Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57556/smrt-je-mym-remeslem-57556.jpg
5
3924
3924
Životní příběh velitele osvětimského koncentračního tábora, vychovávaného od mládí i fanatismem zprvu náboženským, později národně šovinistickým, vojáka důsledně bezcitného vůči sobě i okolí, jemuž připadne úkol zracionalizovat hromadné vyvražďování židovského plemene v plynových komorách. Události jsou až do konce viděny očima hlavního hrdiny; na něm i na ostatních postavách je vylíčeno typické šíření fašistické nákazy v národě. Nacistická bestialita je v tomto románu podána o to otřesněji, že se osvětimským katům jejich činy jeví jako problém pouze technologický, nikoliv mravní. Závěr knihy staví před čtenáře otázku odpovědnosti osobní i kolektivní.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
La Mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Temné a drsné. Ale horší než "výrobní proces" v koncentračních tábor pro mě bylo dětství v rodině magora.
Skvělá a čtivá kniha, s mrazivou atmosférou, která nám dává možnost " prožít " život s jedním z největších, a nejhorších vrahů historie. Je to silný příběh, přesto by knihu mohli dočíst i slabší povahy. Četl jsem daleko horší, a barvitější děje o zrůdnostech v Osvětimi. Doporučuju všem, ke knize se sám budu vracet.
Zatim jsem vsechny knihy cetla z pohledu obeti...
Nyni z pohledu nacistickeho magora, kde jak slo videt, vse zacinalo od ranneho veku ditete, vlivu a mentality rodiny. Jednim slovem - sileny a velmi ctivy
"Byl to rozkaz" ... takový zlý Forrest Gump.
Zajímavé, skvěle napsané, četla se sama.
Tahle kniha má jednu velkou „nevýhodu“. Všichni tak trochu víme, do čeho „jdeme“. A kdo by to náhodou nevěděl, tak si to přečte na přebalu. A tak čteme s předsudkem, že nás čeká životní příběh plný krutosti a nelidskosti, protože jiný by přece život jednoho z hlavních inscenátorů „totálního řešení“ nemohl být.
Zkustete to tedy jinak, čtěte bez předjímání. Začne se před vámi odvíjet příběh z počátku 20 století, osud Roberta, německého chlapce, který vyrůstá v naprosto citově prázdné rodině. Neví, co je rodičovská láska, pohlazení… Zná jen řád a povinnost. Ač se mu podaří z rodiny vymanit, jeho život pokračuje zase jen plněním povinností a rozkazů. Jen tak zažívá uspokojení (štěstí se tomu určitě nedá říkat). Cítí se tedy dobře dokonce i ve vězení, protože tady má jeho život pevný řád a mantinely. Nepřemýšlí, necítí. Jen plní rozkazy. Nezná obsah slov solidarita, přátelství, láska… I jeho vzorné manželství je z rozkazu a funguje dobře, protože Robert plní všechny rozkazy na 100%. Zhruba dvě třetiny knihy tedy čteme příběh obyčejného plochého člověka bez vnitřního života, emocí, tužeb….
V roce 1934 je Robert odvelen do Osvětimy. Se stejnou zodpovědností s jakou bojoval v I.světové válce, pracoval v továrně, na stavbě , na statku, oženil se, zplodil děti…, přistoupí k dalšímu úkolu, který mu byl určen a který sám hodnotí jako „nudný“. Buduje koncentrační tábor ,realizuje hromadné likvidace židů, „vylepšuje“ metodiku likvidace velkého množství lidských těl… Bez pochybností, sebezpytování. Jako vždy PLNÍ ROZKAZ. Stejně pak v roce 1947 smířeně přijímá i trest. Jeho osud se uzavírá ve věznici, kde se cití bezpečně, protože jeho život zde má opět potřebný řád a pravidla.
