Špulka modré nitě
Anne Tyler
Jeden dům. Jedna rodina. Tři generace. Rodina Whitshankových oplývá jakýmsi nepopsatelným nádechem výjimečnosti, zároveň se ale podobá jakékoli jiné rodině. V příbězích, které jednotliví protagonisté vyprávějí sobě i jiným, odhalují jen část pravdy – a některé kousky skládačky vyplouvají na povrch až po mnoha letech. Jako ve všech rodinách i v té jejich je spousta lásky a smíchu, stejně jako zklamání a žárlivostí. V centru vyprávění jsou manželé Abby a Red a jejich čtyři děti, především nejmladší syn Denny, neschopný se vázat ani k povinnostem, ani ke vztahům či práci, zároveň rozčilující i přitažlivý, který se do rodiny vrací a zase mizí, rozvíří emoce a stáhne se. Rodinná sága začíná ve dvacátých letech minulého století, kdy do Baltimoru přicházejí Redovi rodiče Junior a Linnie a táhne se až k Abbyiným a Redovým voučatům na počátku nového století. Hlavně se ale odvíjí kolem krásného domu, který patriarcha Junior kdysi postavil pro bohatého zákazníka a pak získal pro sebe.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (CZ)Originální název:
A Spool of Blue Thread, 2015
více info...
Přidat komentář

Knihu jsem měla možnost číst v originále. Skvěle napsáno. I v naší rodině kolují příběhy, které byly během času - věřím - vyšperkovaný a dodávají nám na pocitu výjimečnosti, ačkoliv jsem rodina jako každá jiná. Kniha Anne Tyler je velmi lidská, příběhy lehce plynou, jsou krásnou sondou do partnerství a rodičovství.

Kniha mě velmi zklamala. Mám ráda milé lidské příběhy, které chytí za srdce, ale zde jsem stále na něco čekala a nedočkala se. Přišlo mi to velice nudné - nudný popis rodiny, která má 4 dospělé děti, které přijdou, popovídají si, odejdou, jedou k moři a .... nic.


Běžný život jedné obyčejné rodiny. Proč ne? Nepotřebuju jen akci, nepotřebuju jen drásavé příběhy, kdy budu napjatá, nebo blízká pláči. Co ale potřebuju, aby mě knížky chytly někde kousek pod žebry a pořádně trhly, a pak už mě za sebou vláčely a nepustily. Špulka modré nitě by taková knížka být mohla a vlastně nedokážu uspokojivě vysvětlit, proč pro mě taková není. Něco jí chybí, nějaká ingredience, která pokrm dochutí, okoření. Už od začátku mi připadalo, že knížka je jen taková vyprávěnka, slohové cvičení na téma "Moje rodina". Některé z útržků, které měly vykreslovat Whitshankovy, byly jednotvárné, až moc fádní, vlastně natolik, že byly vlastně nezábavné a nakonec o nich zas tolik nevypovídaly. Pak tam byly zase úseky, které mě docela dost bavily. Nejvíc ze všeho asi příběh Linnie a Juniora, ten měl hodně co do sebe, vyčníval a klidně bych si o nich četla víc, u nich autorka perfektně zvládla charaktery, které byly velice zajímavé a neotřelé. A vůbec celý jejich život. Být to jen o nich, dám knížce určitě vyšší hodnocení.


Kniha Špulka modré nitě dokazuje, že kvalitní příběh nemusí přinášet akci na každé druhé stránce. Zároveň přesvědčuje, že i v současnosti jsou rodinné hodnoty důležité a neztrácejí na významu.


Pomalu si zvykáme na to, že než se ke knížce propracujeme sami, přečteme si citáty vlivných na obálkách, že se jedná o výjimečné, neobyčejné, skvostné....a podobné počiny současné a jiné literatury....dále kolik nominací na kterou cenu kniha obdržela....takže člověk zasedne pln očekávání do ušáku s opěvovaným titulem.
Zaplaťpámbu, u tohoto titulu recenze nelhala, (téměř výjimečně)....je to milé a klidné vyprávění bez převratných změn a skoků v ději......čte se něžně a jemně......a vřele doporučuji.


Kniha byla prezentovaná jako novinka na pultech knihkupectví, tak jsem po ní po přečtení první stránky sáhla. Autorka pojímá děj jako vyprávění mikropříběhů tří generací jedné rodiny a jednoho domu v různém časovém sledu. Nejvíc mně asi vadilo to, že mě kniha - až na pár momentů - nedokázala vtáhnout do děje a vyvolat emoce. Charakter postav jsem si dokreslovala z útržků a stejně mi přišlo, že spoustu věcí bych se ráda dozvěděla a dopovězeny už nebyly, a konec mi zajímavý bohužel taky nepřišel.
Autorovy další knížky
2016 | ![]() |
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
2016 | ![]() |
1991 | ![]() |
Autorka románu Večeře v restauraci domov, za který získala Pulitzerovu cenu, mě ani tentokrát nezklamala. Má velký cit pro rodinná dramata, takže jsem si opět početla. Rozhodně doporučuji všem přemýšlivým čtenářům, kteří mají rádi příběhy ze života, který není pro nikoho snadný...