Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6339
6339
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Paní Mornštajnová mě opět nezklamala. V pořadí třetí knížka, kterou jsem měla problém odložit díky lehkosti, jakou ovládá náš krásný jazyk. Slepá mapa je velice poutavý příběh hned několika postav, jejichž životy jsou více či méně propletené, jedno však mají společné - téměř jistě by se vyvíjely jiným směrem nebýt druhé světové války nebo politické situace, která následovala po 1948. Slepá mapa je důkazem toho, jak moc předurčující je země, ve které se narodíme.
Kniha od této autorky opět nezklamala.Zajímavé čtení.Kdo se chce něco dozvědět o historii minulého století doporučuji.
Hodně zajímavé číst o časech co jsem nezažila až po roky, které si už pamatuju prostřednictvím tří generací.
Velice zajímavý příběh. Velice se mi líbilo, jak se autorka poprala s takovým obrovským množstvím postav a popisovala skrze ně osudy Anny, Alžběty a Anežky. Velice mě bavilo dozvídat se o životě všech postav okolo našich hrdinek, bylo zajímavé sledovat, jak jsou všechny postavy propojené a jak jedna maličkost může ovlivnit celý život někoho jiného.
Ačkoliv by takovou velkou hrdinkou měla být právě vypravěčka, Anežka, mně moc do noty nepadla. Svými činy mě neohromila a dobrý konec jsem jí opravdu nepřála. Trochu mě štvalo, že za své chyby nikdy nemusela platit, v tomto smyslu byl její život poněkud pohádkový. Což je trošku zklamání, protože osudy ostatních postav jsou mnohem reálnější a jsou uvěřitelnější. Co se týče vyprávění, autorčin styl vtáhne do příběhu již při čtení první stránky.
Alena Mornštajnová je živým důkazem toho, že česká literatura je kvalitní a má čtenářům co nabídnout. Slepá mapa je rodinnou ságou, osobně mi připomínala Špulku modré nitě, jen mnohem čtivější a zajímavější.
Osudy mnoha postav napříč stoletím. Ač mám raději knihy s akčním dějem kde se používá hodně přímé řeči, je tato kniha napsána pěkným vypravěčským stylem. Dobře popisuje jednotlivé úseky a vzájemné vztahy postav. Je to moje první kniha od této autorky.
Této knize se nedá takřka nic vytknout. Takřka :-) Přesto je tu jedna zásadní věc, která mě už v polovině knihy strašně iritovala. A to natolik, že jsem příběh skoro nedočetla. Příliš mnoho postav! Kniha je jimi přímo zahlcena. Přesycena. Vlastně je to ohromná škoda, ale vážně nechápu, a to i s odstupem času, proč byl vedlejším postavám ponechán takový prostor...? Vůbec mě nezajímalo, jak to dopadne s Alžbětinou sestrou a jejím mužem, tchyní, atd. Nepotřebuji se dozvědět každou podrobnost o naprosto každém. Raději bych se dozvěděla více o Anně, Alžbětě nebo Anežce. Mimochodem - právě poslední zmiňovaná hrdinka mi přišla dost nesympatická - svými činy i slovy.
Závěr:
Po celou dobu čtení mě provázel pocit deja vu - jako bych tenhle úsek už četla před padesáti stránky. Prostě se nemůžu zbavit dojmu, že tam bylo moc omáčky. Také vykreslení válečných let bylo letem světem. Mnohdy i jen v několika větách. Sotva jsem pochopila, že nastal protektorátní čas a začátek války, už tu máme rok 1942 a hrozbu nuceného pracovního nasazení. Zvláštní. Ale po stylistické stránce to bylo perfektní a sám příběh je zajímavý. Knihu bych doporučila, určitě si přečtu i další příběhy od paní spisovatelky.
Úžasně napsaný a velmi čtivý příběh tří generací před, během a po válce. Tuto knihu jsem četla až "po Haně", která je prostě TOP. Ale i příběhy v tomto románu mě zcela pohltily. Bude to asi znít divně, ale ačkoliv autorka píše o smutných až tragických životních osudech, je vám při otáčení stran knihy příjemně. A to se ještě musím přiznat, že jsem v minulosti nikdy neměla příběhy, odehrávající se ve válečných obdobích, nijak ráda. Až paní spisovatelka Mornštajnová u mě dokázala ten nezájem a nechuť překonat :-). Já rozhodně doporučuji Slepou mapu k přečtení!!!
Kniha čtivá.. zvolila jsem ji jako druhou po tak fascinující Haně. Byla to trošku chyba, protože Hanu nemůže jen tak něco strčit do kapsy. I tak se mi příběh líbil, několikrát překvapil a bavil. Znovu bych ale nečetla.
