Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532608/bmid_smrtici-bila-65d5c9e083e73.png
4
2099
2099
Detektiv Cormoran Strike / Cormoran Strike série
< 4. díl >
Smrtící bílá, dosud nejrozsáhlejší román Roberta Galbraitha, je napínavý příběh plný tajemství a zároveň další pokračování strhujícího vyprávění o stále se proměňujícím vztahu Cormorana Strika a Robin Ellacottové. „Viděl jsem, jak zabili dítě Uškrtil ho, tam nahoře u koně.“ Když do kanceláře soukromého detektiva Cormorana Strika přijde nepokojný, utrápený mladík Billy a požádá ho o pomoc při vyšetřování zločinu, jehož byl podle své vzpomínky svědkem v dětství, Strika to hluboce zneklidní. Třebaže je Billy očividně duševně nevyrovnaný a nedokáže se upamatovat na mnoho podrobností, čiší z jeho příběhu i z něho samého jistá upřímnost. Než ho však Strike stačí důkladněji vyslechnout, Billy z jeho kanceláře v panice uteče. Ve snaze přijít na kloub záhadě skryté v Billyho příběhu se Strike a Robin Ellacottová – jeho někdejší asistentka a nyní rovnocenná partnerka agentury – vydávají na spletitou cestu, která je přivede do chudých londýnských čtvrtí, tajné svatyně uvnitř Parlamentu i do krásného, ale pochmurného venkovského sídla. A během nepřehledného vyšetřování má zároveň Strikův soukromý život daleko k jednoduchosti: Jelikož se nedávno jako soukromý detektiv značně proslavil, nemůže už pracovat nenápadně v zákulisí, jak to kdysi dělával. A jeho vztah s někdejší asistentkou je navíc křehčí než kdy dřív – Robin je nyní pro Strika nedocenitelná v jejich podniku, ale jejich osobní vztah je přitom mnohem komplikovanější.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2019
,
Voxi
Originální název:
Lethal White, 2018
Interpreti: Pavel Rímský
více info...
Přidat komentář
Možná zbytečně dlouhé, možná plné zbytných informací. Moc rozvláčné na detektivku, moc naivní na společenský román. Ale v tomto formátu je množství dat o Robinině a Strikeově osobním životě a jejich napojení na případ snesitelnější než v minulém díle; možná proto, že se něco děje, nejde jen o mnohastránkové hrabání se v (po)citech, které se pokouší stavět milostný příběh nad krimi. A téma, zločin i řešení jsou dost hutné na to, aby čtenář přivřel oko nad některými za vlasy přitaženými momenty (situace mezi Strikem a policií, stav některých zbraní...).
Skvělá, skvělá, skvělá. Začátek pozvolnější, případ skvělé zamotaný. Do poslední chvíle jsem netušila vše.
"Z důvodů, které tak úplně nesouvisejí se složitostí zápletky, je Smrtící bílá jednou z nejnáročnějších knih, jakou jsem kdy napsala,…"
"…proč jsem se rozhodla psát rozsáhlý, složitý román,…"
(z autorčina poděkování)
Nemusela jsem se propracovat až na stranu 1249 (ve čtečce), aby mi tohle docvaklo. Zrovna Ibsen a jeho nikoliv notoricky známá hra Rosmersholm (nebudu si hrát na sečtělou, musela jsem si vzdělání doplnit), z něhož autorka vzala motiv (a využila ho v názvu) a výňatky uvozující každou kapitolu. Taky zabijácký počet stran. Na jednu stranu si říkám, že by bylo lepší jít do složitého rozsáhlého románu jinudy než přes čtvrté pokračování detektivní série, protože si po desítkách přečtených knížek, které spadají do tohoto žánru, myslím, že stručnost a napětí jdou ruku v ruce. Tady to obnáší spoustu do detailu rozpracovaných odboček, které s hlavním vyšetřováním souvisí jen okrajově; někdy vůbec, někdy kvůli jediné replice vedlejší postavy naznačující budoucí vývoj. Obnáší to i dlouhé popisy míst: na 1 m² toho místa připadne tak 20 slov :-). A nakonec i "ohledy na čtenářovu paměť", do které je potřeba znovu vložit fakta, protože – asi protože těch stránek je fakt hodně.
