Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6121
6121
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha nenadchne ani úplně nezklame. Poprvé jsem jí musela odložit, protože sem se nemohla začíst. Podruhé už jsem jí dočetla, ale super pocity z ní nemám. Autorka hodně přeskakuje v čase a je to takové nezajímavé vyprávění o ničem. I ty historické události jsou tam jen velmi kusově, jako vytržené z kontextu. Brzy si určitě ani nevzpomenu, o čem tahle kniha obecně byla.
Žánr: román pro ženy. Tím je to dané. Autorka psát umí, navíc je hodně sečtělá, to jsou plusy. Mínus je ten samotný žánr a styl podání. V porovnání s jinými autory, kteří píší o podobné tématice mě Mornštajnová nepřesvědčila. Dávám 3 hvězdy, jako ve škole a další knihy od stejné autorky si nechám ujít. :-) PS: dobře to vystihla ve své recenzi uživatelka Godgifu níže.
generační román,zabírá historii od první světové války až po sametovou revoluci.Já mám problém se začátkem knihy,zdá se mi to zbytečně natahované,ale jinak zajímavé čtení o to více že jsem z poválečné generace a proto je mi téma velmi blízké.
Druhá nejlepší kniha od Mornštajnové, hned po Haně. Dechberoucí osudy hlavních hrdinů, perfektně vystavěný děj, autentické reálie, skvěle se mi to četlo/poslouchalo. Asi nemám co vytknout. Možná jen tu délku a ze začátku jsem měla menší problém se vyznat v postavách. Moc doporučuju!
Psaní paní Mornštajnové mi prostě sedí, příběhy jsou zajímavé a přitom naprosto uvěřitelné, a co oceňuji ze všeho nejvíc, je ta špetku suchého humoru při popisu i velmi smutných dějových zvratů, díky čemuž není kniha ani nudná, ani zbytečně sentimentální a patetická. Teď se těším na Listopád!
V knize je krásně popsaná minulost, tak jak ji neznám a doufám, že nikdy nezažiji. Generace 3 žen a všechny zasáhne buď válka nebo aktuální režim. Všechny se potýkají se starostmi o rodinu i politickou situaci. Je to příběh o lásce, která i hory přenáší. O lásce, která nemusí na první pohled fungovat. Příběh o rodině, která drží spolu. Příběh o hodných lidech, kteří sice nejsou naše rodina, ale pomůžou protože nás jako svou rodinu berou. Když se nad tím zamyslím, tak přesně takovými lidmi by se měl člověk obklopovat a přesně takové lidi kolem sebe mám. A velké díky za ně. Velmi poučná kniha. Doporučila bych ji jako povinnou četbu do škol.
(SPOILER) Paní Mornštajnová prostě umí krásně psát. Všechny její knihy mají takovou typickou melancholickou atmosféru. Nic nepřikrášluje a popisuje věci tak, jak se děly. Slepá mapa je další knihou o životě, který by mohl být kohokoliv z nás, a se kterým se každý z nás musí poprat. O hvězdu méně dávám kvůli druhé části knihy, která bylo trochu zdlouhavá. Možná to bylo tím, že byla hlavně o Anežce, která mi nebyla moc sympatická.
Kniha je velmi čtivá a poutavým způsobem provede čtenáře stěžejními událostmi 20. století. Postavy i děj příběhu jsou velmi realistické. Líbí se mi styl, jakým paní Mornštajnová píše.
Zo začiatku som knihu vnímala rozporuplne, téma síce populárna, ale mne menej vyhovujúca, dlho som sa nevedela dobre začítať. V momente, kedy dej vybŕdol z vojnových a povojnových rokov, všetko sa zmenilo a dokončila som ju behom pár hodín. Mornštajnová má svoje kvality pokojného, zmysluplného rozprávača, využívajúc nuansy rodnej reči v rôznych historicko - súčasno časových výrazoch. Nedá sa inak, iba nakliknúť plný počet.
"Cesta k bránám nevědomí je plná bolesti, strachu a lítosti z loučení."
Krásná kniha se smutným příběhem. Postavy byly perfektně a uvěřitelně popsané a charakterizované. Mornštajnová to prostě umí. Bohužel pro mě ale byla Slepá mapa nejslabší z dosud přečtených od této autorky.
