Smrt před úsvitem
Robert R. McCammon
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504347/bmid_smrt-pred-usvitem-Zza-504347.jpg
5
138
138
V idylickém Zephyru v Alabamě rok 1964. Lidé buď pracují pro papírnu u řeky Tecumseh, nebo pro místní mlékárnu. Je to jednoduchý život, ale podněcuje působivou představivost dvanáctiletého začínajícího spisovatele Coryho Mackensona. Ten si je jistý, že cítil, jak si na hřbitově šeptají duchové. Slyšel o podivných pašerácích, kteří číhají ve tmě za městem. Viděl na hlavní ulici potopu hadů. Cory je z toho všeho tak nadšený, jak jen malý chlapec může. Když pak jednoho rána doprovází svého otce při rozvozu mléka, spatří auto, jak sjíždí ze silnice a pomalu se potápí do bezedného Saského jezera. Jeho otec skočí do ledové vody, aby řidiče zachránil, a najde zbitou mrtvolu, nahou a připoutanou k volantu – s měděným drátem utaženým kolem krku. Časem se zdá, že obyvatelé města na nevyřešenou vraždu už úplně zapomněli. Ale Cory a jeho otec nemohou. Jejich hledání pravdy je cestou do světa, kde se střetává nevinnost a zlo. To, co leží před nimi, je strach a bázeň, magie a šílenství, fantazie a realita…... celý text
Přidat komentář
Po několika málo přečtených stránkách jsem si vzpomněla na film Stůj při mně, což je adaptace povídky Stephena Kinga, Tělo. Pan McCammon má totiž velmi podobný styl vypravování. To mi přišlo moc fajn a hodně mi to sedlo. Mám moc ráda takové nostalgické návraty do dětství. Klukovská dobrodružství. Parta kamarádů. Krásná výpověď o životě, přátelství a naději. V této knize je tolik příběhů a odboček, které by vydaly na samostatné romány. Tady to ale tvoří dokonalou mozaiku a všechno sedí přesně tak jak má. Když jsem se blížila konci vyprávění, tak mi najednou začalo být líto, že Coryho a jeho kamarády za chvilku opustím. Proto jsem si knihu přečetla znova a měla jsem ten samý pocit, těžko se mi s ní loučilo. Zažila jsem s ní totiž spoustu krásných chvil. Tohle vyprávění se mi zarylo velmi hluboko, opravdu velmi hluboko a dlouho to tam zůstane. Asi navždy, protože si to právem zaslouží.
Skvělý příběh! Užívala jsem si čtení od začátku do konce. Rozhodně se tahle kniha zařadila mezi moje nejoblíbenější! :)
Výborný román pripomínajúci štýl Kinga. Trochu mi vadili dlhšie odbočenia od hlavného príbehu, no ako píše autor v závere knihy - je to jeho dielo a jeho rozhodnutie. Klobúk dolu...
Všichni začínáme znát magii. Rodíme se s vichřicemi, lesními požáry a kometami v sobě. Narodili jsme se schopni zpívat ptákům a číst v oblacích a vidět svůj osud v zrnkách písku.
Ale pak dostaneme magii vychovanou přímo z našich duší. Řekli nám, abychom se chovali podle svého věku. Vyrůst, proboha. A víš, proč nám to řekli? Protože lidé, kteří to vyprávěli, se báli naší divokosti a mládí a protože díky magii, kterou jsme znali, se styděli a smutnili z toho, co nechali uschnout. V sobě.
Zephyr, Alabama, je idylické rodné město pro jedenáctiletého Coryho Mackensona - místo, kde příšery plavou v řece a přátelé jsou navždy.
Pokud jste ještě nečetli Smrt před úsvitem, pokud nemáte ani knihu, zahoďte všechno, co děláte, pořiďte si výtisk a přečtěte si ho.
Není každý den, kdy objevíte knihu a ona se zaryje se do vašeho srdce a duše.
Stephen King by to nemohl vyjádřit lépe, když řekl: ,,Knihy jsou jedinečně přenosná magie a tato kniha JE magie. Je přímo tam, třpytí se mezi stránkami."
