Solvejžin slib
Corina Bomann
Paní ze Severu série
< 3. díl
Po těžké nehodě a smrti svého snoubence se Solvejžin svět ocitl v troskách. Vrací se na Lejongard za svou matkou a babičkou s rozhodnutím, že všechen svůj čas a úsilí věnuje panství. Má sice mnoho nápadů, ale netuší, jak je uskutečnit. Slavné časy jejich hřebčince jsou dávno pryč a šedesátá léta vyžadují nový, moderní přístup k chovu koní. Nenadálý host z Ameriky a jeho atraktivní průvodce ze Stockholmu otevřou Solveig dveře do nového světa. Dokáže však překonat smutek ze ztraceného štěstí? Pokusí se znovu o nový začátek – Lejongardu i velké lásky? Solvejžin slib je třetí, závěrečná část švédské rodinné ságy o rodu Lejongardů a jeho panství, jež líčí osudy několika generací šlechtického rodu v... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
Die Frauen vom Löwenhof 3: Solveigs Versprechen, 2018
více info...
Přidat komentář
Dočetla jsem trilogii. Poslední díl byl nejvíce podobný červené knihovně, ale pěkně jsem si u něj odpočinula.
Corina Bomann aj v zaverečnej tretej časti tejto ságy dokazuje svoj rozprávačský talent. Jej elegantný a podmanivý štýl písania, v kombinácii s hlbokým psychologickým rozborom postáv, vytvára uspokojivý čitateľský zážitok. Kniha je nielen romantický príbeh, ale aj pohľad do života švédskej šľachty v turbulentnom období.
Ani tento poslední díl trilogie Paní ze severu mě nezklamal. Solveig převezme panství, aby ho rozjela novým směrem k prosperitě. Dokonce mě dojal odchod babičky Agnety, až tak jsem se spojila s osudy tří žen. Nemám co bych vytkla, bylo to báječné.
I tento díl se mi moc líbil. Byla to sice červená knihovna s jasným koncem, ale nechyběly ani zajímavé zápletky. Spisovatelka je velmi šikovná vypravěčka, příběh se hezky četl, při čtení jsem prožívala příjemně odpočinkové chvilky. Těším se na její další knihu.
Tento díl se mi líbil z celé ságy nejméně. Jak již zde bylo napsáno děj byl zcela předvídatelný, téměř červená knihovna, kterou právě příliš nevyhledávám.
Po přečtení druhého dílu jsem se pustila hned do dílu třetího a byla jsem trochu zklamaná.Hodně předvídatelné,podobné osudy a taková červená knihovna.Škoda,mohlo to celé , za mne skončit druhým dílem.
Do posledního dílu trilogie jsem se pustila hned po dočtení druhého a asi to byla chyba. Protože tato kniha je podle mého nejslabší. Solveig už mi nebyla sympatická tak jako Agneta nebo Matilda. Nejvíce se mi líbil první díl a je škoda, že si paní spisovatelka nedokázala udržet stejnou úroveň.
(drobné spoilery)
No, tak já vám snad ani nevím, co k této poslední části rodinné ságy o rodině (a hlavně ženách) Lejongardů napsat. Mně se nejvíc líbila první kniha, z té jsem byla opravdu nadšená. Ale tentokrát jsem to měla podobně jako moje oblíbená uživatelka Hanka (Mandlevest) v komentáři níže. Knihou jsem se tak trochu musela protrpět, byla tak neskutečně předvídatelná, že bylo možné přeskakovat celé pasáže, aniž by čtenář o něco přišel - i když já tohle fakt nedělám ;-). Poměrně brzy na začátku dojde k nehodě, kterou nepřežije Solvejžin snoubenec. Ona se tedy vrací na rodné panství, kterému se začne věnovat celou svou duší. Dříve vyhlášené hřebčince se ovšem ocitají v hluboké finanční krizi, a proto je nutné najít nějakou cestu, jak je přece jen zachránit. A tak Solveig zkontaktuje muže, kterého původně nemohla vůbec vystát...
