Smrtelný pohled
Colin Falconer (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28558/bmid_smrtelny-pohled-czc-28558.jpg
4
33
33
Dobrodružný příběh o zrodu zvláštního milostného vztahu je zasazen do Tichomoří za 2. světové války. Rachel je neteří kněze, který vede katolickou misii na ostrově Santa Maria. Patrick Corrigan je podle něho nenapravitelný povaleč a neznaboh, který myslí pouze na svádění místních dívek. Že je Patrick v jádru dobrý a statečný člověk dívka pozná v obtížných podmínkách při lékařském zákroku u domorodého náčelníka. Krátce na to obsadí ostrov Japonci a brzy se také rozhoří bitva o Guadalcanal, kdy hlavním cílem velitele japonské jednotky je objevit a zničit vysílačku, ukrytou na ostrově. Během dramatického období se mezi Rachel a Patrickem naplno rozvine silný cit, kterému se dívka snaží ubránit, ale pohnuté válečné události vše vyřeší za ni. Čtivě napsaný dobrodružný... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2001 , BB artOriginální název:
Deathwatch, 1992
více info...
Přidat komentář
Falconera mám ráda,tedy jeho knihy. Tato ale byla spíš průměrná. Takový dobrodružný román,bez nějakých hlubších myšlenek nebo zajímavých informacích .
Takže neurazí,nenadchne.
Jediné co mi snad přišlo zajímavé,že milostný román múže být napsán bez patosu .
Pokud se ovšem tato kniha dá označit jako milostný román .
Ano, láska přišla,ale nebyla to taková ta na první pohled ,ani prvoplánová.
Spíš jen v náznacích ,takže mě to neiritovalo jako např. u Nory Roberts .
Knihy od Colina Falconera jsou pro mně zárukou kvality a Smrtelný pohled není výjimkou. Přestože oblast Papuy a přilehlých Šalamounových ostrovů je pro nás Evropany asi nejvzdálenější exotikou, tak možná i proto mám z této destinace přečtenou docela slušnou řádku knih a všechny se mi velmi líbily.
Smrtelný pohled se odehrává za druhé světové války a jeho příběh je spojen s legendární bitvou o Guadalcanal, kde se Američané střetli s Japonci a zarazily jejich výboje dál do Tichomoří a k Austrálii, tomu komu se líbila tato kniha doporučuji knihy Papua a Než příjde úsvit od spisovatele Peter Watta.
Napínavý a čtivý příběh z války v Tichomoří, kde na malém ostrově žije mezi domorodci pár Evropanů. Je tu popsáno jak osobní hrdinství jednotlivců, tak i nesnadný život domorodců na ostrově mezi válčícími mocnostmi. Okořeněno je to trochou romantiky a šťastným koncem.
Popis bitvy o Guadalcanal podaný z úplně jiného úhlu se mi velice líbil. Jako nesporné plus beru to, že jsem již dříve přečetl Vítězství v Pacifiku od Miloše Hubáčka. Zase jsem ho otevřel a hle, na str. 62 píše o Australské pobřežní hlídkové službě. Obtíže přežívání v primitivních podmínkách v džungli, za stálého nervového vypětí z odhalení a krutého konce, si vůbec nedovedu představit. Japonci se na všechny ostatní dívali jako na méněcenný póvl a chovali se neobyčejně brutálně. Přesto vědomí vlastnectví a morální povinnosti pomoci spojencům převážilo nad strachem a obavami o svůj živost. A někteří se jen dostali do vleku událostí, přesto se však postavili na správnou stranu. Jejich příběh mě velice zaujal, dávám 4,8 hvězdy, takže zaokrouhluji na pět celých. Zároveň jsem rád, že tato knížka splňuje podmínku 14. úkolu ČV 2021, protože má pruhovanou obálku.
