Šógun
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541270/bmid_sogun.jpg
5
915
915
Asijská sága série
1. díl >
Román, ktorý sa stal svetovým bestsellerom, rozpráva príbeh anglického kapitána Blackthorna, ktorý roku 1600 stroskotal pri pobreží Japonska a stal sa "zajatcom" japonských ostrovov". Blackthorn prežíva neuveriteľné dobrodružstvá, musí čeliť tým najprefíkanejším intrigám, pretože v stávke nie je nič menšie ako titul šóguna, pred ktorým sa skloní celá krajina. Postupne začína chápať a rešpektovať japonský zmysel pre dôstojnosť a zdvorilosť a objavuje novú krásu a harmóniu. Spoznáva krutosť i lásku, vernosť aj zradu a úplne sa menia jeho predstavy o sexe, náboženstve a smrti. Román sa spolu s ďalším autorovým románom Tajpan plným právom stali svetovými bestsellermi.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2000 , Ikar (SK)Originální název:
Shogun, 1975
více info...
Přidat komentář
Staré, ale perfektní. Neuvěřitelně poutavý styl vyprávění, který vám nedovolí knihu odložit (a to je riziko, protože je obsáhlá). Neuvěřitelně popisovaný střet civilizací a rozdílu mezi západní a východní mentalitou. Protože 5 hvězdiček dávám v případě, že se najde scéna,která mi trhá srdce, zde je to scéna s odloženým, uloveným bažantem a zahradníkem. Co dodat perla světové literatury.
všechny tři díly zhltány najednou.. v knihovně jsem je musela donutit vytáhnout je z archívu, prý už si to celé roky nikdo nepůjčil.. no to mě podrž.. taková kráása to byla. Alogatóo
Čteno už potřetí v životě s odstupem vždy asi deseti let. Ten román zraje a je čím dál tím lepší, krásné čtení. Určitě se k němu zase někdy vrátím.
Oblíbený autor a téma z nejoblíbenějších ...
Nadšení .. obdiv .. pokora a vděk ...
Nádherný příběh. Začátek příběhu Mladého Samuraje je celkem stejný, ale tam cílí autor vyloženě na mladší čtenáře.
Šógun mě nadchl epickým příběhem, který se zároveň odehrává v krátkém čase - ten mi plynul jednou rychle, a pak zas pomalu, přesně v souladu s příběhem.
Co se mi s postupem v knize líbilo víc a víc, byly myšlenky a úvahy jednotlivých postav, především v případě Toranagy. Mnohem víc než u Mariko a Blackthorna, Toranaga dovedl celou hru do velkého konce :)
Nenechte se odradit mnozstvim stran. Kniha je ctiva, pusobiva, krasne predstavuje dobu i zivot v zemi vychazejiciho slunce, v zemi kde vladl Sogun.
Jednoznacne jedna z najlepsiech knich ake som kedy cital ( precitane asi 5x ) a urcite v mojej top 5. Najlepsie dielo tohto autora. Uviedla ma so myslenia a hodnot japonska, ktore sa za starocia nezmenilo. Povinnost je prvorada a nie ako nasa libralna spolocnost vyznavajuca aby sme pocuvali svoje srdce a chranili slabych. Keby kazdy robil co je jeho povinnost nasa spolocnost by na tom bola ovela lepsie. Kazda doba ma svoje idealy a dufam ze liberalizmus skonci na smetisku dejin a pride nieco hodnotnejsie co posunie civilizaciu dalej. Kniha pre mna jednoznacne 100%. Serial z Richardom Chamberlainon 90%. Mozno by stalo za to natocit sucatnou techikou znovu.
Tato kniha je skutečně mistrovským dílem, vše popisuje až příliš detailně což může někomu vyhovovat a někoho nutit. Upřímně řečeno utahanost této knihy mě trochu vadila. Každopádně toto dílo rozhodně stojí za přečtení. Já osobně dávám čtyři hvězdy, a to hlavně proto, že toto kniha na můj vkus příliš dlouhá, je v ní příliš mnoho politiky.
Nádherná kniha, približuje nám Európanom mentalitu tak vzdialeného Japonska. Príbeh ma vtiahol a ďalšie "klevlovky" mám prelúskané.
