Sny o snech
Antonio Tabucchi
V brilantní zkratce s jemným humorem se autor vrací k slavným postavám evropského umění a kultury. Setkáváme se s Freudem, Čechovem, ale i Caravaggiem, Rabelaisem, Goyou či Stevensonem.
Přidat komentář
Na konci 90. let 20. století měl Tabucchi sen. Snilo v něm několik osobností. Čím byly blíže jeho věku, tím byly jejich sny v jeho snech živější. Mne oslovil nejvíce sen Majakovského s mýdlem a hrůzným vlakem.
Pár kapitol pěkných (např. Lorca, Majakovskij), jiné mi přišly moc ilustrativní vzhledem k životu zvolených umělců - u snů jsem očekávala vzletnější fantazii.
Brilantní sbírka krátkých, zpravidla dvou až čtyřstránkových, umělecky ztvárněných snů, které si vysnil a svým jedinečným způsobem na papír zachytil Antonio Tabucchi. Každý sen je připsán (snad s výjimkou letce Daidala) jedné reálné osobě, rekrutující se převážně z literárních a jiných uměleckých sfér a žijící v dávné i nepříliš vzdálené minulosti.
Zajímavým doplňkem jsou medailonky těchto osobností v závěru knihy. Ty krom standartních životopisných a faktografických údajů obsahují i méně známé skutečnosti a fakta, která se vážou ke snovým dějům a která tyto děje předznamenávají nebo jsou jimi naopak ovlivněny.
Tabucchimu se navíc povedlo ve snech zachytit osobitost jednotlivých snivců a společně s často absurdní logikou snů tak vytvořil jedinečný literární zážitek, který dokáže poučit, ale i okouzlit šťastnými i tragickými stránkami životů několika titánů umění. Litovat lze jedině toho, že je kniha tak krátká.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Jak tvrdí Pereira |
1998 | Rekviem |
2004 | Ztracená hlava Damascena Monteira |
2006 | Pohled z druhé strany |
1994 | Sny o snech |
čekal jsem trochu víc imaginace, znovu bych nečetl