Zlá krev
Vladimír Neff
Sňatky z rozumu série
< 3. díl >
Třetí díl románové trilogie o pražských měšťanských rodech Bornů a Nedobylů zachycuje počínající úpadek gründerského období české buržoazie. Mravní rozklad kořistnické generace 80.-90. let. typizovaný postavou MíšiBorna,kterýsestane konfidentem tajné policie, je autorem konfrontován s hrdinským postojem uvědomělého proletáře Pecolda, bojovníka dělnického hnutí. Román vrcholí dramatickým vylíčením dělnických bouří a krvavých střetnutí s policií.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Tenhle díl byl hodně o dělnickém uvědomění, a to nejen v Praze, ale i ve Vídni, o osudy Bornů a Nedobylů jsme přesto nepřišli. Obě dvě rodiny utrpěly ztrátu, kterou jsem nečekala, hlavně v případě Bornů. Míša to zase schytával ze všech stran, pořád hledal někoho, kdo by ho měl rád, jenže profesora Kiesela odhadl špatně a návdavkem k polepšovně, kam ho poslal otec, se stal ještě donašečem a následky neunesl. Na druhou stranu roste nová generace, hlavně u Nedobylů je dětí hromada, jsem zvědavá, kam povedou jejich kroky a jak se zkříží s dějinami.
Podle mě má série postupně menší čtivost a v tomto dílu se to projevilo. Řeší se spíše problémy a historie pozvolného sebeuvědomění dělnických mas na konci 19. st. Na historii rodin obou hlavních představitelů minulých dílů nějak moc prostoru autorovi nezbylo. Je vidět, že ho trápilo něco jiného, a to situace dělníků v rámci Evropy a zmírajícího Rakouska - Uherska.
Autor ale má pro mě zajímavý styl psaní, jeho popisy jsou dokonalé. I když se mi některé jeho myšlenky nemusí líbit, tak si další díly přečtu.
Přece jen už uběhlo 65 let od 1. vydání knihy, a to už je spousta let. Za tu dobu se už několikrát změnilo vnímání světa ......
Je dobré vědět, jak se žilo na konci 19.st. v Čechách a čím naši předkové žili. Tato kniha může být jedním ze zdrojů, ze kterých se dá čerpat.
Pro mě slabší díl, než první dva, ale v sérii budu pokračovat a snad se dočkám dalších zajímavých příběhů rodin Nedobylových a Bornových.
Seriál jsem neviděl, hodnocení knih čtu vždy až po napsání komentáře k přečtené knize. Takže co mě dále čeká, to bude pro mě překvapení. Ale s tím dokážu a umím žít. Ono je to na čtení to krásné, odkrývat nové a zajímavé příběhy a nechat se jimi unášet a inspirovat a brát si z nich poučení.
Tento díl Neffovy pentalogie byl už poněkud slabší než dva předchozí. Příliš mnoho politiky a začátky dělnického hnutí zkrátka nezaujaly. Na straně druhé mě zaujal neblahý osud Bornova nejstaršího syna Míši. Pro otce i Hanu byl vždycky vzduch, takže se otevřel spřízněné duši v osobě profesora Kiesela, přijal za své jeho velkonemecke ideje a nakonec se stal jeho donasecem. Není se čemu divit, bohužel.
