Šlo mi o krk, pánové
Miloslav Švandrlík
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93895/bmid_slo-mi-o-krk-panove-H6s-93895.png
4
29
29
Humoristický román s detektivní zápletkou. Život mladého Ira, kterému jakoby drsnost rodného kraje předurčila budoucnost.
Přidat komentář
neuvěřitený příběh irského chlapce napsaný z dávkou Švandrlíkova humoru za mlada se mi knížka líbila, když jsem ji po letech přečetl podruhé už to takové nebylo
Srdcovka mého dětství, i když tehdá jsem to četla pod názvem Kluk z irských močálů. Humor pana Švandrlíka mám moc ráda, za mě skvěle napsaná oddechovka.
Krásná kniha, která mně opravdu chytla za srdce a okamžitě vtáhla do děje. Humorně popsané útrapy malého irského chlapce, který se musel často prát o život a vlastní existenci. Spousta lidí ho zradila, i ty, kterým pomohl v nouzi nejvyšší. Ale to Kona zocelilo a rány osudu lépe a s grácií odrážel. Dobrý konec vše napravil. Opravdu pěkné čtení, které je i zároveň k zamyšlení.
Moc příjemné čtení. Nevím jestli román p. Levera je stejně zábavný a okouzlující, ale rozhodně p. Švandrlík nezklamal.
Pěkná kniha, ve které se toho hodně děje. Množstvím zvratů mi připomíná film Malý velký muž, a to mi připomíná, že si Malého velkého muže musím přečíst. Je až neuvěřitelné, co hlavnímu hrdinovi procházelo a jak lehce. Rozhodně jsem rád, že jsem to přečetl.
Humorná kniha do vlaku na cesty. Pro tuto knihu bych napsala jednu větu, která se mi líbila v jednom článku ve škole- parodie na šestákové braky. Myslím, že to tak bude.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
| 2009 | Draculův švagr |
| 1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
| 2004 | 100 nejlepších hororů |
| 1991 | Říkali mu Terazky |
Že mne, milovníkovi Švandrlíka, doteraz ušla táto perla, je až ťažko uveriť. Príbehy chudobného írskeho chlapca Kona Kregana, ktorý hľadá šťastie vo svete, neuveriteľne úsmevné a čítavé.
Pár rokov dozadu bola mojím prekvapením roka kniha Majster a Margaréta. Tento rok je mojím prekvapením Kon Kregan so svojimi dobrodružstvami. Obe knihy si nie sú podobné, ale tak ako pri Bulgakovi, aj u Šandrlíka som sa neuveriteľne bavil a úsmev mi pohráva na perách aj teraz, ako píšem recenziu. Už sa teším na znovuprečítanie kníh o Kopytovi a Mňoukovi, ktorí majú podobný humor.