Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6340
6340
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
První knížka od paní Mornštajnové byla Hana. A to byla pecka, tenkrát jsem byla mile překvapena, že i v dnešní době se najde český spisovatel, který napíše, krásnou a čtivou knihu. A teď skoro po roce jsem četla Slepou mapu a opět se mi kniha velmi líbila.
Je psaná poutavě, ani chvíli se nenudíte, chcete už vědět, jak to skončí a pak když už je konec, je vám to líto. Že už nebudete dál sledovat osudy hrdinů. V knize jsou různé zvraty, hodně postav a proplétá se děj tři generací. I tak se v ději neztratíte. Zkrátka doporučuji. Pěkné, čtivé.
Úžasná knížka, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Paní Mornštajnová je skvělá spisovatelka a Slepá mapa a Hana se rozhodně řadí mezi mé oblíbené knihy. Těším se až si od ní přečtu další :)
Přečetla jsem ji jedním dechem ostatně jako všechny její knížky. Super!!!!!!!!!!!!!!
Byla poslední knihou, z doposud vydaných, kterou jsem četla od této skvělé autorky. Dobře se četla, neotřelý námět, překvapivý závěr.
Myslela jsem, že Hanu už žádná knížka od Mornštajnové nepřekoná.. Překonala :) Slepá mapa byla naprosto úchvatná.. Miluju její příběhy..
Kniha mě strhla. Hlavní hrdinka mě šokovala, ale přála jsem jí šťastný konec. Chvílemi jsem se o ní až bála.
Dostala jsem mnoho doporučení a trošku s obavami jsem knihu začala číst.Jediný den mi stačil, abych se nadchla osudy lidí, kteří si prožili své životy více ve zlém, než v dobrém.
První jsem četla Hanu, čímž jsem nasadila laťku nejvyšší. Slepá mapa je ale taky skvělá, velmi čtivá, občas malinko depresivní. Nejvíc mě děsí poslední část, život Anežky v komunismu. Asi proto, že vlastní vzpomínky jsou stále dost živé. Naštěstí nám fenomenální vypravěčka Mornsteinová ponechává laskavou naději a víru v dobro na světě. Už se mi po dočtení stýská.. Jdu na Hotýlek:-)
Kniha se úžasně čte, bez jakéhokoli klopýtání a prodlev. Na osudech tří generací žen - babičky, matky a dcery - dokumentuje každodenní život v konsekvenci zásadních politických a historických událostí 20.stoleti. Ukazuje, jak obě světové války, poválečný vývoj země a komunismus mohou ovlivnit běžný život, aniž by člověk do těchto událostí vědomě zasahoval. Všechny tři ženy a koneckoncu i jejich blízcí se snaží vyrovnat s danou situaci co nejlépe, po svém. I přesto, že některé příběhy končí tragicky, vine se celou knihou jakási neviditelná nit víry a naděje v sílu člověka a znovunacházení lásky k bližnímu.
Autorka rozehrává rozkošatělý příběh obyčejných lidí na pozadí dějinných událostí.
Po cca 100 stránkách znovu připomene, kdo že rodinnou historii vypráví...
Alena Mornštajnová má dar charakterizovat postavy. Fridrichův osud mi připomněl Rudolfa Langa v knize Smrt je mým řemeslem.
Podobně jako v Haně se objevují motivy dopisu, holokaustu, kukaččího dítěte a viny.
Zaujalo mě, jak naložila Alžběta s židovským majetkem v drážním bytě, kam se stěhovala. Překvapilo/ nepřekvapilo (?) mě, jak autorka motiv rozvedla...
Autorka umně zakomponovala dobové detaily: "V roce, kdy můj syn oslavil desáté narozeniny, zemřel vládce rudé půlky světa a obyvatelé jeho kolonií očekáváním nadzvedli víčka, aby se nenápadně rozhlédli, jestli se neblýská na lepší časy. Když při pohřbu, slavnostně přenášeném v přímém přenosu po celém socialistickém světě, vyklouzla vojákům rakev z rukou a s rachotem se zřítila do hrobu, Jakub poznamenal: »Už se jim to začíná hroutit.«" (s. 372)
Podobně jako po dočtení Hany jsem se musel podívat na jednu (klíčovou?) větu (úvodní na straně 365).
Kdybych četl znovu, dělal bych si genealogický strom Dvořákovy rodiny.
"Alžběta měla zvyk, který mi vždycky připadal dost zvláštní. V obývacím pokoji sloužícím zároveň i jako ložnice shromažďovala na prádelníku se čtyřmi dlouhými zásuvkami fotografie lidí, kteří tu už nebyli. jejich dni se buď naplnily, nebo odjeli a dávali o sobě znát jen dopisy a fotografiemi." (s. 283)
Mé druhé setkání s autorkou a znovu se jedná o výborně napsanou knihu. Osudy tří generací jsou v některých částech až příliš vykonstruované, ale to nic neubírá na čtivosti. Pro mě jde o další důkaz, že Alena Mornštajnová je rozená vypravěčka.
Velice čtivá knížka s poutavým dějem pojednávající o 3 ženách - 3 generacích - matky, dcery a vnučky. Svým popisem jak osudů samotných žen, tak rovněž doby, ve které žijí, vtáhne čtenáře a jen stěží se od ní odtrhne. Plánuji si přečíst další díla této autorky.
Ooravdu nádherná kniha, u které jsem si několikrát poplakala.
Krásně popsány příběh jedné rodiny, který se dostane hkuboko pod kůži, kniha nejde odložit a po přečtení jsem nemohla začít číst nic dalšího, musela jsem to vstřebat. Po Haně další várka emocí a teď už se těším na Hotýlek
Tato kniha mě opět nadchla, stejně krásná jako Hana. Knihy od A. Mornštajnové se čtou prostě samy. Už se těším na další... :)
Přečteno za jednu dlouhou noc.. Opět zážitek, zase budu mít problém najít další čtivo, které bude aspoň z poloviny tak dobré jako toto dílo :-)
Smutná, přesto opět úžasně krásná kniha. Jak s Hanou, tak ani s tímto příběhem mě paní spisovatelka nezklamala. Nádherně a čtivě vyprávěné osudy tří žen v jedné rodině, které se prolínají naší historií.
Mě osobně se líbila ještě více než Hana a to jsem si myslela, že se mi nemůže stát.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Nemůžu jinak než dát plný počet hvězdiček. Moje druhá kniha od autorky po Haně a nemůžu se rozhodnout , která je lepší . Tolik zvratů ..... nemám slov.