Srovnáno se zemí
Richard Bachman (p)
Richard Bachman série
< 2. díl >
2. vydání Bart Dawes stojí v cestě pokroku. Prodloužení dálnice pohltí prádelnu, kde pracuje, i dům, v němž bydlel dvacet let, v němž se miloval s manželkou a hrál si se synem. Než mu však město stačí tohle všechno vzít, stanoví si jediný úkol. A bude to msta, jakou dokáže napsat jen život – a Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Roadwork, 1981
více info...
Přidat komentář
Srovnáno se zemí je příběh jednoho obyčejného chlápka, který přichází o všechno. Jeho bolest je i přes stránky knihy téměř hmatatelná a nejhorší na tom je, že jednou můžeme stát v cestě pokroku i my.
Ze začátku se mi kniha zdála poněkud těžkopádná a nemohla jsem se pořádně začíst. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli mne kniha baví nebo ne. Nicméně postupně jsem se do příběhu konečně pořádně vžila a byla jsem zvědavá, kam až Bart nechá celou situaci dojít. I když, spíše jsem si chtěla potvrdit své domněnky.
Tak tedy nasrat za prvé...
To se jednou démoni zase spikli.Doslova.Dali si dostaveníčko a nešlo o žádný piknik.V pravém smyslu šlo o rauš.Poněvadž ti démoni jsou tu snámi.Jen tak se jich nezbavíme.
A Stephen King spisovatel,je někdy taky jenom člověk.Žádná uhozená konspirace.Všechno se rozpadlo,dáme si panáka,odbourávající masturbace.Šmitec.
Splíny se dostavují.Nářek a pláč.Flustrace.Amerika v krizi po Vietnamu.Byrokracie.Spravedlnost do svých rukou.Beznaděj.Něco nás nutí.V rámci systému tamto a toto musíte.Vše se ztrácí.Žena.Dítě.Přátelé.Nikdo nechce poslouchat,nikdo nechce rozumět.Vzpomínky na to co jsme zaseli,co jsme stvořili.Nechtít o to přijít.To je mé.To mám rád,tak mě to neberte.
Nostalgie.Náhodná stopařka.Mezkalin.Už to frčí.
Čistá esence Kinga z nejKingovatějších.Asi mě "řádový" věrní ukamenují,přinejmenším postaví na hranici v přilehlém hvozdu.Bachmanovka krystalická zadírající-se pod kůži.
Tak tedy nasrat podruhé...
Stále se vnucuje pocit.Bachman je snad více procítěnější a opravdovější než King.Temnější a co dále více pesimičtější.Dalo by se to schrnout jako tvorba bez východiska.
Sice mistr je mistrem hororu o tom žádná,ale je to kapánek zavádějící.Když se potom leckterý fanoušek čertí nad jeho jinou tvorbou,že to není vyloženě Kingovské...ach.Celé je to pak lechce k pousmání.O tom svědčí i zde hodnocení v modrém.Celé to pak vyznívá jako silně nedoceněné.Něco čemu by se mělo spíše vyhnout.Byla by to škoda.
Tak tedy nasrat potřetí i naposled...
Je to rychlé.Bez natahování.Nezdlouhavé.Přemýšlivé.Těžší level bez strašidel,různých genderových dáblů i dáblic,mysteriozních stok s chutí želatiny,napomádovaných emzáků či jiných uhrovitých zjevů z jiných desetirozměrných realit..Zaplat za to...taky stále Bachmanovsky nekorektní.Vykreslení ok-áčkové,tak to je samozřejmě standart.Uvěřiteně nahozené.Nezapomenutelná pasáž:Manželé odvádějí syna poprvé do školky.
Dá se čísti například :Mezi prací.Mezi nákupem.Něco mezi krásnou souloží a stiskem ruky s polibkem na tvář.Čitelné za denního světla i při svitu ranní lampičky.Může být skličující i zároven nabudit na další pestrý den.
Celé je to velmi přitahující melancholicky nasrané.
