Soucit s ďáblem
Colin Falconer (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1740/bmid_soucit-s-dablem-8LP-1740.jpg
4
107
107
Román Colina Falconera se odehrává v Langedocu ve 13. století. Moc katolické církve neohrožují jen kataři, ale i starobylé mýty a legendy, které sahají k samotným počátkům křesťanství, a v Langedocu zůstávají stále živé. V každé báji se skrývá zrnko pravdy. V žilách dávných merovejských králů prý kolovala svatá krev Kristova. Starobylý šlechtický rod, z něhož povstali velmistři templářského řádu, střeží pradávné tajemství už po staletí. Veselý a svobodomyslný slunný jih Francie ve jménu jediné pravé víry bez milosti decimuje inkvizice. Horlivá zbožnost jen zakrývá pomstychtivost a touhu po moci. Inkvizice neušetří nikoho. Majetek či urozený původ jsou spíš přitěžující okolnost. Madeleine de Peyrolles, jediná dcera mistra kameníka, má od mládí vidiny. Nedokáže vysvětlit, co znamenají, ani jak přišla ke stigmatům na rukou a nohou. Namísto požehnání se vidiny stávají prokletím celého kraje. Románu Colina Falconera neschází nic, co čtenář očekává od dobré beletrie: proradný mnich, smutná hraběnka, lhostejný kat, zázraky, tajemství, hrady, kobky, láska, pomsta, intriky.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2007 , BB artOriginální název:
Sympathy for the Devil, 2004
více info...
Přidat komentář
Tak nevím.Hodně ďáblů a démonů ale něco tomu chybělo.Začal nějaký děj nestačil se rozjet a v okamžiku došlo k utnutí příběhu.Takové nesourodé čtení.Snad nějaké úseky vyšetřování kacířů byly napínavé.Chybělo rozebrání charakteru jednotlivých osob a tak je více čtenáři přiblížit.Pořád jsem na něco čekala a byl konec.Trochu šité horkou jehlou.
Takovy klasicky inkvizicni teror, okoreneny jihem Francie, odkazem merovejců a templářů. Vzpurna zena, mnich na rozcesti, fanaticky inkvizitor. Nic prekvapiveho ci prehnane historicky naucneho, nicmene (zejmena v druhe polovine) odvypraveno s takovym spadem, ze se kniha neda odlozit.
Po špatné zkušenosti s Labyrintem jsem dal na doporučení Kerbera a zkusil tuto knihu o Katarech. Je samozřejmě o třídu výš, ať stylem či příběhem. Bohužel její historické zasazení už na jejich slávu a pád jen navazuje. Navíc autorovi záleželo víc na příběhu, než na historických reáliích. Takže spíš 4,5 *. Scény s inkvizitorem nejsou špatné, ale Kladivu na čarodějnice se to rozhodně nevyrovná.
Hodně smutné čtení: Bohem se zaštiťovali nejvíce ti, kterým o Boha vůbec nešlo...
"A proto jsi vraždil? - "Ve jménu Boha." - "Kdyby se vraždilo jen ve jménu ďábla, byl by svět mnohem bezpečnějším místem" /rozhovor sourozenců - dámy a templáře/
"Pokud ďábel odněkud pochází, tak bezpochyby z hor Languedocu. Připadalo mi, že i vzduch je tam prosycený kacířstvím. Odklopíš kámen a vykoukne kacíř. Takzvaní kataři tu kázali své bludy mnoho let a i ti nejurozenější jim dopřávali sluchu. ... Odmítali evangelia, panenské početí i kříž. Zapovídali jíst maso a jakékoli tělesné styky, dokonce i ty manželské. (Tedy to alespoň kázali, ale všeobecně se ví, že kataři byli nenapravitelní sodomiti.)
Zakladatele našeho řádu, sv. Dominika, papež osobně pověřil, aby vykořenil modlářství bludařství na jihu Francie. Pro takový úkol jsou dominikáni ti nejlepší."
"Bratr S. nepomohl té ženě z vrozené laskavosti, protože patřil k těm, kteří se nikdy neoddávají soucitu. ... Jeho posláním a jeho úkolem, tak jak je chápal, nebylo poskytovat laskavost a rozdávat lásku, ale dělat přesně to, co dělal náš Pán, aby zachránil co nejvíce duší. ... Čerpal přitom z Písma a životopisů svatých. Je smutné, že paprsek světla, jímž by se měl řídit, v jeho srdci nesvítil."
"Pokud šlo o hrůzy Očistce, byl otec S. mnohem konkrétnější a přesvědčivější. O křiku týraných hříšníků mluvil tak, jako kdyby ho to těšilo. ... Vlastně se ukázalo, že otec S. toho ví o pekle mnohem víc než o nebi. Skoro to svádělo k otázce, jak to, že tak dobře ví, jak to v pekle vypadá."
