Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6113
6113
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Krasna knizka.
Ac jsem se zpocatku ve vsech tech jmenech ztracela, cetlo se to samo.
Tenhle pribeh bych uplne prirovnala k rozkvetlemu stromu - spousta dejovych vetvicek, myslenek, pribehu a dohromady to tvori nadherny, smysluplny celek.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Zřejmě to bylo velkým množstvím postav v počátku a také poměrně dlouhou první kapitolou, která byla téměř bez dialogů, jen vyprávění. Dokonce jsem na chvíli knížku odložila a přečetla dvě jiné, než jsem se k ní vrátila. Ale musím říct, že s přibývajícími stránkami si mě příběh Anežky, Alžběty a dalších postav, které paní Mornštajnová bravurně vykreslila, naprosto získal a poslední stránky jsem zhltla během chvilky. Jak to paní spisovatelka umí a předvádí ve svých románech, jde o velmi hluboké lidské příběhy, které ve čtenáři zanechají ještě hodně hluboko stopu a na které nebude snadné jen tak zapomenout. Autorka nepíše thrillery, které mám sice taky ráda, ale po krátké době vlastně vždy zapomenu, o čem kniha byla. Romány Aleny Mornštajnové jsou nezapomenutelné, a v tom je její mistrovství.
Dávám 4,5 hvězdičky (za ten úvod, který mě hned nechytil).
Knihu jsem četla už podruhé. Chtěla jsem si oživit děj. Krásně napsaný příběh o těžkých lidských osudech. Mám knihy paní Mornštajnové moc ráda. Doufám, že se nenechá otrávit útoky, které jsou na ni vedeny v souvislosti s její poslední knihou.
Kdyby to byla první kniha autorky tak dám určitě 5*, ale první tři mě holt zasáhly víc. Velmi povedená kniha o osudech 3 silných žen a jejich partnerů. Skvělá sonda do života lidí žijících ve 20.století. Opět přečteno jedním dechem. Moc doporučuji!
(SPOILER)
"....lidé, ale ani jim se nevyhýbají rány, které tak rádi připisují osudu, i když za většinu špatného nemůže osud, nýbrž zlo v nás."
Na osudech babičky, dcery a vnučky a jejich blízkých nám Alena Mornštajnová čtivým způsobem rozprostírá historii srdce Evropy během celého dvacátého století.
A tak s krásnou a něžnou Annou, babičkou, prožijeme první světovou válku a vznik Československa. Neústupná a praktická Alžběta, dcera, nás provede nelehkými lety před a během druhé světové války v Sudetech a Protektorátu. A introvertní, nesebevědomá Anežka, vnučka, lety budování socializmu a normalizace.
Je to kniha i o vině a trestu, skoro každá z postav provede něco ošklivého, zlého, s čím se musí vyrovnat. Zvláštní je, že mi nevadilo to, co udělali Hans, Antonín, Ludva ani Friedrich, zato s činem Anežky jsem měla problém. Asi jsem jinak nastavená, to, co udělala mi připadá těžko uvěřitelné (i když celé to období, jak si ho pamatuji, bylo těžko uvěřitelné a zoufalí lidé dělají příšerné věci). Přemýšlím, že si možná tím svým činem zachránila krk, protože to vypadá, že se o všem vědělo a ona jen spustila zátah... Nevím, po té události jsem si k ní přeci jenom hůř hledala cestu, proto dávám dolů hvězdičku.
Opět nádherný, čtivý příběh. Ač má kniha téměř 400 stran, přečteno jedním dechem.
Krásně napsaná kniha, popsán život tří generací žen, které to v životě neměly jednoduché.
(SPOILER)
Už tato první kniha paní spisovatelky byla jako zjevení. Osudy tří generací žen z jedné rodiny napříč stoletím které začalo i končilo válkami,krizemi, bylo naplněno radostí a nadějemi i bolestí a utrpením. Annu, Alžbětu i Anežku jsem si zamilovala, možná proto jak krásně jsou každá jiná. Bylo mi moc líto, že kniha končí, četla bych ráda dál,jak plynul život dalších generací.