Je sice velká škoda, že pro mne měla tato série sestupnou tendenci, no ale nemůže být každý den posvícení ;-) a já ve finále u této knihy strhávám pouze jednu hvězdičku. Autorka totiž píše i přesto čtivě a to bych chtěla ve svém hodnocení zohlednit.
A ještě na úplný závěr dodám, že bych byla bývala uvítala, pokud by tento díl měl červenou obálku, protože z něj na hony daleko čišela červená knihovna!!! :-)))
Rodinná sága dočtena a jak se mi první díl líbil a druhý ještě více, u tohoto závěrečného jsem se trochu trápila. Jak již psal někdo v komentářích, byl nejvíc předvídatelný a já se někdy přistihla, že některé stránky jsem jen přelétla očima aniž bych si uvědomovala, co vlastně čtu. Příběh Solveig a jejího boje o záchranu panství mě prostě tolik nezaujal. Na druhou stranu , v rámci žánru romantických ság, se mi tato líbila více než třeba Panský dům. A tak si myslím, že její fanynky se mohou těšit i na švédský venkov, na rodinné panství Lejongard. Bude se jim tam líbit.
Poslední díl byl slabší a už dost
" sladký " myslim že bych se bez něj obešla, ale i tak jsem četla s chutí.
Dobrý závěr rodinné ságy. Nejmladší z rodu se také umí ohánět, aby zajistila panství pokračování v prosperitě. Dostává se ovšem do různých problémů také se zlobivými muži a tak je stále, co řešit. Pořádná dávka lásky a odvahy je k tomu zase samozřejmě potřeba.
Ani závěrečný díl série nezklamal a byl fajn :-) Občas bylo těžké představit si Agnetu jako starou paní a všechny další moderní věci na panství, ale jinak se kniha dobře četla. Celou sérii hodnotím jako povedenou.
Poslední díl ságy byl rovněž čtivý a pokračoval v nastolené linii. Dalo by se říci, že to byly ženy, které v kritických situací na statku zasáhly a postaraly se o to, že ho udržely pro další generace. I když zasáhne nepříznivý osud, člověk se nesmí vzdávat, je to sice moc těžké , hlavně zásadní rozhodnutí. Pokud to ale provede, pak z celé situace vyjde posílený. Nejvíc jsem ocenila, že Solveig se nevzdala a nakonec ji osud nastavil tu přívětivější tvář. Určitě doporučuji.
Myslím, že kniha mohla být klidně o půlku kratší, protože se v ní nic moc nedělo. Také mi trochu dělal problém přerod do moderní doby, takže když se v knize psalo o ledničce, musela jsem chvilku popřemýšlet než jsem si to dobově srovnala.
Celou knížku jsem čekala na zápletku. A tu závěrečnou si už mohla paní spisovatelka odpustit. Kdyby kniha mělo o 100 stránek méně, určitě by jí to pomohlo.
Třetí díl splnil má očekávání a je to krásné zakončení celé trilogie. Z knihy dost vyznívá samostatnost a pracovitost žen, že dokáží vést panství stejně dobře jako muži. Solveig přijme zásadní rozhodnutí, které mění podobu celého Lejongardu a vede ho do nové doby. Setkáváme se i s Agnetou, Mathildou, Magnusem..
Jsem ráda, že jsem se pustila do čtení i třetího dílu. Přišel mi daleko lepší než díl druhý. Kniha byla zajímavá a velice dobře se četla. Naopak mi vadila zápletka na konci. Přišla mi zbytečná a jenom natahovala knihu o další stránky.
Poslední díl ságy je stejně čtivý a romantický jako předchozí, sympatická hrdinka překonávající těžkosti osudu, jen v závěru trochu moc sladkobolné, ale v dnešní smutné době působící jako pohlazení na duši.
Autorovy další knížky
2014 | Motýlí ostrov |
2015 | Zahrada v měsíčním svitu |
2018 | Čas vlčích máků |
2017 | Vůně jasmínu |
2020 | Agnetino dědictví |
I tento poslední dil byl velmi čtivý. Už jsme se přenesli zase o pár let dopředu a hlavní hrdinka je tentokrát nejmladším členem rodiny. Závisí na ni, jak se vypořádá nejen se svým životem, ale taky jak zachránit Lejongard, aby přežil novou dobu.