Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68128/bmid_smrt-je-mym-remeslem-RjT-68128.jpg
5
3963
3963
Životní příběh velitele osvětimského koncentračního tábora, vychovávaného od mládí i fanatismem zprvu náboženským, později národně šovinistickým, vojáka důsledně bezcitného vůči sobě i okolí, jemuž připadne úkol zracionalizovat hromadné vyvražďování židovského plemene v plynových komorách. Události jsou až do konce viděny očima hlavního hrdiny; na něm i na ostatních postavách je vylíčeno typické šíření fašistické nákazy v národě. Nacistická bestialita je v tomto románu podána o to otřesněji, že se osvětimským katům jejich činy jeví jako problém pouze technologický, nikoliv mravní. Závěr knihy staví před čtenáře otázku odpovědnosti osobní i kolektivní.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1990 , MelantrichOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Otec s námahou uvolnil ruce a opřel je o kolena. "Dokážeš si jistě představit - jak - je mi zatěžko - ponížit se - pokořit - tady - před tebou. Moje utrpení - však nic neznamená . Nejsem ničím." Zavřel oči a opakoval: "Já nejsem ničím." Bylo to jeho oblíbené rčení a jako vždy, když je pronášel, měl jsem děsivý pocit studu a viny, jako bych sám mohl za to, že tento skoro božský tvor, který je mým otcem, "není ničím". //
A tak se Rudolf Lang rozhodl, že se stane "něčím", že něco dokáže. Ztratil víru, ztratil svého pedantského otce a ztratil schopnost rozhodovat o svém životě. Božský zákon vyměnil za nemilosrdné zákony führera. Z malého chlapce, který vyrůstal s neustálým pocitem viny, se stal chladný, cynický příslušník SS, pro něhož je rozkaz víc než pravda, víc než etika. Rozkaz je vše. Německo nade vše. // Robert Merle podal ve své knize pozoruhodný obraz fanatického důstojníka, velitele KT Osvětim, který v průběhu svého života zcela ztratil známky lidskosti ("Pochopte mě, bral jsem Židy jenom jako jednotky, ale nikdy ne jako lidské bytosti.") a z kterého systém vychoval cynického jedince bez svědomí.
Dílo vskutku ďábelské.
Situace hlavní postavy je na začátku nezáviděníhodná. Pracuje a pracuje a to za chleba a mléko. Dostane šanci, chopí se jí a jeho život se zvedne. Doba je jaká je, nevezme to on, vezme tu šanci někdo jiný.
Bohužel práce, která se po něm chce, aby ji dělal, tak není zrovna humanitní. Podlehl jako jiní, jako dav příležitosti a uvěřil v to, co jiní.
Výsledek je dneska už dlouho znám...
Mrazivé dílo, pasáže před nástupem nacistů mě až tak nebavily, ale komplexně je to kvalitní čtení, dost mrazivé.
Čtivá kniha, přestože plna nežádoucích pravd o kruté ubohosti lidstva. Robert Merle dokonale vykreslil psychickou situaci Rudolfa Langa, který byl vychován k plnění rozkazů a nesplnit rozkaz bylo pro něj absolutní tabu. Rudolf Lang ztratil svojí výchovou poslední špetku lidskosti a jeho životem jsou Rozkazy a rozkazy. To ho však neospravedlňuje. Nic z nacismu není ospravedlnitelné. Nesmíme nikdy zapomenout!
Díkybohu tam nebyly žádné nechutné detaily a podrobnosti. I tak to bylo neskutečně depresivní a jen mě to utvrdilo v tom, že nesmíme dopustit, aby se něco takového ještě někdy opakovalo...
Robert Merle dokáže napsat čtivou a poutavou knihu. Dokáže zaujmou od první stránky tak silně, že je problém odtrhnout se. Přitom není jeho kniha žádné pohlazení po duši. Naopak, je v ní despotický otec, válka, vraždy, beznaděj, hospodářská krize, hlad, fanatizmus, hromadné vraždy… To vše dokázal Merle vpravit do pár stránek své knihy. Odtažitý a chladný popis vojáka, který je zvyklý jen poslouchat a nepřemýšlet o smyslu rozkazů, dopad vyprávění umocňuje. Přesto mě znepokojuje, že Merle text, který by měl být odrazem vnitřních myšlenkových pochodů Rudolfa Hoesse, koncipuje spíše jako vnější popis jeho osoby. Na místech, kde Hoesse mlčí a neodpovídá na otázky, a takových míst je hodně, nevkládá Merle vnitřní monolog, ale pouze větičku „Mlčel jsem“. To nám brání hlouběji se ponořit do jeho světa. Předpokládám, že kniha Velitelem v Osvětimi by Merleho knihu osvětlila více.
