Sny v čarodějnickém domě
Howard Phillips Lovecraft
Výbor z povídek amerického autora, který patří nejen k zakladatelům, ale i nejlepším autorům moderně pojatého hororu. Čtenáři jistě ocení působivou atmosféru příběhu, v němž tajemné síly, nepoznané zlo a kosmické hrůzy vyvolávají mrazení v zádech.
Přidat komentář
Lovecraftovy povídkové horory mě baví. Hlavně ty pravé horory jako Věc na prahu apd. Pak jsou tu ty snové, ty mě moc nebaví.
Mnohokrát se omlouvám Stephenovi Kingovi, myslel jsem, že jedině on dokáže psát fantasmagorie bez smyslu, jako by pod drogami. Lovecraft to umí také. Prostě jsem to nepochopil a nepobral.
K určitým autorům a jejich dílům musí člověk dozrát, stejně jako například k Orwellovi.
Ke zdejšímu autoru jsem prozatím cestu nenašel a odkládám na dobu pozdější.
Vynikající, mrazení v zádech vyvolávající atmosféra příběhů H.P.L. tajemných pradávných světů a skrytého prastarého zla. Detailně propracované povídky postupně gradují a poodhalují nepoznané světy plné pro člověka nevýslovné hrůzy. Dimenze, jenž jsou prolnuté i s tou naší, a díky časoprostoru a jiným rozměrům mohou být vzájemně propojeny a za určitých předpokladů se mezi nimi dá i cestovat - to jsou jenom některé z myšlenek mistra H.P.L., které umí tak dokonale rozvést a čtenáře jimi doslova polapit do svých bizarních tenat.
Dokonalé. Stupňující se napětí od první stránky. Málem jsem to vzdala, jak moc strašidelné to bylo. Úžasná kniha.
Některé povídky jsou lepší než jiné, ale jinak lze dílo hodnotit velice kladně. Ostatně hodně záleží na prostředí a denní době, kdy čtenář čte tyto povídky.
Tento výbor obsahuje krátkou povídku o strážci majáku: Bílá loď, což není horor - těžko říci, co je to. Bílou loď mám moc ráda. Další pozoruhodná je určitě povídka poslední: Zvíře v jeskyni, kde se podle mne setkáváme se zřetelným předobrazem toho trotlíka Gluma... Však víte, kterého. Ryzím hororem je pak určitě Věc na prahu. Celkově abych ke knize něco řekla - no, prostě musíte mít rádi Lovecrafta, jinak je to opravdu velmi zapeklité čtení, starobylého stylu a mnoha, mnoha přívlastků v barokních odstavcích. Modernější autoři vyvolávají strach celkem úspornějšími prostředky, nežli tento pan autor. Ale má to své kouzlo!
V této sbírce mě zaujaly pouze 2 kusy : Věc na prahu a Zvíře v jeskyni. Zbytek povídek, ve kterých se Lovecraft zaobírá svými typickými fantaskními světy a postavami mě vyloženě nebaví - jako celek - 45 %
Áno, „Věc na prahu“ je skvelá. Áno, „Sny v čarodějnickém domě“ sú skvelé. Áno, „Přízrak temnoty“ je skvelý. Ale,... nik sa nepozastaví nad majstrovským snovým dielom „Bíla loď“! Tie čadičové stĺpy a ten koniec oceánu – nádhera. Lovecraftom majstrovsky spojil sen so skutočnosťou. Nik sa nepozastaví ani nad dielom „Zvíře v jeskyni“! Mne tento príbeh evokoval jasný motív filmu „Descent – Pád do tmy“. Lovecraft krásne opísal zhubný vplyv temnoty jaskyne a nádherne vypointoval koniec. Paráda. Jedine „Nepojmenovatelné“ vyznieva tak trochu v úzadí, keď celý príbeh pôsobí nemastno-neslano.
Sny v čarodějnickém domě a Věc na prahu - skvělé povídky. A číst si je o půlnoci, to je výzva. :)
Nádherně ilustrované obálky od Káji Saudka mě k tomu dovedly jako v blasfemické mlze zahalený, prokletě zlovolný magnet. A Lovecraft mě už nepustil. V tomto svazku naprosto neoddiskutovatelně vede Věc na prahu, podle které se to mělo jmenovat, Sny nejsou až tak dobré. Ale všechny povídky samozřejmě nadprůměrně výborné, i ty mladší.
Část díla
Bílá loď
1919
Nepojmenovatelné
1925
Sny v čarodějnickém domě
1933
Věc na prahu / Tá vec na prahu
1937
Věc z temnot / Přízrak temnoty / Prichádza z temnôt
1936
Autorovy další knížky
2011 | Volání Cthulhu 1 |
2010 | Hrobka |
2014 | H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů |
2011 | Měsíční močál |
1990 | Volání Cthulhu |
Zde nelze ocenit nic víc než autorova schopnost z hov.. uplést bič (resp. bez myšlenky a bez příběhu vykřesat chytlavou atmosféru a čtenáře donutit číst).