Smutné tropy

Smutné tropy
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110825/smutne-tropy-110825.jpg 4 48 48

„Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách.“ Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Smutné tropy, které byly přeloženy do několika desítek jazyků, jsou všeobecně považovány nejen za průkopnickou práci mimořádného teoretického významu, nýbrž i za skvělé literární dílo: pro miliony čtenářů na celém světě se staly kultovní knížkou. Antropolog, etnolog, lingvista a filozof Claude Lévi-Strauss (1908–2009) patří mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili poválečné západní myšlení. Je označován za jednoho z otců strukturální antropologie, jež změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů. Smutné tropy, které poprvé vyšly v roce 1955, umně kombinují autobiografické a cestopisné vyprávění s filozofickými úvahami a analýzami života indiánských kmenů v Jižní Americe. Autor zde popisuje svou cestu k etnologii, zabývá se otázkami antropologie jako disciplíny, seznamuje čtenáře se svými poznatky o kultuře Kaďuvejů, Bororů, Ňambikwárů a Tupíů-Kawahíbů a rozvíjí teoretické základy svého strukturalistického přístupu. Kniha je vybavena množstvím ilustrací včleněných přímo do textu a obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu s černobílými fotografiemi původních obyvatel Brazílie.... celý text

Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

Tristes Tropiques, 1955


více info...

Přidat komentář

Jodys.63
23.10.2020 4 z 5

dávám pět ze šesti , ale tu poslední upírám spíše sobě , než autorovi, Strauss je realista s kontemplativní úchylkou a jeho pochybnosti o existenci sebe samotného , stejně jako přesvědčení o rozměrech nicoty a smyslu bytí v kontrastu s úlohou lidského myšlení a konání dávají čtenáři fakt zabrat. Naproti tomu jeho definice a kritický náhled na témata, jako svoboda, islám nebo " vyspělá" (nebo spíše vyčpělá ?? ) západní kultura jsou evidentně trefou do černého. Tu poslední hvězdu pošlu pomyslně dodatečně Claudeovi i sobě,...jemu za vytříbený sloh a sobě za pochopení částí textu , ke kterému se hodlám ještě vrátit... a nebo nevrátím ? a nechám Leviho myšlenky doznít.... a počkám , až mi je život podsune v krystalizované podobě jako konfrontaci s reálnou situací

gwineth
20.09.2019 3 z 5

Musím říct, že Smutné tropy příliš nenaplnily má očekávání. Kniha mi přijde velmi nevyvážená a to, jak autor místy myšlenkově a geograficky přeskakuje na základě volných asociací, mi příliš nesedlo. Některé pasáže (ty skutečně cestopisné a skutečně etnografické) jsem doslova hltala. Jiné šly poněkud mimo mě. Lévi-Straussovi úvahy byly velmi inspirativní a zajímavé nejen pro to, že jsou to úvahy zásadní osobnosti etnografie. Ovšem byly často poněkud rozplizlé. Pětistránkový popis západu slunka a stránku a půl dlouhý vyčerpávající výčet toho, co lze koupit na nějakém bazáru, mě čtenářsky doslova drtili. Přibližně mezi stranou třicet a sto jsem byla přesvědčená o tom, že knihu odložím na neurčito. Ale je to Lévi-Strauss... a já mám knihu ve čtenářské výzvě... Nevzdala jsem a jsem za to ráda. Ale asi bych váhala ji někomu doporučit. Smutné tropy - meditující, filosofující, ale i informačně výživné, jsou spíš pro skutečné čtenáře, kteří nepotřebují, aby se jim kniha příliš podbízela. Nebo možná pro ty, kterým nevadí, že je autorovi upřímně z duše jedno, jestli ve vás vzbudí chuť ji fakt dočíst do konce.


Akana
01.07.2018 5 z 5

Zásadní etnografické dílo, které má co říct i více než půl století od svého vzniku. Trochu archaicky dnes vyznívá květnatý styl, k jakému se Lévi-Strauss občas uchyluje (přiznám se otevřeně, že třeba obšírný popis západu slunce při plavbě Atlantikem mě dost nudil), na druhou stranu způsob, jakým předmět svého bádání zasazuje do širšího filozofického kontextu, je překvapivě moderní a stále platný. Vedle cestopisných a etnografických postřehů a analýz (ty se zdaleka netýkají pouze „primitivních“ indiánských kmenů) tu totiž najdeme i mnoho podnětných zamyšlení nad samotným smyslem takového počínání. Se značnou dávkou skepse se Lévi-Strauss ptá, co vlastně etnografie a antropologie vypovídají nejen o předmětu svého výzkumu, ale rovněž o civilizaci, která tyto vědecké obory stvořila. V podobných úvahách vidím asi největší přínos knihy.

hellena1523
30.01.2017 5 z 5

Smutné tropy jsou spíš moc hezký cestopis, nežli vědecká, potažmo naučná, publikace. Přesto má své místo, důležitost a každý antropolog by si ji měl přečíst.

xxDawexx
15.07.2014

Těžko nějak hodnotit knihu, která je řazena do naučné literatury. Pohled na knihu je do značné míry ovlivněn tím, proč jí kdo vlastně čte - v horším případě protože musí, v lepší případě protože se zajímá.
Jestliže patříte mezi první skupinu, které toto téma nic neříká, na rovinu - nemáte se čeho bát. Nejtěžší pro udržení vaší pozornosti u knihy bude "přelouskat" první třetinu knihy - očekáváte-li totiž od začátku do konce encyklopedický výklad indiánských kmenů, jste na omylu. Lévi-Strauss tuto knihu sepsal zpětně na základě svého cestovatelského deníku, tudíž se v knize nachází i poměrně dost onoho cestování. Nějaký příběh zde samozřejmě nečekejte. Zápisky z cest a popisování samotných kmenů Brazílie, dočasné společné soužití a všelijaké příhody jsou ale i tak zajímavé a určitě něco nového řeknou i laikovi.
Jestliže patříte mezi druhou, šťastnější, skupinu se zájmem o antropologii, můžu jen dodat - směle ku čtení.

fanciulla
04.06.2014 4 z 5

Moja prvá kniha tohoto druhu, zaujímavý pohľad na miznúce spoločenstvá, teda miznúce už v prvej polovici minulého storočia. Napriek tomu, že sa jedná o tak dávno napísanú knihu, má čo povedať aj vďaka autorovým úvahám na začiatku a na konci knihy.