Srpny
Jakub Stanjura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533886/bmid_srpny-65ea09c8d406b.png
4
856
856
KAM AŽ JSME SCHOPNI KVŮLI TOMU DRUHÉMU ZAJÍT? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s podivnou pravidelností každý srpen. Slunečné dny pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne. Netuší však, že téhle minulosti se utéct nedá.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2024
,
Host
, Audioteka
Interpreti: Veronika Lazorčáková
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem před časem poslouchala jako audioknihu a do teď ve mně velmi rezonuje. Gaslighting je zde skvěle popsaný. Je plíživý, postupný a přitom čím dál hrozivější.
Knihu rozhodně doporučuji, ale upozorňuji, že může s některými lidmi zamávat, obzvlášť pokud máte zkušenosti s manipulací nebo přímo gaslightingem.
Líbí se mi styl, jakým je kniha psaná. Dává často jen náznaky situací, které si musíme domýšlet, ale přitom dokáže přenést atmosféru skrze detail v situaci.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Moc chválím Veroniku Lazorčákovou. Celkově jsem nadšená. Knížka je nepříjemně dechberoucí.
Trvalo mi asi první hodinu se zaposlouchat, což je na celkových pět hodin docela dost.. Přišlo mi to hodně zkratkovité a formální. Říkala jsem si, že er forma v přítomném čase je asi nejhorší možná kombinace, ale pak jsem se zaposlouchala a zhruba od půlky ji vyloženě hltala.
Než jsem začala poslouchat, aniž bych si četla anotaci, mě nenapadlo, že Srpny je množné číslo názvu měsíce srpen. Myslela jsem si, že je to nějaké cizí slovo :D
Na to jak je kniha krátká se do ní vešlo hodně věcí, některé si člověk uvědomí, až zpětně - různé náznaky, opakující se slova apod. Ale chybí mi zde vysvětlení několika věcí - například, proč srpen. Je to proto, že v tento měsíc vždy slavili narozeniny matčiny sestry a tehdy na matku vždy dolehlo vše, co v průběhu života zažila? Taky bych chtěla znát pohled Štěpána. Víc vysvětlit jeho motivaci. Na druhou stranu jsou to věci, které si čtenář domyslí. Ale je autorovi jedno, jak, nebo nás chtěl někam navést? Nedal nám tedy málo indicií?
Když něco podobného jste sami zažili, nebo prožíváte, má to na Vás děsivý efekt. Myslím, že vystihl přesně mysl úzkostné bytosti, která balancuje mezi realitou a smyšlenkami, mezi manipulací a racionalitou. Když důvěřujete druhým, stavíte svou hodnotu na hodnocení druhými, pak se opřít o jádro svého rozpouštějícího se ega, není úplně jednoduché...
Byl to tedy silný zážitek a děkuji za podobné knihy, je důležité o podobných vécech mluvit a jsou běžnější, než si druzí myslí...a to je na tom nejděsivější.
Vždy mi připadá fajn, když se autor snaží vypořádat s nějakým tématem. Tady bylo zvoleno téma psychické šikany, což je v poslední době poměrně časté a myslím, že jsem na podobný motiv již narazila. Celkově to bylo dost temné, možná to nebylo myšleno úplně doslova, spíš jako takový vyhrocený případ, i když ono je možné všechno. No, pocit z toho dobrý nemám, možná by nebyl špatný na závěr záblesk naděje.
Zajímavě zpracovaná kniha, vážné téma o manipulaci, neuvěřitelné, jak se mladá, inteligentní žena nechá ovlivnit mužem. Zůstane izolovaná doma a věří, že je neschopná, nesamostatná, k ničemu. Velmi pěkná prvotina pana autora.
Těžké téma, čtivý styl, dobré zpracování. Je to silné a působivé, reálné a nereálné se vzájemně míchá v podmanivém koktejlu. Současně mi připadalo, že je to trochu ploché, relativně málo postav a hodně ploché vztahy. Skvělá črta, nálada, ale ke konci už mi to přišlo extrémní, bylo těžké chápat motivace Štěpána a uvěřit, že by se tak někdo opravdu choval; asi mi chyběla jeho motivace a hlubší poznání.
