Slovo za slovem - S překladateli o překládání

Slovo za slovem - S překladateli o překládání
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129097/bmid_slovo-za-slovem-mLk-129097.jpg 5 16 16

Kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920–1935) našich překladatelů (mezi jinými Josef Čermák, Josef Forbelský, Ludvík Kundera, Vladimír Mikeš, Antonín Přidal či Josef Škvorecký), kterou připravili pracovníci Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Jednotlivá vyprávění, ať už se týkají překladů z literatury psané anglicky, francouzsky, italsky, německy, rusky či španělsky, nebo překladů z literatur u nás o dost méně známých, jako je ta dánská, estonská, islandská, japonská, norská, polská, slovenská či srbocharvátská, mohou sloužit nejen jako průvodce po cizích literárních krajinách, ale také např. nechávají čtenáře nahlédnout do nakladatelské a překladatelské praxe v období minulého režimu a porovnat její nedostatky (cenzura i autocezura, praxe takzvaného „pokrývání“ překladatelů v nemilosti apod.) s nešvary, které v této oblasti naopak zavládly v době porevoluční. -- zdroj: http://www.academia.cz/slovo-za-slovem.html --... celý text

Přidat komentář

Danka22
17.11.2017 5 z 5

Tato knížka každému poodkryje, jak důležité jsou kvalitní překlady a nabidne rady jak by se i do budoucna měla literatura překládat . Zajímavá a pravdivá kniha

petrarka72
16.08.2017 5 z 5

Vynikající, kultivované a zábavné čtení. Sedmadvacet rozhovorových medailonů, v nichž překladatelé nejmladší generace zpovídají ty nejstarší, sedmadvacet zpráv o lesku a bídě překladatelského života. O věcech obecných - třeba jak vznikl a fungoval Odeon (založen v roce 1953 jako SNKLHU) a další nakladatelství, z jakých důvodů vznikl časopis Světová literatura a co všechno suploval, kdo všechno nesměl a co všechno se nesmělo, o fenoménu "pokrývačství", o nedostupnosti pramenů, závislosti na zahraničních nabídkách či osobní iniciativě těch, kteří často nesměli, jediné autorské agentuře Dilia, cenzuře a autocenzuře, papíru na příděl a "čtvrtečních frontách". O věcech osobních - o cestě k překládání jako formě sebevyjádření i jako jediné možnosti výdělku, kloubení zaměstnání s překládáním jako koníčkem (ve většině případů), o ne vždy láskyplném, ale rozhodně výrazném vztahu k překládanému, o nezbytnosti znát dokonale svůj mateřský jazyk a mít načteno. A všemi rozhovory se prolínají úvahy o tom, zdali je překlad umění či řemeslo a zdali předpokládá nějaké vzdělání, jestli má být překlad věrný do posledního slovíčka či je lepší k němu přistupovat volně, jak je důležité míti redaktora a co se změnilo po roce 1989. Fascinující jsou konkrétní zážitky (tahanice kolem Millerova Prezydenta Krokadýlů; situace, kdy Steigerwaldův Nobel vytěsnil z Rajmontovy národně-divadelní dílny hru Makedonce Stefanovského, přeloženou Dušanem Karpatským; Fröhlichovo zkoumání, co znamená "námoří" v názvu Ibsenovy hry; Přidalův popis metody, jíž překládal Ruíze; Škvoreckého pátrání po technických termínech z oblasti stíhaček atd.). Naprosto strhující je rozhovor s Vladimírem Mikešem, velmi svébytný zážitek nabízí rozhovor s překladatelkou ze severských jazyků Helenou Kadečkovou, anglistou a hispanistou Antonínem Přidalem, polonistkou Helenou Stachovou či japanoložkou Vlastou Winkelhöferovou. Díky, užila jsem si to.


Matty
27.11.2016 4 z 5

Neocenitelná publikace nejen pro začínající překladatele, ale také pro zájemce o lepší poznání předlistopadové publikační praxe nebo fungování literární (auto)cenzury od padesátých do devadesátých let. Knihu by zároveň neměl opomenout žádný bibliofil, neboť úcta k češtině a psanému slovu obecně se jí vine jako červená nit (a někdy je znát už jen z kultivovaného projevu respondentů). Některé poznatky se logicky opakují (pokrývání, problematické tituly, menší překladatelská péče po listopadu), ale díky osobitosti každého z pamětníků rozhodně nejde o monotónní čtení, ale naopak o pestrou mozaiku životních osudů a různých přístupů k překladatelskému "uměleckému řemeslu". Taky jsem si začal víc vážit a všímat práce překladatelů. Čtení každé překladové knihy nyní zahajuji přečtením jména člověka, který ji přeložil.

Štítky knihy

tlumočení, překládání

Autorovy další knížky

Stanislav Rubáš
česká, 1974
2012  96%Slovo za slovem - S překladateli o překládání
2009  85%Já píši vám
2007  0%Aby se literatura stala inspirací