Soumrak dne
Kazuo Ishiguro
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296152/bmid_soumrak-dne-UbC-296152.jpg
4
743
743
Lze se celý život opájet iluzí o důstojnosti našeho úkolu? Majordomus Stevens si s ní bohatě vystačí. S buldočí zaslepeností si předsevzal sloužit svému pánovi do roztrhání těla, až tím neméně svědomitě promarnil i vlastní vyhlídky. Největší potíž je však v tom, že tento toporný lokaj není tak docela „mužem bez vlastností“. Když před zraky čtenářů bilancuje své předválečné působení na panství lorda Darlingtona, působí dojmem navýsost oddaného, předvídavého a za všech okolností delikátního sloužícího. Chybí mu nicméně to lidsky podstatné – osobitý názor, špetka hrdosti i schopnost projevit plnohodnotný cit –, a tak zasévá smutek a zkázu všude tam, kde by namísto kamenné tváře byly zapotřebí selský rozum či vlídné srdce. Ishigurův tragikomický, krutý, ale také nádherně stylově vycizelovaný příběh značně narušuje tradici ostrovního „komornického románu“, založenou zábavnými prózami Jane Austenové nebo P. G. Wodehouse. Nejslavnější kniha jednoho z nejpozoruhodnějších britských spisovatelů současnosti, jehož dílo vytrvale poukazuje na ostrovní snobismus a všeničící uzavřenost, byla roku 1989 odměněna Bookerovou cenou a patří k nejpůsobivějším psychologickým románům poslední čtvrtiny 20. století. Její stejnojmenná filmová adaptace se sirem Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích, kterou v roce 1993 natočil režisér James Ivory, získala osm nominací na Oscara a čtyři nominace na Zlaté glóby.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , LedaOriginální název:
The Remains of the Day, 1989
více info...
Přidat komentář
Výborná a velmi zajímavé zpracována kniha. Bavila mě o to více, že jsem viděl celou skvělou sérii Panství Downton a tedy mohl jsem si udělat jakousi představu jak to na panství vypadalo, co majordomus dělal atd. Za mě se to autorovi velmi moc povedlo a je to nádherná sonda do duše a myšlení workoholika toužícího po uznání a dosažení vysněné důstojnosti, který tomuto ideálu obětuje celý svůj život a nakonec zjistí že se hnal za pouhou iluzí. Rozhodně stojí za přečtení, autor má unikátní styl psaní a dokáže vše vykreslit ve velmi detailním a až snovém světle. Jsem rád že jsem si knihu mohl přečíst.
Výborná kniha, výborný film. Kniha oproti filmu dovoluje pozastavit se ve čtení a zamyslet se, protože popisuje detailněji zákruty ducha hlavní postavy - majordoma, který i přes nesmírnou loajalitu k pánovi - šlechtici (a to hraje roli, protože majordomus byl také snob a prostými lidmi celkem apriori mírně pohrdal) dokázal později zatajovat, že mu sloužil, protože si jeho pán svým kontaktem s nacisty vysloužil špatnou pověst v zemi. Dílo hezky ukazuje, jak je možné prožít život a ani si nepovšimnout, že se velké dějiny mění a že ty dějiny vytvářejí jednotliví lidé. S hlavou v písku, bez jakéhokoli angažmá, bez rozšíření obzorů, bez pochopení pro druhé.
Nejprve jsem kdysi viděla skvělý stejnojmenný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson. Byl vynikající. Strašně smutný a donutil k zamyšlení.
A kniha je stejná. Je o tom, jak způsob života a myšlení v extrémně konzervativním prostředí britské šlechty dokázal doslova zmrzačit psychiku těch, kdo jí oddaně sloužili. Je o tom, jak taková oddanost dokázala úplně likvidovat osobní život majordomů, hospodyň, lokajů a všech těch, kdo na sebe převzali úděl sloužit svým pánům do roztrhání těla. Nic si nemyslet, o ničem nepřemýšlet, zapomenout na sebe a své blízké....