Démoni snámi a v nás dřímají.Bachman má něco odžito a tímto se ke čtenáři ještě více přiblížil a dává mu cosi najevo.Není to lehký.Žít se musí.
Nejste v tom sami.
Tak tedy nasrat...jo to už jsem říkal
První polovinu knihy jsem si říkala, že Srovnáno se zemí patří mezi slabší knihy Stephena Kinga, táhlo se to, bylo to takový nic moc. Jenže pak se vše začalo dávat do souvislostí a vyvstalo na povrch poselství této knihy: proč by se někdo měl vzdát svého domu, který je jedinou opravdovou vzpomínkou na syna, který jako malý umřel, proč to nikdo nechce pochopit? Bart se snažil, sice celkem nešťastně, ale snažil. Vlastně to celé bylo zaštítěné politikařením města, jak už prádelna, ve které pracoval, tak i dálnice, která měla vést na místě, kde Bart s Mary bydlí.
Většina knihy byla taková zvláštní, moc jsem to nechápala, ale nakonec to do sebe všechno zapadlo jako puzzle. Knihu doporučuji.
Tak já musím naspat, že se mi knížka velmi líbila. Navíc mi příjde její děj jako uvěřitelný... Celý život se tu pachtíte a budujete si život a zázemí a pak příjde nemoc a stát a vše vám vezmou... Konání hlavního hrdiny je možná extrémní, ale uvěřitelné...
A proč jsem dal pět hvězd, když Knig má mnohem lepší knížky? Prostě protože to neberu jako dílo S. Kinga, ale jako dílo nějakého Bachmana. S. King měl nějaký svůj důvod proč vydal knížku pod pseudonymem. Samozřejmě, že kdybych knihu srovnával s jeho dílem, řeknu si, vždyť má mnoho mnohem lepších knih... Ale když k tomu přitoupím jako k dílu R. Bachmana, tak si řeknu, je to knížka, která se mi líbila a bavila mne, tak proč nedat pět hvězd...
Srovnáno se zemí není kniha plná duchů, ale není o nic méně děsivá, protože tady je strašákem rakovina. Zhruba rok před napsáním románu byl Stephen King svědkem, jak mu nemoc vzala matku a ze stránek cítíte jeho bolest a především marnost. Hlavní hrdina truchlí po synovi, zatímco jeho manželka dokáže jít dál, on se utápí v alkoholu a sobě samém.
Byly tam pasáže, které jsem si opravdu užívala. Například Bartův halucinogenní trip během Silvestra. Závěr jak vystřižený z akčního filmu a na jedničku, ačkoli čtenář už od začátku předpokládal, že to tak dopadne. I pár vedlejších postav se mi dostalo pod kůži, protože byly tak uvěřitelné a lidské, že byste je klidně zítra mohli potkat… vedle silnice.
(Víc v recenzi).
Kniha je zařazena do kategorie „obyčejné“ romány, což je u autora poměrně nezvyklé. A to si říkáte, že vás u Stephena Kinga již nemůže nic překvapit. Nutno zmínit, že tento román je napsán pod jeho pseudonymem Richard Bachman. Kniha je rozdělena na prolog a tři samostatné části, které jsou pojmenovány po zimních měsících, tudíž nutno zmínit, že příběh se odehrává v poměrně krátkém časovém období v roce 1973. Samotný příběh je vyprávěn v er-formě. Barta jsem vnímala jako takového mučitele – snažil se bojovat za spravedlnost, za svou víru a přesto věděl, že prohraje. Příběh mě bavil. King opravdu umí krásně vystihnout psychologické profily jednotlivých postav a v každé knize najdeme něco nového a neotřelého. I když je Stehen King označován jako Mistr hrůzy, zde opět ukazuje, jaký má talent pro literární tvorbu a že dokáže psát i o vážných tématech, nejen děsit lidi k smrti.