Právě jsem knihu dočetla a mám nutkání podělit se o své pocity. Knihu jsem si půjčila v knihovně a po přečtení pár stránek jsem byla nadšená. Říkala jsem si, že si ji musím pořídit i do vlastní knihovny. Teď, po přečtení, už ji ve své knihovně mít nechci. Tím nechci říct, že je špatná – naopak. Velmi se mi líbí autorův styl psaní a celý příběh má hloubku. Jen jsem se tak moc vžila do hlavní postavy, že mi je Daniely strašně líto, a zároveň cítím znechucení z ostatních postav.
Nelehké téma zpracováno na malém prostoru. Autor se mohl více rozepsat. Místy až depresivní čtení, co je ještě skutečnost a co už výplod choré mysli, kam až se manipulátor odváží zajít a co ještě jeho oběť unese...
Těžké čtení.... Jak rád by člověk pomohl, podal pomocnou ruku.
Daniela žije v rodině, ve které místo lásky cítí úzkost a nepochopení. Hledá spojence u své sestry Jany, ale ta ji odmítá. Na vysoké škole se seznámí se Štěpánem. Snaží se od rodiny odpoutat, vybudovat si svůj vlastní život po boku milujícího partnera. Nalezne porozumění?
Autor odkrývá gaslighting, toxický vztah dvou mladých lidí, který je založený na manipulaci. Odkrývá pocity oběti i manipulátora... Jak poznat, co se děje? Jak najít sílu se odpoutat a zbavit se největší bolesti - bolesti duše?
Myslím si, že v dnešní době velmi aktuální téma. Stejně jako mobbing, bossing,...
Krátká knížka o manipulaci, gaslightingu, ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, protože všechny postavy pro mě byly hrozně toxický, celý se to tak divně táhlo a rozčilovalo mě to.
Pak to začalo nabírat konečně trochu spád, ale přestože že téma jako takový je hrozivý a zneklidňující, osud Daniely mě vlastně nechával úplně chladnou, úplně mi to nesedlo a obavám se, že za pár měsíců tuhle knížku vypustím úplně.
Na druhou stranu tenhle román považuju za jeden z těch, který budou pro čtenáře hrozně individuální a jen záleží jak moc se to dotkne vás osobně. Takže zkuste :-)
Neuvěřitelně si cenim autorovy odvahy pojmout tak komplexni a komplikované tema. A navíc si ho vybrat pro svou prvotinu! Smekám. Štěpán si vytvořil dvoučlennou sektu a kazdym dnem přidával více s více manipulace. Vlastně se ani nedivim, ze se Daniela nechala nachytat. Semínko pochybností v sebe samu v ni zasadila už matka, sestra i otec, čehož Štěpán jen využil a pecoval o malou rostlinku co to jen slo. Daniela se potřebovala něčeho zachytit, ale bohuzel její ruce (a rozhodne je nevnimam tak jako ona) zacaly sahat po špatné pomoci. Premyslim nad tim, čeho se Štěpán dopustil a prijde mi to daleko horší nez zabiti. Kdyby se dal nazývat vrahem, zabil by jak fyzické tělo, tak duši. Jenže tady nechal tělo zit, aby se trápilo s mrtvou dusi. Libilo se mi veškeré vykreslení jak postav, tak atmosféry a situací. Občas pro me text neplynul tak lehce, autor napsal něco jiného, než jsem v tu chvíli potřebovala slyset, ale ke konci knihy jsem si už zvykla na jeho styl komunikace a verim, ze pristi cteni Srpnů mi půjde už lepe od ruky. Přesto na me silný příběh zapůsobil, tak nemůžu knihu odměnit ničím jinym, než pěti hvězdami.
Srpny dočteny ještě v srpnu, naštěstí bez vlivu na následný spánek a sny, přestože osud hlavní hrdinky byl vážně noční můra.
Překvapilo mě, jak snadno lze psychickým nátlakem udělat z rozumného člověka loutku. Samozřejmě je otázka, jak moc tenhle příběh odpovídá realitě, jak moc byl zahnaný do extrému. To nedokážu posoudit. Ale něco pravdy na tom jistě je a i to je děsivé.
