Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6340
6340
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Slepá mapa je první knihou, kterou jsem přečetla po relativně dlouhé čtenářské pauze. Nebyla jsem schopná se pořádně ponořit do jakéhokoli příběhu, odkládala jsem knihy po prvních několika stránkách a kapitolách. Alena Mornštajnová ale tento problém zdolala. První třetinu jsem překonávala asi týden, ani ne tak vinou nezájmu jako spíš nedostatku volného času, zato zbytek knihy jsem přečetla za jedno odpoledne v knihovně takřka jedním dechem. Autorka volí jednoduchý, přímočarý styl vyprávění bez zbytečných odboček, jednotlivé charaktery jsou pečlivě vybudované a uvěřitelné, osudy zajímavé a přes všechnu bolest a strasti dvacátého století se mi nechce nazývat je tragickými. Možná je to tím, že navzdory všemu utrpení a ztrátě a smrti se příběhem jako červená nitka vine láska a vzájemné pochopení, které pro sebe hlavní hrdinové přes všechny osobní výhrady a nedostatky chovají. Konečné řádky mi vykouzlily úsměv na rtech a dojaly jako už dlouho nic. Kniha se mi opravdu moc líbila a jsem moc ráda, že jsem ji po dlouhém váhání nakonec koupila. Od Hany mě - aspoň dočasně - spolehlivě odradila skutečnost, že ji četli fakt všichni, zato po Hotýlku pravděpodobně časem sáhnu.
Kniha se mi vlastně i docela líbila. Byla svižná, zajímavě propletená. Ale čekala jsem asi více, proto méně hvězdiček. Ale jinak určitě nelituji přečtení.
Kniha se četla jedním dechem. Těším se, až si přečtu další knihu této autorky.
Pár měsíců po přečtení Hany, jsem se dostala ke Slepé mapě. A hned mi došlo, jak moc mi chyběl tento styl psaní. Skvělé.
Kniha je čtivá. Styl autorky se mi líbí. Nejvíc oceňuju skvělí náhled do historie a do velmi nelehkých období, která naší zemí zmítala. To pro mě bylo asi nejzajímavější a vzhledem k současné politice jsem za to velmi vděčná. Člověk by neměl zapomínat jakou cenu má naše svoboda. Nicméně co se týče rodinné ságy, postav a příběhů, které je spojují, to už jsem nadšená o něco míň. Není to špatný, to vůbec, jen mi tam prostě něco chybělo. Nevyhnu se srovnání s Hanou, kde pro mě byly postavy silnější a víc mě zasáhly u srdce.
Jelikož mne zajímá historie a 20. století je na zvraty opravdu bohaté, jsem vděčna za objevení autorky A. Mornštajnové. Myslím, že nejlépe se dějiny běžnému člověku přiblíží jsou- li zasazeny do příběhů konkretních lidí. Nehodnotím, jak mi byly hlavní hrdinky blízké, ale jsem ráda, že mne provedly velkou částí 20. století.
Za me nesnese srovnani s Hanou, uz tomu chybi smrnc a naboj. Prilis mnoho postav, ktere se pletou, misty dej pripomina telenovelu, kde se da dohromady v prubehu casu kazdy s kazdym. Mozna stacilo nesnazit se o rodinnou sagu, ale zamerit se na jeden dejovy usek a rozpracovat vic do hloubky.
Další perfektní kniha od autorky, která se stala jednou z oblíbenkyň. Po Haně, ze které opravdu chvílemi běhal mráz po zádech, je tohle krásný příběh jedné rodiny. Nutí k zamyšlení a to je něco, co u knihy vždy ocením.
Zase knížka, co jsem četla jedním dechem. Krásně vylíčen nejen vnitřní svět hlavních hrdinek, ale také ten vnější. Příběh byl pro mě do konce napínavý. Nevím, jestli si knížku budu číst znova, ale doma ji nechám, aby jsem ji jednou "ukázala" dětem.