(SPOILER)
Třetí díl pentalogie Vladimíra Neffa o rodu Bornů a Nedobylů vyšel poprvé v roce 1959. Born a Nedobyl jsou zde tentokrát trochu v pozadí, Nedobylův život se v závěru tohoto dílu dokonce předčasně završuje. Born řeší hlavně upadající obchody a nezvedeného a problémového syna Míšu z prvního manželství či vztahy mezi Čechy a Němci, Nedobyl zase pád rozestavěného domu na Žižkově, který zde levně a ze špatného materiálu stavěl, ale u soudu je nakonec osvobozen a vina padne na jiné. Velká pozornost je věnována Míšovi Bornovi, který je poslán do vídeňské internátní polepšovny, kde propadne velkoněmeckým myšlenkám svého učitele Kiesela. Ten pak pracuje u pražské tajné policie a z Míši se po návratu domů stane jeho donašeč, když studuje práva a pohybuje se ve studentských kruzích, a to v době počátků bojů o pravost Rukopisů v letech 1886–87. Míša nakonec bezvýchodnou situaci řeší sebevraždou. V poslední třetině románu je pak hlavní postavou zedník Karel Pecold a jeho socialistické smýšlení a nenávist k Nedobylovi…
Zlá krev už je o malinko slabší než skvělé první dva díly Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Chybí tu onen úžasný kontrast mezi povahově zcela rozdílnými hrdiny Bornem a Nedobylem, také poněkud mizí autorova ironie. A počátky dělnického hnutí mě taky moc nebaví. Naopak Míšův tragický osud a jeho rozpory líčí Neff strhujícím způsobem, stejně jako náladu v Praze a vztahy mezi Čechy a Němci či boj o Rukopisy a také Jubilejní výstavu 1891. Ovšem pětistránkový podrobný popis pánské cestovní skříňky uprostřed knihy už byl i na mě moc. Nicméně se (zase za měsíc) těším na další, čtvrtý díl, Veselá vdova. Titul, vypůjčený ze slavné Lehárovy operety, odkazuje k Marii Nedobylové, vdově po Nedobylovi, s nímž šťastná nebyla, navíc ji chamtivý Martin držel vždy zkrátka a stále jí namlouval, jak je na tom jeho podnikání bídně…
Podle třetího a části čtvrtého dílu pentalogie byl v roce 1986 natočen seriál Zlá krev jako volné pokračování seriálu Sňatky z rozumu (1968) podle prvních dvou dílů. Oba skvělé seriály režíroval František Filip – a zejména ten první patří k našim nejlepším televizním počinům vůbec.
Stejně jako předchozí díly za 5* .
Jako seriálem nepolíbená,zažila jsem několik "šoků" . První byl osud Míši Borna ,ale nečekala jsem ani osud Karla Pecolda nebo Nedobyla. Tak to prostě v životě chodí.Jeden den jste a druhý začíná bez vás.
Zaujala mě i linka protestů dělníků proti zaměstnavatelům . V dnešní době mladí opovržlivě cedí skrz zuby "komouši" ,ale zajímalo by mě,kdyby žili v té době ,jak by přemýšleli.
Dřít 10 , 12 hodin denně a dostávat almužnu ,vidět,že se nikdy nezmůžou na slušný život pro sebe a své děti. Chápu tu nenávist a touhu po změně.
Považuji za normální,že se někdo má líp a někdo hůř. Ale jak se říká,čeho je moc,toho je příliš.
To,že se nakonec celý boj proti utiskovatelům zvrtl ,je o něčem jiném.
Ve škole jsme se učili o VŘSR a já jsem vlastně nikdy moc nepřemýšlela o tom,že tento boj probíhal v mnoha zemích.
Nepřemýšlela jsem ,ale je to logické a tato kniha mi to připomněla .
Třetí díl Neffovy trilogie na pozadí osudů hrdinů románu popisuje či alespoň zmiňuje další historické události Prahy konce 19. století - neštěstí při stavbě pojišťovací banky Slavie, rostoucí napětí mezi Němci a Čechy, boj o Rukopisy, pokračující výstavbu Žižkova nebo sílící dělnické hnutí a snahy o jeho potlačení. Oproti znatelně prosocialistickému seriálu z poloviny 80. let autor v knize líčí uvedené události v nezkresleném a objektivním podání, takže i tento díl může posloužit jako skvělý doplněk učebnic dějepisu. Obsahuje možná více historického kontextu než samotného příběhu, přesto jej považuji za neméně čtivý ve srovnání s díly předchozími.