Na druhou stranu: bavilo mě to číst a na rozdíl od četby předchozích dílů jsem tady nikdy neztratila pozornost. Autorka udržela na uzdě počet postav, děj důkladně promyslela a vystavěla. Dvě zápletky se propojily nenásilně. Zajímaly mě i vnitřní souvislosti oněch Ibsenových vět a kapitol. A vlastně mě i typicky žensky zajímalo, jak se bude vyvíjet vztah Robin (ve věci manželství tentokrát víc natvrdlé, než bych věřila) a Cormorana, což jsou postavy, které si díky autorce jde lehce zamilovat. Ve výsledku jsem tedy celkem spokojená.
Strašlivě dlouhá, zbytečně, po dočtení už si ani nepamatuji, čím vším autorka zaplnila všech 700 stran (a co z toho všeho byla skutečně nosná detektivní zápletka). Pomalý rozcouraný rozjezd (50 - pro každou knihu velice důležitých - prvních stran věnováno pro detektivní zápletku zcela nedůležité svatební oslavě?). Příliš mnoho témat: politika (nejvyšší i pouliční), vyšší kruhy (boháči, mocní, šlechtici), vojenská akce, slepota, dysfunkční rodiny, majetek, dědictví, zlodějiny, podvody, vydírání, vězení, zabití (lidí i zvířat), koně (chov a dostihy), obrazy (na plátně i na přírodních svazích), olympiáda (přípravy, ceremoniály i sporty)... A hlavně polovina se zaobírá osobními problémy obou hlavních hrdinů, a to je na mě v detektivce opravdu moc.
Pro mě z toho všeho vyplynulo, že autorka vážně nemá ráda vyšší kruhy (že by ji mezi sebe se všemi jejími penězi pořád moc nebrali?) a že záměrně podstrčila do tilulu něco neznámého, přitom málo významného pro děj, ale nečekaného i pro milovníky Francise či Herriota.
Proč ovšem autorka uvádí každou kapitolu jednou dvěma větami z neznámé Ibsenovy hry, k níž se nijak nevyjádří ani v doslovu a jejíž výňatky nemají samy žádnou zřejmou vazbu k ději, ani dané kapitoly ani celku, mi zůstalo záhadou.
Celkově 55% - a to tentokrát (četla jsem kdysi Volání kukačky, o třetinu kratší) hlavně za dobře napsané dialogy a stupňující se napětí (až na ten klišé akční konec).
Pozn.: od německých praktikujících mediků vím, že anglický nemocníční systém není kdovíjaký, ale aby se lidé zvenčí courali na/z JIP, navíc bez omezení a ještě s jídlem/pitím v ruce, to už mi připadá hodně přitažené za vlasy (nehledě na to, že to zase byla jedna z epizod pro detektivku naprosto vedlejší...)
3 a půl hvězdy. Předchozí díly byly lepší, tento přišel přiliš rozvláčný, ale pořád je to dobrá detektivka.
Tak za mne ze 4 zatím vydaných knih série tato jednoznačně nejlepší, resp. jediná, se kterou jsem byla spokojená. Četla jsem jako e-knihu, která měla téměř 800 stran, a prvních několik set stran se pouze řeší vztahy, vyšetřování začne až pak, ale vůbec to není na škodu, naopak. Jako v jediné knize série tu chybí stálé otravné opakování toho, co už bylo jednou řečeno (nebo je aspoň minimalizováno).