Místy mi v knize něco chybělo, nevím přesně co. Občas bych potřebovala pro jednání postav víc informací. Četlo se to však jedním dechem. A bylo to velmi znepokojivé.
(SPOILER)
Fuuu... Hodně úzkosti. Hodně povědoma. Křičela jsem o happyend a věděla, že nepřijde.
Někdo tu píše, že rozpad osobnosti byl příliš rychlý. Nezdá se mi, že by taková průpovídka mohla vycházet z osobní zkušenosti (a zajímalo by mě díky tomu, z čeho ano). Na odseknutí od reality stačí i pár týdnů, když se hvězdy a ticho sejdou na správným místě.
Autorův styl mě chytnul od první kapitoly. Nepatřím mezi chytrolínky, co od půlky vědí jak to dopadne, takže jsem si užil i napětí a nechal se překvapit závěrem. A téma románu mi opět připomnělo, jak je důležitá zdravá psychika, jak nepříjemní musí být démoni v hlavě, ještě když je vyvolá někdo druhý, nejbližší..
Velké plus vidím ve volbě tématu u nás ještě málo zpracovaného. Kdyby byly postavy pojaty plastičtěji a děj rozvíjen pomaleji, jejich jednání by asi dostalo větší smysl, takhle mi to přišlo, jako když si někdo přečte učebnici psychických poruch a poučky se snaží mermomocí naroubovat na postavy. Rozklad Danieliny osobnosti mi připadá příliš překotný, ale musím uznat, že závěr je hutný a syrový.
Krásně napsaný a hlavně velmi silný příběh o toxických vztazích a životu po boku manipulátora. Hlavní hrdinka Daniela to zažívá už od dětství a její vyprávění ukazuje, jak je těžké se z takového vztahu vymanit.
Knížku jsem poslouchala ve formě audio. Je to opravdu krátká záležitost, audiokniha má šest hodin, já jsem jí při mé rychlosti měla poslechnutou za tři hodiny. A můžu vám ji jen a jen doporučit. Veronika Lazorčáková má příjemný hlas, audiokniha se dobře poslouchala.
Jediné, co bych knížce vytkla, je ten závěr. Mně prostě přijde, jako by autor vyprávění v polovině utnul a tu druhou půlku příběhu už nedopsal. Já bych asi potřebovala nějaké zakončení, protože tady zkrátka žádné nebylo.
Knížku jsem poslouchala a ani nevím, jestli se mi líbila nebo nelíbila, moc si tyto psychologické knížky neužívám a nevím, co si o tom myslet.
Tak tohle bylo drsné čtení. Začátek byl trochu pomalejší, ale pak jsem měla vytřeštěné oči a srdce stažené úzkostí a musela číst dál a dál. Dost mě to zasáhlo a nějakou dobu ve mě bude příběh doznívat.
Myslela jsem si, že Srpny budou patřit mezi top knihy za letošek, ale místo toho je hodnotím jako průměr.
Ano knížka se četla jednoduše, byla to krátká jednohudka.
Hlavní hrdinka mi vůbec nesedla a vlastně jediné co mě bavilo byl konec ten byl drsný.
Nakonec je pro mě tato kniha celkem zklamáním.
Štítky knihy
partnerské vztahy rodinné vztahy psychologické romány manipulace (psychologie) psychická traumata úzkost léto společenské romány české romány gaslighting (psychologie)
Ze začátku jsem si říkala, že je to takové nedodělané, jen to klouže po povrchu. Do chudinky Daniely se ani nemůžu vžít. A ty skoky po roce? Ale postupem času to začalo dávat smysl. Ano, gaslighting je dost postupný. Štěpán si Danielu po drobných krůčcích omotává kolem prstu. Jeden rok, jeden drobný krůček, pozorný čtenář si uvědomí, že i to je špatně. A pak najednou střih a menší skok a uvědomíte si, že spousta malých krůčků vás posune daleko, daleko, až to skončí tak, jak to skončí, a je vám z toho úzko...