Jednoduše podaný příběh o ztrátě zaměstnání a důsledky, které z toho vyplynou. Jen mistr KIng z toho dokáže udělat thriller, který vás vtáhne do děje a na konci příběhu si připadáte jako srovnaný se zemí. Jednoduché, přímočaré a hodně věrohodné. Mě se to líbilo, i když to má své mouchy.
Královský Bachman bez nadpřirozena. Perspektiva jak vystřižená ze života, který se hroutí pod rukama. Málokdo se umí do deptané psychiky zavrtat hlouběji a vyšňořit ji příměry a hláškami líp než Kingo/Bachman. Ty vnitřní dialogy, ten halucinogenní silvestrovský trip... Prostě si to přečtěte s otevřenou hlavou, ať se hodnocení zvedne z trapných 73%! 23/19
Námět by sice byl vhodnější na povídku, ale i tak se jedná o další zdařilý Kingovský kousek.
perfektní studie přerodu z normálního, průměrného, i přes prožitou rodinou tragedii, celkem spokojeného člověka v sociopata=psychopata=schizofrenika, teroristu.
Okolnosti, důvody, motivace, dostupnost zbraní, výsledky atd. nechť si každý přebere sám za sebe, ale já se obávám, že tahle kniha je, či přinejmenším mohla být jedním z dalších vodítek / návodů / inspirací / omluvou pro magory-střelce-masové vrahy všeho druhu z posledních x desítek let nejen, ale hlavně, v USA. (vydáno v 80. letech, zde "hrdina" kromě sebe ještě nikoho dalšího nezabil)
Jedním z největších atributů tvorby S. Kinga je výborná psychologie postav, v tomto případě jsem byl, ale docela zklamán. Autor se soustředil pouze na hlavní postavu, která mě příliš nezaujala. Děj postrádal napětí a má podle mě spíše potenciál povídky v téhle délce mě občas nudil, zkrátka na Kinga docela průměr.
Tato destruktivní Bachmanovská studie mi moc nesedla a ve výsledku bych ji řadil k tomu neslabšímu, co alter ego Legendy zplodilo. Jednoduchý, nemystický leč natahovaný příběh v mých očích s vadou toho, že mi pohnutky a konání hlavního hrdiny přišly až příliš ujeté a nereálné, abych s ním alespoň trochu sympatizoval - 45 %
Brilantní studie destrukce a sebedestrukce aneb Co se může stát, když jednomu bouchnou saze...
Kniha má velice volné tempo, takže nedoporučuji těm, kdož mají rádi styl: Akce, akce, pár strašáků a zase akce. Těm se líbit nebude. Přesně podle citátu z této knihy: "Krása je v oku pozorovatele."
Kniha má na můj vkus příliš dlouhý úvod.Zbraně,vojna a politika.Tohle téma ,mi nesedí.Autor ani jeho styl psaní,se mi nezamlouvá.
Co na to říct? Nebylo to špatné, ale ... dobré vlastně taky ne.
Nejvíc mi v knize asi chybělo jasné vysvětlení PROČ? Jasně, dálnice.... ale... to mi na Kinga přijde moc... jednoduché. Čekala jsem hlubší důvod, propracovanější.
A ta stopařka??? No nevím, ale to bylo jeté dost. :o)
Ale jo, líbilo se mi to. Nebyla to knížka, od které se nemůžete odtrhnout, ale líbila se mi.
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
"Time Bomb - Hollywood Undead"
Nevím, co to se mnou poslední dobou je, ale mám nějaké špatné soustředění na delší knihy. A trvá to déle, než kvůli spuštění jarní alergie, která letos přišla už v "zimě". Takže přečíst si Srovnáno se zemí je výsledek pokusu oddálit knihu, která teď měla přijít na řadu, a která si možná ještě dlouho pospinká na poličce s tou ostatní haldou knih, které jsou sice na vip listu, ale zatím zároveň na waiting listu (Asi doufám, že tam ze zoufalství zhubne). Teď byl na řadě Ohnivý muž. Ale...první věta "komentáře". No, tak to alespoň zůstane v rodině. Ale čtení na dálku Svědectví se bojím. To nedopadne možná dobře. (Trochu osobní vzkaz, který pochopí pouze ten, komu je určen.)
