Slovo paměti (Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje)

Kronika Velké Moravy pod názvem Slovo paměti zachycuje v souboru datovaných pověstí dějiny Moravy mezi lety 863 – 907 n. l., tedy dobu od příchodu Konstantina a Metoděje až do zániku Velké Moravy. Jako vypravěče pověstí zvolila spisovatelka přímo Konstantina Filozofa, po jeho smrti pokračuje v psaní pověstí jeho žák Gorazd, pozdější velkomoravský arcibiskup. Konstantin Filozof uvádí čtenáře do své kroniky těmito slovy: „Království dějin zbavené, zdá se být mrtvé, a proto tedy já Konstantin řečený Filozof otvírám tuto kroniku a prosím tebe, Sofio, skrze kterou mi Bůh dal všechen rozum a veškeré znalosti, provázej mě, až budu vyprávět a psát. Neboť uběhnou věky, již nebudou naživu ti, kteří vše na vlastní oči viděli, a tehdy potomci Moravanů nesmí zapomenout na činy svých předků…“ A které události v pověstech Konstantin s Gorazdem zachytili? Žádost knížete Rostislava, s níž putovalo poselstvo z Moravy ke dvoru císaře Michaela III. do Byzance, cestu Konstantina a Metoděje do Rostislavgradu a jejich pobyt na Moravě, vzdělávání moravských žáků a boje s franckými kněžími. Konstantin Filozof vysvětluje, jak vytvářel hlaholici. Jeho žák Gorazd přebírá psaní kroniky a vypráví o boji svého učitele za uznání slovanského písma a liturgie, popisuje cestu do Benátek a Říma, kde Konstantin umírá. Pokračuje vyprávěním o Metodějovi, o zřízení moravského arcibiskupství a Metodějově neúnavném boji proti franckým kněžím a Wichingovi. Mezi pověstmi se také objevují vyprávění o životě Moravanů, o Rostislavovi, o Svatoplukovi a Svantožizni, o založení Veligradu, o hrdinném boji Moravanů proti franckému císaři, ale také o Bořivojově křtu, o nedostatku soli či nakládaných okurkách. A díky Konstantinovým i Gorazdovým vzpomínkám se seznamujeme s dětstvím a mládím obou věrozvěstů. Knihu doplňuje audio nahrávka pověstí na CD s hudbou J. Pavlici a Hradišťanu.... celý text