Stačí si počkat
Mariana Zapata
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532284/bmid_staci-si-pockat-65f025f216cc7.jpg
5
389
389
Láska si někdy dává na čas. Další hit od královny slow burn romancí. Jestli někdy někdo řekl, že dospělost je brnkačka, tak toho asi ještě moc nezažil. Diana Casillasová se nebojí přiznat, že je někdy úplně ztracená – vždyť se ze dne na den stala opatrovnicí svých dvou synovců. Po dvou letech se ale zdá, že jsou věci na dobré cestě: Diana má nový domov, skvělou rodinu, přátele, obrovského psa a boží práci. Chybí jí snad jen přítel nebo manžel. Svému přitažlivému, ale mrzoutskému sousedovi se snaží vyhýbat. To teď ale půjde těžko, když trénuje baseballový tým jejího synovce...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
Wait For It, 2016
více info...
Přidat komentář
Mám ráda Zapatu a její pomalý, rozvíjející styl. Takhle, ze začátku jsem měla pocit, že je knížka hodně jiná. Jenže od té doby jsem ji četla už 3x. Takže mě sedět musí, že ano. Diana je výborná. Jak se stará o kluky, jak je vychovává. Až slza ukápla. I když se v knížce hodně zasmějete, protože Diana je blázen a kluci jsou výborní, tak je to vážně silný příběh. Opět tam není žádné BUM, tohohle chlapa chci. Ne, knížka vypráví o běžném životě a starostech. A mezi tím se nám Diana a Dalas seznamují, poznávají, pomáhají si. A je to :-).
4,8
Nová Zapata, na kterou jsem se těšila, jelikož anotace knihy mě opravdu zaujala. Kdo četl Kultiho a Srdcem proti zdi, tak se může těšit, že hlavní postavy z těchto dílů se tu mihnou .
Byl to rozkošný příběh, kluci byli naprosto parádní, malého Louiho si člověk zamiluje okamžitě, ale Josh je také skvělý. Všechny pojilo silné pouto. Diana to neměla vůbec lehké, zničehonic se musela postarat o své dva synovce, kteří ztratili své rodiče, a ona svého bratra. Změnil se jí celý život, museli se nějak sžít a ne všichni v jejím okolí ji to usnadňovali. Mrzelo mě, jak se chovala její mamka. Musela se také vyrovnávat s různými domněnkami, které někteří měli, přestože neměli ani tušení, co se stalo. Na jednu osobu jsem tam měla takovou pifku . Za mě se Diana držela, když s ní jednala.
Je to slow burn, jak je u autorky běžné, ale jestli si myslíte, že dokážete všechno předvídat, tak se pletete, bylo tu pár situací, které mi vyrazily dech, jelikož jsem je nečekala. Takže kdo má autorčiny knihy rád, tak do ní .
Jediné co mě tu mrzí je, že některé situace nebyly řešeny, vysvětleny, probrány víc. Já vím, je to divné říct, že tam něco chybí, když má kniha skoro 500 stran , ale bylo to tak. Těch pár řádků navíc s nimiž by se trochu počet stran ještě zvýšil by už ničemu neublížil, ale bylo by všechno dotažené a díky tomu ještě lepší.
Nerada dávám tak nízké hodnocení a v první půlce knihy jsem to viděla na 5 hvězd - ta totiž plyne velice rychle a dokonce došlo na slzy ale i smích. Pak se to ale nějak po vzájemném vyznání seklo a posledních 50 stran jsem už ani nedočetla. Škoda, z krásného rozjezdu je ve finále (za mě) nejslabší Zapata.
Dospělácká slow burn romance, kde se hlavní děj motá především kolem nesnadné výchovy dvou synovců na malém městě. Oddychovka pro všechny, kteří si prostě chtějí přečíst každičkou knihu od Mariany Zapaty. Pro mne to tentokrát nebylo to pravé, nevyhledávám takové obyčejné dojemné a posmutnělé příběhy ze života. Více než o nějaké romanci a jiskření mezi dvěma hlavními hrdiny byla hlavní dějová linka o nesnadné výchově dětí a pocitech, které si v sobě musela hlavní hrdinka srovnávat. Když odejde ze života člověk (tady bratr) ve věku kolem třicítky a nechá po sobě děti, je to prostě hrozně smutné. Asi musím mít na takové příběhy náladu. Děj je velmi pozvolný, takový obyčejný až nudný, bez zásadních zvratů. Myslím, že k této knížce se tentokrát vracet nebudu.