Nic, co jsem četla, nevykreslovalo tak přesně a působivě dospívání. Ve vašich mladších letech je (doufejme) spousta radosti, štěstí a magie, ale bohužel může dojít také k nějakému zlomení srdce a ztrátě a McCammon všechny tyto různé emoce bez problémů prezentuje.
Coryho příběh o dospívání se prolíná s odhalením záhady mrtvého těla v jeho malém městě. Tato dvě různá vlákna jsou propletena dohromady tak složitě a McCammon odvádí neuvěřitelnou práci při posouvání obou dějových linií tempem, které působí přirozeně.
Chlapecký život není o záhadě, ale je o Corym jako dospělém, který se ohlíží za kouzelným místem, kde vyrůstal. Samotné McCammonovo psaní patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy měla to potěšení číst, a dokáže pokrýt tolik témat s takovou lehkostí dětství, realismus, rasismus, fantazie, smrt.
Budete se smát a nepochybně budete plakat (pokud nemáte v hrudi místo srdce studený černý kámen). A když říkám plakat, myslím tím Ošklivý pláč. Po tváři se nekutálí žádná krásná osamělá slza. Je slyšet plné vzlykání. Ke konci byla zvláštní scéna týkající se Coryho otce, která pro mě byla opravdu osobní a to, co jsem si z ní odnesla, mi zůstane navždy.
Nejen jedna z mých nejoblíbenějších knih roku 2023, ale jedna z nejlepších knih, které jsem v životě četla.
Tak to byl naprosto luxusní příběh! Nevím proč by to měl být horor. Vůbec jsem se nebála. Tedy bála, ale živých lidí. Duchové a jiní tvorové v Zephyru roku 1964 jen a jen pomáhají. A ta jejich jména! Démonka, Mojžíš, Lucifer, Dáma, Půlměsíc... Autorova fantazie je neskutečná. Napsat, že se jedná o příběh jednoho roku jednoho chlapce, je naprosto nedostačující. Je to rok událostí, které formují jeho budoucí život. Zároveň je to detektivka se záhadnou vraždou a ačkoliv by se mohlo zdát, že je to okrajové téma, není tomu tak. V příběhu je hodně zlomových situací 20.století, běloši/ černoši, sklo/plast. A stejně hodně magických situací, nábojnice/zelení hádci, věštecké sny. Autor má i smysl pro černý humor - Wade poslouchal jen na půl ucha. Rozhodně si knihu přečtěte, ať víte, co je na té větě k smíchu. Je to příběh jednoho městečka a téměř každý občan v něm má roli a přesto není zahlcený lidmi. Je to příběh, který stojí za přečtení. Coryho vnímání světa vás nadchne!
Tyhle nostalgické návraty do dětství na mě platí a z komentářů ostatních uživatelů je patrné, že zdaleka nejsem sám. McCammon, kterého jsem zatím měl spojeného jen s krajně nezáživným Prokletím rodu Usherů, zavzpomínal na svá klukovská dobrodružství a napsal vynikající román o dospívání, jehož hlavní hrdina toho za rok prožije tolik, kolik jiný za pět. Kniha ale není jen o něm. Je utkaná z příběhů obyvatel malého městečka, jež čtenářům dost možná připomenou osudy lidí, které sami jako děti znali. Je fajn, že samotná detektivní zápletka, která tvoří kostru knihy, zůstává jako správná kostra víceméně nenápadná a jen pomalu dává pod tím vším masem, nervy, kůží a orgány poznat své skutečné obrysy. Výborně jsou do příběhu zapracované i občasné fantastické prvky, které působí natolik přirozeně, až by člověk zapomněl, že dinosauři už po lesích a lukách nějaký ten pátek neběhají. Smrt před úsvitem se v knihovničce hrdě zařadí vedle Kingova To, Simmonsova Temného léta a možná i Bradburyho Sem přichází něco zlého a rád se k němu, až uzraje čas, zase vrátím. Život jde ale dál. /// PS: Díky Dobrovskému, že se rozhodl na český trh přinášet podobná díla (a ve výborném překladu), a Adéle Korbelářové za další super obálku.
