Smrt v modré

01.11.2024

Mně se to prostě dobře čte, abych zargumentovala své čtyři hvězdy. :)
Je to taková "soft" detektivka, žádné potoky krve, trocha romantiky, dobře uchopitelné postavy, nepřekombinovaný děj. A ovšem - skvělá atmosféra.
Vnímám (a už jsem to drobně zmínila u jedničky) občasnou neukončenost u vedlejších linek, ale třeba se k některým autorka ještě vrátí; já se nezadrhla na tomhle, ani na ničem jiném.
Asi to není knížka, kterou bych horlivě doporučila (což beztak dělám málokdy). Ale mně zatím série "padla do noty" a s chutí se pustím do dalšího dílu.

26.06.2024

Smrt v modré byla zapeklitějším případem, ne vše bylo polopatě vysvětleno a dořešeno, i když z náznaků si čtenář může vyvodit závěry sám. Vyšetřování mě bavilo, von Malchov samozřejmě odporný jako vždy, Clařino dosavadní tajnůstkářství docela chápu – není se čím chlubit. Ale trochu mě iritoval ten sinusoidní průběh Leova vztahu s Clarou, který, jak jsem zjistila v dalším díle, ještě zesílí. Ovšem nade vším se jako černý mrak vznáší ta šílená bezútěšnost poválečné situace v Německu . . .

01.05.2024

Přidaná hodnota této detektivky je plastický popis doby a společenské atmosféry - zde konkrétně v Berlíně 1922. Nebyl tam tehdy lehký život a navíc ty vznikající společenské kroužky plné rádoby vlastenců...
Detektivní linka mě bavila, přestože úplně vše vysvětleno k mé spokojenosti nebylo.
Ovšem i tak jsem byla na konci spokojená, nejspíš jsem se nějak mimoděk stala fanynkou této historické kriminální série, a to se cení.

02.01.2024

Stejně příjemná kniha jako předchozí. Ano, ještě jedna lépe placená korektura by byla zapotřebí, ale děj opět plynul a bylo to napínavé a zajímavé. Zase lepší 3* a koukám, že letos budu číst i další díl! Paráda, jsem zvědavá na pokračování komisařova soukromého života.

20.12.2023

(SPOILER) Komisař Leo Wechsler je takový sympaťák, že utáhne i různé nepřehlédnutelné závady knihy. Jako první a nejhorší musím zmínit klasickou soudobou bolest – mizerné korektury. Chybějící slova ve větách, pravopisné chyby či překlepy se nacházely prakticky v každé větě a působily úmorně. Kdo konečně božstvům v nakladatelstvích vysvětlí, že by měli dát přednost kvalitě před kvantitou?
Jako druhá věc, která mi zpočátku hodně vadila, byl stručný až strohý způsob zápisu. Minimálně celou první kapitolu jsem měla dojem, že čtu monitorovací zprávu k projektu z peněz EU. Čestně ovšem přiznám, že postupem doby mi daná záležitost přestala vadit a naopak mi sedla k příběhu a atmosféře Berlína dvacátých let, smrtící inflaci, bídě a špíně a zároveň hektickému ruchu a inspirativnímu uměleckému prostředí.
Vyšetřování případu se mi líbilo, klasická detektivní práce, prvek napětí mi bohatě stačil v obavách o Paulův osud. Této lince musím vytknout akorát fakt, že nebyl vyřešen případ utonulého v kanálu a v nejasných mlhách se ztratil i nápadník sestry Ilsy. Na druhou stranu toho jsem podezírala od začátku.
Dvě nejsilnější stránky autorky jsou jednak skvěle vystižená dobová atmosféra. Přes zmíněnou stručnost jsem se na místě ocitla, potácela se po prošlapaných schodech laciných činžáků, obdivovala rázovité moderní obrazy, kuckala v oblacích cigaretového kouře.
A jako druhou, ovšem pro mě nejdůležitější stránku zmíním perfektní vykreslení postav. Chtěla jsem napsat, že žádná není černobílá, ovšem na Muchlowovi bych kladnou vlastnost hledala obtížně a na členech Asgardské společnosti asi taky, ačkoli ti se jenom mihli na pozadí. Ale třeba Leo je spravedlivý policista, soucitný občan a milující otec, ale zároveň i trochu bezohledný workoholik. Podobnou charakteristiku bych dala dohromady v případě všech důležitějších postav včetně zavražděného.
Rozhodně doporučuji a těším se na další díl.

13.12.2023

Za knihu k recenzi děkuji @nakladatelstvimoba.
Z knihy mám velice rozporuplné pocity. Obálka se moc povedla. S anotací si velmi rozumí. A vlastně i s příběhem, který se odehrává ve 20.letech 20.století v Berlíně. Ale ten, kdo kontroloval text, si s tím moc práce nedal. Tolik překlepů jsem dlouho neviděla, bývají místo bývalí? Mu místo má? Taky autorka mi bránila v pořádném začtení se do knížky od samého začátku. Já vím, že Německo, ale to se opravdu tři nejdůležitější postavy musí jmenovat Wegner, Wechsler a Walther? Vždyť je to autorčina druhá kniha, tak už by mohla mít nějakou zkušenost. Čili prvních sto stran bylo spíše peklem než požitkem. Ale i v tom pekle autorka nahodila udičku, takže jsem si řekla, že to dám, že mě opravdu zajímá, proč byl malíř Wegner zabit. Ačkoliv policie tápe po motivu, pozornému čtenáři je jasný. Wegner maloval hodně kontroverzní obrazy a tak se nejspíš někdo hodně naštval. Kriminální komisař Leo Wechsler je naštěstí člověk s buldočí povahou, nenechá se odradit ani politickou situací ani chybějícím motivem. Jeho postava je uvěřitelná a jeho tápání v lásce sympatické. Protože ano, okrajově je tu i romantická linka. Nejspíš proto, abychom si uvědomili, že všechno souvisí se vším a jedno nevhodné rozhodnutí z mládí nám může zkazit zbytek života. Pokud se tomu nepostavíme čelem. Nejdůležitější postavou je však Paul Görlich. Malý, lehce zaostalý chlapec, kterého doma v nejlepším případě přehlížejí, v tom horším bijí. Ač je to překvapivé, s malířem byl kamarád, navštěvoval ho v ateliéru a malíř byl za jeho přítomnost rád. I když sám děti nechtěl. Že by vraždila manželka, která děti chtěla? Malířova manželka je další pěkně popsaná postava. I když zde nemá moc prostoru, užijeme si její postupný vývoj. Co je v knize velmi dobře popsáno, je situace po první světové válce. Peníze nemají téměř žádnou hodnotu. Staré garnitury odmítají přijmout demokracii. Není práce, z chudých se stávají ještě chudší. A nesmím opomenout, že se děj odehrává v zimě a horká čokoláda zde má svoji roli. Takže pokud vás zajímají německé dějiny a máte rádi detektivky, nenechte se odradit opravdu příšerným začátkem. Jakmile Leo začne shromažďovat důkazy, děj se rozběhne a vezme vás s sebou.