Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
Vanessa Mazur ví, že dělá správnou věc. Necítí se špatně proto, že dává výpověď. Svou pozici asistentky, hospodyně a podržtašky předního obránce národního fotbalového týmu vždycky považovala za dočasnou. Teď má svoje plány, a ty už nezahrnují praní extra velkých spodků. Když ji ale Aiden Graves nazývaný Hradba z Winnipegu osobně požádá, aby se vrátila, je v šoku. Dva roky si jí ani nevšiml. Co má teď odpovědět muži, který je zvyklý dostat všechno, co chce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
The Wall of Winnipeg and Me, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Musím říci, že jsem od knížky čekala něco trochu jiného. Nebylo to napsané špatně, děj také nebyl zlý, jenom to pro mě nebylo tolik záživné jako S láskou, Lukov.
Postavy byly celkem v pořádku teda až na jedinou věc. Aiden se na začátku vymlouvá, že s Vanessou vůbec nekomunikoval, protože je to zarytý samotář a mluvení není nic pro něj. Jenže on nebyl schopen jí ani pozdravit natož, aby jí odpověděl na blbou otázku „Jak se máš?“. Pardon, já jsem silný introvert, mám ráda svůj klid a také dávám přednost samotě. Přesto ale vidím rozdíl mezi samotářstvím a slušným vychováním. Protože jeho výmluva nedává absolutně smysl. Chápu, že se jednalo o problém, který se nějakým způsobem v knize řešil, ale i tak...
Dávám tři hvězdy ***.
Jako takhle, jsem ráda, že jsem knížku četla. Určitě za přečtení stojí. Jenže mě tak nenadchlo hlavní hrdina, jak byl až zlý na začátku a další vývoj mi k němu nedával takový smysl. To u s Láskou Lukov to byla nádherná knížka, uvěřitelnější pohádka. A navíc teda tady bylo hodně otravné, jak furt popisovala, jak neskutečně svalnatý obr to je. Opravdu by byla knížka tak o 50 stránek kratší.
Krásná, láskyplná pomalu se táhnoucí romance. Bylo to jako, když táhnete ze sklenice zlatavě sladký med do pusy.
Moje první kniha od autorky a musím říct, že se mi líbila. Postavy byly sympatické a příběh uvěřitelný. Bohužel na 5* mi tam něco chybělo.
První zklamání od Mariany. Dlouhá dlouhá příprava, bez zjevného vývoje a pak naráz jéééé, my se máme rádi. Nemluvné hrdiny mám ráda, ale tohle bylo moc.
Od autorky je to v pořadí třetí kniha co jsem od ní četla (nečetla jsem Kultiho). V některých věcech se s hlavní postavou bych řekla ztotožňuji. Taky bych se chtěla věnovat práci, která by mě bavila a kterou jsem i vystudovala. A fakt je to jen náhoda, že je to úplně to stejný co dělá Vanessa. Jen narozdíl od ní mě se to ještě jaksi nepodařilo.
Někomu třeba tato kniha nesedne kvůli pomalejšímu rozjezdu, ale když dáte příběhu trochu víc trpělivosti, tak si vás možná nakonec tato kniha získá. Nemohu se ale pořád rozhodnout, která kniha od autorky je pro mě asi nejlepší, jinak řečeno, která se mi líbila nejvíc... Těžko říct :)
Jen obálka je podle mě trošku slabší. Ty předchozí byly povedenější.
Kulti mě příjemně překvapil, takže jsem se po čase podívala po další knížce. Styl autorky mi sedí, slow burn mám ráda, takže opět příjemná oddechovka.
Nevím, proč se tomu říká pomalá romance. Víte jak rychle jsem ji přečetla? :)
To, že čtu romantickou knížku, kde je zcela jasný konec, žádný zvrat ani velké drama a jen na téměř 500 stránkách popsán rodící se vztah navíc jen z jejího pohledu a ještě ji ohodnotím pěti hvězdičkami jako téměř většina tady, jednoznačně znamená, že tato autorka má výjimečný dar.
Byla to po Kultim moje druhá knížka a maličko mě zklamalo, že to bylo hodně podobné. A nemám na mysli prostředí profesionálního sportu, ale spíš hlavní postavy. Ona je opět hodná, přátelská, cílevědomá, vzhledově průměrná. On je opět krásný, sexy, bohatý, úspěšný, s tisíci fanoušků, bez valného zájmu o ženy, s chováním na facku. Ale proč se nevrátit k ověřenému modelu, který se líbí. Uvidím, jak to bude u dalších knížek.
