Šógun
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541270/bmid_sogun.jpg
5
931
931
Asijská sága série
1. díl >
Román, ktorý sa stal svetovým bestsellerom, rozpráva príbeh anglického kapitána Blackthorna, ktorý roku 1600 stroskotal pri pobreží Japonska a stal sa "zajatcom" japonských ostrovov". Blackthorn prežíva neuveriteľné dobrodružstvá, musí čeliť tým najprefíkanejším intrigám, pretože v stávke nie je nič menšie ako titul šóguna, pred ktorým sa skloní celá krajina. Postupne začína chápať a rešpektovať japonský zmysel pre dôstojnosť a zdvorilosť a objavuje novú krásu a harmóniu. Spoznáva krutosť i lásku, vernosť aj zradu a úplne sa menia jeho predstavy o sexe, náboženstve a smrti. Román sa spolu s ďalším autorovým románom Tajpan plným právom stali svetovými bestsellermi.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2000 , Ikar (SK)Originální název:
Shogun, 1975
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha a silný příběh, který se točí kolem mého života už od dětství.Srdcová záležitost ve všech směrech.
Skvělá kniha, jejíž tloušťka čtenáře nesmí odradit. Podobně jako Taikó, ukazuje výsek japonské historie a myšlení té doby, přičemž se zrovna jedná o jednu z nejvýznamnějších etap japonské historie. Čtenář získá porovnání se zemí, která se s přelidněním potýkala už několik set let před Evropou, a poukáže na mnoho dalších odlišností mezi vývojem Japonska a vnímáním jeho obyvatel od obyvatel našeho kontinentu.
Vynikající kniha, u které jsem velmi ocenila existenci čteček, protože papírová bichle by mě v posteli asi několikrát přizabila :-) Klobouk dolů před autorem, co se týká studia soudobých japonských reálií, ale též za to, že v tak rozsáhlé knize udržuje neustále zřetelnou dějovou linku, za vynikající vykreslení charakterů postav i udržení jejich počtu v přijatelném množství tak, aby se v nich dalo zorientovat. Napsání celé série pak považuji za nadlidský výkon! A ještě bych podotkla, že v tamějších podmínkách bych nejspíš nepřežila ani jeden den, protože mozkové pochody japonských hrdinů mě teda dostávaly od začátku až do konce.
Skvělý historický román o japonské kultuře přelomu 16. a 17. století, kultuře samurajů..... Kniha dokáže čtenáře přivést k hlubšímu zájmu o japonské reálie a historii, ale je současně zobrazením kořenů, ze kterých v mnohém vychází i japonská současnost. Seriál jsem viděl až po přečtení románu - mnohé detaily dokáže přiblížit a dokreslit fantazijní obrazy, na straně druhé tak divák již přichází o napětí, které prožívá při četbě. Ale jistě je to lepší varianta, než číst knihu teprve po shlédnutí seriálu.
I když mi ze začátku dělalo problém čtení japonských jmen a zapamatovat si které komu patří. Stejně mě knížka naprosto uchvátila.
Krásný historický román z japonských končin. Řekl bych že Clavelúv předpoklad bylo napsat román o nástupu Toranagi k moci a vznik šogunátu. To jsem vydedukoval, protože kniha se jmenuje Šógun a já jsem geniální. K tomu ještě přidal nějakého toho evropana, aby mohl dát do kontrastu západní a východní kulturu a kniha tak byla atraktivní i pro ne úplně japanofilní čtenáře. Já jsem vyrústal na pokémonech a tamagoči, takže o japonské kultuře vím skoro všechno, přesto bylo fajn si tuhle knihu přečíst. Jen je to trochu utnuté. Tím, jak se v knize vedou dlouhé rozhovory a neustále se pije čaj, se nám ten děj trošičku natáhl a když si v tu chvíli autor uvědomil, že co se týká vzniku šogunátu je tímto tempem po tisíci stranách přibližně někde ve třetině, tak to prostě nemilosrdně utnul. Na jednu stranu je to škoda, ale na druhou; tu knihu jsem četl fakt dlouho a byla velká a těžká jako cihla. A teď si představte, že by měla třeba 3000 stran, vždyť už jen z jejího přenášení bych měl po měsíci vytahané ruce jak orangutan a vyrábět na takovou knihu vazbu by bylo jako snaha obléct Halinu Pawlowskou do korzetu.
Jsou knihy, u kterých nechcete, aby skončily. Tahle je z nich nejlepší.
Skvěle se čte, potavé vyprávění a krásný dojemný příběh.
Když si člověk uvědomí, jak se ve středověku žilo v Evropě a jak v Japonsku, tak se musí stydět. Jejich bezvyhradná poslušnost a smysl pro službu pánům je až zarážející.
Čest je v životě na prvním místě a hanba v něm nemá místo.
Moje první knížka od Clavella a rozhodně né poslední. Asijskou ságu určitě přečtu celou. Už ted mi chybí večery s Andžin-sanem a Mariko-san.
Po vynikajícím Krysím Královi bylo nevyhnutelné sáhnout po další Clavellově knize, ale v tomto případě to ani zdaleka nebylo takové nadšení. Zajímavé pro mě byly jedině popisy "žaponské" kultury, chování mužů, manželek, konkubín a samurajů. Potud výborné, ale mizérie je, že zbytek předlouhé knihy jsou politické intriky jednotlivých knížat a to prostě není můj šálek čaje, navíc když už se těmi 1200 stránkami prokousáte, nedostanete ani pořádně zakončení - 65 %
Poslouchal jsme jako audioknihu... Můj druhý Clavell a opět načtený Jiříkem :)
O japonské kultuře toho jako laik vím poměrně dost, takže jsem nebyl tak vykolejený jako Blackthorne, a přesto že "vím" i tak mě kniha občas šokovala.