Marianu Zapatu a její knihy mám ráda, ale zatím v každé něco malinko chybělo. Tentokrát mi kniha vytřela zrak. Na konci knihy mi i vyhrkly slzy.
Od začátku do konce je kniha dojemná, milá, citlivá, vtipná. Diana má v péči své dva synovce Joshe a Louiho. Její bratr totiž zemřel a Diana je adoptovala. Má nový dům, práci i psa. Jen někdo o koho by se mohla opřít jí chybí.
Její nový soused má dokonalou hruď a bicáky na opření, to by se ale nemohl chovat jako osina v zadku. Její další sousedka, stará paní je ale milá. Se sousedem se ale potkává i nadále, protože se z něj vyklube trenér bejsbolu, na který chodí Josh.
Nesedělo mi chování její matky. Protáčela jsem oči stejně jako hlavní hrdinka. Nechápu, jak se někdo takhle může chovat. Život máme jen jeden. Ještě, že Diana povahu své matky nezdědila a chová se ke klukům fantasticky.
Postupem času se i z mrzouta stává pozorný a milý soused. A jak to dopadne, každý tušíme, ale vůbec to nevadí. :) Jak už jsme u autorky zvyklý, je to slowburn romance, tady mi ale do puntíku sedla vzhledem ke skutečnostem, který si musel Dallas vyřešit. Dojemný to pro mě bylo o to víc, že byly v příběhu děti a jejich nelehký osud. Skvělá kniha, doporučuji.
Tohle je - doslova a dopísmene - kniha prakticky o ničem. A teď mě neberte špatně, protože Zapatu mám vážně ráda, ale tahle kniha podle mě postrádá mnou tolik oblíbené prostědí vrcholného sportu - jakože ano, Josh sice hraje baseball, ale stále je to jenom spíš taková školní liga - na druhou stranu tu ale chybí takový ten trapný závěrečný zvrat typu "tys mi lhal". Tady ten děj prostě tak nějak plyne a až doplyne, tak skončí. Což je strašně příjemné a odpočinkové čtení, které i přes to všechno řeší velké množství těžkých životních otázek.
Postavy jsou přitažlivé, hlavní hrdinka je oprávněně plačka, kterou dokážeme pochopit, a Dallas je až nerealisticky dokonalý, což sice mi trochu vadí, ale přežiju to, protože má krásné zlatavě-oříškové oči. Ano, vím, že každé dítě je jiné, ale nejsem moc předvědčená, že se Lou chová na svůj věk, protože mám pětiletého synovce a dělala jsem několikrát besedy ve školce, takže pár dětí znám, ale upozorňuji, že tohle rozhodně není chyba. Lou je extrémně roztomilá a úžasná postava, kterou máte chuť umuchlat.
Ačkoli jsem si spoustu těch Easter eggů užila (jak už narážky na Kulti nebo na Srdcem proti zdi), při čtení jsem si kolikrát připadala jak v mexické telenovele, protože propletenost mexický rodin je prostě ...fascinující.
Prostě a jednoduše...Zapata vážně umí. Není to sice moje nejoblíbenější kniha (na piedestálu stále stojí S láskou, Lukov), ale rozhodně se bude řadit k těm povedenějším. Je to romantické, dojemné a příjemně plynoucí. Každá kniha ve své "slow-burnovštině" překonává tu předchozí a časem uvidíme, kde to skončí.
Říkám to pokaždé, ale to nevadí. Mariana Zapata to zkrátka umí. Jsem ráda, že si napravila reputaci po ne moc vydařené knize Dvojitý zásah. Protože Stačí si počkat je velmi nádherný příběh plný emocí.
"Neber si někoho, pokud nemáš jistotu, že tě jednou na starý kolena bude tlačit na vozíku."
Diana byla neuvěřitelně silná žena. Po smrti svého bratra se začala starat o své dva malé synovce, Luieho a Joshe. To jaký s nimi měla vztah a jak k nim přistupovala. To bylo něco krásného.
"Ty se fakt snažíš, abych se do tebe zamilovala, Dallasi. U všech svatých. Ty ani nechceš, abych se ti dobývala jen do kalhot, ty chceš, abych tě chtěla celýho."
Dallas byl poněkud tvrdší oříšek. Z počátku to byl tvrdohlavý mrzout, který však potřeboval čas, aby ukázal, co v něm doopravdy je. Zjistili jsme tak, že je to velmi hodný, starostlivý a nápomocný muž.
"Nebyla by moje první, ale rozhodně by byla jediná, na který by záleželo. Myslím, že by taky dokázala počkat na tu správnou chvíli. Postaral bych se, aby toho nikdy nelitovala."
