Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech.... celý text
Přidat komentář
Běžné životy se svými radostmi a strastmi prolínající se s velkými dějinami uplynulého století. Sága několika generací zaměřená především na ženské hrdinky. Velmi poutavá kniha, čtivá, jímavá a vedoucí k zamyšlení.
Prvotina Aleny Mornštajnové Slepá mapa se ke mně dostala až po přečtení nezapomenutelné Hany, která nasadila laťku hodně vysoko. O to větší překvapení pro mě tato románová sága byla. A nemůžu říct, že by se mi líbila méně, čtení Slepé mapy mě úplně pohltilo a vtáhlo do děje. Autorčin styl psaní je brilantní, těším se na další knihy.
Kniha si klade (na můj vkus) velmi široký cíl - zachytit osudy několika lidí z různých generací. A možná proto mi Slepá mapa přišla uspěchaná. Prolítli jsme téměř celým staletím, na nic jsme se pořádně nestihli soustředit, seznámili jsme se s množstvím postav a já si k žádné z nich nedokázala vytvořit pevnější pouto. Ale autorčin styl mě okouzlil, proto jsem četla dál a od knihy se nemohla odpoutat. Líbí se mi, že autorka dokáže přinutit člověka, aby se zastavil a popřemýšlel, jestli by se v dané situaci choval jinak.
Krásná kniha, kterou rozhodně doporučuji přečíst. Témata a mentalita, které jsou nám blízké. Ráda čtu naše autory a tato spisovatelka je u mě rozhodně na špici.
Velmi hezká kniha, v níž se prolínají zápletky hrdinů z několika generací - to vše na pozadí neveselých českých dějin 20. století. Určitě doporučuji, je to kniha "ze života".
Generační román mého gusta. Bez různých nepodstatných věcí a událostí prolétli naši hrdinové celým minulým stoletím. Udělali jistě mnoho chyb, ale snažili se přizpůsobit všem nepříznivým okolnostem a náhodám, co to dalo. A že jich také bylo – světové války, okupace , hitlerovci, komunisté, STB a jiné svině. No sem tam trochu toho štěstí si také užili a také proto je děj hodně poutavý a čtenář, hlavně mého věku, si užije vzpomínek až to bolí. Po „Haně“ další kniha, na kterou se nezapomíná.
A tak jsem s autorčinou prvotinou přečetla všechny její dosud vydané romány. Autorčinou styl psaním a jejím cit pro vyprávění je jedinečný. Přestože tu můžeme pozorovat stále stejný/podobný vzorec - generační román - tak i přesto se pokaždé jedná o naprostou ojedinělost. Autorka podle mě skvělé dokáže zastihnout to, s čím se potýká každý z nás - život: jeho milostná dobrodružství, nemožnost si jej předem naplánovat či jakékoliv jiné (ať už negativní nebo pozitivní) zvraty. A to vše doplněné s ubíhajícími českými dějinami na pozadí. O hvězdičku méně dávám bohužel kvůli poslední generaci, kdy mě někdy Anežka bohužel svými myšlenkami a chováním nudila.
Tohle byla moje první kniha od autorky a musím uznat, že je skvělá! Zanechala ve mně všemožné pocity.
Příznám se ale, že ze začátku, prvních pár stran, jsem se moc nechytala. Ztrácela jsem se ve všech těch jménech začínajících na A, nedokázala jsem si zapamatovat, kdo je kdo, a samotný styl psaní mi přišel taky poněkud jiný, než jsem zvyklá. Stačilo ale pár dalších otočení a kniha mě zcela pohltila. Cítila jsem mrazení v zádech, smutek nad osudy lidí v té zatraceně šílené době a hlavou mi lítala jedna zásadní věta - není nad to žít v 21. století, i když vše má své mouchy ...
Těším se, až se mi do rukou dostanou další její knihy, protože tahle spisovatelka určitě stojí za pozornost.
Bože.. ta Alena Mornštajnová, způsob, jakým ona vypráví - ta se pro to opravdu narodila. Opět krásný příběh o životech třech žen - třech generací, který vás provede světovou válkou, okupací i pádem komunistického režimu. Četlo se to opět velice dobře. Při čtení si kolikrát říkáte, jak jste rádi za to, v jaké době nyní žijeme. Hana se mi líbila o malinko více, ale i tak si Slepá mapa zaslouží plný počet hvězdiček :)
Na knihu jsem čekala několik měsíců na rezervaci v českobudějovické knihovně, splnila jsem si s ní bod ČV2019 (kniha od současné české autorky). Kniha čtivá, děj ubíhá rychle, propojenost tří generací v době Československa mne zaujala, osudy žen A+A+A a historické mezníky minulého století se snadno chápaly. Jak píše čtenář níže, také jsem si uvědomila, že knihu čtu v době 80. výročí
A Hotýlek mám právě položený na stole.
Opět úžasná kniha, která bavila od začátku do konce. Autorka prostě umí skvěle vyprávět. Moc se mi líbilo sledovat osudy hrdinek na pozadí pohnutých dějinných události ČR. Knihu jsem si vychutnal o to víc, že právě 15.3. to bylo 80 let od vpádu nacistických vojsk.
A mě nezbývá nic jiného než počkat na další knihu, kterou autorka chystá na letošní duben. Dlouho se mi nestalo, že by mě bavili všechny knihy od jednoho autora. U této autorky se mi to povedlo. Jedna kniha lepší než druhá a já tleskám ve stoje.
Tak tohle byla asi nejslabší kniha od této autorky! Na mě byla až moc zdlouhavá, tudíž málo akční. Příběh plynul příliš pomalu. S každým románem se však autorka stále zlepšuje. Tak uvidíme.
Kniha plná zápletek, které jsem neočekávala a překvapovaly mě, až do samotného konce knihy.
Nemůžu si pomoci, ale knihou Hana si autorka zvedla laťku velmi vysoko a tento příběh několika generací mi bohužel přišel velmi plytký, nesrazil mi klobouk z hlavy. Děj pomaličku graduje, až jste skoro na vrcholu (1. část knihy), čekáte, že příběh začne tvořit arytmické křivky a pak bum! Jenže tohle jsem měla přesně u Hany, u Slepé mapy šla křivka zase hezky dolů a tam zůstala.
Kniha je velmi dobře napsaná, neříkám, že ne, líbil se mi přehled politických změn a reakce hlavních hrdinů v těžkým období,… ale prostě to musím srovnávat s Hanou (i když bych neměla, já vím!:-)), která byla téměř dokonalá.
Ale šup šup s vydáním další knihy! Tuhle holku já můžu :-)
Teď jsem dočetla poslední řádek, zavřela knihu a přemýšlím jak slovy popsat co všechno se mi honí hlavou... Nenechazim ta správná slova, protože tohle bylo něco tak dokonalého, že jsem snad nic lepšího dosud nečetla. Klobouk dolů paní Mornstajnova.
Tak reálně napsanou knihu jsem už dlouho nečetla. Nikdo neví, čeho je schopen, dokud ho život nedonutí to zjistit.
Velmi krásná kniha, dobře se četla a příběh stál za to. Osudy tří žen ve "třech" dobách a pohled na jejich život. Zajímavé, poutavé a občas vedoucí k zamyšlení zda by se člověk zachoval stejně, jako hlavní postavy....rozhodně doporučuji přečíst...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Napinave az do konce. Moc jsem si to uzila! Skvele vypraveni, tema valky a okupace me dost bavilo, stejne tak postupne prochazeni generacemi. Za me jeste lepsi, nez autorcina kniha Hana.