Soběstačný
Zuzana Dostálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540076/bmid_sobestacny.png
5
1049
1049
Štěpánovi je jedenáct a celý jeho svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil — odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá to, že jí není dobře. Štěpán si proto přeje hlavně jednu věc — co nejrychleji vyrůst a být soběstačný. Zuzana Dostálová napsala román o dospívání a dospělosti, o samotě a samostatnosti. Hrdinův život sleduje v rozmezí několika let a vyprávění nenechává jen na něm.... celý text
Přidat komentář
“Když máš možnost, dej!"
Kniha je koncipována jako deníček dospívajícího, na svůj věk velmi rozumného a obětavého kluka.
Přes závažné události, které se odehrály ve Štěpánově životě na mně jeho příběh působí optimisticky, zdánlivě nepřekonatelné se dá zvládnout pevnou vůlí, odhodláním a láskou. Nejprve mateřskou, později dědovou svéráznou v duchu když máš možnost, dej...
Příjemné čtení, autorka jednoduchou formou přiblížila závažná životní témata.
“Bůh mi dal ramena, dává mi i břemena. U nás doma se říká: “Koho Pán bůh miluje, toho s křížkem navštěvuje.
Bylo to tak smutné. A současně tak krásné. Tři hlavní postavy si musíte zamilovat. Děda se autorce vyloženě podařil a o Štěpánovi vůbec není třeba diskutovat. A i ty další se ve vás drápkem zachytí, neboť jsou uvěřitelné a lidské se všemi svými plusy i minusy. Autorka píše minimalisticky, příběh je ovšem tak mistrně vykreslený, že vám ožívá před očima. Věřila jsem každému slovu, každé emoci. Fakt dost hodně dobrá kniha!
A nesmím zapomenout, velké díky mým oblíbeným, protože vaše komentáře a hodnocení mi ukázaly směr, kterým se při výběru další knihy ke čtení dát.
Velmi čtivé od začátku do konce.. celkem drsný život jedné rodiny... Asi není kniha pro každého, mě se líbila
Autorka to dozajista myslela velice dobře s pelmelem témat, která v knize řeší. Včetně slušného morálního kompasu Štěpy, který zmiňuje milary. Ta mě (krom tématu, co mě zaujalo) svým komentem ke čtení motivovala.
Jenže řemeslo tolik kulhá za dobrým úmyslem, že mě zdolala bezbřehá nuda už po stovce stran. Dala jsem tomu šanci ještě dál kvůli čtenářské výzvě, ale toto vážně ne. Určitě je na vině taky třeba Petra Soukupová, která podobná témata zvládá svižně a svěžím, čtivým stylem i zde zmíněná (od mignon) Petra Dvořáková třeba s Vránami. Srovnávat se nemá, ale přesto ;o)
Podepisuji do posledního písmenka komentář los.
Hodně neobratný styl psaní.
Ale každému, koho to chytlo, to ze srdce přeju ;o)
2/3
Moje máma mi knihu vrátila nedočtenou s tím, že ji nezaujala. Na knihy máme podobný vkus, tak jsem se začítala s nedůvěrou. Ani mě prvních pár stran nijak nenadchlo. To jako budu číst popis života jedenáctiletého kluka a kapitoly o tom, jak v noci zažil svou první poluci a myslel si, že se počůral? Obávala jsem se, že knihu také nedočtu.
Ovšem brzy po začátku začal příběh dostávat nečekané rozměry a hloubku. Po dočtení knihy je ve mě tolik pocitů, melancholie a smutku, že ani nevím jak to shrnout do komentáře. Vlastně ani k obsahu žádný napsat nemůžu, protože bych musela opsat skoro celou knihu, abych vyjádřila vše, co ve mně zanechala.
Snad jen, že pro mě osobně byla nejsilnějším tématem knihy Štěpánova máma, nikoliv samotný Štěpán.
Tu Ikeu a názvy produktů si autorka mohla odpustit.
(SPOILER)
máma, která je obětí tragické nehody a traumatu z něj plynoucího, těžkého údělu samoživitelky, pracující za kasou, (zatuchlého nápadníka) a vážné nemoci. a taky vlastní hrdosti............................
otec idiot, jehož absence páteře a rodičovské zodpovědnosti se na konci ukáže být překvapivým darem pro hlavního hrdinu.................
dědeček, přeživší holocaustu, s nímž nepochybně nebylo vůbec snadné vyrůstat. nositel vytrvalosti a tvrdohlavosti, dlouho i soběstačnosti samozřejmě, velkorysosti, kulturního rozhledu a též rodičovské zodpovědnosti vůči Štěpánovi...........................................