Dobrá kniha, skvělá autorka.
Mám ráda ságy, a tak jsem se na Slepou mapu těšila. Tři ženy, tři různá politická údobí. Zpočátku se mi trochu pletlo, o kom je řeč, ale postupně jsem se zorientovala. Anna mi byla hodně sympatická, Alžběta zaujala svým zvláštním racionálním přístupem k životu. Anežka by asi nepatřila k mým kamarádkám. Ke Slepé mapě se ráda vrátím a třeba v ní najdu něco nového.
Úžasná kniha! Líbila se mi ještě víc než Hana...
Autorka důrazně ale citlivě zaznamenala milníky české novodobé historie, které se promítají do několika generací.
Příběh mi něčím připomínal seriál ze 60. let Sňatky z rozumu, který podobně mapuje osudy celých rodin. Přečetla jsem jedním dechem, jsem nadšená!:-)
Nádherná kniha. Tak lehce a srozumitelně vyprávěný příběh jedné rodiny o tak těžké a bolestné době. Byl to pro mě veliký čtenářský zážitek a určitě nejlepší kniha v poslední době.
Obdivuji schopnost paní Mornštajnové rozvinout do detailů celé propracované osobnosti hned několika postav se vzájemně propletenými osudy, nezamotat se do spletitých kliček české historie a vtáhnout čtenáře do příběhu tak intenzivně, že ten se najednou diví, jak kniha najednou tak rychle skončila, a touží po pokračování.
Po Haně to bylo další dílo, které toho ve mně hodně zanechalo a navnadilo mě na hlubší prozkoumání další autorčiny tvorby.
Skvělá kniha, opravdu se mi líbila a paní Mornštajnová je skvělá spisovatelka. Rozhodně bych nesrovnávala s Hanou, pro mě byly obě úžasné, ale každá ve své podstatě úplně jiná. Možná dokonce právě Slepá mapa u mne vede.. Donutila mě víc se zamyslet.. A nakonec, miluju tu rozmanitost českého jazyka a jak si s tím naši spisovatelé umí pohrat :-)
Dobrá kniha, téměř vše se mi líbilo, ovšem kvality Hany to nedosahovalo. Dost se mi ze začátku pletlo Anna, Anežka, Alžběta a taky se autorka pořád v ději jakoby "zamotávala". Jinak se mi kniha líbila, jen ji už podruhé číst nebudu, proto jen čtyři hvězdy. :-)
Já jsem z té chvály trochu na rozpacích. Kniha se čte sice celkem dobře, ale něco jí chybí, něco podstatného. Když už, tak jednoznačně lepší mi připadala druhá polovina knihy.
Přečetla jsem ji za dva dny, nedalo se jinak... nemohla jsem ji odložit. Ač by se dalo říct, že jde jen o "obyčejný" příběh jedné rodiny, autorka i zde dokáže čtenáře obratně provést dějinami celého století a vy jen kroutíte hlavou, co všechno se dělo a jak k tomu došlo a proč lidé nedokázali jednat jinak. Jednala bych stejně? utekla bych? nebo šla s davem? Občas jsem si říkala, že už toho je na jeden příběh až moc, ale pak přišel další zvrat a já jsem prostě musela vědět "jak to dopadne". Přečetla jsem knihy autorky v pořadí Hana, Hotýlek, Slepá mapa. Hana mě dostala do kolen, Hotýlek je velice zdařilým debutem a Slepá mapa něco mezi tím. Ano je tam až moc náhod, ran a zvratů na jednu rodinu a tři generace žen, ale autorka ctí řemeslo, píše krásně a donutí Vás přemýšlet o životě. Alžbětin přístup k životu (ač bez humoru) se mi líbí. Doporučuji!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Slepá mapa, kniha při jejímž čtení si uvědomíte, že doba ve které žijete je vlastně skvělá....
Mornštajnová prostě umí. Její vypravěčské schopnosti a krásně použitá čeština, mě velmi baví.