Slova k pousmání
Christian Morgenstern
Myšlenky a citáty vybrané z autorova díla si kladou otázky o smyslu lidské existence. Ve svých textech ovlivněných antroposofickým učením uvažuje Morgenstern o velikosti člověka i jeho tragice, o pocitech a emocích, o společnosti, věčnosti, smrti i Bohu. Odpovídá si hutnou a elegantní zkratkou, mnohdy humornou a sarkastickou, jindy hluboce filozofickou. (zdroj: Městská knihovna Praha)... celý text
Literatura světová Filozofie
Vydáno: 2001 , VyšehradOriginální název:
Worte des Lächelns
více info...
Přidat komentář
Dá se říct, že jde o zkrácenou verzi, event. kapesní vydání knihy Stupně. Do cestovního zavazadla nezbytná! Nejlépe s tužtičkou na zaškrtnutí těch nej úryvků, abyste pro případ nouze nemuseli dlouho hledat.
"Nemusíme žít stále tak, jako jsme žili včera. Osvoboďte se od tohoto názoru a otevřou se před vámi tisíce nových možností."
Autorovy další knížky
1958 | Šibeniční písně |
1965 | Beránek měsíc |
1971 | Bim, bam, bum |
1993 | Noční rybí zpěv |
2002 | Ferda Páv a všelijaká zvířata |
Slova k pousmání na rozdíl od mnoha Morgensternových básní na mě zapůsobily spíše negativně. Krátké citáty často bez většího obsahu ve mě sice sem tam nějaké to pousmání probudily, ale pousmání čistě vnější, nezanechávající valnou stopu na náladě a duši.
Moudra všednodennosti s přídechem esoteriky a - abych nebyl zlý - opravdu i dobré kousky, nad nimiž se člověk na chvíli zamyslí a v naprostém tichu chvíle vážnosti dojmu z citátu (jež sám jako "slohový útvar" je parodií vážnosti a přece v očích mnohých vážností nejvyšší. A proto na závěr si dovolím pro mě naprosto nevyhovující citát Christiana Morgensterna - "Citáty jsou zmrzlina pro každou příležitost" - - teď by měl nastat epický závěr, kdy se čtenáři dozví, že autor komentáře nenávidí zmrzlinu, bohužel ji má rád, velmi, ale připomíná mu (tj. mi) to jednu z "pohádek pro neposlušné děti", které jsem poslouchal jako malý, kde chlapci, jenž jedl samou zmrzlinu nakonec zmrzl žaludek a místo něj mu tam vložili buben a tak vždy, když po té jedl zmrzlinu, uváděl do pohybu dunění bubnu - takže pozor na tu zmrzlinu, nic se nesmí přehánět a dunění břicha je ještě slabý odvar oproti dunění mozku, do kterého se tato Morgensternova sladká pochutina dostává.