Štěpán, kluk, co musel velmi rychle dospět. co umí být velmi dobře pro druhé a moc toho nechtít, typické parentifikované dítě. dítě, co mu nezbylo nic jiného, než být soběstačné. kluk, kterému jsem přála všechno dobré.....................................................................
pečovatelka Eva, žena na svém místě, která vrátila dědovi jiskru do oka, a jejíž pozornost pomohla Štěpánovi vystoupit z utrápené pečovatelské role do života adekvátního jeho věku..........................
...
atmosféra knihy se mnou zůstávala ještě po přečtení, nejlepší momenty jako výlet na ryby, dědovo smažení a solení, jimiž si upravuje i dovážená jídla, realistická ulepenost a zaprášenost jeho domácnosti. taky Š. poslední Vánoce s mámou.................................
a nejohavnější momenty jako nechutný požadavek Š. otce, aby se matka, podruhé se léčící z rakoviny a půjčující si, kde může, podílela na koupi pc pro syna. bezohlednost mámina nápadníka. hrůzné výjevy z Billy. celá pasáž s léčitelem.....................................
...
autorka zajímavě pracuje s tématem nemoci a zdraví. nejdrsněji v dějové linii mámy, která i s návratem rakoviny musí táhnout neúnosnou nálož uživení sebe a syna, aby nakonec padla jako k smrti zchvácený kůň. její nemoc zároveň vysílá Štěpána k dědovi, kde chlapec nakonec poznává pevnou podporu, kterou mu vyčerpaná máma nemohla dát..........................................................
dědovy neduhy, nevyhnutelně gradující a nárokující si Štěpánovu pozornost neúměrně jeho věku. a zároveň dědovo pevné duševní zdraví, neutuchající zájem o věci a láska k vnukovi............................
zdravá jídla v nové rodině otce Huga - zde si tedy autorka smlsla a bulgury s batátem jsou spolu s vestičkami a vousy otce na hraně parodie. ale parodie, která mě bavila. zpátky ke zdravým jídlům, ta jsou v ostrém kontrastu s neláskou a lakotou nevlastní matky, a celkovou toxicitou domácnosti, kde pro Štěpána není a nebude místo...........................
a když už mluvím o toxicitě, celé prostředí Billy je tu pro zaměstnance doslova jedovaté. neurotické požadavky zákazníků, tlak na výkon a rychlost pokladních... a otravné popěvky a reklamní znělky, dodávající prostředí prodejny další okruh pekla.....................
zdravý je i Štěpánův fokus na vlastní sílu, cvičení a kolo, díky kterým dokázal sám sebe vytáhnout z možných depresivních hloubek. a postavení se v sobě sama, díky němuž dokáže nahlédnout povrchnost a prázdnotu otcova nového životního stylu.................................
...
Soběstačný je pro mě nejlepší letos čtená česká kniha, na rozdíl od jiných zástupců žánru "česká domácí depka" mě nedeprimovala. od autorky jsem četla Hodinky od Ašera, z nichž mi nezbyl vůbec žádný dojem, tak jsem zvědavá na její další díla.
Krásné, ale jak již bylo napsáno, zbytečně moc témat. Toto zpomaluje dynamiku příbêhu, takže posledními třemi kapitolami jsem jen zběžně prolétla.
Nedočetla jsem. Pocitově mi připomínalo Vrány P. Dvořákové (které se mi naopak moc líbily), ale takové neučesané, nevyzrálé.. Vůbec jsem neměla chuť to v této podobě dočíst. Souhlasím s uživatelem los.
Za mě moc pěkný. Až takhle ale uvěřitelně se může osud vyřádit na jedné rodině! Dokážu si představit i pokračování. Byla js mile překvapena počinem od české autorky. Doporučuji!
"I ve smutku je krása. Jen se jí nebát."
Příběh o Štěpánovi, který od života dostal naloženo opravdu víc než dost. I přesto - nebo právě proto - je soběstačný a silný.
Kniha mě zasáhla a myslím, že ve mně zůstane ještě dlouho.