No, poprvé jsem četl celou pentalogii někdy v patnácti letech a pro mě nejzajímavější dějovou linkou tohoto dílu byl příběh Míši Borna. V hodně raném mládí mně jeho vývoj a chování připadaly odporné a jednoznačně jsem ho odsuzoval. Jeho sebevražda mně připadala jako spravedlivý "trest", aniž bych byl schopen se zamyslet nad tím, do jaké míry hrály v jeho případu nejen jeho povahové rysy, ale především další lidé. Míša Born byl pro mě po letech a dalším přečtení (a shlédnutí perfektního televizního zpracování) člověk, nad jehož osudem jsem začal pociťovat lítost. Nejednalo se rozhodně o psychopata (viz. jeho vztah k tetě), spíš se na něm podepsala na jedné straně výchova ze strany otce, ztráta matky a i fakt, že otec preferoval potomka z druhého, pro něj rozhodně spokojenějšího manželství. Míša vyrůstal sice v blahobytu a dostatku, ale tady je perfektně ukázáno, že ona péče se musí vztahovat nejen na zajištění materiálních potřeb. A je to téma hodně nadčasové. Stačí s porozhlédnout kolem sebe. Bohužel, onen Giesl, později rakouský "estébák" v Praze je snad nejnegativnější osobou celé pentalogie. A zase, jedná se o kreaturu, které nevymřely se starým Rakouskem ani s nacistickým a následně komunistickým režimem u nás. Tím nechci dávat rovnítko mezi relativně (na svoji dobu - viz ono slavné cimrmanovské - ano trpíme pod Rakouskem, ale dá se to vydržet) liberální Rakousko a Protektorát a éru 1948 až (oficiálně) 1989. Nakonec, politickou policii mají i ty nejdemokratičtější státy. Jde o to, co a jak stíhá a proč. Právě ten popisovaný "děsivý" útlak působí ve srovnání s tím, co přišlo později až idylicky. Jenže současníci to viděli jinak. V té době byla tato zejména městská společnost emancipovaná a sebevědomá a jakýkoliv zásah do svých osobních svobod a důstojnosti vnímala velmi negativně. Problém Giesela vidím v tom, jak dokáží podobní lidé zneužít bezostyšně a ryze sobecky frustrace citlivějších a nebo rozkolísaných a dost často mladých jednotlivců, aby je zmanipulovali a nasměrovali je tam, kam potřebují. A dneska to rozhodně nejsou žádní státní úředníci, dost často se jedná o lidí z oblasti byznysu, kultury, ale také nejrůznější "napravovače" současných poměrů. Nakonec, z tohohle těsta byl přece jak Lenin, tak i Hitler a celá plejáda jejich souputníků. A tím se obloukem dostávám k zedníkovi Pecoldovi. V tramvaji jsme vyslechl rozhovor dvou mladých zapálených antikomunistů dnešního střihu, kteří odsuzovali, že tu "komunistickou" slátaninu pořád ještě dávají, ačkoliv je to manipulativní prokomunistických škvár a předháněli se v tom, když vykřikovali, jak oni by s Pecoldem a jemu podobnými zatočili. A došli k závěru, že kdyby byli všichni tehdejší podnikatelé takoví tvrďáci, jako Nedobyl, nemuseli se komunisti v roce osmačtyřicet dostat k moc. Absence sociálního cítění pro ně byla možná jenom hipsterská póza v kombinaci s nevyzrálostí, ale je třeba vidět, že oni dělníci se skutečně za Rakouska nijak skvěle neměli. A sociální problémy zde byly, jsou a budou. Nakonec, velice racionálně se jimi zbýval jak Masaryk, tak třeba v umělecké rovině Karel Čapek. A ty rozhodně ze sympatií ke komunistické ideologii nikdo podezřívat nebude. Ale život v bídě a každodenní nejistotě žádný med rozhodně nebyl. Jen tak mimochodem, v sousedním Německu té doby bylo jako v první zemi na světě zavedeno sociální, úrazové a starobní pojištění. Zavedl ho "ultrareakční" kancléř Bismark, logicky aby eliminoval nejhorší výstřelky v tomto směru. Takže odsuzovat dělnické hnutí jako takové je taky mimo. A zase tady platí, že právě část těchto lidí se stávala nezřídka kdy předmětem a nástrojem demagogů a psychopatů, řešících svoje problémy na úkor druhých. A jsme obloukem zpátky u "profesora" a "komisaře" Giesela.
Neffova pentalogie je nejen skvělým obrazem doby, různorodých charakterů s velice uvěřitelnou psychologií a vzrušujícími, ale naprosto uvěřitelnými peripetiemi, ale - ve druhém plánu - i podkladem k zamyšlení. Tohle nedokážou žádní užvanění publicisté, pseudofilosofové, pokoutní ideologové a podobné existence, tohle dokáže jenom kvalitní "krásná" literatura. Díky za ni.
