Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29867/bmid_spolecenstvo-prstenu-zIK-29867.jpg
5
9057
9057
Pán prstenů série
< 1. díl >
Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi. Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. Historie války o prsten, tvrdí stvořitel Středozemě, je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety... Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se rozhodl, že dám po delší době repete. Ano, knížka je skvělá, úžasný svět atd. (o tom více níže) přesto musím říci, že aspoň za mě je film ještě lepší – opravdu, nenapadá mě teď jiný fantasy příběh, u kterého bych film hodnotil lépe než knížku – zářní herci, malebná hudba, parádní atmosféra... Společenstvo je zkrátka výjimka. Ale zpět ke knize.
Dnes již nejsou záporáci z Pána prstenů kdovíjak originální (jen těžko se hledá fantasy bez „Pána zla“), přesto fungují skvěle. Sčíslo jedna je pro mě Saruman, pro svůj složitý charakter (zde nemohu nezmínit opravdu dokonalé ztvárnění Bílého čaroděje mým oblíbeným hercem Christopherem Lee!) a úskočnou povahu. Jeho charakter se sice více rozvine až v druhém dějství, kterému vévodí jako hl. záporák, přesto už i zde si každou kapitolu s ním užívám.
Sauron, Nazgulové, Balrog…, to už je dnes klasika. Souboj Démona ze stínu x Gandalf je pro mě však stále srdeční záležitost. Ale už bylo myslím dost o sporácích.
Mezi kladnými hrdiny u mě vévodí Gandalf (samozřejmě). Vždy mi starý čaroděj seděl víc jako Šedý kouzelník s dobráckým, přesto někdy přísným úsměvem bafající fajfku, než jako moudrý Bílý stařec, jak jej vidíme v dalších dílech.
Frodo mi mnohdy úplně nesedí…, Bilba z Hobita mám určitě raději a sám mám k němu rozhodně blíž. Sam mi v knize sedí teda více než ve filmu, kde mi přijde takový… „ukňouraný“. V knize hezky vynikne, kolik toho pro Froda dělá. Aragorna nejde nemít rád – on je takový ten typ, že ač je nenápadný Chodec, dokáže na sebe okamžitě upoutat pozornost. A Boromirův pád do temnoty…, nu, jak člověk už ví, jak to skončí, je to snad o to lepší.
Celkově mě jen mrzí, že prvních 100 – 150 stran nebylo o něco napínavějších. Třeba pasáž s Tomem Bombadilem je pro mě vždy…, eh, takřka ubíjející. Asi proto u mě film drží laťku nad knihou.
Tak nám to všechno začíná... Jedna z nejlepších a nejznámějších fantasy knížek, kterou snad ani není třeba představovat, začíná klidným obdobím před oslavou Bilbových narozenin. To, co následuje potom, je jedna velká dobrodružná a životu nebezpečná smrtšť, kterou Tolkien vystavěl naprosto geniálně. Všechno do sebe krásně zapadá a je to ohromně propracované, autor nic neponechal náhodě, a snad každá kytka ve Středozemi má svůj příběh a historii. Jediné, co mě nebavilo, byla část s Tomem Bombadilem, ještě, že ho z filmu vynechali.
Miluji příběh Pána prstenů. Je to poutavý příběh, zasazený do neskutečně propracovaného světa.
Zároveň je to za mě jedna z mála knih (trilogií), kdy musím říct, že mám raději filmové než knižní zpracování. Myslím, že se autorům filmového zpracování výjimečně podařilo zachytit ducha příběhu, a mimo asi jedné připomínky, kdy mi vypustili mou oblíbenou postavu, nemám, co vytknout.
Čtení je to spíše pro náročného čtenáře, kniha je velmi popisná a obsáhlá a než postava vyjde do jedněch schodů uplynou 4 strany. Upřímně jsem začínala číst asi 3x, vždy jsem skončila v polovině druhého dílu, až ve chvíli, kdy jsem přešla e-knihu a měla ji všude s sebou se mi podařilo příběh přelouskat.
Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem četla ... i když jsem se k ní dostala po hodně dlouhé době ... vůbec toho nelituji ...
Knihu jsem si přečetla teď po druhé s odstupem 6 let. Líbilo se mi více než tenkrát, ale můj hlavní cíl je prokousat se do posledního dílu na který se hrozně těším. Rozhodně je to ale kvalitní čtení, jen na můj vkus příliš rozevláté a zbytečně natažené. Hobit mi přišel hrozně krátký a tam to napětí zůstalo po celou dobu knihy oproti Společenstvu.
Klasika, která ovlivnila knihy napříč žánry, přiznávám, že filmy jsem viděl xkrát, ale ke knihám jsem se dostal až teď, bože, já hlupák Bralovská! Opravdu to stojí za to!
Po zhlédnutí filmu v kině jsem si pořídila knihu a postupně všechny tři díly. Od té doby jsou to moji "miláškové", které si musím přečíst každý rok. Ale to těm, kdo nemají rádi sci-fi a fantasy nevysvětlíme. Asi proto máme každý jiný vkus a pak si každá kniha může najít svoje čtenáře.