Naprosto skvělé! Nemám slov. Po Haně další skvělá kniha, která se zařadí do mých doporučení k přečtení. Bravůrně napsaný život 3 žen, 3 genaracích. Strasti, lásky, život takový jaký byl před válkou, během války a po válce.
Pěkná kniha se zajímavým příběhem, ale bylo na mne zde velké množství prolínání příběhů mnoho postav. Preferovala bych spíše méně pohledů/příběhů postav s větší hloubkou popisu / rozebrání. Knihu jsem četla po velice vydařené knize Haně, kterou jsem přečetla okamžitě, ale u Slepé mapy jsem byla lehce zklamána.
Vydařená kniha od paní Mornštajnové, ale přeci jen o něco slabší, než její poslední dílo Hana. Nějak mi v knize vadilo, že se tam autorka zmiňovala a osudu velkého množství postav a někdy jsem si říkala kdo je vlastně kdo. Občas to na mě působilo příliš stroze a osekaně. Některé scény mohly být prostě lépe vykresleny a popsány. Viz osud Ludvovy ženy ve vězení. Ale jinak velmi kvalitní počtení.
Knížka, která mi obsahem trochu připomínala Hotýlek. Hana mi přišla lepší, ale to jen proto, že Hana mi přišla prostě skvělá. Autorčina prvotina a hned výborně napsaná. Velmi poutavý příběh, který mne od začátku do konce nenechal oddechnout od čtení. A to tenhle typ knížek opravdu nemusím. Konec se mi také líbil.
Velmi uspokojivé.
Inu .. Tato kniha dostává hodnocení zřejmě dle toho, jak moc si kdo to veškeré množství postav pustil k tělu.
Když se na to podívám trochu objektivněji, je to průměrný dámský román na 3*. Skvěle se čte, děj se netáhne, psychologicky zajímavé, velké množství postav k tomuto druhu knihy patří, nic moc se tam pořádně neděje, a přesto prožíváme nejeden zajímavý příběh - a to rovnou trojgenerační...
Co dodává knize jistou "šmrncovní" nostalgickou melancholii je to, že nám byly postavy představeny z různých úhlů - jednou jako dítě, pak jako matka, sousedka, kamarádka, babička, ... ap.
Opravdový důvod, proč jsem se nakonec rozhodla pro 4*, je poněkud nerelevantní, ovšem poprvé se mi dostala do rukou románová kniha, kde je jedním z témat i život u nás za komunismu. Pořád čtu o válce (to není výčitka, sama takové knihy vyhledávám), ale románových knih z dob komunismu moc není (nebo se mýlím a špatně hledám!), a jelikož jsem se narodila už do svobodné generace, i toto téma je pro mě tak trochu cizí a přesto lákavé jako romány válečného a meziválečného období.
Jedna z mála autorek, od které jsem přečetla všechny tři její knihy a nemohu se rozhodnout, která je lepší. Styl autorky je laskavý, provede vás příběhem tří generací, aniž byste se nudili, bez zbytečných hrůz nebo vulgárností. Těším se na její další knihu a doufám, že vyjde brzo.
Tlusté knihy nemám moc ráda, ale po Haně jsem se tolik těšila na další knihu od spisovatelky, že mi její tloušťka nevadila. Čte se to jedním dechem, postavy jsou vykresleny tak, že se do nich dá lehce vcítit. Nicméně těch postav a osudů je v jedné knize tak moc, že jsem si občas musela připomenout kdo je kdo a ke které generaci patří. Pěkné čtení s překvapivým happy endem, ale další kroniku už číst nebudu.
Slepá mapa je již druhou knihou od Aleny Mornštajnové, se kterou jsem měla tu čest. Příběh popisuje osud tří generací, tří žen. Anny, Alžběty a Anežky. Prostřednictvím tohoto čtivého románu se dozvídáme o žití a přežívání za dob války a následného nastolení komunismu, který ochromil Československo. Nechybí perfektně vykreslené charaktery postav a výborně zvládnuté emoce. Za mě je autorka opravdu výborná a nenechám si ujít žádnou knihu.
Tato kniha popisující veselé i tragické okamžiky života tří žen jedné rodiny mě nadchla. Nejvíce mě zaujala osudová linka Alžběty , život Anny mi přišel trochu odfláknutý - to mi v hlavě zůstal spíš její muž Antonín. A Anežka ? Na ní nemám - ještě ani po několika dnech od přečtení knihy - vyhraněný názor. A to je asi přesně to, co by měla kniha u čtenářů vyvolat - zůstat v hlavě po nějakou dobu a nutit člověka nad dějem přemýšlet
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Za mě další skvělý počin této spisovatelky. Velmi čtivý příběh. Není co dodat. Doporučuji