jsem si hrozně moc užila i poslech audioknihy, která by mě v klasické papírové verzi stoprocentně tolik nezaujala.
Některé události popisované v knížce jsem zčásti znala už z podcastu V oblacích, i tak pro mě ale byl Terezy příběh natolik inspirativní, že jsem si je ráda poslechla znovu a v rozšířené verzi. Co mě ale překvapilo úplně nejvíc bylo to, kolik emocí ve mně audiokniha dokázala vyvolat. Několikrát jsem při poslechu brečela, a to tak, že hodně. Kapitoly, ve kterých Terez vyprávěla o mámě, pro mě byly hodně bolestivé. Někdy jsem se s Terezy příběhem dokázala až děsivě moc ztotožnit, ve většině případů jsem jí ale neskutečně obdivovala za to, co všechno dokázala. Zároveň mě knížka dokázala skvěle namotivovat a přesvědčit, že když chci, dokážu všechno na světě.
Pár výhrad ale přece jen mám. Na začátku pro mě bylo hodně těžké se v příběhu zorientovat, protože není vyprávěný chronologicky. A jak název napovídá, knížka byla opravdu hodně přeslazená. Těch přirovnání tam bylo na můj vkus trošku moc a některá se i dost opakovala. I tak jsem ale z knížky prostě nadšená, protože mám pocit, že jsem si z ní opravdu něco odnesla.
V prvé řadě musím říct, že jsem okrajově věděla, že nějaká taková blogerka je, ale nikdy jsem ji nesledovala a měnit to nebudu. Knížka byla na můj vkus přeslazená, vůbec bych netipovala, že je Tereza o 2 roky starší než já. Předpokládám, že cílová skupina jsou mladší holky. Klasický přeslazený příběh o lásce jak trám, neustálým pracovním neúspěchu a to vše zasazeno do norského prostředí , který končí happy endem. Myslím, že holkám co hledají happy end a mají tenhle styl rádi se bude líbit, pro mě až moc přeslazená, zároveň ji, ale nemám co vytknout. Měla jsem ji půjčenou, sama bych si ji nevybrala, je úplně mimo to co čtu běžně.
Šlehačková oblaka jsem původně neměla v plánu číst. Před rokem jsem ale objevila podcast, instagram a blog od Terezy Salte a především díky jejím podcastům jsem nakonec knize neodolala a pořídila si ji. A nedávno jsem ji také konečně přečetla. Tereza v knize vypráví o svém životě, vzpomínkách na dětství, životě v Norsku, studiu, práci, o mnohých pádech až na dno, ze kterého se ale vždy nakonec odrazila.
Šlehačková oblaka ve mně vyvolala snad všechny emoce, které ve čtenáři kniha vyvolat může. Rozesmála mě, rozbrečela, přiměla mě přemýšlet a ještě víc věřit, že člověk dokáže téměř cokoli, pokud to skutečně chce.
Tereza čtenáře motivuje, inspiruje vyprávěním o Norsku naláká tak, že se do Norska chcete podívat také. Lákalo mě vždy, ale poslední rok ještě víc. Vtáhne vás mezi fjordy, norskou přírodu. Poukazuje na to, že je normální cítit se někdy špatně, ale je důležité se tím nenechat položit a zase se ze tmy dostat na světlo.
A když už jsem zmínila podcast, kdybych musela vybrat jeden podcast, který mám nejraději, byl by to právě Terezy podcast V oblacích. Doporučuju. A doporučuju i nejdřív si poslechnout podcast a po něm přečíst knihu. :)
Posloucháno jako audiokniha, možná že při čtení bych hodnotila lépe, ale ten přednes mi moc nesedl.
Občas jsem zavítala na autorčin blog či poslechla její podcast. Mnoho příběhů z knížky jsem již tedy znala. Knížka je čtivá, ale vadili mi přeházené kapitoly (ne dle časové linky).
Kniha je vhodná spíše pro mladší ročníky jako odreagování třeba při dovolené, ale přidaná hodnota žádná.
Jelikož se jedná o autorku píšící blog, tak jsem trochu počítala s určitým způsobem psaní. Co mě první půlku opravdu vadilo bylo zasazení do časové linky. Jednotlivé kapitoly (články) byly přeházeny, za polovinou knihy se toto zlomilo, a měla jsem pocit že jedu časovou linku tak, jak se udála.
Tereza zažila ve svém životě velmi zajímavé chvíle, které by určitě stály za to, aby byly více rozvedeny. S některými myšlenkami jsem se ztotožnila. Vesměs velmi pohodové čtení (pro mne ale spíše druhá polovina) Pro čtenáře, kteří mají velmi rádi přesně daný časový rámec, to nebude to pravé ořechové, stejně jako pro čtenáře kteří čekají obrovská moudra. Takový je prostě život.
Tato kniha má určitě potenciál nakopnout někoho aby si začal plnit sny, a cesta za nimi může být opravdu velmi trnitá.
Kniha se mi nelíbila, tedy její namluvená verze. Jak píší níže lidičky-přeskakování v čase je nepřehledné, matoucí. Je to na způsob růžové knihovny, ale tak přeslazené, až je to nereálné, dětské pohádky Vám dají víc moudra, než tyto bláboly. A to jsem romantická duše, ale už se to fakt nedalo poslouchat, takže jsem jí ani nedoposlouchala a při 15 kapitole, vyhodila do virtuálního koše. Kniha je vhodná možná pro puberťačky či bezmozky - pardon....
moc krásná knížka! Terka umí skvěle psát a knížka zachycuje jak její příběh, tak motivaci k tomu se nevzdávat a jít si za svými sny. moc moc doporučuji.