Stejně jako u Kultiho, ani tady se mi moc nelíbí knižní obálka. Chtělo by to najmout Vanessu!
Konecne jsem to docetla .....Nemuzu rict, ze by se kniha spatne cetla a pribeh i postavy jsou skvele, moc se mi to libilo, ale na muj v kus zbytecne preplacana myslenkama a vsim okolo a proto se kniha neskutecne vlekla nez se vlastne zacalo neco dit a pak zase nez byl konec ktery byl jasny. Tohle byla prvni kniha od autorky a jsem trochu rozpolcena zda sahnu po dalsim jejim dile.
Zapata je skvělá autorka. Už jsem od ní přečetla dva předchozí příběhy, které nezklamali, ale tento příběh je pro mě opravdu více naročný na čtení, jelikož je to Slow Burn, ale to jsou samozřejmě všechny příběhy od autorky. Tento příběh je dlouhý a to bude asi ten problém, ano mám dlouhé příběhy ráda ale toto mě dalo fakt zabrat. Ze začátku jsem měla problém se začíst až do určitého okamžiku, který nastal až po delší době. Potom už to bylo celkem v pohodě, četlo se to sice pomalu, ale bavilo mě to. Aiden, no nevěděla jsem co si o něm myslet, choval se jako hulvát a mě se to uplně nelíbilo, u něho jsem si prostě nemohla říct tak ten mě dostal, protože nedostal, tedy ne alespoň od začátku, potom jsem si ho celkem oblíbila, ale moje srdce si stejně získal více Zacky boy který byl neustále oporou Vanesse i ona jemu samozřejmě, toto duo jsem si zamilovala. Vanessa měla krutou minulost, až mě jí bylo líto. Aiden a Vanessa museli ujít dlouhou cestu aby se dostali tam kam měli, aby se začali respektovat, pomáhat si, být si oporou, milovat se. Aiden pochopil co je láska a že není sám. Docela bych uvítala kdyby se příběh Zacka přeložil co nejdříve.
Po delší době jedna výborná pětihvězdičková kniha (což je možná na jednu stranu trochu smutný, protože to není žádná extra kvalitní literatura, ani nemá žádnou extra zápletku… ale vysvětlím).
MILUJU ZAPATU! Poměrně konzistentně, ale buď mi toto dost sedlo do nálady, nebo to byl snad nejlepší kousek co jsem od ní četla. Zbožňuju slow burn romance a zbožňuju hate to love - a tahle bichle má v podstatě oboje, takže už byla předurčená abych ji milovala.
Musím přiznat (i když nerada), že je to kýč. Ale díky podmanivýmu stylu psaní a rozkošnejm hlavním postavám (a někdy i poměrně hlubokejm myšlenkovejm pochodům) si to ani neuvědomíte, slibuju. Sice to ve finále fakt není reálný, ale mně se líbí ta reálnost v tom pomalým rozvoji vztahu - jak si to všechno sedá, jak se dva poznávaj, jak to občas skřípe, jak to trvá. Není to to “miluju tě” na dvacátý straně, to mi fakt zvedá mandle.
Takže sečteno podtrženo- Zapata je láska. The Wall of The Winnipeg and Me je láska. Kdo chce roztomilost u který bude pomalu tát, dokud neroztaje, jděte do toho (musíte mít ovšem tu správnou náladu!).
Klasická Zapata a její pomalá romantika. Velmi mi příběh sedl do noty, oblíbila jsem si hlavní hrdiny a fandila jsem jim i přesto, že víte jak to dopadne, žejo.. V tomto příběhu nebyl moc popsán sport, kterému se věnoval Aiden, ale spíše vztahové a rodinné problémy hrdinů, které je tíží celý život. Byla to příjemná změna a já se těším na další knihy od autorky.
Příjemné čtení, žádné prudké zvraty, prostě jen pomalu se rodící láska. Jednu hvězdu dávám dolů za to neustálé popisování svalů Aidena. Na můj vkus tam toho bylo fakt moc... A ten pomalu se rozjíždějící začátek, kdy sem vážně uvažovala, že s knihou seknu, ikdyž to dělám nerada. Nakonec mi pomohlo některé části přeskakovat, abych se konečně dostala k něčemu podstatnému...