Kniha je psaná formou jakési osobní vzpomínky majordoma jedné z anglických šlechtických rodin, která si navíc "zadala" svou angažovaností ve prospěch Němců před nástupem nacistů k moci. Ani tato doslova skandální okolnost nepřiměla oddaného sluhu svého bývalého pána ani v duchu kritizovat. Jeho výchova i jeho celý život, který byl vyplněn jen prací, ho úplně zbavil vlastní osobnosti, samostatného myšlení a veškerých emocí. Přesto ho několikrát v životě oslovila milující bytost, on sám však nikdy nebyl schopen žádné očekávané odezvy...
Kniha možná není pro každého, ale doporučuji ji, stejně tak jako stejnojmenný film.
Kniha je krásná a vskutku stojí za přečtení. Vyprávění je něžné a jen na místech, je dle majordoma třeba, je kladen důraz. To je v místech, kde se mluví o tom, co to znamená důstojnost. Dost mi to připomínalo Saturnina, ačkoli to není vůbec humorná knížka. A není to ani smutná knížka. Je o tom, že člověk žije svůj život tak, jak mu v tu chvíli připadá nejlépe a že to zpětně vypadá jinak, je už jiná věc a že by se tímto pohledem měl zabývat co nejméně.
80% - Než jsem se dostala k této knížce, viděla jsem výborný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson (a Hughem Grantem:-)). Proto jsem se na knížku moc těšila, neboť jsem očekávala mnohem hlubší vhled do příběhu. Toho se mi však nedostalo - film je opravdu velmi věrný a skvěle románovou předlohu adaptuje a představitelé hlavních rolí jsou ve svém výkonu tak poplatní románové předloze, že jsem je při čtení stále měla před očima. Kniha je napsaná formou vzpomínek pana Stevense během jeho možná první delší dovolené, když v době, kdy má panství lorda Darlingtona svá slavná léta dávno za sebou, jede navštívit bývalou hospodyni, o níž vzhledem ke svojí zaslepenosti a oddanosti jediné myšlence - dokonale sloužit - ani neví, že si na něj kdysi myslela. Zprvu bylo dost obtížné včíst se do jeho stylu uvažování, který není schopný vybočit ze zajetých kolejí, bylo to jako se ocitnout v kleci něčí hodně omezené hlavy. Ale postupně se dalo proniknout trochu pod povrch a utěšit se tím, že minimálně i on nakonec trochu přemýšlel o tom, jaká byla role a názory jeho pána v období před a během druhé světové války. Myslím, že asi nejlépe ho charakterizuje mrazivá scéna, kdy mu umírá otec a on se vrací obsluhovat na konferenci - protože i otec, bývalý majordomus, by to takhle považoval za správné. A pan Stevens je tak zaujatý povinností, že si ani nevšimne svých vlastních slz.
Na knihu jsem narazil díky Čtenářské výzvě. Čím víc jsem se do ní začítal, tím víc se mi líbila. Příběh majordoma Stevense se odehrává ve dvou časových liniích - v jeho současnosti a v jeho vzpomínkách na období největší slávy jeho specifické profese. Jeho příběh je nostalgický a smutný, ale svým způsobem také krásný.
Po knize jsem sáhla kvůli Čtenářské výzvě, jinak bych si ji asi k přečtení nevybrala. Oceňuji na ní krásný jazykový styl, díky němu se kniha dobře četla, i když nenabízí moc děje. Několikadenní výlet typického anglického majordoma - kde jinde než v Anglii bychom si podobného sloužícího dokázali představit. Za všech okolností loajální ke svému pánovi, celý život zaměřený na službu a bezchybné provádění všech úkonů v honosných panských sídlech na úkor vlastního života, bez citových vazeb na jiné lidi. Dost smutný způsob života.
Nedovolím si ohodnotit, protože jsem se do knihy vůbec nemohla začíst a opravdu jsem ji vrátila do knihovny nedočtenou. Vzhledem k mnoha kladným komentářům je možné, že knize v budoucnu dám ještě šanci.