Rozvíjející se vztah Diany a Dallase byl uvěřitelný z mnoha směrů. Oba dva přesvědčili toho druhého o svých kvalitách a hodnotách. Zkrátka, že jsou pro sebe jak tvoření.
"Chci tebe. Chci tvůj úsměv. Tvoje objetí. Tvoji lásku. Chci tvoje štěstí." Odmlčel se. "Chci úplně všechno."
Tenhle příběh se rozhodně zařadí mezi mé oblíbené. A jsem ráda, že se tam objevili staří známí z Kultiho a ze Srdcem proti zdi.
"Jsem beznadějně tvůj a ty to víš."
Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji @endlessbibliophile z @humbook a @humbookblogeri #spoluprace #humbookblogeri
Máte raději slow burn romance, nebo romantiky s rychlejším rozjezdem?
U mě záleží na dané slow burn knize. Strmý pád od Biancy Iosivoni mi absolutně nesedla, ale tohle byl úplně jiný případ.
Stačí si počkat byla tak krásně zpracována romance s postavami, které jsem si zamilovala na prvních pár stránkách. Diana je silná žena, která se dostane vlivem osudu do těžké situace a musí se stát opatrovnicí svých synovců. Líbila se mi od začátku knížky, ale když oslovila svého synovce "Lupínku", nemohla jsem jí a kluky nemilovat, tak totiž říkám svému synovi
Dallas byl klasický tvrďák s krásným srdcem uvnitř. Klasický prototyp knižního hrdiny, kterého si zamiluje snad každá čtenářka. Mě si získal určitě.
Knížka je dlouhá, jak je u Zapaty zvykem, ale je tak čtivá, že jsem ji velmi nerada odkládala. Bavil mě vztah Diany a synovců, tam jsem se kolikrát i rozesmála nahlas.
Knížka mi opravdu velmi sedla a v tuto chvíli je asi moje nejoblíbenější od autorky. Za poskytnutí eknihy v rámci spolupráce moc děkuji Humbook blogerům.
Mariana Zapata je pro mě královnou slow-burn romantiky, navíc miluju knihy ze sportovního prostředí. No a autorka mě opět nezklamala, navíc se mi moc líbilo i propojení jejího universa, protože jsem měla možnost potkat staré známé z "Kultiho" i "Srdcem proti zdi". Navíc ta chemie mezi ústředními protagonisty, tu prostě miluju! A to se nebudu zmiňovat o synovcích hlavní hrdinky, jejichž hlášky byly super a celou knihu pěkně oživovaly. Za sebe můžu jen doporučit, příběh se za mě řadí hned za "Kultiho" a "S láskou Lukov", což jsou dvě knížky na které nedám dopustit. Děkuji Humbooku a Humbook blogerům za to, že jsem si tento skvost mohla přečíst!
Moje dlouhodobě nejoblíbenější knížka od Zapaty. Příběh Diany a Dallase mi přijde nejvíc uvěřitelný.
Tak nevím.. Ke všem těm nadšeným komentářům se tentokrát zase nepřidám. Bavil mě určitě Luis i Josh (říkám to pořád, děti dodávají těmhle příběhům šťávu), bylo to vlastně fajn čtení, ale žádný wow efekt se bohužel nedostavil. Zdálo se mi vše zbytečně natahované? A závěr moc sladký a rychlý?
Já to tak s touhle autorkou asi mám, její asi nejhůř hodnocená kniha (S láskou Aaron) u mě jednoznačně vede a tolik vychvalovaný Kulti si mě prostě nezískal.. Jak se říká - Tisíc lidí, tisíc chutí. Tak třeba přijdu autorce na chuť zase někdy příště ;-)
Dosud nejněžnější a nejcitlivější knížka od Zapaty, která mě úplně uchvátila (a přidávám se do klubu, taky jsem si tentokrát i poplakala).
Je tu i míň myšlenkových pochodů, než bývá u autorky zvykem, je to svižnější, čte se to jedním dechem.
Za mě úplná bomba.
Mariana Zapata mě opět utvrdila v tom, že je opravdu skvělá autorka! Stačí si počkat je příběh plný silných emocí a skvěle propracovaných postav.
Hlavní postava Diana je neuvěřitelně silná žena, která po smrti svého bratra, pečuje o své synovce – pětiletého Louieho a jedenáctiletého Joshe. Přes veškeré obtíže, které tato role přináší, Diana ukazuje svůj mateřský instinkt, obětavost a lásku a navzdory všemu špatnému si zachovává i smysl pro humor a optimismus. Špičkování mezi kluky a Dianou bylo skvělé! Líbí se mi, že děti zde nejsou pouze jako „kulisa“, ale je tu i jejich velké zapojení v ději.