Překladatelka byla ve vojenské terminologii slabá jak čaj, mizerná redakční práce to bohužel neodhalila a pustila knížku do tisku. Například japonská plavidla Hiei a Kirishima nebyly žádné bitevní pontony, ale bitevní lodě. A obdobných vojenských terminologických zvěrstev jsem tam našel víc. Pane Falconere, promiňte!
Vynikající válečný román zase z jiné doby než ostatní Falconerovi romány, ale opět čtivý, napínavý, přesný v detailech a plný emocí. Tentokráte se jedná o 2. světovou válku a bitvu o Guedalcanal. Pro fanoušky military tedy jako dělaný.
S opravdovým studem přiznávám, že jsem k románu Colina Falconera přistupoval s notnou skepsí a v podstatě nulovým očekáváním. Už ta příšerná, nic neříkající obálka Jana Matoška mi příliš naděje na uchvacující četbu nedávala. Jenže všechno bylo jinak a já se nyní kaji za svou prvotní nedůvěru. Na ostrově v jižním Pacifiku se odehrává strhující drama hrstky obyčejných lidí, kteří se postaví vlastnímu strachu a na pozadí událostí druhé světové války vybojují největší bitvu svého života. Colin Falconer nepoužívá žádná afektovaná a okázalá gesta, netlačí ani přehnaně na pilu, přesto se mu daří dát událostem na Santě Marii punc vrcholně vypjaté akce. Atmosféra tepe vzrušením, houstne s každou další otočenou stránkou a vám nezbývá než jeho prostému, nekomplikovanému vyprávění podlehnout. Koneckonců to není nijak složité. Hlavní postavy žijí a dýchají, milují se a bojují, modlí se a věří… a vy se brzy přistihnete, že s nimi sdílíte jejich touhy, obavy, přání i sny. Je to magický a uhrančivý příběh, je v něm cítit síla, je v něm pokora i obyčejné hrdinství. A nade vším se jako červená nit táhne nekompromisní odhodlání zvítězit…
Na mě tam bylo moc válečných bitev a málo příběhu. Neoblíbila jsem si žádnou postavu.
Je zajímavé, že autor má veliké výkyvy, jako by každý příběh psal někdo jiný. Některá jeho díla jsem ani nedočetl. Tenhle román přečetl, zajímavý, napínavý, čtivý.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Anastázie |
| 2008 | Harém |
| 2003 | Hedvábná stezka |
| 1993 | Zběsilost |
| 2008 | Soumrak bohů: Román o Kleopatře |
Falconer skloubil dva konflikty:
Irský samorost, alkoholik, samec, přímo Nadsamec, versus nejkrásnější dívka ostrova, nevinná, hrdá, s pohledem sice chladným, ale pozor - s hlavou plnou hříchu. Zatím v okolním Pacifiku Japonci dobývají vše, na co se podívají (smrtelný pohled má zejména nadporučík Tashiro). Britské asijské kolonie podléhají jedna za druhou, začíná bitva o Guadalcanal, bránu do Austrálie. Jenže vše bystře pozorují i domorodci a domorodkyně Šalomounových ostrovů a ti mají také své představy a plány.
Autor připomíná neokázalé válečné hrdinství, obětování jednotlivců pro dobro celku, ale zároveň si nedokáže odpustit několik zásahů v pravou chvíli, zde přímo v posledních sekundách. Kniha zaujme, ale… od tohoto autora jsem už četl působivější příběhy (Nezničitelná, Hedvábná stezka, Ostrovy přízraků, Zloba, Zmizelí).
75 % (27 hodnocení s průměrem 84 %).
…
Ten, který se jmenoval Tashiro, seskočil na palubu, lehce dopadl na bříška chodidel a přitom nespustil ruku z meče za pasem. Vykročil ke Corriganovi a zpod čapky zíraly jeho černé a studené oči.
„Vítejte na palubě,“ řekl Corrigan.
Kurosawa seskočil vedle Tashira. „My jménem císaře nyní přebírat vlastnictví tohoto ostrova. Nyní vy Japonsku podřízeni.“
„To mě fakt dojímá.“...