I přes tuto výhradu považuji knihu Smrt je mým řemeslem za pozoruhodnou a jsem si jistý, že byla inspirací pro mnohé jiné autory, kteří se zabývali podobnou tématikou.
Musím říct, že jsem tuto knihu četla k povinné četbě na střední škole a moc jsem se na ni netěšila... po první kapitole jsem zjistila, že je kniha víc než zajímavá!! Vím jistě, že na ni nikdy nezapomenu :)
četla jsem ji asi před deseti lety a ted sem ji opet otevřela,a opět přečetla jednim dechem.Na tuhle knihu se nedá zapomenout.mohu pouze dopořučit
Osobně mi z této knihy utkvělo v paměti to, co bylo podstatou úspěchu politiky A. Hitlera.
6 miliónů nezaměstnaných, kteří živořili a mezi ně patřila i hlavní postava této knihy, takže dostal šanci na lepší život.
Že se dopracoval ještě k vyššímu postavení než jiní, to bylo už v hierarchii strany navíc a bylo to rychlé.
A až potom následuje, že dělal co dělal, tedy co se po něm chtělo.
Totéž platí zde i dneska, politikaření, touha za co nejméně práce mít co nejvíc peněz atd.
A v neposlední řadě rostoucí počet nezaměstnaných, o které se nikdo nezajímá, jen když jsou volby.
Takto jednoduše a velmi čtivě psanou knihu jsem už dlouho nečetla!! Žádně zbytečné popisování, rozvádění myšlenky, pouze děj ubíhající dopředu. Vůbec to knize neuškodilo. Nejsem ale moc dobrá v historii a proto nevím, jak moc je kniha pravdivá. Nesdílím názor jiných že Rudolf jednal pouze na základě rozkazu, ale ať jiní soudí knihu podle svého. Toto je můj názor. Každopádně doporučuji všem, kdo se zajímá o Rudolfa a čtení ho nijak zvlášť nezajímá.
Kniha se mi dostala pod ruku v podstatě v době povinné četby na střední škole a po pár přečtených stránkách jsem si jí doslova zamiloval. 'Jen tak mimochodem' popsaná zvěrstva z Osvětimského koncentračního tábora patří bezesporu mezi to nejlepší, co mi literatura 20. století může nabídnout. A co si mě získalo? Sarkasmus, lehkost a nezaujatost celého popisu a prostor k ztotožnění se s hlavním hrdinou.
Knížku jsem četla na doporučení kolegyně a musím říct, že jsem z ní taková rozpolcená. Rudolf byl v podstatě člověk, který si dělal pouze svou práci a snažil se ji dělat, jak nejlépe uměl.. jediný háček byl v tom, že neměl svědomí... a navíc.... byl to přece rozkaz!
Jednoznačně doporučuju..
Kniha, díky které jsem si dokázala opravdu představit prostředí koncentračních táborů a navíc i z pohledu té druhé strany. Čtivý psychologický román, který by si měl každý přečíst.
Velmi čtivý psychologický román, pohled na provoz koncentračních táborů z 'druhé strany'. Bála jsem se, že hrůzy, které se v nich odehrávaly budou popisovány podrobněji, naštěstí to bylo tak akorát, aby čtenář knihu bez problému dočetl.
Nemám k tomu co dodat, opravdu není co. Snad jen, abychom na tu dobu nezapomněli.
Letos jsme si připomněli 70 let od vypuknutí 2. světové války. Živí pamětníci rok od roku ubývají. Nám mladším zbývají už jen písemná a fotografická svědectví a literatura. Mezi díla, popisující pro lidstvo tak nelichotivé období, patří i příběh "vzorného nacisty" Rudolfa Langa, jehož předobrazem byl válečný zločinec, šéf koncentračního tábora Osvětim, Rudolf Höss. Kniha je psána deníkovou formou. Hlavní "hrdina" vypráví o svém životě od svých třinácti let až po poslední dny strávené v cele smrti. Je to skutečně velmi nezvyklý pohled na válečné hrůzy, líčené jako "svědomité plnění pracovních povinností". To však neubírá na zrůdnosti popisovaného a naléhavosti nezapomenout.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha která opravdu za to stojí !! Dávám 5 z 5 !!!