Rozuzlení - kdo, s kým a proč nebylo nijak překvapivé, ale konečné vysvětlení promyšlených detailů jednotlivých kroků zločinců, jejich zajištění alibi atd. bylo na mne řekněme už moc za vlasy přitažené.
Když autor umí, i osmset stran vám bude připadat málo. Větší prostor pro soukromí Cormarana a Robin pro mě znamenalo, že jsem nenašla jediné hluché místečko a celý úžasný a promyšlený příběh jsem si náležitě užila.
Kniha se dobře četla, ale pořád mi něco chybělo....Hodně "omáčky" okolo, ale byla jsem ráda, že to aspoň na konci všechno zapadlo do sebe.
JK Rowling je snad nejlepší vypravěčka, co znám. To, že jsem generace Harryho Pottera, zde šířeji zmiňovat nebudu. Ona mě ale totálně přesvědčila i jako autorka detektivek. Kniha má hodně stran (to jsem ve čtečce nepoznala :-) ), mně to ale nijak nevadí. U ní by snad i byla škoda, kdyby psala jen krátké novely.
Ostatní čtenáři mají pravdu, že se v tomto díle řeší milostné vztahy. Myslím ovšem, že to ničemu nevadí. Přece i ty hlavní postavy mají být lidskými bytostmi a pokud to nemají být pouhé asexuální objekty děje, není nic špatného na tom dostat do příběhu i tuto dějovou linku a tím ji i okořenit. Člověk totiž napjatě vyhlíží nejen vraha, ale i kam to srdce spadne.
Detektivní zápletka čtenáře do děje vtáhla snadno - škoda jen, že se to celé netočilo trochu déle okolo Westminsteru.
Tak jsem zvědavá, jestli se v dalších dílech neobjeví nějaká řežba kolem brexitu...Pokud by totiž JK Rowling chtěla napsat další sondu o britské společnosti, tohle by bylo určitě nosným tématem.
Jestli jste se těšili na detektivku, tak tentokrát přijdete trochu zkrátka. Celou knihou se totiž krom řešení složitého případu prolínají hlavně vztahy. V určité míře to tak bylo i v předchozích knihách, nicméně v tomhle svazku je romantická linka rozhodně na vzestupu. Robin se zřejmě vdala za toho nepravého, Cormoran se zase nechce uvazovat v trvalém svazku, do toho ingerují jejich partneři (a expartnerka), samozřejmě vzájemné jiskření mezi Robin a Cormoranem - to vše je zábavné, ale když to má v detektivce navrch, je něco trochu špatně. Já teda musím přiznat, že jsem si to poměrně dost užila (a se mnou zřejmě spousta dalších čtenářek), chápu ale, že ne každému to musí vyhovovat.
Naprosto úžasný příběh. Kniha mě velmi, ale velmi bavila a splnila má očekávání. Určitě stojí za přečtení.
Milá paní J. K., kdybyste zůstala u kouzelnické ságy, měla bych posledních pár dnů daleko klidnějších - Harry mě bere rozhodně úplně jiný. :) Když jsem dočetla 3. díl, netušila jsem, že nás necháte napnuté tak dlouho. Pěkné, moc pěkné. Ano jsem nepostřehla, že má kniha 720 stran (knihy mám v elektronické verzi). Doufám, že na další případ (a přiznejme si to - i na příběh hlavních hrdinů) nebudeme čekat zase tři roky. :)
Na pokračování jsem se dost těšila, ale bohužel mi přišlo nejslabší ze série.. Za mě moc vztahové omáčky okolo a málo detektivky.