(Teď mě něco napadlo. Možná kdybych se takhle nevypisovala v komentářích, možná bych neměla vybrané maximum písmenek na týden a bichle bych dala. Hmm! Nad tím se musím zamyslet!
Ale zase je tady ta druhá strana mince. Když se nebudu takhle vypisovat, budou mi ostatní věřit, že ty knihy vážně čtu? To už tady jednou bylo a prevence je prevence.
Prostě uzavřený kruh...)
Ohledně Kinga jsem stále nováček, ale už jsem zjistila jednu věc. Baví mě, když je děsivej. Vždyť je to korunovaný král hororu! Ale já ho mám raději v té druhé poloze. A tu představuje (mimo jiné i) Srovnáno se zemí. "Richard Bachman je moje temnější já." Temnota se vždy neschovává jenom v cákancích krve. Je v nás. A když jí dobře rozeberete, kolikrát je mnohem lepší. A už podle anotace bude tenhle boj s korporátním zlem mnohem děsivější než s tím zlem, co se "skrývá pod postelí". A s výsledkem předem daným, napadlo mě hned.
(Proto se mi moc líbí příspěvek uživatele opic 12. Ale pro rohatýho satanáše, za tečkou a čárkou se dělá mezera! Jinak bych snad i ten palec dala... :( ...)
Moc se mi líbí i úvod, který v prvním, původním, vydání knihy nevyšel (je psaný v roce 1996, kdy se rozhodl King Bachmana "oživit", ta konspirace se starou je nádherná), zajímalo by mě, jaký tedy byl ten v původním vydání, pokud byl, tehdy v roce 1981. U nás bohužel nikdy nevyšel :(
(Navíc se mi líbí, že sám King tuhle knihu dřív nesnášel, ale jak zestárnul, stala se jeho oblíbenou, společné s hlavní postavou. Čtenář od problémů uteče do knih. King přišel na to, kam utéct jako autor. Trochu mi vadí nějaké komentáře, kde čtenáři píšou, že "King to napsal xyz" a že se jim tvorba Bachmana moc nelíbí. Možná by stálo za to nastudovat si, kdy tak psal. A proč nepsal pod svým jménem. Stejně si myslím, že Stephen i Richard jsou jenom loutky. A všechno píše Tabitha! :D ...)
Bart stojí před volbou. Buď se vzdá bez boje nebo se všem alespoň pomstí, protože už není co vybojovat zpět. A přestože je kniha ze začátku taková nenápadná, pomalu to probublává, aby na konci všechno bouchlo, emočně i fyzicky. Nejdřív ztratí práci, ve vzduchu tiká bomba v podobě dne, kdy má přijít o dům. Takže mu toho už moc neubyde. Když přijde i o to poslední, co mu ještě zbylo, proč sakra ne?
Ještě bych se znovu a opakovaně kála. Dřív mi King neseděl v každé knize. Ale už jsem velká holka, co se nestydí říct: "Mýlila jsem se." a taky: "Dejte mi víc!" A v Bachman poloze, kdy nemáte čekat ani vteřinu pozitivního vyprávění, se mi líbí stále víc a víc.
Četla jsem nové vydání. A těžko se při pohledu na obálku neusmát. Jako všichni víme, kdo byl Richard Bachman, ale napsat tam Stephen King větším písmem než druhé jméno, je...doplňte si raději sami. Chápu, v době tohoto vydání je již Bachman mrtev, ale i tak...
Originální obálka je prostě dokonalá ;)
(No, a filmové adaptace se ujme sice pro mě neznámý režisér, ale produkovat budou lidé stojící za adaptací To. To by nemuselo být špatné.)
Už chápu, proč většina Kingovek u nás vychází jako hardcover. Můj paperback Srovnáno se zemí je vyždímaný stejně jako já po jeho dočtení.