Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57556/smrt-je-mym-remeslem-57556.jpg
5
3924
3924
Životní příběh velitele osvětimského koncentračního tábora, vychovávaného od mládí i fanatismem zprvu náboženským, později národně šovinistickým, vojáka důsledně bezcitného vůči sobě i okolí, jemuž připadne úkol zracionalizovat hromadné vyvražďování židovského plemene v plynových komorách. Události jsou až do konce viděny očima hlavního hrdiny; na něm i na ostatních postavách je vylíčeno typické šíření fašistické nákazy v národě. Nacistická bestialita je v tomto románu podána o to otřesněji, že se osvětimským katům jejich činy jeví jako problém pouze technologický, nikoliv mravní. Závěr knihy staví před čtenáře otázku odpovědnosti osobní i kolektivní.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
La Mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Neé ,že by mě téma bavilo, ale autor je pro velmi známý a oblíbený. Nacismus nemusím . :-((
Nepředstavitelně poutavé. Pohled z druhé strany. Už jsem 2. světovou vnímala z pohledů Němců v Černém obelisku. Tady jde o Němce, jenž výrazně vyčnívá z řady, svou poslušností, extrémním smyslem pro řád, vojenskou ctí, také absencí empatie. Na druhé straně obyčejný kluk, syn divného fotra. Kam až to může dospět!? Pro mě jednoduše mazec. Mám sklony k tomu jej litovat. Škoda, že nezůstal u těch koní.
Jinak člověk v knize opět nalezne připomínku těch největších hrůz války, jež je dobré si připomínat pořád. Z obrovského množství nevinných obětí, nazývaných jejich katy jako jednotky, nepřestává mrazit.
Robert Merle je skvělý spisovatel. Kniha, inspirovaná skutky válečného zločince Rudolfa Hösse je velice čtivá, i přestože se jedná o silné a brutální vyprávění.
Ne úplně obvyklý pohled na hrůzy druhé války, ze strany nacisty Rudolfa Hösse. Člověka, který se jen snažil co nejefektivněji plnit rozkazy, které vydali jiní... Skvěle napsáno, ale příběh je děsivý
Děsivé, ale dobře a čtivě napsané. Opět se ukazuje, jak dětství a rodina ovlivní činy člověka..
Očekával jsem od této knihy postupný vývoj a přetváření hlavní postavy a zároveň vypravěče z lidské bytosti v bezcitnou kreaturu. Skutečnost je ale taková, že ona postava už od dětství vykazuje značné známky nenormálního chování v mnoha aspektech, včetně ve vztahu k ostatním lidem, bez schopnosti navázat nějaký hlubší vztah založený na porozumění, empatii, přátelství, nebo lásce. Paradoxem je, že co se týče jeho vlastního soukromého rodinného života, tak ten se blížil k "normálnosti" právě v době vykonávání největších zvěrstvech. Je zde podána postava typicky fanatická ne jen samotnou ideologií, ale způsobem života, který vyžaduje řád a poslušnost. Tu koneckonců klade nade vše i ve chvílích, kdy stane před poválečným soudem, kde si zachovává svou zvrácenou "čest". Soud je tak jen technická a právní záležitost, která zhodnotí skutky ovšem bez toho, aniž by ona osoba nějakým způsobem sama uznala svou naprostou amorálnost a nelidskost. ON pouze plnil rozkazy a to svědomitě. Ve svém deviantním chování necítil nikdy k obětem žádnou lítost a protože svou "práci" konal zodpovědně, nepodléhá ani sebelítosti. Cit v jeho srdci je zcela zastíněn smyslem pro povinnost a plnění rozkazů.
Kniha, která na mě udělala hluboký dojem. Dojem z toho, jak pod vlivem psychicky narušené osoby (nejen v tomto případě hlavního hrdiny) se stávají zrůdami i ostatní.
Neuvěřitelný příběh, knihu jsem četl jedním dechem, žádné nudné pasáže, hluchá místa, od začátku do konce mě kniha nepřestávala udivovat. Z některých pasáží opravdu mrazí, když se člověk pokusí představit ty konkrétní situace, šílené. Šílené ale fascinující
Nechápu ten rozruch kolem.. Četla jsem hodně knih na toto téma a tahle, kromě začátku, kde bylo popsáno dětství hlavní postavy a jeho vztah s otcem, byla jedna velká nuda...
Tato kniha ve mě rezonovala ještě hodně dlouho po dočtení, možná tak trochu už napořád.