Knížku jsem zhltla za jeden den, zajímalo mě, jak to celé dopadne. Dost jsem brečela, trochu se smála a místy mě hřálo u srdce. Za mě je to celé klidně i uvěřitelné. I když takový život bych nepřála nikomu.
Velmi dobře napsané, avšak pro mě velmi depresivní příběh. Štěpána mi bylo líto. No i takový je bohužel někdy život. Doporučuji,ale budete mít po této knize chvilku opravdu depresivní náladu.95%.
Emočně náročné, silné, smutné čtení.
Dospívání, dopad rozchodu rodičů na děti, tragédie v rodině, nemoc, úmrtí rodičů, ale i malá sociální sonda do života samotné, rozvedené ženy s malým klukem, které chybí peníze. Opožděné alimenty, dluhy, práce v supermarketu. Knížka určitě stojí za přečtení.
plavu proti proudu společně s čtenáři jopp, ivetka859, Pett ad.
Soběstačný se mi líbí víc než Karneval zvířat, ale přes neoddiskutovatelnou čtivost je to neobratně napsaný, nereálný příběh plný sentimentu a pohádkových schémat, který opět semílá páté přes deváté = od negativních dopadů střídavé péče na dospívající přes traumata z tragických úmrtí, rakoviny a senility v rodině po úmornost z nuceného nástupu do nekvalifikovaného zaměstnání + epizodně ještě bonusové motivy jako holokaust, cizinectví, nevyhraněný gender, vztah náctiletého s výrazně starší ženou, alternativní medicína, subkultury (biožena a hipster); a co ten product placement?
postavy jsou dichotomicky ploché, onálepkované, bez vývoje (nejhůř to schytala Štěpánova macecha), a i když se hlavní protagonista Štěpán s věkem (11-16 let) proměňuje, vychází ze všeho jako neuvěřitelně dokonalý mirkodušínovský vzorňák s myšlením a chováním dospělého, který si se vším zázračně poradí (a osud či náhoda mu v tom bezmezně pomáhají) = znáte jednoho jediného kluka, s kterým v těhle letech necloumá aspoň občas puberta???
zápletky nevychází z autorčiny autopsie, takže často působí nechtěně komicky (třeba pasáž o rybaření = to jsem zvědav, co ulovíte na housku, kterou napaříte o den dřív, a ještě chcete chytat s návazcem a na těžko?) = ne, opravdu neplatí, že čím víc slzopudných témat, tím víc literatura!
Na tuto knihu nezapomenu. Bylo to silné a smutné čtení. Brečela jsem, ale byly tam i vtipné částí, kterým jsem se smála. Určitě stojí za přečtení.
Dosti zvláštní rodinná situace, ze které se může leckterý čtenář hodně poučit. Tak třeba o tom jak se chovají zákazníci a obchodníci v supermarketech, ale to není to podstatné. Podstatné je to jak se vyrovnat s děsivou blízkosti smrti blízkého člověka, jak nezhajzlovatět a zachovat si tvář. Příběh převážně vyprávěný nedospělcem nemá žádné určité zakončení typu třeba jako a byli spolu až do smrti - a to je myslím jen dobře. Čtení nejen pro ženy.
Tak tato knížka se mi hluboce vryla do paměti. Neklouže po povrchu, vzpomínáte na vlastní dětství... Co všechno vás zformovalo, že jste takoví, jací jste.
Další emocionálně náročná kniha. Brečela jsem u ní ještě víc než u Vran.
Jako život není peříčko, ale jeden jím proplouvá jakoby nic a na jiného toho naloží tolik.. Štěpán je machr, takového kluka i jen potkat by bylo super.
Doufám, že moji synové nikdy nebudou muset řešit to, co on, přesto bych si přála, aby byli právě takoví. Děkuji za tuto knihu.
Silný, nádherný příběh!!! Stojí za to přečíst!!knihu si koupím do své knihovny;-)
Štítky knihy
stáří nemoci dospívání rozvod rodinné vztahy psychologické romány matky a synové dědeček macecha otcové a synovéAutorovy další knížky
| 2020 |  Soběstačný |
| 2018 |  Johana |
| 2018 | Hodinky od Ašera |
| 2023 | Karneval zvířat |
| 2016 | Proč všichni odcházejí |
Tahle knížka mě fakt dostala. Na první pohled obyčejný, lehce beztvarý příběh, ale s každou další stránkou pořád větší hloubka. Jak se formují naše charaktery.