Fámy přehled
Hugo Claus
Do odlehlé vlámské vesnice se v polovině šedesátých let vrací z vojenské služby v Kongu na smrt nemocný dezertér René Catrijsse. Dosud poklidný život obce naruší nejen jeho vzpomínky na zvěrstva páchaná armádou v Africe, ale i nakažlivá nemoc, která se po jeho příchodu začne vesnicí šířit. Neočekávaný návrat navíc oživí temnou kapitolu rodinné minulosti - René, oficiálně potomek bezvýznamného Vláma, je ve skutečnosti synem vlámského příslušníka SS a jeho matka působila jako ošetřovatelka v nacistické polní nemocnici. Pro své dílo typické tíživé téma vlámské válečné kolaborace a následků neuzavřené minulosti obecně podává Claus v sérii krátkých kapitol živým, trefným i poetickým stylem, potvrzujícím jeho renomé nejlepšího moderního vlámského prozaika.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Fámy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Belgie. Mladý muž se vrací do své vesnice poté, co bojoval v Africe. Neporozumění a nepřijetí. Tragédie. Velmi syrové. Neslučitelné světy. (2006)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2006 -
Magnesia Litera
(Litera za překladovou knihu)
Kniha Fámy v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 16x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 10x |
| v Chystám se číst | 9x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
belgická literaturaAutorovy další knížky
| 1974 |  Pět belgických novel |
| 2005 | Fámy |
| 2023 | Smutek Belgie |
| 1983 | Úžas |
Všestranný umělec Hugo Claus (1929–2008), belgický (vlámský) spisovatel píšící nizozemsky, se kromě psaní (prozaik, básník, dramatik, esejista, kritik, scenárista) věnoval také překládání, filmové i televizní režii (mj. kdysi i u nás známý seriál Flanderský lev podle románu Hendrika Conscience) a výtvarnému umění. Tento bouřlivák, provokatér a mystifikátor byl věčným čekatelem na Nobelovu cenu za literaturu, kterou nikdy nedostal (a která stále chybí nizozemské literatuře). Letos jsem postupně přečetl tři jeho česky vydané romány (víc jich nevyšlo, dále ještě pár her) a bohužel si mě tento autor nezískal. Krátký román Metsiersové (1950), Clausova prvotina, ani jeho magnum opus, rozsáhlý Smutek Belgie (1983) mě nenadchly. Nakonec asi nejlepší byly Fámy (1996), ale i tento značně roztříštěný nedlouhý román se mi po dočtení asi velmi rychle vypaří z hlavy... Clausův vypravěčský styl je takový divně neuspořádaný, rozevlátý a nesedl mi.
Ve Fámách Claus zpracovává dvě belgická traumata 20. století, kolaboraci s nacisty za druhé světové války a koloniální Belgické Kongo. Román se odehrává na venkově v polovině 60. let. Domů se z Konga vrací tajně René Catrijsse, zážitky těžce poznamenaný. Navíc se ví, že jeho skutečným otcem byl kolaborant, s nímž se za války zapletla Reného matka Alma. Ta má s manželem Dolfem ještě postiženého druhého syna Noela. Tím je rodina odsunuta zcela na okraj společnosti...
Příběh s mnoha postavami a složitými vztahy je vyprávěn v krátkých kapitolách vždy z pohledu různých postav, často prostřednictvím jejich vnitřních monologů. Svižné tempo, živý a bohatý jazyk, fámy šířící se mezi lidmi... "S fámami se musí opatrně. Co nevidět se změní v pravdu, určitou pravdu." To se ví, a přesto se šíří... A stejně tak se ví, že lidé musí "držet tu válečnou polívčičku pod pokličkou, jinak by to totiž byla žumpa." Jenže i tak "žumpa" vyleze napovrch, vztahy jsou poznamenané a často zvrácené a vše vede k tragickému konci...