Tak tedy slow-burn jak se patří :) Od autorky má první kniha, ale trochu jsem věděla do čeho jdu. Knížka při čtení příjemně ubíhá a těch skoro 500 stran člověk ani nepotřehne. Rozjez, tj. prvních cca 150 stran, má sice pomalejší tempo a popisků Aidena a jeho dokonalého těla je někdy až trochu moc (po asi padesátém popisu jeho svalstva začnete pasáže mírně přeskakovat), ale nakonec kniha nabere rychlejší obrátka a neobsahuje žádná zbytečná dramata a to cením nejvíce. Oba hrdinové mají sprvné jiskření a dopadne to tak, jak všechny čekáme :) Vedlejší postavy jsou super, hlavně Zac.
Autorka je prostě mistrem tohoto žánru!
Tak to asi na mě bylo už trošku moc slow burn :-D Mariana Zapata hlavní postavy rozhodně nešetří, tomu říkám pořádný traumíčka. Každopádne kloubouk dolů autorce, protože se to čte tak nějak samo, což je u takovéhle bichle fascinující. Zhltla jsem to během pár dní na letní dovolené a říkala si, že ještě pár stránek v duchu těch posledních bych zvládla ;-)
Dlouho jsem nečetla knihu, která by mě tak pohltila! Naprosto jsem se do knihy ponořila a přečetla ji za víkend a to má bezmála 500 stran! Zapata nezklamala a Srdcem proti zdi byla další úžasná slow-burn romantika. Je to dokonalost a určitě jsem ji nečetla naposled. Jediné, co je fakt odporné, je ta obálka. Ta česká se vážně nepovedla a je úplně příšerná. Jinak jedna z nejlepších knih roku!
Na Srdcem proti zdi od Mariany Zapaty, jsem se vážně hodně těšila, je skvělé že kniha konečně vyšla i u nás! Příběh jako takový se autorce povedl, avšak ústřední páreček Vanessa a Aiden, tam by to asi chtělo větší chemii. Bohužel, pro mě mezi nimi chyběla ta tolik pověstná jiskra. Vím, Aiden byl Aiden, ale i romantika ve stylu "grumpy/sunshine" se dá napsat s daleko větším zápalem, aby čtenář zkrátka poznal, že je to k sobě nesmírně táhne, i když se na sebe v jednom kuse mračí, tady to tak dobře nefungovalo. Nicméně, čtení samotné jsem si užila, nemohu ani říci, že bych se v průběhu nudila. Výsledkem je proto další dobrá knížka od této již osvědčené aurtorky. Rozhodně tedy knize patří palec nahoru, ale Kulti je stále tím nejlepším, co napsala!
Na knížku jsem se strašně těšila, ale musím říct, že mě trochu zklamala. Vadil mi styl psaní, v tom smyslu, že se něco dělo, najednou byl konec kapitoly a až v té další to bylo zpětně převyprávěno. Jinak co se týče hlavních hrdinů, dalších postav a děje, tak to mě bavilo.
I když se mi některé slovní obraty nelíbily, jako i u jiných autorčiných knih (nevím jestli je to překladem nebo ne, anglicky jsem nečetla), tak se mi příběh opět líbil. Stránky mi ubíhaly rychle a usmívala jsem se nad nimi. Není to příliš sladké a postavy se vyvíjí. Pro ty co slowburn nečetli nebo neví co od knihy čekat, se možná při skoro 500 stranách vzdají, ale pro mě je to oblíbené téma.
Autorovy další knížky
2019 | Kulti |
2021 | S láskou, Lukov |
2020 | Rytmus, já & Malychin |
2022 | Srdcem proti zdi |
2023 | Drahý Aarone |
Autorku Zapatu, mi dporučovalo viacero ľudí ako najlepšiu autorku slow-burn romantiky. Ja nemám rada tento žáner, hoci niektoré knihy som si obľúbila, ale niektoré knihy slow-burn mi prišli nudné, ale táto autorka to rozhodne vie. Kniha ma veľmi pohltila. Vybrala som si ju na dlhé cestovanie a i po vyčerpávajúcej ceste som nemohla uveriť ako si prajem, aby cesta trvala dlhšie a ja som mohla ešte čítať. Tak veľmi ma kniha zaujala a úplne som jej prepadla. Aiden bol určite spočiaktu veľký podivín, ale vďaka tomu, že príbeh sa pozvolna vyvíjal, som chápala jeho chovanie a postupne som si ho obľúbila až som sa do neho zamilovala ako Vanes. Celú knihu som čakala na ich rozuzlenie a vyjadrenie citov, ktoré obaja úspešne tajili a pomaly odkrývali. Preto som si knihu veľmi obľúbila a rozhodne siahnem po ďalších knihách od autorky.