Další hlavní postava Dallas, ač ze začátku velký mrzout, si mě postupně získal. Jeho vývoj z nerudného souseda na starostlivého, ochranitelského a férového muže je úžasné. Opravdu to s ním Diana neměla snadné, jeho skořápka byla pěkně tvrdá. Velmi se i líbilo, jak se choval ke klukům, že se je snažil zapojovat, věnovat se jim…prostě hrdina .
Romantická linka je pomalá a postupně se rozvíjí. Jelikož postavy jsou velmi dobře zpracované, tak i z toho pramenící chování je uvěřitelné. Vztah Diana a Dallase je plný vzájemné podpory, dojemných momentů a gest.
Tohle je moje první kniha od Zapaty, která mě dokázala rozbrečet. Autorka skvěle vykreslila vnitřní boj Diany, která se musí vyrovnat se ztrátou bratra a novou odpovědností za synovce. Každá stránka je naplněna emocemi, které vás rozesmějí či rozpláčou a také vás přimějí zamyslet se nad sílou lásky a rodinných vazeb.
Většina knih Zapaty se odehrává ve sportovním prostředí, zde ale není tolik výrazné. Ukazuje, ale jak je těžké být rodičem dítěte, které dělá nějaký vrcholový sport.
I když je kniha dlouhá, dokáže zaujmout natolik, že ji zvládnete přečíst na jeden zátah. Potěšilo mě i setkání s postavami z minulých knih. A epilog je už jen krásným zakončením celého příběhu.
Takže pokud hledáte nějaký příběh, který vás chytí za srdce, tak Stačí si počkat je tou správnou volbou.
Mám chuť znova si přečíst Kulti a Srdcem proti zdi, protože se tu objevují postavy z nich. Maličko to propojila. Jinak opět nádherné čtení. Smála jsem se, ale i plakala. Máme s hrdinkou lecos společné bohužel i to smutné. Více knih od této autorky by to chtělo.
Nejsem zrovna velký fanoušek slown burnu, ale upřímně jsem měla chuť na něco oddechového. Na doporučení od Ivky jsem tedy do toho šla.
Od Zapaty jsem četla už nějaké ty knihy, ale upřímně mě tolik nezaujaly jako například tady tahle.
Strašně mě tento příběh pohltil a nemohla jsem se vážně od něho odtrhnout a četla jsem ho do pozdních hodin, kdy jsem raději obětovala svůj spánek za pár dalších stránek.
Na příběhu se mi líbilo to, jakým stylem byl psaný. Bylo to prostě tak přirozené a plynulé. Humor tady byl na jedničku a většinu postav si nejde neoblíbit.
Hlavní hrdinka příběhu Diana má nelehký úkol, a tím je, že se stala opatrovatelkou dvou menších kluků. Po dvou letech se z malého bytu přestěhovala do většího domu, aby měli více prostoru. Kluci jsou šílený zlatíčka a já je strašně miluji. Diana je vážně skvělá. Když se seznámí se svým sousedem Dallasem (Ano opravdu :D ) tak příběh nabírá jiné otáčky. Dallas mě překvapil svým chováním, byl prostě DOKONALÝ. Líbilo se mi jak Dianě se vším pomáhal a jak si kluky zamiloval.
Opravdu se mi líbil jejich kamarádský vztah. Bylo to pomalé, ale příjemné. Jak příběh Diany, tak i Dallase mě zasáhl. A vážně jsem u toho brečela.
Epilog mě zasáhl takovou sílou, že jsem se šla opět vybrečet. Nechtěla jsem to dočíst a musím říct, že tuhle knihu od autorky si budu dlouho pamatovat.
Konečně po dvou předchozích knihách mírný kvalitativní posun vpřed, ale pořád o pár levelů za Kultim, Lukovem i Aidenem.
V průběhu čtení mě vždy zarazila "ta část s exkrementy", strašně mě to rušilo, nepřišlo mi to vtipné. Ano, vím, že se v tom autorka úplně vyžívá už poslední dvě knihy. Taky některé myšlenkové pochody, které se pořád dokola opakovaly (jen to prodlužovalo zbytečně text), neustále omlouvání a pochybnosti... Rozhodně se nebudu pokoušet číst znova, jednou stačilo. Nicméně se to četlo dobře, nenudila jsem se a chtěla jsem zjistit, co se vlastně v rodině Casillasových stalo.
