Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6340
6340
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Pro mě nejslabší z autorčiných knih. Hrozně mě mátla jména, všechna od A, byť to byl záměr, já se v tom ztratila.
Zajímavý pohled na časy totality z pohledu Praskacky StB je originální a neotřelý. Styl psaní mi přijde trosku jak z povinné četby. Dost vysvětlující. Závěr příliš uspechany. Příběhy však velmi silné. Z hlavní hrdinky se zvědav občas kufr. Upřímně jsem ji nefandil. Tímto vnitřním rozporem me však kniha dostala.
Kniha se silnými, ač na svou dobu asi běžnými příběhy obyčejných lidí. Z počátku mi úplně neseděl styl psaní, měl jsem dojem jako když sedím a poslouchám vyprávění své babičky o svém mládí. Ale hned od počátku mi čtení šlo pěkně "od ruky" a knihu jsem přečetl dost rychle. Nejzajímavější mi přišla prostřední část o Alžbětě. U části poslední bych i uvítal obsáhlejší popis doby. To jsou ale jen drobné výtky, knížka patří k těm nej, co jsem četl.
Stejně jako před rokem Hana a před půl rokem Tiché roky, i Slepá mapa mě doslova nadchla. Nádherné čtení. A musím říct, že ač autorky prvotina, považuji ji ze všech třech i za nejhezčí.
Velmi hezká kniha. Výborně se čte. Žádná hrůzostrašná detektivka, přesto napínavá.
Jak už od této autorky tak nějak očekávám, další výborná kniha. Dost jsem ocenila, že se v ní neřešila "jen" 2. světová válka, ale objevilo se i né tak atraktivní téma 1. světové nebo hospodářské krize. Pokud ale chcete začít s Mornštajnovou, možná bych spíš začala s Hanou.
Čtivá kniha, zajímavý příběh, ale jednu hvězdu ubírám za ukončení knihy. To je dost zvláštní. Jinak ale doporučuji k přečtení.
Kniha čtivá, ale neudělala na mě takový dojem jako Hana.Konec mi přišel mírně přestřelený, nepravděpodobný.
Ve stručnosti - nebylo to kdovíjak nezapomenutelné, i když se to četlo dobře a některé osudy i charaktery byly vážně zajímavé. Ke konci už jsem se musela do čtení nutit.
(SPOILER)
Historie Československa (no, těch úředních názvů by tam mělo být více, pro hnidopichy) v rodinné sáze od první světové až po sametovou.
Nevěděl jsem, že to je prvotina pí. Mornštajnové. Kniha je to opravdu čtivá, jak tu mnoho čtenářů popisuje, ale to je asi tak vše, co o tom mohu s klidnou duší napsat.
Ani s jednou postavou jsem se nemohl ztotožnit. Snad s doktorem, či otcem... Ano bylo jim ublíženo, hodně ublíženo, v tom případě polovina světa se neusměje, je zapšklá, nemluvná, nemá nikoho ráda, lže, donáší, nemá přátele a neví proč žije.
Cituji: Nikdy jsem nepochopila, proč jsem na světě, jaký smysl má být, dýchat, vnímat, milovat a trpět, když život stejně jednou skončí a člověk se ponoří do temnoty, z níž před lety vzešel. Pokud jde o mě, s radostí bych si epizodku svého života odpustila a setrvala v bezbolestné temnotě věčnosti.
Opravdu v dějinách nebylo období, aspoň jen jeden den, jedna minuta, kdy to nestálo za nic? Ani když se ji narodí syn, dcera... ? To až po listopadu se najednou rozjasnilo a vše bylo jako v ráji? Červená knihovna hadr!
Jestli to takto paní spisovatelka opravdu vidí...?
Hana, byla super kniha, děj v hrozném období, boj o přežití, a trauma po. Tam jsem vše akceptoval a po knize tomu všemu věřil. Nechalo to ve mě hluboké pocity. Takové knihy už nemusím nikdy číst, protože jsou ve mě hluboce uloženy. Tady? Nevěřím ani název! Ale abych jen nehanil. Je to kniha, kterou stojí zato si přečíst, abychom věděli co jsme tu měli.
Ale ve mě to zanechalo takovou míru pesimismu (a to jsem pesimista), že Stephen King má nejveselejší knihy co jsem kdy četl.
Možná je to ta nejlepší reklama.
Alenu Mornštajnovou považuji za nejlepší novodobou českou autorku. Její knihy jsou velmi čtivé. Co víc, každá stránka je protkaná citem a autentickými životními příběhy, které připomínají hrůzy minulých dob. Až je mi líto, že Mornštajnová je známá pouze u nás, protože její díla by si zasloužila i světovou pozornost! Zpracovat téma, které bylo už v minulosti milionkrát zpracováno a stále si uchovat originalitu a nový pohled na věc, není zajisté jednoduché, ale Aleně Mornštajnové se to neochvějně daří!:)
Skvělá kniha! Musím říct, že jsem opravdu nadšená, Slepá mapa mě dostala více než Hana. Osudy tří žen, ztráty, nepochopení, strach... To byla smršť a vůbec nechápu, jak se tohle všechno vešlo do tak útlé knihy. Příběh mě moc bavil a hlavně jsem byla pořád zvědavá, co se bude dít dál. Byť konec je takový zvláštní... Za mě velké doporučení.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
První autorčinu knihu jsem si nechala jako poslední z dosud vydaných. Kniha se mi četla dobře, ale takové to "ach" (ať už z jakéhokoli důvodu), jsem u této knihy neměla.
Asi bych dala i jen dvě hvězdičky, ale dávám tři, protože se jedná o první knížku a vím, že další jsou lepší a lepší.