"Remains of the day" - zbytky vzpominek, zbytky starych lepsich casu, kdy byl majordomus pojem, zbytky velkych anglickych usedlosti. Leta osameni, korektnosti, loajality, verne sluzby. Stala za to? Neprisel nas Stevens o "pravy" zivot, city, spolecnost, cokoliv osobniho a vlastniho?
Ačkoli je knížka sama o sobě čtenářským zážitkem díky krásnému jazyku, jakým je popsán anglický venkov a především pak postavení majordoma na tradičním anglickém sídle, mnohem zajímavější je to, co v ní není výslovně uvedeno a jen tak nenápadně probublává pod povrchem. Jak moc je život majordoma tak oddanému své profesi osamělý a do jaké míry může člověka skutečně naplňovat? Zda lpění na zdvořilém způsobu vyjádření a na tom, co se patří, je do takové míry žádoucí, aby bránilo projevu skutečných emocí? A do jaké míry si takové otázky pan Stevens je ochoten nebo vůbec schopen připustit?
Na túto knihu som úplne zabudla, že som ju niekedy prečítala a do zoznamu svojich prečítaných kníh ju snáď zaraďujem po dvoch rokoch. Vzhľadom na to, že som bola s knihou nespokojná, jej pasáže ma nudili, zbavila som sa jej, čo najskôr. Nechcem knihu hodnotiť ako brak, vzhľadom na to, že Ishiguro je veľký pojem, ale minimálne ma odradil, aby som od neho prečítala akúkošvek ďalšiu knihu...
Zajímavě popsané doba ze strany majordoma sloužícího na panství a který na vše vzpomíná po cestě za svou bývalou kolegyní a tak trochu přítelkyní. K hodnocení se stavím neutrálně, že by mě kniha významně zaujala to ne, ale zase úplně nezklamala.
Celá knížka na mě působila mdle. Vlastně si nejsem jistá ani žánrem.
Pokud tu mělo být popsáno řemeslo, považovala bych majordoma za hlupáka s klapkami na očích, který se drží zuby, nehty vyjetých kolejí a nemá vlastní vůli, ani myšlenku. (Ať se děje, co se děje, hlavně, že je naleštěné stříbro.)
Pokud je to satira, nevím jestli je zesměšňovaný hrdina, který svou práci dělá dobře, zodpovědně a rád. Nebo jeho hrdost na profesi, která ho už svou podstatou staví do podřízené pozice ve které se musí nechat vléci názory a skutky svého zaměstnavatele. (I proti svému přesvědčení.) A on je přesto hrdý, že něco dokázal a také "Byl při tom!"
V závěru jsem nevydedukovala zda litoval, že mohl svůj život žít jinak? Nebo na tím mávl rukou? Nebo by ho to snad ani nenapadlo....? Napadlo.
Parádní počteníčko, skvělá nostalgická atmosféra. Hlavní hrdina majordomus Stevens je 100% zaměřen na svou práci a nic jiného nezná, a s odstupem času (a zřejmě bel lítosti - ta je na čtenáři) zjišťuje, že jeho život mohl být jiný...
Ach ten stevens... takový workoholik...díky svému oblíbenému seriálu Panství Downton jsem získala trochu představu jak to na velkém panství fungovalo jaká byla role majordoma apod. Prostě bezvadná průprava pro čtení vzpomínek majordoma Stevense. Moc se těším až se podívám i na filmové zpracování tohoto příběhu. Románem jsem velmi nadšená, škrobený styl, jakým Stevens mluví nemá chybu. Popis anglického venkova je úžasný... měla jsem během čtení pocit, že tu krajinu snad i vidím.???? Nevím ale, jestli knihu mohu doporučit širokým masám. Kdo rád triller, děj, spád, strhující příběh apod. může být zaskočen tím, jak v příběhu vše plyne mírně, klidně .. někdo by mohl mít pocit, že se nic moc neděje... ale i v tom je to kouzlo
myslím že v tom bolo viac ako súbor jednotlivých faktov... to medzi riadkami o zmysle snaženia sa v tomto ľudskom mravenisku, a zdanlivo dôležitých úlohách a tomu čo kvôli ním zanedbávame.... a na celkovej pochmúrnej atmosfére sa pozitívne podpísal GB/JAP pohľad na svet.
