Smutek Belgie
Hugo Claus
Monumentální román Smutek Belgie (Het verdriet van België, 1983) představuje široké panoptikum osudů jedné rodiny ze západovlámského městečka od doby Hitlerova nástupu k moci až do konce druhé světové války. Toto stěžejní dílo nizozemsky psané literatury se dá číst v mnoha rovinách: jako autobiografický bildungsroman, jako příběh vlámského národního obrození vedoucího ke kolaboraci s německými okupanty, jako román o psaní románu, jako metatextové dílo propojující odkazy na klasickou světovou tvorbu i jako román psychologický, ilustrující nejen nefunkční mezilidské vztahy, ale také rozklad celé společnosti. V neposlední řadě ho lze vnímat jako román válečný, byť na válku nenahlíží prostřednictvím dramatických zvratů z bojišť, nýbrž skrze obyčejné životy lidí, jejichž malost autor pitvá nemilosrdně ostrým nožem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , RubatoOriginální název:
Het verdriet van België, 1983
více info...
Přidat komentář
Kniha mě překvapila tím jak je lehká - myšleno - snadná do ruky a velice mě překvapil font který se nesmírně dobře čte.Sama kniha komentář nepotřebuje není to novinka, předpokládám že po ní sáhne je ten koho zajímá . V posledmí době mám obecně štěstí na dlouhé hnihy, které jsou čtivé a i skrz nelehkost témat utíkají, ke knize se chystám v brzku vrátit.
U tak dlouhých textů se pravidelně dostavuje únava a apatie. Člověk pak často dočítá dílo jen ze setrvačnosti. To, že mě to ani straně 879 nenudilo a dočetl jsem to vcelku s chutí, je hodnota sama o sobě.
Poznámka pro všechny, kteří se do tohoto eposu pustí: jako záložku použijte větší kus papíru a zapisujte si v podobě stromu všechny členy Seynaeovy i Bossuytovy rodinné větve. Vystupuje tam (mimo jiné) asi 10 tet a 10 strýců a každému z nich Claus věnuje vlastní příběhovou linku. Bez základní orientace vám budou ty jednotlivé narace unikat.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) belgická literatura psychologické romány Flandry, Vlámsko
S pauzami jsem od léta četl a nyní konečně dočetl téměř tisícistránkový román Smutek Belgie (1983), opus magnum Huga Clause (1929–2008), belgického spisovatele píšícího nizozemsky. Jak píše v doslovu překladatelka, román "představuje široké panoptikum osudů rodiny Seynaeveových ze západovlámského městečka Walle od doby Hitlerova nástupu k moci až do prvních poválečných let. Toto stěžejní dílo nizozemsky psané literatury se dá číst v mnoha rovinách: jako autobiografický bildungsroman, jako příběh vlámského národního obrození vedoucího ke kolaboraci s německými okupanty, jako román o psaní románu, jako metatextové dílo propojující odkazy na klasickou světovou tvorbu i jako román psychologický, ilustrující nejen nefunkční mezilidské vztahy, ale také rozklad celé společnosti. V neposlední řadě ho lze vnímat jako román válečný, byť na válku nenahlíží prostřednictvím dramatických zvratů z bojišť, nýbrž skrze obyčejné životy lidí, jejichž malost autor pitvá nemilosrdně ostrým nožem."
Hlavní hrdina Louis Seynaeve navštěvuje klášterní internátní školu a pak gymnázium, propadá četbě i svým fantaziím, píše, protože se chce stát spisovatelem, a objevuje svoji sexualitu. Jeho otec je majitelem tiskárny. Louisovi chybí více mateřské lásky. V první části je zachyceno prostředí klášterní školy, v druhé pak propadání rodiny různým formám kolaborace s nacisty. Rozdrobené útržky promluv Louisových rodičů, prarodičů a četných strýců, tet a dalších příbuzných a přátel jsou však na můj vkus nekonečné a bohužel někdy i nudné a do čtení jsem se musel po každé pauze nutit. V postavách jsem se ztrácel, chyběl mi tu děj, dětské hrdiny moc nemusím (naštěstí Louis není vypravěč); je to jistě velký román, ale já jsem se s ním trochu trápil a hlavně dost minul...
Hugo Claus napsal dvě stovky děl všech žánrů, romány, básně, hry, novely, povídky, eseje, scénáře, libreta; věnoval se i filmové režii (např. Flanderský lev) a výtvarnému umění. Měl vztah s herečkou Sylvií Kristel (erotická série Emmanuelle) a ze života odešel pomocí eutanazie. V češtině kromě několika her vyšla už jen novela Metsiersové a román Fámy.