Dlouho jsem přemýšlela jak komentář k ní uchopit, vůbec mi to nešlo. Naštěstí jsou lidé, kteří ty pocity umí vyjádřit a ještě k tomu vcelku stručně ( což mě moc nejde :-). V tomto případě mám na mysli komentář pode mnou od Tanja00, s kterým naprosto souzním a je tak zbytečné, abych se více rozepisovala...
Jinak skvělá kniha.
Už jsem přečetla mnoho knih s tématikou koncentračních táborů. Ale tenhle příběh se lišil, nebyl to pohled oběti nebo snad přece byl? Co podle mě knihu dělá jedinečnou, není ani tak popis všech hrůz, ale náhled do jeho života předtím, do dětství, myšlení... Máte před sebou celý příběh a ne pouze jednu část. A pak se může lehce stát, že možná chápete, proč tak jednal a je vám ho vlastně i trochu líto.
Životopis jednoho z vykonavatelů konečného řešení židovské otázky Rudolf Hoesse, který vedl tábor v Osvětimi. Obzvláště v druhé polovině knihy mi přišlo zpodobnění k jiným knihám o efektivitě a zvyšování výkonnosti na místě. Židé nebyli židé ale pouhé jednotky. Cílem nebylo zabít člověka, ale splnit rozkaz. K čemu by byla armáda, kdyby se každý voják rozhodoval podle svého svědomí? Má vůbec voják právo myslet a neposlechnout? Změní to něco? Hoess nakonec prozřel, ale otázky bohužel zůstávají. A jak byste se zachovali vy?
Trochu jsem se zdráhala, jestli mám knihu číst, ale jak jsem začala, už jsem ji nemohla odložit.
Mnoho písemných dokumentů a filmových dokumentů ukazuje fakta, všichni víme, že je to špatné, ale opravdu mě překvapil příběh a pohled člověka na "druhé straně". Připomínal mi Forresta Gumpa :). Dostal úkol, tak ho splnil. Knížka se čte svižně a je to opravdu zajímavý úhel pohledu na věc. Ještě jsem nic takového nečetla. Opravdu stojí za přečtení.
Existuje spoustu knih o lidech postižených druhou světovou válkou - vojáky, Židé. Ale nesetkala jsem se už s tolika knihami o nacistech samotných. A když už ano, tak nebyly tak dobré jako právě tato.
Toto dílo mi maličko připomíná Cizince od Camuse.
Hlavní hrdina nám v průběhu knihy vyrostl v člověka, co toho moc necítí (a ještě ke všemu má stejné příjmení jako já).
Velmi zajímavé vidět všechny věci i z druhé strany. Myslím, že spousta z nás v dnešní době také raději udělá, co jim kdo řekne, aby nemuseli odpovídat za své činy - abychom se v duchu mohli uklidňovat tím, že za to přece nemůžeme..
Mám rád vše okolo Třetí Ríše a nemusím být nacista. Četl jsem o tomto období z různých úhlů pohledu. Krásný příběh Zlodejky knih,těžký život mezi válkami v Černém obelisku, holá fakta v Třetí říši nebo jak moc pomohli vědci a firmy (některé jsou tu dodnes!!!).
Ale tento příběh někoho, kdo postrádá snad jakoukoliv empatii,s toho opravdu zamrazi. Brát usmrcovani jen jako logistické a technologické dilema je hrůzné
Robertu Merlovi se v této fascinující knize podařilo mistrně vystihnout člověka, který přišel o víru v boha, aby záhy našel novou: Německo a zapadl do soukolí jedné z nějvražednějších mašinerií dějin.
Úžasná kniha,která ukazuje jak zhoubný vliv na dítě může mít despotický otec a posléze i lidé,kteří dotvoří z obyčejného člověka zrůdu bez jakéhokoli citu.V Osvětimi jsem byla vloni a místo,kde byl tenhle nacista oběšen jsem viděla,tak to namě hodně působilo.Číst tyto knihy by měl snad každý,aby se nikdy nezapomnělo.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Tak to byla skutečně síla. Neuvěřitelně mrazivě působí zejména úvahy hlavní postavy ohledně technického řešení problému, tedy jak co nejrychleji zabít co nejvíce lidí, aneb jak nejrychleji podrobit co nejvíce jednotek zvláštnímu zacházení. ...„V nápadu, že od chvíle, kdy se za transportem dvou tisíc židů uzavřou dveře šaten, až do chvíle, kdy z nich zbude jen popel, bude celá operace probíhat nepřetržitě na jediném místě, v takovém nápadu bylo skutečně něco, co naplňovalo duši uspokojením“.