Umění vyprávět je dar. Robert R. McCammon ho dostal do vínku požehnaně a přesně ví, jak s ním naložit. Jeho Boy's Life je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. A k tomu ten vynikající překlad - excelentní!
Dlouho jsem si do deníčku nedala E (jakože EXCLUSIVE). Tahle kniha si ho rozhodně zaslouží, jsem ráda, že jsem si ji nechala na dovolenou, protože jsem četla a četla a četla...
Knihu jsem si fakt užil. Pan Lightfoot je třída. Jako údržba u nás ve fabrice .
Autor se ubírá směrem storytellingu; tento způsob podání vtiskuje nejen v Prokletí rodu Usherů, ale i v této knize, kde předpokládám stejný situační kompromis, tj. stejnou intenzitu akčnosti a akci následující po akci, kde je podoba vypravěčského stylu vyhraněná. Na několika místech autor používá humor způsobem opisu významu, kterým nechává čtenáře, aby si pravý význam domyslel.
I když se zde pojí hned několik žánrů, líbí se mi spojení hororu s realitou, které můžeme vysledovat na začátku. Je to takový ten přibližující se horor, kdy autor popisuje běžnou situaci, do které přimíchává hororové prvky tak, aby čtenář v hororu myslel. Asociuje horor.
Nápadité je příliš mnoho mystických náhod.
"Neber to jako psaní. Ber to tak, že vyprávíš nějaký příběh kamarádům." To mě přivádí na myšlenku, že autor vypráví příběh o sobě. Klukovské dětství.
Kniha je noir románem; zčásti horor, thriller, detektivka, fantasy, nese prvky subjektivního zabarvení. Příběh nemusí tolik přitahovat, zajímavý je způsobem podání, ve kterém autor zpečeťuje svůj um. Děj obsahuje magické prvky, některé z nich působí přirozeně jako náhoda, shoda okolností. Chvílemi mi to připomínalo tvorbu Stephena Kinga IT (parta kluků, temný řidič), ale zde horor není hlavní proud, protože výsledkově největší místo zaujímá magie, která prostupuje vícero žánry.
Autor dokázal, byť idealisticky, nastínit hranici mezi světem živých a mrtvých v podobě "zemřelého živého" psa a "zemřelého živého" chlapce. Pes, který zemřel a obživl (byl napůl cesty mezi životem a smrtí, spíše více na cestě ke smrti) se všemi aspekty smrti, se nechtěl vrátit k živým.
V malém městě roku 1964 neustále doznívá nesnášenlivost "bílých" s černošskými obyvateli.
Autor využívá představivosti, aby to bylo zajímavé; využívá kontrastů, vynalézavosti a až vyumělkovanosti a vzájemného rozporu charakterů, využívá působivosti a rekonstrukce (triceratops). Autor používá moc magie, která ovládá životy hlavních postav a která vyúsťuje v jejich duchovní proměnu a rozvoj anebo v konec jejich životní etapy. Neživým věcem přidává vlastnosti věcí živých.
Připadalo mi to jako cesta kolem světa; akce za akcí, magie, čarodějnictví (Dáma), všechno nové, neznámé, nepředvídatelné. Napadá mě říct: "Bohatý příběh."
"Ty bys měl být spisovatel, Cory!"
"Máš ohromný dar pro jazyk!"
"Ano, podle mě by z tebe byl velmi dobrý autor."
Spisovatel? Autor?
Já se rozhodl pro vypravěče.
Autor vládne neuvěřitelně poutavým vypravěčským talentem. Ačkoliv vám kniha svým obsáhlým, drobným textem může protočit panenky, obsahem vám nabídne nádherný příběh kombinující hned několik žánrů jako fantasy, detektivku, thriller přesahující do hororu. Vyniká rovněž bohatým literárním slovníkem. Napětí nabízí každá kapitola a já si ho náležitě užila. Bavilo mne, jak autor umí pracovat s dětskou fantazií a vlastně i inteligencí. Protože příběh pojednává o dětství dvanáctiletého chlapce, zařadila bych jej například po boku Marka Twaina, Dobrodružství Toma Sawyera (a to jsem ani netušila, že své místo mezi klasiky už zaujímá). Nicméně, svou působivou atmosférou, kumulujícím napětím, ze kterého mi místy vyrazila husí kůže je McCammon nedostižný. Jeho další dílo už si razí cestu do mé knihovny!