Bože, to je tak krásná kniha, i po tolika letech si ji v sobě nosím. Dokonce jsem se podle ní učila japonsky, chtěla být samurajem:-) . Klobouk dolů autorovi. Neskutečně popsal zcela jiný kraj, zvyky, Japonsko, život samurajů, úplně jiní lidé a do toho jeden anglický kapitán. Nutila mě se zamýšlet, hledat si informace a učit se, že i zcela jiné, je taky hlavně lidské. A když nahlédnete do kontextu, historie, možná se najde více respektu k odlišnosti. Tak krásný příběh. Vřele bych ji doporučila každému.
Smutné, kruté, napínavé a neskutečně upřímné. Příběh o Angličanovi vrženém do neznámého světa plného přetvářky, zrady a lstí, co se zvolna začíná učit zvykům svých nepřátel, jen aby nakonec z části přijal jejich smýšlení, a stal se tak mužem na pomezí obou světů, aniž by zcela patřil do jednoho či druhého. Přese všechno, co mu karma staví do cesty, však neztrácí nic ze své laskavosti a upřímnosti, jež autor mistrně postavil v protikladu proti surovosti samurajů a intrikánství křesťanů. Zároveň je nám však umožněno nahlédnout do mysli Japonců, co nad všechno kladou povinnost vůči pánovi, své bušidó.
Autor bravurně postihl odlišnost dvou civilizací, drásavé situace ve správný čas prokládal humorem i romancí a obzvláště posledních několik stránek mělo překrásnou melancholickou atmosféru. Věřím, že na tohle dílo budu ještě dlouho vzpomínat, už jen kvůli výborně zpracovaným postavám Blackthorna a Toranagy, a určitě se k němu někdy zase vrátím.
Subaraší.
můj komentář u Šógún I + II + III, a co dodat ? právě jsem dočetla Gaidžin a vím, že Asijskou ságu potřebuji ve své knihovně :) i po letech zůstává silný pocit zejména z Šógúna...smekám, pane Clavell !!!
Opus Magnum. Ve všech ohledech. Lahůdka pro milovníky dobrodružných, historických románů o vzdálených kulturách. Přestože Clavell Japonce poznal snad jen coby své nepřátele a věznitele ve 2. sv. válce, japonskou společnost líčí neskonale věrohodně. Jakoby viděl Toranagovi (Tokugawovi) a dalším přímo do hlavy. Japonci a Evropané z doby feudalismu toho měli ve své době mnoho odlišného, a stále ještě mají. Evropští námořníci byli patřičně neurvalí a nechutní, křesťanští misionáři arogantní, intrikánští a vypočítaví oportunisté, japonští samurajové se svým smyslem po povinnost a čest zabíjí jako na běžícím páse nepřátele, přátele i členy své rodiny nebo se bez rozpaků zabíjí sami, pakliže se prohřešili proti svému pánovi či byli nějak zahanbeni. A žili pro každý jediný prchavý okamžik. Jak moudré. Zjevně však měli také dost společného. Intrikování, zrady, tajné dohody... Nesmírně poutavý román, který mi mé japonské přátele přiblížil mnohem více, než Murakami, Cucui aj. Jakkoli doby šógunátu jsou dávno pryč. Nezbývá, než tento komentář zakončit slovy dōmo arigatō. Je čas na šálek oča. Čeká mě dalších více než 1500 stran... Karma je karma.
Skvělá kniha a silný příběh, který se točí kolem mého života už od dětství.Srdcová záležitost ve všech směrech.
Skvělá kniha, jejíž tloušťka čtenáře nesmí odradit. Podobně jako Taikó, ukazuje výsek japonské historie a myšlení té doby, přičemž se zrovna jedná o jednu z nejvýznamnějších etap japonské historie. Čtenář získá porovnání se zemí, která se s přelidněním potýkala už několik set let před Evropou, a poukáže na mnoho dalších odlišností mezi vývojem Japonska a vnímáním jeho obyvatel od obyvatel našeho kontinentu.