Robert nebyl zrůda, byl to „jen“ člověk bez emocí a citu, vzorný úředník a člen strany… Možná bychom ho mohli dokonce i politovat, vždyť nepoznal skutečnou rodičovskou,sourozeneckou a partnerskou lásku, neměl přátele, nezažil vášeň mezi mužem a ženou, obyčejnou lidskou sounáležitost. Snad bychom mu mohli i závidět – nepochybuje, nelituje, neptá se, netrpí výčitkami svědomí. On pouze jako čestný člověk plní rozkazy bez výhrad, odmlouvání, pochybností. Možná mohl být dobrý farář (jak si přál jeho otec), vzorný voják, pracovník, předák, straník, doktor či architekt…. (dosaďte cokoli). A kdo by pak byl na jeho místě v Osvětimi?
A o tom kniha je. Kolik bylo, je a bude takových vzorných a čestných úředníků plnících zodpovědně zadané úkoly. Kde končí hranice loajality a začínají hranice lidskosti? A co je smyslem slova čest…?
„ Langu,“ řekl, „vy jste nebezpečný člověk.“
Vrchní dozorce se obrátil a přísně se na mne podíval.
„A víte, proč jste nebezpečný člověk?“
„Nein, Herr Direktor“.
„Protože jse čestný Všichni čestní lidé jsou nebezpeční. Jenom lumpové jsou neškodní. Protože lumpové jednají z osobního zájmu, tedy přízemně.“
Život nedospělého chlapce v rodině, kde je každý okamžik dne naprosto podřízen režii fanaticky věřícího otce, je zoufale jednotvárný a prostý pozitivních vzájemných emocí. Služka, která jediná projevuje chlapci náklonnost, odchází, a chlapec má pocit, že ho všichni zradili. Stává se z něj cizinec doma, ve škole, ztrácí víru v Boha. Náhradou a jediným smyslem života se pro něho postupně stává myšlenka o velikosti německého národa, kterému chce sloužit. Konečně někam patří, je uznávám stejně smýšlejícími lidmi a tomu podřizuje vše. Nezná pochybnosti, protože potřebuje něčemu a někomu věřit. Kdysi nenáviděl fanatickou víru svého otce, ale věří stejně neochvějně, vymazal stejně jako otec emoce ze svého života.
Některé části knihy, tam kde autor popisuje psychologii postav, jsou poměrně silné, ale převládá suchý popis děje, jako by šlo opravdu o popis práce továrny a ne o jednu z největších tragédií v novodobých dějinách.
Jak se z ušlápnutého kluka stane takový magor.Bez citu,bez výčitek,morálního svědomí jen plnit rozkazy.Je to dobře napsáno ale obsah je hnus.
Zajímavý námět o zrození jednoho monstra, nicméně výsledná forma tady rozhodně převyšuje obsah. První polovina knihy popisující mládí a ranou dospělost Rudiho je k uzoufání zdlouhavá až nudná a nevyvažuje strojově nekompromisní popis praktik likvidace židovských jednotek v samotném koncentračním táboře v poslední třetině knihy. Musím říct, že je to docela zklamání, vzhledem k místnímu hodnocení, i když až zpětně jsem si uvědomil, že něco podobného jsem prožíval kdysi při čtení Malevilu - 60 %
Pribeh o malem chlapci ze ktereho se vyklubalo bezcitne, nelidske monstrum, ktere posilalo miliony nevinnych lidi na smrt.
Zajimava sonda do jeho duse, ze ktere se ukazalo, ze primarni je pro nej slouzit Nemecku a poslouchat rozkazy.
Jen by me zajimalo kdyby mu reichsfuhrer naridil zastrelit svoji rodinu, jestli by to bez mrknuti oka udelal?!
Kniha je to skvela....
ale fuj..az z toho jde mraz po zadech ...lide jsou jen jednotky...veci....jejich likvidace jen "normalni" ukol ktery vam zadal sef
Odporná a fascinující kniha. Zbožňuji Merleho a stejně tak Smrt je mým řemeslem. Pro mě to byl, je a vždy bude nejlepší válečný román, i když jde spíš o sondu do duše jednoho fanatického nácka.
Autor vše podal neskutečně realisticky, jak jeho myšlenkové pochody, tak i celý přerod ve válečné monstrum. Hodně oceňuji i fakt, že nám nic nepodsouval a celé vyprávění vyznělo věcně. Nepředstavil nám Langa hned od začátku, jako zrůdu největšího kalibru, čtenář k tomu plynule došel sám.