Výborná historická kniha dost námětem a postavami podobná Stigmatu od stejného autora. Také zde se řeší otázka křesťanské víry a jejího tvrdého prosazování špatnými lidmi. Autor nikoho nesoudí, pouze předkládá určitý nástin odporných událostí, které už dnes asi pochopíme jen jako těžkou cestu k opravdové volnosti, rovnosti a bratrství. Asi ani nemusím doporučovat, kniha se svou kvalitou již sama prosadila.
Memento drsné doby, kdy se ve jménu Boha běžně páchalo bezpráví a všemožné ukrutnosti. Někdy z čirého přesvědčení, jindy pro obohacení církve, každopádně nebylo příjemné stát se třískou v oku mužů s kolárky, inkvizitorů zvláště.
Kameníkova dcera Madeleine svou krásou umí poblouznit, což se společně s nepřirozenými jevy, které ji provázejí životem, stane zdrojem velikého trápení. Stačí zhrzený chlap, pár drbů a jiskra neštěstí je spolehlivě zažehnuta. Atmosféra v Langedocu houstne a soukolí jediné správné víry semele chudáky i boháče.
Děj je popsán z pozice čtyř různých lidí: Madeleine, mladého kněze, šlechtičny s velkým tajemstvím a zapáleného inkvizitora. Jejich verze se často rozcházejí a je zajímavé sledovat, jak jednotlivé postavy vnímají stejné události různými způsoby.
Byla jsem připravena na brutální scény, ale Colin Falconer se v nich nevyžívá, drží se celkem zpátky... nebo jsem prostě příliš okoralá, vždyť třeba knihu “1793: Vlk a dráb” v surovosti a hnusu hned tak něco nepřekoná.
“Soucit s ďáblem” mnou neotřásl tolik, jak jsem čekala, chvílemi se trochu táhnul, přesto jej můžu doporučit příznivcům historické beletrie. Dozví se něco málo z francouzských dějin a potvrdí si fakt, že vynucený celibát je vrcholem stupidity. 70-75%
Já věděla, že to nemám číst. Přesně ten typ knih, kterým se vyhýbám. Myslím, že je vcelku normální odložit knihu, protože se nám nelíbí. Kdybych tuhle odložila, protože se mi líbí, asi bych si připadala divně.
Usmýkalo mě to až na dno. Drobné střípky zadostiučinění asi nevyváží srdce rozsekané na hadry.
Na druhou stranu trochu nechápu, proč nás (mě) inkvizice tak vytáčí, když nás současné dějiny učí, že věci nazývané jinak fungují stejně.
Ku příběhu - krásné, zajímavé, poučné, dokonce mě ani neiritovalo líčení stejné události z pohledu druhé strany, naopak to ještě zvýšilo účinek.
Za mě doporučuji a jdu hledat nějaký krvák, abych se vzpamatovala.
Ze začátku knihy se žádné velké akce nedočkáte, všechno nabere spád až v půlce knihy s příchodem inkvizice. Ukázka toho, jak lze náboženstvím pokřivovat myšlení.Vynucená přiznání.Intriky a manipulace pomocí strachu a násilí.Závěr knihy zakončen poměrně zajímavě.
Dobře napsaná kniha,jde hrůza z toho,co s lidmi dělala církev.Těším se na další Falconerovy knihy.
Colin Falconer je sázka na jistotu, když si chce člověk něco čtivého v historických kulisách. Tenhle román rozhodne nezklamal - atraktivní prostředí, fanatický inkvizitor, tajemná hrobka, dívka, které se zjevuje Madona... Je to dobře napsané, líbila se mi forma "výpovědí" jednotlivých postav a jejich odlišného pohledu na stejnou situaci.
Kataři ,inkvizice,léčitelství ,stará tajemství a strach prostých lidí,skvěle napsáno.
Kniha se mi moc libila, byla to prijemna zmena :-) Uzasne propracovany dej a popis nesmyslnych "hruz" ktere se kdysi dely. Byla to u me uz nekolikata kniha tohoto autora a opet nezklama.
Neuvěřitelně tvrdý a krutý kousek s děsivým popisem doby dávno minulé, kde stačilo někomu trochu závidět a zmínit se o tom té pravé osobě, a osud oné osoby již byl v rukou Božích...ehm, inkvizitorových. Přebal knihy si s ničím nezadá s obsahem. Prostě středověk online. Pěkný kousek. Zase se ke knize vrátím, tedy, až seberu odvahu :)
Autorovy další knížky
| 2004 |  Anastázie |
| 2008 | Harém |
| 2003 | Hedvábná stezka |
| 1993 | Zběsilost |
| 2008 | Soumrak bohů: Román o Kleopatře |
Historické romány zásadně nečtu, tentokrát jsem udělala vyjímku a vůbec toho nelituji. Opravdu to byl zajímavý příběh, žádná hluchá místa, děj pěkně odsýpal.
Doporučuji.