Kniha je poměrně dlouhá a místy není moc dynamická. Ve srovnání s Králem Krysou je dokonce únavná, ale rozhodně se mi líbila. Je to velkolepý příběh a ten hold nejde urychlit. Jiní by ji vydali jako trilogii :)
Dávám pět hvězd, ale raději bych dal 4,5, přece jenom Král krysa se mi líbil víc, ale stejně jako u Krále i tady bych mě zajímalo co bylo dál...
Pro mě nepochopitelná kultura, myšlení,přístup k životu.Krásné i kruté. Jak odlišné jsou různé světy.
Je mi líto snažil jsem se, jak jsem nejvíc mohl, ale knížka mě moc nebavila. Přečetl jsem celých 983 stran a do čtení jsem se vyloženě musel nutit, jelikož odhadem 75% procent knihy tvoří jen a pouze rozhovory. Nic se neděje, jen se mluví, pije se čaj a saké.
Má Bible, můj průvodce životem, má láska. Přečteno mnohokrát, stále funguje. Žádná kniha mě neovlivnila víc, nedala mi víc. Co by udělal na mém místě Anjin-san? Ani nevím, kolikrát už jsem se ptal.
Dómo, Clavell-sama!
Tak tahle kniha ve mně zanechala tolik rozporuplných pocitů, že to pomalu není možné. Zprvu mne tedy moc nechytila, ale jak jsem se prokousávala dále, tak už mě dostala. Prostě jak jsem poznávala stejně jako Blackthorne jejich kulturu. Opravdu povedené.
I ten konec se nakonec vydařil, i když posledních sto stran jsem si jenom stěžovala, že se to přece všechno nestihne. Ale i tak jsem s tím spokojená.
Kniha mě dostala ještě dřív, než jsem ji četla. Naprosto mě unesl film "Zajatec japonských ostrovů" z roku 1980. Přiznám se, že to hodně souviselo s mým tehdejším bojovým sportem a posedlostí Japonskem... Až mnohem později jsem se dostala k původnímu seriálu a knize, kterou jsem přečetla několikrát. Skvělé, čtivé, akce, politika, romantika, exotika - je to jeden z příběhů, které nestárnou. A myslím, že z celé Asijské ságy nejlepší, i když i pokračování - hodně, hodně volné - rozhodně stojí za přečtení.
Asijská sága od Jamese Clavella je skvělá, ale právě Šógun a Gaidžin mě z celé série bavili nejvíc. I když se jedná o extrémně macatou knihu, tak ani chvíli vás nebude nudit, celé vyprávění působí svižně a příjemně.
Clavell nádherně popisuje celý šogunát a tehdejší život v Japonsku, servíruje nám hrozně zajímavé srovnání tehdejších evropských zvyklostí v konstrastu s těmi japonskými. Na Šógunovi je vidět, že to, co někomu může připadat naprosto amorální, ba skoro jako barbarské chování, může být pro být pro jinou etnickou skupinu naprostý standard v chování. Pro milovníky asijské kultury bude tato knih naprostá lahůdka, ze které se budou ještě dlouho tetelit blahem.
Nejen japanofilové a jim podobné existence, ale každý kdo má rád skvělou atmosféru, napínavý příběh a poutavé vyprávění, si příběh skvěle užije a Blackthorna si rozhodně oblíbíte. Japonci jsou prostě velmi specifický národ a stejně tak i celá tato kniha, já jsem si ji rozhodně zamilovala.
Vynikající kniha, která se čte skoro sama. Nikdy jsem nečetla žádnou knihu o samurajích a Japonsku, proto jsem byla překvapena celou kulturou a všechno mě zajímalo. Nejvíc mě asi dostalo srovnání čistoty a stravování v Japonsku a v Evropě ve středověku. Pak mě také hodně pobavil přístup k sexu, manželkám a milenkám. A jako vždy - každý národ je přesvědčený, že on je ten pravý, ostatní jsou barbaři a tak je klidně můžeme zabít.
Začíst se do Šóguna bylo jako vydat se na dalekou cestu do Japonska. Dočíst Šóguna je jako přijít o přítele, který vás cestou provázel…
Autor v knize přibližuje japonskou kulturu přelomu 16. a 17. století, zvyky, způsob života, rodinné a společenské vztahy, mocenské boje rodů včetně intrik a přetvářek. Dějová linka plyne stále stejným, poměrně vyrovnaným tempem. Postupným nabalováním děje se Clavellovi podařilo zajistit srozumitelnost příběhu a současně neztratit nic na poutavosti. Román ve mně vzbudil chuť dozvědět se ještě více o Japonsku a jeho lidech. (Až tolik, že před chvílí jsem dočetla článek o zenových zahradách).
Další rovinou, která mě v knize zaujala je tolerance k odlišnosti, relativita významu, kdo je barbar a čí morálka je ta správná. Budu se opakovat po ostatních, ale jsem moc ráda, že jsem se do ní i přes velký počet stran pustila a neodkládala jsem přečtení do nekonečna.
Šógun je prostě knížka s velkým K. Neuvěřitelně čtivá (problém donutit se přestat číst) jako holka jsem si musela zvyknout na japonské řešení problémů a krutosti (sepuky a hlavy lítající z krků, střeva deroucí se z břicha apod) ale taková byla doba a zvyky. Co mně velmi zaujalo byly vztahy tchýně vs.snacha. díky díky že nejsem japonečka těch dob
Štítky knihy
buddhismus Japonsko křesťanství zfilmováno 17. století trosečníci samurajové misionáři šogunát zfilmováno – TV seriál
Skrýt reklamy
Miluju tu knihu