Třetí díl pentalogie už jde příběhově dolů, postava dělníka Pecolda nemá charisma a potřebnou přitažlivou ideovou a fantazijní sílu jako osoby Borna a Nedobyla, Schönfelda nebo básníka Dýnbíra. Za to socialistický idealista Haffner - to je můj člověk, trápí se pochybnostmi o možnosti revoluce, zničil si život po kriminálech za své socialistické ideály, ale přece zůstává dál radikálem. Vadily mi dlouhé popisy žabomyších sporů mezi Čechy a Němci, příliš mnoho místa bylo věnováno Míšu Bornovi a tajnému Kieselovi. Musím ale přiznat, že kapitola Míša Born a Kiesel byla lépe zpracována v knize než ve Filipově seriálu Zlá krev. Především díky amatérsky zahranému odosobnělému Míšovi. Třetí díl má ale jeden skrytý symbol, který jsem hned nevnímal- Haffner a Pecold
Skvělá je celá série Sňatky z rozumu. Neff umí krásně zachytit historickou atmosféru doby. V příběhu se posunujeme dál. Úžasný je i skvělý stejnojmenný seriál Zlá krev.
Pokračování rodinné ságy Bornů a Nedobylů v tomto díle se znovu prolíná i s osudy rodiny Pecoldů.Je to opět perfektní díl.Příběh končí smrtí Martina Nedobyla.
Opět skvělé pokračování rozsáhlé ságy, dramatické osudy obou rodin i trocha politiky.
Tohle se četlo jedním dechem od začátku do konce. Už od začátku je jasné, že jde o rodovou ságu jako hrom. Nedobylové, Bornové, Pecoldové, jejich mistrovská psychologická drobnokresba, velká akce (bitka s buršáky v Malé Chuchli je docela velká řezničina), boj za lepší život a lidská práva, zbožná lež zvaná Rukopisy, udavačství, legendární První máj 1890... je tam toho požehnaně. A navíc mám vydání celé pentalogie s geniálním malovaným doprovodem Mistra Cyrila Boudy.
Já tuhle ságu prostě zbožňuju, takže nemůžu být objektivní, ale za mě palec nahoru za dokonalé pojetí měšťanských a dělnických vrstev bez přehnaného dobou vzniku podmíněného marxistického balastu.
Pro mě je třetí díl už kvalitativně něco mezi prvními dvěma velmi dobrými a dalšími dvěma, které už na tom jsou hůř. S rodinnou ságou se tu začíná prolínat téma dělníků, a to je ten kámen úrazu.
Neffova pentalogie se čte náramně dobře, největší přínos spatřuji v dokonalém vykreslení atmosféry doby. Na stránkách jeho románů se zcela přenesu do 19. století a vychutnávám si dramatické osudy dynastie Bornů a Nedobylů. Zlá krev je zatím asi nejdrsnějším dílem, což je dáno prostorem, jenž je vymezen dvěma asi nejtragičtějším postávám celé série - Míšovi Bornovi a Karlu Pecoldovi. Už to nejsou jen vášnivé diskuse v Bornově salonu, ale ocitáme se i v polepšovně a mezi bouřícími se dělníky. Řekl bych, že pro milovníky bohatého jazyka a české historie téměř povinná četba.
I podle této a dalších tří knih byl natočený televizní seriál, který sice není tak dobrý jako "Sňatky z rozumu", je často nechtěně humornější, ale i tak se k němu rád vracím.
Kniha je přesvěčivější, než televizní seriálové zpracování.
Štítky knihy
19. století zfilmováno vlastenectví rodinné vztahy Čechy chudoba, bída Rakousko-Uhersko národní obrození udavačství ságyAutorovy další knížky
| 1997 |  Sňatky z rozumu |
| 2000 | Královny nemají nohy |
| 1979 | Třináctá komnata |
| 2000 | Prsten Borgiů |
| 1986 | Císařské fialky |
Pokračování historické sagy rodin Nedobilu a Bornu ocitamese 80 až 90 letech minulého století kde se nacházíme ve sporu o pravosti rukopisu zelenohorskeho a Královédvorskeho počáteční sociální hnutí studentů a delniku.Podle knihy byl natočený stejnomeny seriál