Naprosto bravurně je popsaný celý složitý přerod z obyčejného člověka v naprosto necitelnou zrůdu, která je ochotná plnit jakékoliv rozkazy. O téhle knize se nedá vyprávět, musíte si ji přečíst, pak teprve pochopíte v čem je tak děsivá a zároveň skvělá. Tady snad ani těch pět hvězd nestačí.
Vůbec jsem netušila, o čem jdu "číst" (audio)...čím dál tím víc ponurejší příběh...parádně stroze a úsečně čtené (Mein Got!) a tolik přechodníků v překladu jsem snad nikde jinde neobjevila (vůbec nepůsobí rušivě :-)..ještě nemám dočteno, tak jdu pokračovat...
Velmi silný příběh, který dokonale popisuje člověka bez emocí, který je přesvědčen o tom, že plni pouze zadané rozkazy, nepřemýšlí nad jejich důsledky a je přesvědčen, že koná správně ve víře v nové Německo... Jen těžko se opravdu věří tomu, čeho byli nacisté schopni .....
Německý fanatik, popisovaný v této knize, se neštítil při plnění rozkazů opravdu ničeho. Nechce se ani věřit, že něco takového si říkalo člověk. A opravdu znepokojující je fakt, že takových bylo více. Je vcelku jedno, že při procesu zazněl chybný počet zabitých osob, který se snažil Lang uvést na pravou míru, protože byť jen jediný mrtvý člověk bezdůvodně zplynovaný, znamenal sprostou vraždu, která by nikdy neměla zůstat nepotrestána.
Išla som to čítať s tým, že sa dozviem nejaké ,,zaujímavosti'' o koncentračných táboroch. Príbeh natoľko osobný a zároveň neosobný ma veľmi prekvapil a vtiahol do seba. Hlavný hrdina nie je sadista, nie je bezcitný, nie je hlúpy a nie je ani krutý - tak, ako to zvyčajne chápeme. Nie je to teda typická záporná postava. Je to len človek, ktorý bol odmalička prinútený poslúchať rozkazy a tie sa časom stali jeho súčasťou. Ich plnenie mu prináša potešenie a rovnováhu. Koncentračný tábor je niečo, akoby celkom na okraji jeho príbehu, vidí v ňom len veľmi náročnú úlohu, ktorú treba splniť. Židov nevníma ako ľudí, ani ako zvieratá, preto je nepodstatné, ako sa s nimi zaobchádza. Ide o veľmi silný príbeh, ktorý po sebe zanechá veľa otázok a neidentifikovateľnú bolesť.
Jedna z nejsilnějších knih, kterou jsem kdy četla. V tématice holokaustu určitě asi možná nejsilnější dílo, protože na hrůzy holocaustu je nahlíženo z opačné strany. Dílo inspirováno příběhem a myšlením nacistického důstojníka a velitele tábora v Osvětimi Rudolfa Hesse (v knize Rudolfa Langa) je mrazivé a fascinující v tom, že můžeme nahlédnout do hlavy a života konatele zvěrstev na Židech za 2. světové války. Závěr kdy je Lang postaven před soud za zvěrstva páchaná na Židech je šokující v tom, že tento člověk neměl žádné výčitky svědomí a to co dělal, bral jako svojí práci a myslel si, že je vše v pořádku, protože plnil pouze rozkazy..
I když toto téma není můj šálek kávy, musím uznat že je tato kniha jedinečná. Zajímavý pohled do mysli člověka, který má na svědomí hrůzné činy.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
většina čtenářů čte Langův příběh se znalostí historické předlohy a nálepkuje popisovaný charakter odsudkem magor, ale uvědomme si, že takový jako Lang je každý druhý z nás - i když ne každý dostaneme tu možnost, aby se naše genetické dispozice a vlivy prostředí, výchovy, kultury, vzdělání, náboženství atd. atd. projevily tak globálně
domnívám se, že téma viny pronásleduje téměř všechny - a považte, že celá židovská a křesťanská kultura neoperuje s ničím jiným (přeříkejte si Krédo, přečtěte bibli, korán - všechny nás deformuje náboženství a jeho výklad viny)