Chvíli se vracíte do dětství, chvíli se vám chce smát a za minutu plakat. Dětská naivita střídána krutostí světa v nádherně vyobrazeném americkém maloměstě v 6o. letech minulého století. Rozhodně doporučuji.
Plný počet bodů bych jen tak nějaké knížce nedal. Tohle ale není "jen tak nějaká knížka". Za mě je to literární skvost a zážitek, skvělý příklad opravdového storytellingu, který se jen tak nepovede. Příběh kombinuje prvky detektivky, fantasy a hororu. I přes drobnější písmo a rozsáhlejší počet stránek se kniha čte moc dobře, určitě se k ní někdy vrátím. O to víc mě těší, že jsem na knížku narazil úplnou náhodou.
Nádherná knížka. Smrt před úsvitem je laskavá, záhadná, plná dětské nostalgie, dojímavá i vtipná, mrazivá i hřejivá, ale hlavně lidská. Je to knížka pro všechny, co někdy byli dětmi a odmítají v sobě to dítě jednou provždy umlčet. Především je ale o lidech a právě tady si dovolím smeknout nad počtem vedlejších dějových linek, které autor rozehrává s propracovaností vypointovaných mikropovídek. Nevím, kdy naposledy (a jestli vůbec někdy) jsem měl ze čtení nějaké knížky takhle nefalšovanou radost. Nutila mě rychle listovat, abych se dozvěděl, co bude dál, dojímala mě skrze osudy postav a dokázala mě i hlasitě rozesmát.
Smrt před úsvitem je knihou mnoha prolínajících se žánrů. Nechybí v ní prvky fantasy, hororu, některé scény jsou napínavé a mysteriózní, některé spíše pohádkové. Radostná témata střídají ta vážná, život střídá smrt, napětí naopak poklidné plynutí. Autor napsal knihu s obrovským přesahem, mnohovrstevnatý příběh, který vás i přes delší kapitoly vtáhne a nepustí. Celou knihou vás provází detektivní linka související s vraždou muže, kterou budete rozplétat spolu s hlavním hrdinou.
Robert McCammon je mistr vypraveč. Ve své knize vás vezme do Alabamy roku 1964. Dvanáctiletý Cory zde prožije velké dobrodružství. Je to příběh o dospívání, příběh o hledání pravdy , plný magie , fantazie, strachu a reality. Souhlasím místy mi připomínalo Kinga nebo Bradburyho - Pampeliškové víno. Pokáždé když čtu knihu z amerického jihu , připadá mi jako by tam čas plynul jinak , klidněji, pozvolněji. Tahle kniha z roku 1991 je knižní skvost a takových knih moc není. Doporučuji všem co mají rádi krásné příběhy.
Tohle byl neskutečně milý výlet do maloměsta v Alabamě. Z každého odstavce sršel ten duch pomalého amerického jihu. Knihou se táhne hlavní detektivní linka. Cory se svým tátou jede jednoho rána rozvážet mléko. Ale do cesty se jim připlete mrtvola cizince, která skončí v jezeře. Jak se prokousáváte dějem, postupně se odhalují všechny indicie a vy celkem brzy zjistíte, kdo je vrah. Kdyby byla kniha postavena jen na tomhle, asi bych jí nemohla dát 5*. Ale tady se toho děje tolik. Klukovská dobrodružství Coryho a jeho kamarádů, tajemství, která skrývají místní obyvatelé, trocha toho mystična a jeden dinosaurus. Že to zní jako divná kombinace? Až si tento příběh přečtete, pochopíte, že všechno tu má své místo.
V některých pasážích jsem v tom hodně viděla Kinga. Hlavně v těch, kde McCammon detailně popisuje obyvatele městečka. Navíc mě uchvátila krásná obálka. Rozuzlení příběhu není překvapením, ale ta cesta, na kterou se musíte vydat, abyste došli na konec, byla naprosto úžasná.
