Srpny
Jakub Stanjura
KAM AŽ JSME SCHOPNI KVŮLI TOMU DRUHÉMU ZAJÍT? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s podivnou pravidelností každý srpen. Slunečné dny pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne. Netuší však, že téhle minulosti se utéct nedá.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2024 , Host , AudiotekaInterpreti: Veronika Lazorčáková
více info...
Přidat komentář
Já vím, že jsou z toho všichni nadšení, ale... ty postavy byly tak černobílý! Jede to na vlně Dvořákové, Hanišové, Mornštajnové a vím, že za týden si nevzpomenu, o čem to bylo. Taková jednohubka, co jsem přečetla za jedno odpoledne a vracet se k ní nebudu.
(SPOILER)
Tohle si už nikdy nikdy nikdy nechci přečíst. Byla jsem z toho úplně vyřízená. Všude se psalo že si to musím přečíst a teď, s odstupem pár měsíců mám z toho slovy štítků u knihy: úzkost a psychická traumata. Až tak dobře to bylo napsané.
Ale tímto prosím nakladatele i autora, pokud to čtete: chce to velké upozornění nic pro slabé jedince.
SPOILER: Úplně mě odrovnala ta spolužačka na tom školním srazu a pak ten konec. Celé to bylo psané tak, jak se hlavní hrdinka cítila - že si vlastně úplně není jistá, co se jí děje a jestli se jí to děje.
Dvě sestry vyrůstající v dysfunkční rodině, kde dusná atmosféra a úzkost by se daly krájet, ale přesto jsou si sobě vzdáleny a ani v době dospělosti k sobě cestu nenacházejí. Daniela potká Štěpána, chce se postavit na vlastní nohy, čelit démonům, které si přináší z dětství, ale čekají ji jen další pochybnosti o sobě samé, o vnímání reality, výpadcích paměti, zpochybňování vlastního rozumu.
V kratičké knížečce, jazykově mistrně zpracované téma jisté formy manipulace, ve které se dočkáme ale jen povrchního náhledu na psychologii postav. Ale i to stačilo :). Pro mně znepokojující a depresivní čtení, téma, které je nutné připomínat.
Tak k tomuhle… budu potřebovat asi chvilku, abych byla schopná něco říct. Teda napsat.
To bylo.
Něco.
Panebože.
Geniální formou i obsahem.
A mrazivý.
Do morku kostí.
Přes to sálající úmorný vedro všech srpnů.
Silné.
Co se nám opravdu děje a cosi myslíme, že se nám děje? A co manipulátoři kolem nás? Spousta otázek. A svíravý pocit kolem žaludku i z pouhého čtení příběhu. Co teprve cítí ten, kdo to prožívá.....
(SPOILER)
Těžké, velice těžké téma tato kniha zpracovává. Je smutné vědět, že se tohle skutečně děje a lidé jsou k tomu mnohdy opravdu slepí. Pokud nejde o fyzické násilí, tak to přece není násilí. Hloupá myšlenka, ale bohužel ve společnosti přetrvává, ačkoliv se to lepší.
Daniela měla s manipulací a domácím násilí zkušenosti bohužel již z dětství, ale i tak se jí nepodařilo ho poznat, když se do toho kolotoče znovu dostala. Prostě uvěřila, že si vlastně nic jiného nezaslouží a to je smutné. Nesmírně smutné. :(
Velmi dobře napsané, nemohla jsem se odtrhnout. Dějová linka s matkou by možná stála za to víc rozvinout, každopádně kniha skvěle ukazuje, že 1) každý se s traumatem vyrovnává jinak, někdo ho radši potlačí, vytěsní.. 2) člověk z nefunkční rodiny se často nevědomky dostane do problematického vztahu a nedokáže včas rozeznat red flags, zároveň nemá vzor, jak vypadá zdravý vztah.
Po přečtení některých komentářů mi je celkem líto, že Daniele by část lidí nevěřila - i když nemusí být vždy sympatická, nikdy bych nezpochybňovala zážitky oběti gaslightingu.
Knihu mi tu nechala dcera, abych si jí přečetla. Uf, bylo mi z ní smutno a těžko. A vracela jsem se v myšlenkách do svého bývalého manželství. První moje reakce byla - takový přeci nebyl. Ale byl, hodně podobný. Já jsem se naštěstí nedala, spřádanou siť jsem přetrhla a teď už vlně dýchám. Manipulátoři jsou nebezpeční, ale je těžké je odhalit, pokud se na situaci nepodíváme z odstupu.
Upocené, dusivé srpny jsou z celého roku pro Danielu vždy nejhorší, z každého takového srpna si odnáší něco nesnesitelného do dalšího života. Život s matkou a její smrt a později život se Štěpánem, které formovali její mladý život.
Kniha má pomalý rozjezd, postupuje plíživě, pomalu se do příběhu vkrádá něco špatného, tak, že to člověk ani nemusí pocítit. A postupně pohlcuje, snižuje Danino sebepojetí, hodnotu..dělá z ní slabého nesamoststného jedince, bere ji vítr z plachet i uvědomění si sama sebe. Až ji rozebere na drobné kousíčky, závislé na druhé osobě. Právě ta plíživost a drobné ústrky, které bereme na sebe, nám dlouho neukazují, že žijeme s manipulátorem.
V knize je tzv. gaslighting popsán tak, že už si jej navždy zapamtujeme a děsí mě kolik takhle pokřivených vztahů může mezi námi být.
,...ona se na Nuselák dívá poprvé jinak. Probouzí v ní naději, příslib, pocit, že když se Praha naučila žít s tímhle zkamenělým šrámem, i ona se naučí žít s těmi svými, živými."