Před samotným hodnocením bych rád zmínil, že samozřejmě uznávám monstrózní a nenahraditelný dopad Tolkienovy trilogie na celý fantasy žánr i na spoustu dalších popkulturních odvětví, jehož odkaz je podstatný, zásadní a viditelný dodnes a ještě hodně dlouho bude. Naprosto chápu lidi, kteří dají této knize absolutní hodnocení a uctívají ji jako kult - Pán Prstenů určil tvář klasické fantasy, děj knihy je dodnes prakticky neustále opisován v dalších příbězích a brutální masu popularity mu přidala i filmová trilogie. Tolkien byl prostě první a zásadní člověk pro celý žánr a s tím prostě souhlasím...ale...
Nicméně si myslím, že tuhle knihu je lepší si přečíst v předpubertálním věku, jakožto vaše "první fantasy". Já se ke knize dostal až nyní, po dlouhých letech, kdy mám v tomhle žánru už něco načteno a to zejména ve vodách "Dungeons and Dragons" novel, které Tolkienovy "vynálezy" náležitě kopírují, avšak často posouvají dál.
Ono totiž "Společenstvo Prstenu" hodně zestárlo. Kdyby vyšlo dnes, nemělo by v současné konkurenci nejspíš velkou šanci. Příběh je prostý - musíme vzít artefakt a odnést ho z bodu A do bodu B, cestou potkáme pár postav a jinak je děj přesně takhle lineární, téměř bez jakéhokoliv zvratu, či překvapivého momentu. Samotné postavy téměř nemají osobnost - všechny mluví a jednají stejně teatrálně, osudově a profeticky, jako s pravítkem v zadku. Některé zásadní události, které se během příběhu odehrají, jsou vynechány a popsány jakožto retrospektivní vyprávění některé z postav, což zařízne jakoukoliv možnost na zpestření děje a rovněž jakoukoliv naději na napětí. Navíc je spousta prostoru věnována popisu krajiny, zeměpisu Středozemě, a rodové historie vedlejších postav, či recitování básniček a písniček, což jsou věci, které mě nejen nezajímají, ale dokonce otravují.
Abych to zkrátil - nečte se to vyloženě špatně, určité charisma to má, ale když odhlédnu od toho, co jsem popsal v prvním odstavci, jedná se o podprůměrné fantasy.
Užívateľ atlantis píše "Já prostě nechci popis každé větve. Nezajímá mě každý kopec, který je prostě a jednoduše pro knihu nedůležitý." Ja to v prípade tejto knihy cítim práve opačne, od majstra popisov a atmosfér akým je J. R. R. Tolkien by bola podľa mňa škoda nenechať si vykresliť hoc aj nepodstatný kopec, má to v sebe niečo priam meditatívne, bez toho by tá kniha už nebola sama sebou.
Knihu jsem četla v dětství. Asi moje první fantasy, které jsem četla a uhranula mě. Filmy pro mě byly zklamáním.
Knihu jsem četl dřív,než natočili film a tak jsem nemohl s ničím srovnávat.Ale kniha se mi stejně líbila,protože postavičky Hobitů byly pro mne něčím úplně novým a celý děj ve srovnání s jinými fantasy také.Je to také pohádka,kde dobro nutně musí zvítězit a je napsána docela napínavě.
Za mě je to vstupní brána do fantasy, ne na darmo se jedná o kalsiku fantasy. A určitě bych doporučil přečíst nejdříve hobita. Společnestvo je prvním dílem rozsáhlého eposu o boji dobra a zla. Nejvíc se mi líbilo, že autor dává čtenáři opravdu velký prostor pro svou fantasii.
Neuvěřitelně čtivá kniha. I po několika přečteních v ní stále nacházím něco nového. Krásné a detailní popisy krajiny i vykreslení charakterů postav. Někoho může odradit rozsáhlost knihy (s čímž souvisí i možná náročnější orientace v postavách a propojení s dalšími Tolkienovými knihami, ale jejich znalost není nutná). Filmové zpracování je kvalitní, audiokniha v podání Michala Dlouhého je také pěkná, ale chybí v ní popisy krajiny) ovšem s knihou nesrovnatelné! :) Prostě srdeční záležitost :D
Budu za kacíře a neznaboha, bohužel. Svět Pána prstenů miluji a drtivá většina současných fantasy vděčí právě J. R. R. Tolkienovi za to, že vůbec existují, ale tahle kniha se dnes už čte velice nedobře. Časy se mění a s nimi i fantasy žánr literatury a Společenstvo prstenu je masivně zdlouhavým počinem. Já prostě nechci popis každé větve. Nezajímá mě každý kopec, který je prostě a jednoduše pro knihu nedůležitý. Chci, aby se něco dělo, aby rozhovory netahaly za uši. A to se v prvním dílu Pána prstenů neděje. Bohužel.
Moc pěkný. Jako v Silmarillionu, počátkem všeho je píseň, tak počátkem této knihy je jazyk.
Společenstvo Prstenu jsem četla nekonečně dlouho, ale vůbec mi to nevadilo, protože jsem si tento fantasy svět náramně užila a vžila se do něj. Mám chuť si nechat vyřezat strom se zlatavou korunou a spát mezi větvemi jako elfové. :)
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Jako fanouška filmové předlohy se mi první díl trilogie opravdu líbil. Oproti filmu je zde příběh samozřejmě lépe vykreslený a hlavně příběh samotný dává více smysl, včetně návaznosti na Hobita, jenž je jejím lehkým pokračováním. I postavy mi jsou zde více sympatické oproti filmu (Frodo). Film se mi více zamlouvá akčností a dechberoucí hudbou. I tak je tohle mistrovské dílo a podle mě základ celého fantasy světa. Jsem rád, že na tomto příběhu jsem vyrostl. :)