Tak jsem se konečně dočkala dalšího dílu :-) Zklamaná nejsem ani v nejmenších, s knížkou jsem chodila všude, nešlo se odtrhnout. Jen jsem se chvílemi neorientovala ve jménem, i teď po přečtení vůbec netuším kdo některá jména/postavy byly... ale jinak super super super
Již jsem četla Kukačku, ze které jsem byla nadšená a Hedvábníka, který mě nebavil vůbec, o další díl jsem již neměla zájem. Nyní jsem se náhodou dostala ke Smrtící bílé a nadšení se mi vrátilo, brilantně napsané, zajímavý případ, charaktery postav dobře vykreslené a v neposlední řadě jiskření mezi Cormoranem a Robin, já jsem nečetla, přímo jsem hltala stránku za stránkou. Hned jdu na předchozí díl :-)
Naprosto spokojená, trocha soukromého života vyšetřovatelů, hodně zápletek, prostředí Londýna a pro mě velký sympaťák Cormoran. Dvě věci mi vadily - počet stran a závěrečný zážitek Robin...už zase:-(
(SPOILER) Na další případ Cormorana a Robin jsem se těšila, stejně tak i na každé večerní nebo ranní postelové čtení téhle tlusté knihy. Neznámý svět současných britských (nej)vyšších vrstev s jejich "starostmi" (a rodinnými přezdívkami) i další společenské náhledy potvrzují známé rčení, že peníze kazí lidi. Také různá prostředí a vztahy mezi postavami byly zajímavé, to autorka skvěle umí, i ty zápletky a překvapení. Robinino manželství bylo od začátku neudržitelné, takže konec dobrý, všichni dostali, co si zasloužili. A ti správní, chytří a odolní zvítězili. Vysvětlení názvu knihy byla taková třešnička na dortu.
Já mám tuhle spisovatelku prostě ráda. Ano, jako detektivka v pravém slova smyslu je to možná slabší, ale v závěru o to ani tolik nejde. Myslím, že už v předchozím díle se prokázalo, že tahle série prostě stojí na Robin a Cormovi. Jejich vztah je nadmíru zajímavý a skvěle rozehraný. Tato nesourodá dvojice funguje jak dohromady, tak každý samostatně. U obou hlavních postav jsem napjatá, co se jim zase přihodí.
A Rowlingová je prostě skvělá vypravěčka, tak jiná, než kdokoli jiný. Svůj um popsat vnitřní svět člověka předvedla už v Prázdném místě. Její postavy uvažují neskutečně reálně a uvěřitelně a Rowlingová se nebojí do popisu zahrnout úplně všechno - věci příjemné, nepříjemné, intimní a niterné. Jo, tyhle knihy mě prostě baví.
A celá 23. kapitola je naprosto dokonalá!
Skvělá kniha, byla jsem nadšená od prvních stránek. Zamotaný detektivní případ a úžasně rozehraný vztah mezi dvěma hlavními hrdiny Robin a Strikem. Bylo těžké se od čtení odtrhnout. Doufám, že bude brzy další díl.
Štítky knihy
Londýn detektivní a krimi romány tajemství zfilmováno – TV seriál soukromý detektiv
Autorovy další knížky
| 2014 |  Volání Kukačky |
| 2015 |  Hedvábník |
| 2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
| 2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
| 2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Sérii s Cormoranem Strikem miluju od doby, co vyšla první kniha. Každá další mi pak přišla lepší než předešlá a ani u Smrtící bílé to není jinak. I přes trochu děsivý počet stran jsem knihu přečetla ani nevím jak a je mi líto, že už je to za mnou a budu muset čekat bůh ví jak dlouho na další pokračování, které bych si přála okamžitě :D Začít knihu prologem, který navazuje tam, kde předešlý díl končil byl skvělý nápad. Vtáhlo mě to okamžitě do děje a nepustilo. Rozhodně si nemůžu stěžovat ani na větší množství pasáží ze soukromého života Strika a Robin, které jsou celkem kritizované. Pro mě to naopak bylo příjemné doplnění celé knihy, díky čemuž neměla kniha jediné hluché místo.
Rowlingová to prostě umí a já jí tleskám, protože napsat knihu, která má přes 700 stran, děj dává smysl a nenudí je vážně umění.