Solární baroni I - Organizovaný zločin
Alena Vitásková
Solární baroni série
1. díl >
ZAPOMEŇTE NA ČERNÉ BARONY! TEĎ JE TU SVĚTLO! Alena Vitásková ve své knize Solární baroni – Organizovaný zločin přichází s humorným příběhem s reálným základem ve světě byznysu a politiky. Dozvíte se, jak nenápadně vytunelovat státní pokladnu a vytřískat z toho „prospěšný projekt“, jak se dělá dnes populární lobbing, jak se z jedněch mohou stát „Solární boháči“, zatímco z druhých „Solární chudáci“. A konečně dozvíte se, jakou cenu má slunce pro vás i pro ty druhé. Nehledejte zde jména z obrazovek televizorů, podobnost je čistě náhodná, i když fantazii se meze nekladou. Především se zasmějte a pobavte, ale i zamyslete nad tím, jak moc je román podobný dění kolem nás.... celý text
Přidat komentář
Nejde o slovutnou beletrii. Chápu to jako memento, varování pro naši spolecnost. Kdo nezná svou minulost je nucen opakovat své chyby.
Nádherný příklad zabitého potenciálu! Nádherný! Až se mi chce plakat.
Je vidět, že autorka má množství informací ze zákulisí díky vlastní praxi v oboru, a tudíž může poskytnout hodnotné údaje a zasvěcený pohled. Naneštěstí si k tomu zvolila výrazně nevhodnou formu. Doufám, že paní Vitáskovou již někdo, jehož názoru si váží, upozornil, že není, prostě N E N Í vtipná. Styl, kterým píše bulvár, na důvěryhodnosti knihy nepřidává!
Já samozřejmě chápu, že po pokusu o fyzickou likvidaci se v člověku leccos změní. Chápu, že se autorka tudíž příliš nezabývá, jak co vyzní, neboť si může dovolit skoro cokoli, je to její umělecká licence. Nechápu však jedno - chce nám knihou otevírat oči a rozvinout společenskou diskusi, nebo se jen mstí?
Alena Vitásková si zaslouží uznání za svoji práci pro ČR. Faktem však zůstává, že zde nehodnotíme její pracovní život, ale literární tvorbu. A tu nemohu hodnotit vysoko.
Nejsem si úplně jistá co mám o této knížce napsat, ale určitě je to určitý druh psaní (i když trochu nemotorny), který zvládne kdokoliv přečíst a snad i trochu otevřít oči v tom smyslu, že pitika je vždy byznys jen pár vyvolených.
No přiznám se, že půjdu i do dalších dílů, e trochu doufám, že se to už nebude tak táhnout
Způsob, jaký autorka zvolila k vyrovnání se s vlastními zkušenostmi, se mi nezdá příliš šťastný. Přivítal bych spíše reportážní formu, byť třeba s pozměněnými jmény. Tato fikce mi nesedla.
Jsem na rozpacích, jak tuhle knihu ohodnotit. Byla jsem na ni zvědavá, ale po jejím dočtení jsem zjistila, že jsem se vlastně nedočetla vůbec nic nového. A nebo neumím číst mezi řádky, připouštím :) Jsem zvědavá na další díly, do těch se ale pustím spíš ze zvědavosti, než že by mě zaujalo zpracování.
Nemotorná snaha o vyrovnání účtů, asi. Z literárního hlediska absolutní brak. Jednu hvězdičku dávám za pokus o vhled do zákulisí solárního byznysu. Osobně bych autorce doporučil věnovat se něčemu, co jí jde lépe. Psaní knih to (zatím?) není.
Pokud to má být humorný román s nadsázkou, tak je to spíše horor, v případě reálného podkladu- hrůza. Všechna čest autorce.
Za mě : knihu jsem zakoupila za nemalý peníz, protože sleduji politiku a tím pádem se zajímám i o vzestup a pád paní Vitáskové.Tolik jako ona dostal naloženo málokterý politik.Zřejmě je silná bytost jiná už by tancovala jak by se pískalo Kniha :mám dojem že je psaná dosti nesmělým stylem. Věřím že další díly trilogie budou svižnější.
Autorovy další knížky
2017 | Solární baroni I - Organizovaný zločin |
2017 | Solární baroni II - Příprava mé vraždy |
2019 | Krvavé slunce pod gilotinou |
2018 | Solární baroni III. - Vrazi v taláru |
2021 | Béďa, povolání syn |
Po knížce jsem sáhl s úmyslem dozvědět se víc o pozadí kauzy solárních baronů, ale nejde o literaturu "podle skutečných událostí", nýbrž o fiktivní příběh, který sama autorka označila za pokus o satiru. Problémem je, že základním předpokladem pro dobře napsanou satiru je nezbytný nadhled, který ovšem autorka ani nemohla mít, vzhledem k tomu, že knihu dopisovala během vyčerpávajících soudních tahanic. Text tak zůstal někde na půl cesty mezi zmiňovanou satirou a snahou popsat reálné události kolem kauzy. Paní Vitáskové sice nelze upřít určitý literární talent, ale ta žánrová neujasněnost a nulová zkušenost s tvůrčím psaním je evidentní.
Místy se autorce daří vytvořit scény plné trefného humoru, místy trochu nudí, především když se snaží o seriózní psaní, hlavní hrdinka (autorčino alter ego) vykreslená jako bezchybná bytost působí neslaně nemastně, občas snobsky. Mám rovněž výhrady k autorčině přehnaně vulgárnímu jazyku a snaze vykreslit své protivníky jako naprosté primitivy. Přesto kniha dobře plní to co má: jednoduchým způsobem osvětluje obludnost nejen podvodu s obnovitelnými zdroji, ale i podstatu fungování téhle banánové republiky v srdci Evropy.