Kniha je jedním slovem fantastická. Byl to krásný návrat dětských let a vyprávění z pohledu dospívajícího kluka bylo velice krásné a v hlavě se mi vynořilo spoustu krásných vzpomínek na dětství. Pátrání po příčinách oné události, kdy se objevilo ono auto se zmrzačeným řidičem mi občas po nocích nedávalo spát, tak jako Coryho tatinkovi. Přiznám se že jsem se ve svých úvahách ani náznakem nepřiblížil pravdě. Pravda se objevuje velice pomalu, ale všechno do sebe zapadá. To vše v obalu slunečného léta, dětství, fantazie i trochu kouzel. Spolu s velkým vypravěčským talentem autora máme před sebou naprostý skvost na hranici fantasy a hororu. Již teď vím, že se ke knize jednou vrátím znovu.
Pro mě zatím kniha roku...
Smrt před úsvitem je nádherné , hořkosladké čtení, které si rozhodně zasluhuje status moderní klasiky. Zachycuje barvitost a krásu dětství, jež vás dojme i přesto, že jste skoro určitě vyrůstali docela jinde, v docela jiném prostředí. Přesto se nebojí ukazovat odvrácenou stranu mince. Smrt (ať už přátel, příbuzných nebo domácích mazlíčků) je tu součástí života, který Cory žije. Zároveň je zde ale přítomna dávnověká magie a závan nadpřirozena. Vyjmenovat všechny příběhové prvky, jež se zde vyskytují by bylo náročné a vlastně i tak trochu zbytečné. Stačí se do knihy začíst a nechat se přenést do Alabamy v šedesátých letech, která byla pro dospívání nejlepším a možná i nejhorším místem na světě. Místem, kde v řece klidně mohla žít nestvůra, kde se neúspěšný spisovatel mohl procházet po ulicích nahý, kde mrtví strašili živé, po lesích se probíhal veleještěr a kde vaše vysněné první kolo mohlo mít vlastní duši...
McCammon si zaslouží veškerý obdiv za to, jak dokázal vytvořit velkou paletu rozmanitých nečernobílých postav, které působí nesmírně živě, lidsky a každá z nich má zde svou uvěřitelnou motivaci a svůj vlastní příběh, podzápletku. A právě ta dotváří ucelenou mozaiku jednoho velkého díla, v němž bje i ten nejhorší člověk napsán uvěřitelně. Za nenápadnou obálkou se skrývá knižní klenot, jenž mi svou vrstevnatostí naprosto učaroval a nezdráhal bych se jej doporučit všem, kdo mají rádi opravdu dobré knihy...
Štítky knihy
thrillery dospívání USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století horory válečné zločiny kluci parta dětí Alabama rodiče a děti
Autorovy další knížky
| 2021 |  Prokletí rodu Usherů |
| 2023 | Smrt před úsvitem |
| 2013 | Masky apokalypsy |
| 2017 | Čarodějnice z Fount Royal |
| 2016 |  Bitevní hranice Země |
Panečku! Tohle byla jízda, přátelé! Přiznávám se zcela dobrovolně, že když jsem knihu otevřela, tak mě málem kleplo. Obrovský formát knihy, drobné písmo a dlouhé kapitoly. Jako už několikrát jsem si nadávala, že musím být všude a jako již několikrát nastalo to obrovské ALE!
Kniha má absolutně vše. Je to detektivka, je to thriller, je to i horor, zkrátka totální multižánr.
Některé pasáže by na čtenáře mohly působit nevěrohodně, ale vzhledem k tomu, že vám je vypráví poměrně malý klučina, tak to přibarvování scén je zcela na místě. Teda aspoň mně to tak přišlo.
Co se týká vraha, tak jsem po dlouhé době neměla absolutně žádné tušení, a opravdu oceňuji, že to nebyla klasická detektivka.
Několikrát mi běhal mráz po zádech, takže zařazení do hororu je zcela správně, i když jsem poměrně často slyšela opak. Jeho prvky tam jsou na 100%, i když to prostě není klasika.