Poslouchala jsem jako audioknihu a díky skvělému výkonu Jana Vlasáka jsem si poslech nakonec užila, byť zpočátku jsem se bála, že se budu hodně nudit. Jeho přednes přímo vystihuje mou představu upjatého majordoma Stevense, který celý svůj život zasvětil své práci a úplně odstřihl svůj soukromý život.
Nebýt knižní výzvy na databázi knih, tak bych se do tohoto příběhu určitě nepustila. Autorovi nelze upřít jazykovou obratnost, vytříbenost a dalo by se říci i hravost. Nejprve jsem si ty různé větné vsuvky a odbočky vychutnávala, ale posléze mi začaly (ne doslova lézt na nervy) skoro vadit. Tak nějak mi přišlo, že autor (potažmo hlavní hrdina majordomus) neustále odbíhá od tématu. Když jsem byla za polovinou, tak nějak jsem si na ten styl vyprávění už zvykla, ovšem to nic nemění na tom, že raději sáhnu po „klasičtějším“ vyprávěcím stylu.
Samotný příběh měl své kouzlo. Musím přiznat, že jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne, ačkoliv mi bylo jasné, že to nebude nic, na co jednou budu vzpomínat s úsměvem a hřejivým pocitem v duši. Majordomův příběh byl zajímavý, ale neskutečně smutný a jednotvárný. Oceňovala jsem jeho pečlivost, ovšem posléze už mi začala lézt na nervy, protože jí podřizoval všechno a absolutně mu nedocházelo, co je v životě důležité. Na druhou stranu se tomu asi těžko lze divit, pokud byl celý život veden a vychováván tímto směrem.
Tudíž v celkovém hodnocení se přikláním ke 4 hvězdám – za autorovu neskutečnou slovní obratnost a snad i poselství celé knihy. Nicméně vím, že po tomto příběhu už nikdy víc nesáhnu. Soumrak dne je jistě vhodnější pro starší a vyzrálejší čtenáře, kteří ocení autorův působivý styl psaní a hluboký příběh, který ale pro mě osobně postrádal více záživnosti, děje, humoru a všeho dalšího, co na příbězích vyhledávám.
Na film jsem se musela podívat hned po dočtení, protože mě zajímalo, jak si s ním tvůrci poradili. A. Hopkins a E. Thompson byli skvělí, ale opět – vidět jednou bohatě stačilo. Jen tak mimochodem: majordomův otec byl děsivý. Potkat ho v noci v parku nebo temné uličce, tak zdrhám jak namydlený blesk.
Zvláštní "pomalá" kniha. Dobře se čte, ačkoli se v ní moc neděje a to co se děje, je zmíněno spíš mimochodem. Nahlédnutí do života britského majordoma v 1. pol. 20 století, který řeší jen své povolání a důstojnost. Chová se jako robot, který si nic nemyslí, necítí a říká jen to, co se od něj očekává. Odvádí práci na 100% a provaří tím celý svůj život.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura společenské romány komorníci Bookerova cena služebnictvo sluhové, lokajovéAutorovy další knížky
| 2018 |  Neopouštěj mě |
| 2017 | Pohřbený obr |
| 2010 | Soumrak dne |
| 2022 | Klára a Slunce |
| 2019 | Vybledlá krajina s kopci |
Krásný jazyk, spousta až filozofických myšlenek. Děj přeskakuje mezi banalitami a závažnými událostmi, ale jak je od sebe poznat? Možná to neumí hlavní postava, ale umíme to my? Lze ke všemu přistupovat důstojně a profesionálně? Jak to pak může dopadnout, když neprojevujeme emoce a empatii za žádných okolností. Co je smyslem a naplněním života? Je profesní dokonalost a loajalita dobrá, nebo špatná vlastnost? Pěkná kniha plná otázek.