Vynikající kniha, u které jsem velmi ocenila existenci čteček, protože papírová bichle by mě v posteli asi několikrát přizabila :-) Klobouk dolů před autorem, co se týká studia soudobých japonských reálií, ale též za to, že v tak rozsáhlé knize udržuje neustále zřetelnou dějovou linku, za vynikající vykreslení charakterů postav i udržení jejich počtu v přijatelném množství tak, aby se v nich dalo zorientovat. Napsání celé série pak považuji za nadlidský výkon! A ještě bych podotkla, že v tamějších podmínkách bych nejspíš nepřežila ani jeden den, protože mozkové pochody japonských hrdinů mě teda dostávaly od začátku až do konce.
Štítky knihy
buddhismus Japonsko křesťanství zfilmováno 17. století trosečníci samurajové misionáři šogunát zfilmováno – TV seriál
Skrýt reklamy
Uf, tak tohle bylo silný čtení, respektive poslech. Knížka je skvěle napsaná, děj perfektně ubíhá, postavy jsou nesmírně živé a věrohodné. Měla jsem trošku problém s velkým množstvím vedlejších japonských postav, někteří vládci a vojevůdci se mi neskonale pletli, ale až tak moc to nevadilo.
Co byla největší síla, byla živost líčení dějů a vtažení do nich. Trpěla jsem s námořníky v díře, trnula, když si tahali stébla, kdo půjde na smrt, hrůzou byla skoro mimo sebe při mučení nešťastného Petersoona, hnusila si japonské opovržení a neúctu k životu spolu s protestantskými námořníky. (Prostě... jsou věci, které pochopit nedovedu. A ten národ to v sobě svým způsobem asi dodnes stále má, až na to, že dneska si už nepářou břicha, ale dřou do úmoru v práci a pokrytecky se klaní starším a zkušenějším...)
To je mimochodem první obrovský poučení z téhle knihy: buďme nesmírně, ale fakt nesmírně šťastni, že žijeme v kultuře založené na křesťanství, kde za normálních okolností život požívá úcty, je hoden ochrany; chyba a slabost nemusí vyvolat opovržení a trest, ale snad soucit a pomoc.
Ten nevěřícnej úžas, hnus a opovržení nad tak cizí a děsivou kulturou však postupně přešel do pozadí a můj zprvu zhnusený a nevěřícný pohled na japonské tradice se začal malilinko měnit. Stejně, jako se měnil "andžin" Blackthorne a vplul do jiné kultury. Najednou jsem viděla i její druhou tvář, čistotu, jednoduchost, prostotu. Versus špínu, ukoptěnost, umouněnost Evropy, odkud Blackthorne přišel. Fascinující bylo, jak jsem se coby čtenář postupně měnila s Blackthornem.
Ale na konci mi ta rovnice stejně vyšla jasně: pokud Japonsko rovná se posedlost smrtí a utrpením a pokrytecká přehnaná úcta na straně jedné; prostota, čistota a krása v pohledu na přírodu na straně druhé... versus Evropa možná uhmožděná, smrdutá a špinavá, ale přesto alespoň teoreticky s jakýsmsi ideálem úcty k životu a lásky k bližnímu... tak za sebe jednoznačně beru Evropu. Ale i to je přínos. Poznávání cizích kultur může být přínosné i v tom, že si poté o to víc vážím toho, co mám doma.
Celkově je to fascinující dílo. Děj šlape skvěle, nejzajímavější byla ta část, kde Blackthorne s Mariko a výpravou putují do Ósaky. Jejich příběh mi ani nevadil, ačkoli zaláskované linky v knihách jinak fakt ráda nemám. Tady jsem ale tušila, že z toho happyend nebude. A nebýt té linky, nebyl by se celej příběh tak rozvinul... Jakmile však Mariko odešla, už to nebylo ono. Zápletek najednou přibylo, spiknutí, konspirace, všude něčí dlouhý prsty...
A z toho plyne poučení druhé: nikomu nevěř. A nejvíc ne těm, kteří si extrémně zakládají na zdvořilosti, formálnosti a dodržování pravidel. Ti pod tu slušivou roušku dovedou skrýt nejvíc.
Nesmírně poučná a silná kniha. Uf. Vždycky jsem jaksi tušila, že Clavell byl dobrej (po přečtení Krále Krysy, i když už si toho z děje moc nepamatuju)... ale až teď mi došlo, jakej mistr to byl.