Veselá vdova
Vladimír Neff
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/148560/vesela-vdova-148560.jpg
4
149
149
Přidat komentář
Po Nedobylove smrti zjišťuje vdova Marie, již připravená na těžký život v chudobe, jež byla po boku starého lakomce Nedobyla zvykla, že věci se mají poněkud jinak : Stává se bohatou vdovou, může složit ruce do klína a sledovat, jak se z mladého Metoděje stává vyzrálý koncertní mistr, z Theodora malíř, z Viktora vojenský velitel, ale zároveň také snít o spříznění své rodiny
s Hanou Bornovou, kterou vždy tolik obdivovala........
Bohužel Metoděj místo hleděni si svých houslí ve snaze získat srdce pozdější pěvecké v hvězdy Emmy Destinnove, se zaplete to tzv. omladinskeho procesu, Theodor postupně ztrácí svůj životní směr, Babyla zaziva stejně nepříjemnosti jako kdysi její babička a tchyně....... Na straně druhé Francouzka Helene pod zjištěním obchodní neschopnosti Ivana Borna odjíždí zpátky do Paříže a odmítá dát souhlas k rozvodu.. .. .......
(SPOILER)
Čtvrtý díl Neffovy pentalogie Veselá vdova (1961) navazuje bezprostředně na Zlou krev a děj začíná krátce po smrti Martina Nedobyla, v létě 1893. Veselou vdovou z názvu je vdova po Martinovi Marie Nedobylová, která se teď může plně věnovat péči o svých pět dětí, čtyři syny a dceru, a užívat si peníze a majetek, který po škudlivém, chamtivém a nenáviděném manželovi zdědila. Jenže idylka netrvá dlouho, když se její nejstarší syn, osmnáctiletý Metoděj, nadaný houslista, zamiluje do patnáctileté Emy Kittlové a zaplete se s vykonstruovaným tajným spolkem Omladina... Ema Kittlová není nikdo jiný než budoucí slavná operní pěvkyně Ema Destinnová a její osudy se v románu prolínají i s osudy druhého Mariina syna Theodora, který se kromě malování také věnuje zpěvu... V tomto stále velmi kvalitním a skvěle napsaném díle se také naplní život obchodníka Jana Borna a nakonec se sňatkem oba rody spojí...
Mé nadšení z Neffovy ságy nepolevuje, naopak se mi tento díl líbí možná i o trochu víc než předchozí, asi hlavně kvůli postavě Emy Kittlové...
Mimochodem, seriál Zlá krev (1986), natočený podle 3. a části 4. dílu Neffovy pentalogie, končil smrtí Metoděje Nedobyla a procesem s Omladinou.
Ve čtvrtém pokračování Neffovy ságy se cesty některých postav protínají s počátky životní dráhy Emy Kittlové, pozdější slavné české operní zpěvačky Emy Destinnové, a jejich osudy významně poznamenává proces s Omladinou (této kapitole z českých dějin je vlastně věnována celá první polovina knihy). Do života hrdinů nadále zasahuje sílící dělnické hnutí, později i Badeniho reforma, respektive její sekundární dopad na život v Praze v podobě silných národnostních střetů. Historické pozadí nabývá na důležitosti, oproti předchozím svazkům je vlastní příběh méně akcentován. Přesto, anebo právě proto, považuji tento díl za neméně zajímavý, událostem v Praze na přelomu století zpravidla nebývá věnována až taková pozornost, možná tedy pro někoho budou nové. Pro mě opět cenný zdroj informací o nejzajímavějším období našich dějin.
Nejslabší z celé pentalogie, nejpodařenější jsou v knize myšlenky než postavy. Román na mě působil jakoby byl narychlo spíchnutý, žádná psychologicky silná postava, žádný podrobný životopis jako v předchozích románech- Martin Nedobyl, Jan Born, Vojta Náprstek. Postava Kiesela mi začala být protivná, ale když odešel nezbylo nic jen povídání pro povídání. Šnajberk, Babila, Helebrant, proces s Omladinou, Ema Destinnová, život v Rakousku-Uhersku 90.let a v novém století, drobné trable Bornů, žádný velký konflikt se tentokrát neodehrál.
Skvělá je celá série Sňatky z rozumu. Neff umí krásně zachytit historickou atmosféru doby. V příběhu se posunujeme dál. Úžasný je i skvělý stejnojmenný seriál Zlá krev.
Ke knize jsem se dostala náhodou, bohužel jsem nečetla předchozí díly, i to je nejspíš důvod, proč mě kniha příliš nezaujala.
Druhá generace Bornů a Nedobylů už nebyla to,co její otcové.Měli úplně jiné zájmy a starosti než jejich otcové.Ale i pokračování této ságy je opravdu velice dobré.
