Spánek
Haruki Murakami
Murakami/Menschik série
1. díl >
„Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát,“ tak začíná povídka Harukiho Murakamiho, jejíž protagonistkou je zdánlivě obyčejná žena v domácnosti. Vlivem různých nečekaných okolností připomíná její noční život výlet do mimosmyslového prostoru. Ve světě, který je naprosto odlišný od našeho, prozkoumává svou rodinu, sama sebe, i význam života a smrti. Ilustrační doprovod ke knize vytvořila známá německá grafička Kat Menschik.... celý text
Přidat komentář
No konečně! Téhle knize jsem dala šanci jen s velkým sebezapřením, ostatní Murakamiho povídky ilustrované Kat Menschik se mi totiž vůbec nezamlouvaly. Nakonec jsem ale ráda, že jsem po knize sáhla, protože se mi doopravdy líbila. Uvítala bych asi něco delšího a s ne tak otevřeným koncem, ale celkově jsem spokojená. Nejde samozřejmě jen o ženu, která trpí nespavostí, ale na to ať si každý přijde sám. Doporučuji :)
Všechno krásně vylíčené, avšak postrádám ještě alespoň pár stran navíc, abych si příběh mohla ucelit .. :) I tak velmi pěkné zpracování :)
Nenacházím slov k této knize, nějak si nevím rady, co si z této knihy odnést. Myšlenka zajímavá, škoda, že byla tak strohá. Hlavní postava mi byla spíše nesympatická, některé její úvahy však zajímavé.
Co se týče grafické stránky knihy, tak ta je opravdu vydařená.
Tak nějak jsem u této knihy čekala od Murakamiho trochu více. Utvrdilo mě to v tom přesvědčení, že od něj jsou opravdu lepší tlustší knihy, než takovéto. Jeho jazyk je ale i přesto krásný, ostatně jako vždy. Právě proto jsem si jeho díla zamilovala. Za to, jak květnatý jazyk on má a jak krásně se u nás překládá. I ilustrace jsou v této knize naprosto úžasné a její grafická stránka se opravdu povedla.
Bylo to takové nijaké. I když po přečtení ve mě zůstala spousta otázek. Žiju tak jak chci, jaké mám vlastně sny a přání. Možná by stačilo se jen rozhoupat...
Kniha, která zaujme nejen svou designovou stránkou. Malá svým přesahem, přesto velká obsahem. Žena zmítající se na hranicích dvou světů, na pomezí běžné nedostačující reality a vlastního vědomí. Zajímavý nápad, rozhodně oplývající originalitou. Jen by se z tohoto tématu dalo jistě vykřesat o zlomek víc. :)
Kniha se mi dostala do ruky čirou náhodou, asi bych si ji sama nevybrala, protože mě dost odrazovala obálka, ale nakonec to nebylo špatné. Rozsah tak akorát, víc bych asi nedala.
Není to zrovna šálek mého čaje, ale musím říct, že mě to docela zaujalo. Je to úplně první příběh/povídk co jsem měla možnost od autora přečíst a nejsem zklamaná... Tak uvidíme jak to bude s dalšími...
Povídka dočtena. Miluji ji. Pri čtení jsem byla v šoku z toho, jak děsivě přesně popisuje moje stavy, které trvají už roky. Já sama je nebyla schopná popsat, avšak Murakami to udělal za mě. Sic se vše neshodovalo do puntíku, stačí mi to k přesvědčení o tom, že s těmihle stavy nejsem na světě sama. A to, jak do příběhu bravurně zakomponoval tucet trefných poselství... Moc dobře věděl, co píše. Mám favorita.
Má první povídka od pana Murakamiho (již jsem přečetla román Norské dřevo), o které absolutně netuším, co si o ní mám myslet. Ze začátku to mělo hlavu a patu, ale ke konci se to ubíralo jiným směrem. Takovým, kterým jsem prostě nepochopila. Nějaké skryté poselství v povídce asi je, ale já ho nenašla.
Murakami umí jít do hloubky, takže u něj nemám strach, že by psal něco bezduchého. Líbil se mi po tolika úvahách hlavní postavy ten otevřený konec... Jako by postava nebyla tak neomezená, jak se vlivem ztráty racionality chápala. Do jisté míry i věřím, že by to mohl být příběh ze života.
Povídka Spánek byla moji první knihou od Haruki Murakamiho. No moc mě nenadchla. Hlavní hrdinka mi byla fakt nesympatická a vše mi přišlo fakt neosobní. Poslední kapitola podle mě už ani nemusela být.
Celé to na mě působilo zvláštně. Mám fakt prostě ráda, když vím, jak se hlavní hrdina jmenuje. U téhle paní jsem nevěděla prostě nic.
Na knize se mi líbily hlavně ilustrace od Kat Menschik.
Spánek je jedna z těch knih, u kterých nevíte, co říct.
Je to takový příběh z (ne)běžného života. Moc se mi líbilo, že postavy neměly jména.
Kniha je členěná jen na 6 kapitol, takže se čte dobře a rychle.
Velké plus za ilustrace, ty jsou nádherné!
Kniha mě tedy uspávala dokonale, ten název se k ní hodí, ale jinak je to blbost. Tam měla jít do práce a ne se válet doma jak pecen chleba, hned by se jí vrátil spánek a neměla noční roupy.
Tato útlá povídka je spíše úvahou ženy, která je naprosto unavená životem. A přestane spát. Paradoxně, jediný čas, kdy dokáže žít, je právě ten, který je určený pro spánek. Uvažuje o životě a smrti, čte (a čtenářům tak předkládá tipy na další četbu), "chodí" na procházky - v japonském pojetí projíždí autem město.
Připadá mi, že autor knihu napsal pod silným vlivem Anny Kareniny.
Od tohoto autora jsem žádnou knihu nečetla, ale tahle byla spíše průměr, naštěstí je tak tenká, že se rychle čte. Styl psaní se mi líbí, ale téma mě příliš neoslovilo. Čtvrtou hvězdičku knize dávám především za krásné grafické zpracování.
Moje první knížka od tohoto autora... no při první kapitole jsem si říkala, že ač je povídka krátká, tak snad zůstane nedočtená... další kapitoly mi přišly zajímavé, ale konec bez konce se opět zbytečně táhl - poslední kapitola mi přišla naprosto zbytečná, klidně to mohl autor utnout dřív...
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Nevím, zda nemám šťastnou ruku či co, ale moje první zkušenost s Murakamim je špatná. Příběh vyprávěný docela pěkně, ale nenašla jsem v něm žádný smysl. Děj navíc z ničeho nic končí bez vysvětlení. Chápu, že je to asi takový autorův styl, ale skoro nic mi to nedalo, jen trochu zamyšlení nad vlastním časem. Jak moc ráda bych řekla, že je to super a úžasný atd. Ale nemůžu. Pro mě to nebyla dobrá zkušenost a podíl na tom má i tak malý rozsah, protože tomu prostě něco chybí. Asi ucelenost a trochu více vysvětlení. Hodnocení pro mě průměr, takže 3 hvězdy, víc ne.