Přidám malý spoiler - vrátila jsem se po letech k této naprosto skvělé knížce i proto, že narozdíl od dvou posledních knih paní Mornštajnové má Slepá mapa šťastný konec a po přečtení nezůstal pocit zmaru a smutku...
Děkuji paní Mornštajnová za to že píšete a za to, jaké knihy píšete. A za Slepou mapu děkuji z výše uvedeného důvodu dvakrát....:-)
Opět skvěle napsaná kniha, je napsaná tak lehce, že nechcete, aby skončila. A najednou je konec a vy si řeknete, tak to bylo fakt dost dobrý a ještě po čase budete vědět o čem byla a bude mít svoje kouzlo.
Paní Mornštajnová má neuvěřitelný dar slova. Píše tak něžně, poeticky byť o hrozných věcech. Z knihy jsem na konci měla tíhu v žaludku jak byla uvěřitelná.
Alena Mornštajnová má jednu kouzelnou vlastnost. Nedokáže napsat knížku, která by stála za méně než pět hvězdiček. Tohle je pátá kniha této autorky, která se mi dostala do ruky, a ani v tomto případě není o čem diskutovat. Byla jsem napjatá, a taky hodně dojatá. Nevím, jak se jí to daří, že píše tak poutavé příběhy. Nejsou to žádná šokující vyprávění, která by vám vyrazila dech, a přesto se nemůžete odtrhnout. Tuhle knížku musím zařadit na úplný vrchol autorčiny tvorby, hned vedle Tichých roků a Hotýlku. Nádherná sonda do tří krutých období, kterými jsme si v našich novodobých dějinách prošli, pohledem tří žen. Rozhodně doporučuji.
Pěkné vyprávění o osudu jedné rodiny. Nejvíc se mi líbila poslední část knihy. Četla se dobře, ale není to kniha, ke které se v blízké době vrátím.
Výborně napsaná kniha. Musel jsem čtení přerušovat, pro mne dost blízké téma, ale s dobrým koncem. Doporučuji.
Moje třetí kniha od autorky a zase musím dát plný počet bodů. Hrozně se mi líbí tento styl, kdy se pořád v knize něco děje, postavy přicházejí a odcházejí a já musím pořád číst a číst, dokud to nedočtu.
ČV 2023 - Kniha, která obsahuje mapu.
Když jsem přemýšlela, jak knihu resp. svůj pocit z knihy co nejvýstižněji popsat, napadlo mě, že je v ní všeho akorát. Není v ní nic navíc, co by člověk chtěl přeskočit, protože by ho to třeba nudilo. Osudy lidí, dějinné zvraty a zpráva, kterou já jsem v knize viděla, že je vždycky potřeba jít dál. Velký dík autorce za závěr.
Je to prvotina paní Mornštajnové. Knížka mi nesedla, chyběla mi přidaná hodnota, něco navíc.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Kniha je rozdělena na tři části a vypráví příběhy tří žen z jedné rodiny. Hlavní vypravěčkou je Anežka, která nejprve líčí životní osudy své babičky Anny, poté plynule navazuje maminkou Alžbětou, až nakonec své vyprávění ukončí svým příběhem.
Annin příběh začíná před první světovou válkou a Anežčin končí o víc jak 50 let později. Během té doby sledujeme, že ačkoliv každá z nich žila v jiné době a jejich osudy byly odlišné, přesto byly v určitých chvílích propojené a svým konáním jedna druhou ovlivnily.
Za mě určitě nejpoutavější příběh byl ten Anežky. To, co nechtíc způsobila, s jakým strachem musela každý den a tolik let žít, kdyby se na to přišlo, by asi každý nezvládl. Obzvláště v té době. Konec jsem popravdě čekala úplně jiný a o to víc mě překvapilo, že jsem se pletla. A byla jsem ráda, že to bylo jinak.
Od autorky jsem předtím četla jen Hanu, která nasadila laťku hodně vysoko a tady jsem se zhruba v polovině knihy trochu ztratila. Každopádně do dalších knih se určitě postupně pustím. Líbí se mi takové ty drobné detaily, které nakonec vedou k odhalení velkých zápletek.