Vzletná čeština, přesto tíživá atmosféra. Emotivně vyšroubované situace, pravidelně gradující v měsíci srpnu. Situace plné nátlaku, úzkosti, strachu, hněvu, beznaděje, zoufalství...
Tento příběh čtenáře rozhodně neprovede příjemnou atmosférou. Naopak jej vláčí temnotou, balancující na rozhraní pravdy a fikce.
Je to příběh niterný o komplikovaném vztahu dcery a matky, gradující matčinou smrtí, líně se plazící ke komplikovanému vztahu se všemi.
Je to příběh bolavé duše.
Příběh o gaslightingu, tedy o skryté formě psychického násilí.
Tento příběh nastavil zrcadla mojí duši. Mihotavý záblesk poznání. Ještě dlouho se bude na mé sítnici třpytit záblesk pravdy, v kterém někdy příběh Daniely splývá i s mými zkušenostmi. Těžké čtení, aspoň pro mě.
V tomto příběhu jsem já naději necítila, ale doufám, že stále platí, že umírá poslední.
P.S.: „Počátkem poznání je objev něčeho, čemu nerozumíme.“ Frank Herbert
Audiokniha: čte Veronika Lazorčáková, obsažně, stroze, přesto magicky
"Kolik z toho, o čem chci neustále mluvit, se stalo doopravdy a kolik z toho se stalo jen mně?"
Souhlasím, že kniha je plná emocí, krásná čeština, krátké kapitoly, ale je tu tolik otázek, že jsem Daniele nějak nemohla držet palce. Daniela si v dětství připadala izolovaná, myslela si, že nikoho nezajímá a brala to tak i ve své dospělosti. Rozumím tomu, že když matka měla psychické problémy, že se s tím některé dítě nedovedlo srovnat a pak vidí život kolem sebe jinak, než ho vidí další členové rodiny.
"Máma byla, jaká byla. Měla svoje problémy........ale to tvoje rýpání, to tvoje vymýšlení je snad ještě horší."
Daniela potřebuje pomoct, má takové problémy se svým životem, že se zajímá jen o sebe a své psaní. Když skončí v zaměstnání, ani se nerozloučí s kolegy, protože tu práci brala jako výplň času a je jí jedno, jak to cítí oni a otázky Štěpána bere od začátku jako útok na sebe.
Jestli toto byl gaslighting bych mohla soudit až potom, co bych slyšela, co říkají druzí v rodině a i Štěpán. Třeba jí chtěl i neuměle pomoct.
Ale proto ta kniha jistě není napsaná. Jen si tu uvědomíme, že gaslighting existuje a je těžké ho poznat.
... a najednou byl konec. konec příběhu, který mě pohltil, doprovázel mě na cestách do školy, doprovázel mě myšlenkami. nedokázala jsem myslet na nic jiného. stále jsem přemýšlela o úzkosti a bolesti, kterou kniha způsobuje. otevřený konec tomu jen přispívá. nebudu zde popisovat jak jsem nějaké postavy nesnášela, ale vyzdvihnu to jak opravdově byly napsané.
Knížka, jež mi zamotala hlavu. Gaslighting je mně osobně známá věc, ale přečíst si to na papíru je něco úplně jiného než to zažívat. Je to jako facka, která mě donutila si uvědomit hodně věcí. Skvěle zpracováno.
"Není jasné, co z toho platí. Není jasné, kde je a kde není. Není jasné, jestli je srpen, anebo ne, jestli už srpen není celý její život, jestli to ještě někdy vůbec bude jinak."
Nic není jasné, Váš život se promění v rozteklou zmrzlinu a vy se snažíte najít pravdu, názor, pocit, myšlenku? Opravdu se tohle děje, je možné, že Vám někdo takhle zničí život. Pomalu, plíživě z Vás udělá neschopnou loutku? Děsivé a většinu času jsem si říkala, kolik takových žen "žije" mezi námi.
Mám z knihy husí kůži jen na ni pomyslím.. Taková manipulace snad ani není možná, ale bohužel i to se mezi námi děje.. Na knihu jsem koukala už nějakou dobu a když vyšla audiokniha, už jsme neváhala ani minutu. Naše česká "společenská próza" je většinou dosti ponurá, těžká, depresivní, bolestivá.. ale i o těchto tématech je třeba psát a přemýšlet o nich, i když je pak těžko na srdci..
Tak to bylo něco..jedním slovem HUSTÝ.... Vůbec nemám slov, stále zpracovávám... Neuvěřitelný, jak někdo dokáže, takhle manipulovat s člověkem.. s dětmi..
O gaslightingu jsem nikdy dříve neslyšel. Skoro se mi až nechce věřit, že by se někdo cíleně a prvoplánově snažil rozložit něčí osobnost, ale bohužel se to asi děje. Líbilo se mi, jak sám autor manipuloval s čtenářem. Často nebylo vůbec jasné, jaká byla vlastně skutečnost a některé věci se nevyjasnily ani po dočtení.
Velmi poutavá kniha, ale občas mi přišlo jednání postav přinejmenším podivné.
Štítky knihy
partnerské vztahy rodinné vztahy psychologické romány manipulace (psychologie) psychická traumata úzkost léto společenské romány české romány gaslighting (psychologie)
Čekala jsem víc,pro mě byly postavy takové nijaké, ploché, necelé,konfrontace s matkou vůbec neproběhla,ani potom s otcem, celé mi to přijde mimo....potažmo jediný kdo o věcech chce mluvit a mluví je pak Štěpán,ale ze špatných pohnutek. Asi jsem moc racionální a přímá.