Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40482/smrt-je-mym-remeslem-40482.jpg
5
3875
3875
Kniha Smrt je mým řemeslem, která poprvé vyšla v roce 1953 popisuje život němce Rudolfa Langa v rozmezí let 1913-1945. jako syn bavorského obchodníka odmítl otcovy plány a vstoupil do armády. Sloužil jako dragoun v Turecku, po skončení války však nemůže najít práci, a tak vstoupí do Freikorps. V roce 1923 jako nacista je odsouzen do vezení na deset let za politickou vraždu, ale brzy je osvobozen, po propuštění jde pracovat na statek jednoho statkáře. Pro svoji nacistickou minulost je vyhledán aby organizoval bojůvky SS, a za tyto zásluhy se stane důstojníkem v Dachau, odkud je převelen do Osvětimi. O rok později, v roce 1942 je již velitelem tohoto tábora, a zde se podaří zvýšit novou metodou zplyňování, vyhlazování vězňů, kterých začíná bát v táboře přebytek. Kniha končí procesem v Norimberku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La Mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Ač nemusím knihy s tématikou 2.světové války, tato mě naprosto dostala. Jak se může někdo tak bezcitně chovat, jen aby splnil rozkazy? Je vůbec možné, aby se díky přísné výchově a slepé poslušnosti stalo z člověka něco takového? Hlavou mi dokola běží otázka, jestli má v sobě každý z nás kousek Langa, který by se při těchto okolostech projevil....
Kniha na mě zapůsobila tím nejsilnějším dojmem. Ohromující, obdivuhodná, s děsivým a hrůzným příběhem uvnitř.
Vynikajúci psychologický vývoj jednotlivca, ktorý pod vplyvom ideológie, ctižiadostivosti a lojálnosti absolútne prestane vnímať ľudský či morálny rozmer svojej úlohy. Cieľom predsa bolo "zefektívnenie priemyselnej výroby zadaného projektu". Očami hlavnej postavy vidíme, že aj pôvodne bežný človek dokáže nakoniec takýmto spôsobom vnímať vyhladzovanie ľudí v koncentračných táboroch.
Naozaj to boli ONI a NÁM sa to nemôže stať?
*Čitateľská výzva 2017 - kniha písaná formou denníku
,,Zabil jste tři a půl milionu osob!ˇˇ. Požádal jsem o slovo a řekla jsem : ,,Promiňte, zabil jsem jen dva a půl miliónuˇˇˇ
Musím říct, že knížka ve mě zanechala velmi zvláštní pocit. Nedokážu si ani představit, co lidé v těch táborech prožívali. Nejhorší na tom je, že byli bráni jako věc. Něco co se rozbité a musí se to jen zničit, aby to nepřekáželo.
Příběh smutný, ale kniha skvělá !
Nějak jsem si nevšiml, že by se z Rudolfa Langa stala zrůda. Postava, která je popsaná v knize (tedy Rudolf Lang - nikoliv jeho předloha) je v první řadě čestný člověk. Dostával úkoly a ty plnil - dost vzorně.
Jestli byla v něčem chyba, tak v tom, že Rudolf Lang nebyl vychován k lásce a k citům. Mohl za to on sám?
Kniha je napsaná čtivě a přitom přibližuje závažné téma. Plné hodnocení je na místě.
Velmi čtivě napsaná kniha o zrůdnosti, nelidskosti,a zaslepené poslušnosti hlavního hrdiny
Při četbě této knihy Vás musí mrazit až do morku kostí. Autor předkládá příběh člověka, z kterého kola osudu udělaly jednu z největších zrůd v dějinách lidstva.
Za jiných okolností by člověk takových vlastností jako je vytrvalost, pečlivost, odhodlanost, slepé plnění úkolů, byl oslavován. Jenže každá mince má dvě strany a tady se ukazuje, co se může stát, když se taková osoba stane vykonavatelem vůle nacistických pohlavárů. Nástroj smrti, pro který je rozkaz zákon, nástroj, který nezná význam slova svědomí.
Knihu jsem přečetl jedním dechem, ale hodnotit jí nechci. Žádné hvězdy nemohou vyjádřit jak silné pocity ve mně zanechala.
Pro mě jedna z nejlepších knih vůbec. Nic pro neotrlé povahy a lidi se slabým žaludkem. Příběhově velmi silné vyprávění o strašných zvěrstvech 2. světové a nešťastným koncem pro člověka, který se svou vlastní "nevinou" (můžeme říct, že byl duševně nemocný) stal jedním z největších zrůd v historii 2. světové. Zážitek navíc ještě stupňuje vyprávění, které je v ich-formě (takže vidíme do mysli hlavní postavy).
Nejvíce na mě však zapůsobil soudní proces s hlavní postavou, kde se měl doznávat ze svých činů... "Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a půl milionu lidí!" Požádal jsem ho o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo."
"Skvěle" drastické, surové, strhující, a čtivé. Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl.
Kniha je hodně čtivá, pohled na holokaust z druhé strany je opravdu zajímavý.