Tady už to šlo trochu víc do politiky, ale nevadí, svoje jsem si "vyzobala", zvlášť jsem si užila konec, který pěkně vygradoval, a teď vzhůru na poslední díl.
Asi nejslabší z celé pentalogie, touhle knížkou jsem se fakt musel prokousat a občas jsem bez rozpaků přeskakoval celé odstavce nezáživného textu. Škoda.
Tentokrát se ke slovu dostává druhá generace, která se svým otcům a matkám nijak nevyvedla. Musím uznat, že ani zde nejde o žádnou nastavovanou kaši, Vladimír Neff naopak přichází s novými a parádně vyprofilovanými postavami.
Opět skvělý díl. Vždycky ráda zjišťuju, co všechno je v téhle sáze podle skutečnosti. Je toho až neskutečně dost! :-)
No, pravda, proces s Omladinou a události kolem něj jsou docela táhlé, ale teď už jsem pokročila dál, k následujícím událostem a osudům dalších potomků Bornů a Nedobylů, které v TV seriálech už nebyly. Tak se těším, jak to vše dopadne.
Veselou vdovu uz ctu snad mesic. Po Snatcich z rozumu, Cisarskych fialkach, Zle krvi je to pro mne jakesi nezazivne, natahnute, rozhodne horsi nez ty prvni tri dily.
Po smrti svého muže, podnikatele Nedobyla je jeho žena veselá. Důvodem je ten fakt, že její muž, ačkoli patřil ve své době mezi nejbohatší lidi v Praze, tak jí dával na chod domácnosti naprosté minimum, ba si musela i půjčovat. Born ji ale neměl tak rád, jak svou první ženu, která byla proti Marii chytřejší, podnikavější, a Marii si vzal jen z praktických důvodů.
Štítky knihy
19. století 20. století sňatky Čechy vdovy národní obrození ságy Ema Destinnová, 1878-1930 historické romány sňatky z rozumu
Autorovy další knížky
| 1997 |  Sňatky z rozumu |
| 2000 | Královny nemají nohy |
| 1979 | Třináctá komnata |
| 2000 | Prsten Borgiů |
| 1986 | Císařské fialky |
(SPOILER) Taková zkáza rodin Nedobylů a Bornů. Na začátku knihy to tak nevypadá, vdova po Martinu Nedobylovi, bývalá harfenistka Marie se naopak díky nečekanému dědictví po manželovi konečně rozmachuje k rozletu. Zařizuje domácnost po svém a děti si nejdřív vlastně mohou dělat, co chtějí. Metodějovi se ale hodiny hudby u učitele Emmy Destinnové nevyplatí, protože kromě kroužku začne s Emmou chodit do domu její rodiny a ve snaze udělat na ni dojem plácne nějakou politickou blbost a je odsouzen v procesu s omladinou. Jeho matka v zoufalé snaze mu pomoct se dostane až na audienci k císaři do Vídně, tou ale všechno jen zhorší, protože jméno Nedobyl není císaři neznámé, a kdyby mu ho Marie nepřipomínala, Metoděj by se z maléru nejspíš vyvlékl. Takhle dá císař pražské policii vzkázat, ať ho pořádně odsoudí, načež Metoděj ve vězení onemocní. Tak přichází Marie o první dítě. Následuje Theodorova nevydařená pěvecká kariéra, kterou mu matka stejně nepřeje a neustále ji kritizuje, protože v jejích očích dělá druhorozený syn všechno špatně, na rozdíl od chudáka Metoděje, který jí byl vždycky milejší. Třetí syn Viktor, oblíbenec největší, jí odejde k pluku a má se prozatím dobře, život mu Marie stihne špatně nasměrovat až poté, co se rozpadne Rakousko a Viktor přemýšlí, co dál. Dceru Babilu provdá veselá vdova proti jejímu přání, a jak se ukáže, tak naprosto nevhodně, za mladšího syna Hany Bornové, aniž by si o něm něco zjistila, protože prostě sama miluje Hanu Bornovou a chce spříznit rodiny. Nejlépe dopadne nejmladší Emánek, protože si najde ničím výjimečné úřednické místo, na kterém mu nic nehrozí, a z matčiny nespokojenosti si nic nedělá. Matka rodu Marie zahání pochybnosti rozhazovačností, nakupováním a pořádáním okázalých večeří. A na pozadí tohohle rodinného příběhu se rozpadá Rakousko a nastupuje první republika, čímž nastává období, kdy Mariino veselí definitivně opadá. Chce zpátky svůj blahobyt před válkou, chce zpátky svoje Rakousko s hlavním městem na úrovni, tedy Vídní. Čtvrtý díl Neffovy pentalogie už není taková zábava jako ty předchozí, čtení jsem si ale pořád dost užila.