Dočetla jsem poutavě napsanou knihu, hltala jsem písmenka, ale čtení to bylo dost smutné. Děj se rozvíjí na počátku 20. století a příběhy své i rodiny postupně vypráví několik žen více generací jednoho rodu. Sledujeme zajímavé osudy za první i druhé světové války, poválečnou dobu, nástup socialismu a praktiky STB až do doby sametové revoluce a pár let po ní. Děj se odvíjí rychle a nedovolí nám přestat číst. Jediné, co jsem nepochopila (možná mi něco uniklo) je název románu: proč Slepá mapa? Úžasná kniha výborné spisovatelky si zaslouží 5 hvězd. Doporučuji
Příběhy obyčejných lidí, nejlépe několika generací příbuzných a jejich okolí, zasazených do historických souvislostí umí autorka napsat dokonale. A věrohodně! Zajímám se o historii, nejenom psanou historiky, ale celoživotním nasloucháním pamětníků a mohu potvrdit, že takto nějak se odvíjely osudy spousty našich občanů ve století dvacátém. A poválečné období po druhé válce znám již z vlastního života. Tak nějak to bylo!
Trochu jsem se obávala, že se Slepá mapa s Hanou, kterou jsem četla jako první, nebude moci srovnávat. Nicméně opak byl pravdou. Mrzí mě, že se této knize (alespoň v mém okolí) nedostává tolik pozornosti, jako ostatním autorčiným knihám, a podle mě je to třeba napravit! Postavy byly perfektně popsané a naprosto uvěřitelné. Snad jediná postava, do které jsem se nedokázala vžít, byla Anežka - ani ne kvůli jejím činům jako spíš jejímu nešťastnému pohledu na svět. Ale díky tomu byl příběh snad ještě lepší a uvěřitelnější, ani v reálném životě nemůžete porozumět všem!
Tuhle autorku hodně lidí považuje za jednu z nejlepších český spisovatelek. A právem. Slepé mapě jsem se dlouho vyhýbala, měla jsem strach, že mě tolik nezaujme. A nakonec se mi snad líbí ze všech jejích knih nejvíc. Alena Mornštajnová jako jedna z mála českých autorů umí poutavě popsat i ty nejvíc obyčejné věci a zážitky, co Vás můžou v životě potkat. A když popisuje ty věci neobyčejné a zážitky nevšední, u kterých mnohdy i doufáte, že Vás za život nepotkají, to je teprve něco.
Postavy maximálně různorodé, nějakou si oblíbíte a nějakou zase ne a přesně tak to má být. Popisování dobových reálií mi přišlo velmi přesné.
Četla jsem tuhle knihu až po Haně a Tichých rocích. Podle názorů jiných bych čekala, že to bude oproti těmto titulům slabší příběh. No upřímně se mi Slepá mapa líbila nejvíce. Bylo to uvěřitelné a myslím si, že mnoho rodin, které tu dobu zažily, by se s vyprávěním ztotožnily. Autorka vybírá tradiční české jména, což na jejích knížkách miluji asi nejvíc. Děj vás vtáhne a nepustí až do konce a ani ta nejvíc nemilá postava mi nepřišla nesympatická nebo že by mě něčí chování v příběhu iritovalo, i tu nespravedlnost doby vystihla autorka bravurně. Opět mi potvrdila, že je pro mě nejlepší českou autorkou.
Kniha je velice čtivá, to autorce nemůžu vytknout, ale hodně věcí bylo překombinovaných. Druhá polovina se mi zdála ještě slabší než první, proto dávám jen 3 *, ač jsem hodně váhala mei 3 a 4. Ale u mě pořád vede Hana a v závěsu za ní Tiché roky.
Druhá kniha od této autorky která se mi dostala do ruky. První byla Hana a ta zatím stále vede.
Autorčin styl psaní je tak zvláštní, že vás úplně obyčejný příběh tak vtáhne do děje, Že se cítíte být jeho součástí.
Alena Mornstajnova nikdy nezklame, jeji knihy jsou úžasné a tato obzvlášť, dekuji
Nádherná kniha! Autorka mě okouzlila velmi čtivým a "lidským" stylem psaní, postavy mi sice většinou moc sympatické nebyly, ale dobu vykreslila skvěle. Okamžitě se pouštím i do zbytku její tvorby!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Knihu jsem četla v září 2020; už si ji skoro nepamatuju, jen vím, že jsem byla ráda, že jsem knihu dočetla a dala k prodeji do antikvariátu. Připojuji se ke komentářům, že kniha je povrchní, zapomenutelná, nevýrazná.