Už jako malý kluk byl Rudolf nelidský. Mám ráda tuto tématiku, nyní z pohledu jiné strany. Jsem ráda, že Rudolf na konci války alespoň věděl, co si zaslouží. Kniha mě více "bavila" až od poloviny, kdy už se vše odehrávalo v Osvětimi. Musím říct, že mě mrzí, že jsem si tuto knihu nepřečetla už na střední škole a nebyla součástí mého čtenářského deníku k maturitě.
Můžete mi, prosím, někdo doporučit podobnou knihu, která je psaná, tak říkajíc " z druhé stryny" ??? Smrt je mým řemeslem nemohu hodnotit jinak než 5/5.
Nevím, jak to přesně vyjádřit. Ta kniha je výborná svým zpracováním, ale zároveň naprosto příšerná svým obsahem. Hlavní postavou je nacista, který má na svědomí smrt tisíců lidí, a příběh je vyprávěn jeho očima. To je dost nezvyklé a vlastně také dost zajímavé. Je to člověk, který je evidentně duševně nemocný, na čemž se určitě podepsalo i jeho dětství. Svým způsobem je dokonce čestný: "Jednoduše nemohu neuposlechnout rozkaz. Pochop to přece, to je pro mne fyzicky nemožné!" Ale je to čest strašným způsobem zvrácená. Ani jednou ho nenapadlo přemýšlet o židech jako o lidech, jen jako o jednotkách. A celý příběh vypráví natolik bez emocí, že ani já k němu žádné emoce necítím. Ani nenávist. Jen nevěřícný úžas a odpor. Opravdu strašná kniha. A opravdu stojí za přečtení.
Od dvousté stránky začal autor dávat těžce najevo, jaké monstru a zvíře může být vychované v rodině bez soucitu, radosti a lásky. Při čtení finálních řádků (soud, obhajoba) se mi místy dělalo špatně z toho, jak se může někdo chovat tak bezcitně a roboticky.
Ale kdyby se vzepřel, tak by ho zastřelili a nahradil by ho někdo jiný, někdo „věrnější“, on byl jen další puzzle do skládačky...100% Doporučuji
Silný příběh o muži, který dělá všechno proto, jen aby byl nejposlušnější a nejlépe vykonal své povinnosti, protože na ničem jiném mu nezáleží - jen splnit nejlépe svoji povinnost, aniž by mu jakkoliv vadilo, že následkem jeho činů umírají lidé. Hlavně že on dokázal správně splnit všechny rozkazy. Místy se to četlo opravdu obtížně, běhal mi mráz po zádech, o to víc, když je kniha podle skutečných událostí. Nicméně autorovi se povedl skvělý psychologický rozbor narušeného člověka - jak myslí, co cítí, co je pro něj důležité a co ne... neskutečný náhled do toho, jak si někdo je schopen nechat vymýt mozek a plnit příkazy bez nějaké hlubší reflexe toho, co ty příkazy nesou za následky...
Kniha, která je místy k blití, ale taková byla realita a byli tací, kteří tak mysleli a konali. Někteří by ji měli povině číst, aby právě tohle pochopili...
Po trochu pomalém rozjezdu, kdy autor líčí dětství a vojenské zkušenosti hlavního hrdiny (i když to bylo taky docela šílené), se v druhé půlce dostáváme do hlavy podle mě psychicky narušeného úředníka, který chce co nejlépe naplnit rozkaz vybudovat opravdu efektivní továrnu na likvidaci židů a odklízení jejich těl. Rudolf Lang nepočítá těla, ale jednotky, a prožívá opravdu depresivní okamžiky, když hned nedokáže přijít na to, jak jich za 24 h zplynovat 8 000. Ale nakonec to vymyslí a úspěšně splní úkol, za což je po zásluze povýšen. O ničem nepochybuje, je to přece rozkaz. Nic mu není líto, on tu není od toho, aby přemýšlel, jen poslouchal. Dost nechutné, ale poučné.
Skvělý pohled na to jak je člověk ta nejlépe ovlivnitelná bytost. Ve svě podstatě děláme vše automaticky. Obávám se, že tenhle "deník" bude trochu pokroucen komunistickým režíme.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Bezesporu zajímavý rozbor postavy Rudolfa Langa (Hӧsse).
Ač je kniha psána jako vyprávění v ich formě, je taková studená, vypravěč o sobě mluví stroze bez jakýchkoliv emocí, aniž bychom měli možnost více nahlédnout do jeho hlavy. Předpokládám, že to tak je úmyslně - vyjádření citového chladu, odtažitosti, nedostatku nejen empatie, ale i hlubších myšlenek vůbec… že Rudolf Lang jen nějak žil, konal a od dětství plnil rozkazy, aniž by nad tím sám hlouběji přemýšlel.
V závěru knihy se tato chladnost a odtažitý popis dostane do až děsivého rozporu se skutečným dějem, Rudolf Lang popisuje vraždění v Osvětimi, jako by řešil logistiku neživého zboží a ani nedovede pochopit, že v jiných lidech to může vyvolávat děs a odpor…
Kniha mě navnadila přečíst si skutečné zápisky Rudolfa Hösse.