Diana se po smrti svého bratra stará o své dva synovce Joshe a Louieho. Nastěhuje se do nového domu, její soused Dallas (na kterého se žádná žena nesmí ani podívat, protože je ženatý) trénuje dětskou baseballovou ligu, do které nastoupí Josh. A to je zhruba popis prvních 430 stran knihy :-))
Z hlediska tempa vyprávění mi přišla zvláštní část, kdy se Diana a Dallas dají dohromady. Celou dobu slow burn a pak je všechno jasné během jedné kapitoly? Hm. Zas jsem se nechala zblbnout vysokým hodnocením.
Jsem čekala trochu lepší úroveň, když to má tak vysoké hodnocení. Emoce lítají hned sem hned zpátky. Plno zbytečných vulgarit. Jediné pozitivum je minimum popisu sexu. Čim déle jsem ji četla, tím víc to bylo nudné.
Za eknihu za účelem recenze bych chtěla moc poděkovat @humbook a @ @humbookblogeri
Kdykoliv vyjde kniha od Mariany Zapaty dostane se obvykle hned mezi ty první na mém seznamu a s touhle jsem určitě neudělala chybu.Autorka opět nezklamala a její Slow burn mě opět nadchnul i když možná trochu víc než ty předchozí.
Diana neboli naše hlavní hrdinka mi ihned přirostla k srdci a každý okamžik její cesty k lásce jsem s ní až moc prožívala.Dallas byl ze začátku sice trochu mrzutý ale postupem času se z něj stával čím dal tím větší božan.Sice byli obě dvě hlavní postavy skvěle ale asi ty nejlepší které mi dokázaly vytvořit úsměv na tváři v každém momentu byly Dianiny synovci které má v péči.Také se mi moc líbilo to propojení i s postavami z předchozích knih.
Prostředí knihy a její atmosféra byly opět sportovně laděné a dokonce mě baseball nic moc neříkal a tak jsem si ho musela vyhledat .
Děj knihy a romantická linka mě v některých momentech rozložila na malinkaté kousíčky aby mě pak slepila zase dohromady . U knihy jsem zároveň brečela i smíchy popadala dech a přečetla jí skoro na jeden zátah což se nestává často.A naprosto jí zbožňuji .
Tato novinka by vás určitě neměla minout a jestli jste si jí po přečtení téhle recenze (pokud jste to tedy četla celé) přidaly na seznam tak jsem zato moc ráda a určitě se na ní vrhněte co nejdřív .
Mariana Zapata opět nezklamala!
Jakožto fanynka Mariany Zapaty jsem se na knihu moc těšila a musím říct, že mé očekávání splnila. Autorka opět skvěle zvládla pozvolné rozvíjení děje, které udrželo mou pozornost až do samého konce. Její styl psaní mi prostě sedí.
Zvlášť se mi líbilo, že se v knize objevily, i když jen letmo, některé z postav, které známe z minulých Zapatiných románů. To pro mě byl příjemný bonus a dodalo to příběhu další rozměr. (Mám pocit, že v žádné jiné knize jsem na její knižní hrdiny nenarazila.)
Samotný příběh byl napínavý a čtivý, s humorem a romantikou, jak je u Zapaty zvykem. I když pro mě osobně nedosáhl na úroveň mé nejoblíbenější knihy autorky, Kulti, i tak se zařadil mezi mé oblíbené. Pokud máte rádi romantické příběhy s realistickými postavami a poutavým dějem, knihu můžu s klidným svědomím doporučit.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Mariana Zapata patrí k mojim najobľúbenejším autorkám. Práve vďaka nej som prepadla čaru slow burn romantiky. Je to moja stávka na istotu, že dostanem skvelý príbeh a do každej jej knihy sa púšťam s veľkými očakávaniami. Stačí si počkat bola poslednou knihou, ktorú som od nej ešte nečítala. Dlho som ju obhliadala už v angličtine, ale bola poriadne dlhá. Keď som sa dozvedela, že vyjde v češtine, skákala som od radosti. Som veľmi rada, že ani tentokrát ma nesklamala a ja som si tento príbeh nesmierne užila.
Diana bola skvelá, hneď som si ju obľúbila. V posledných rokoch jej život uštedril nejednu ranu a mala toho na svojich pleciach veľmi veľa. S láskou sa starala o svojich dvoch malých synovcov, pre ktorých by spravila prvé i posledné. Mali medzi sebou naozaj krásny vzťah a bolo cítiť, ako veľmi sa ľúbia. Jej synovci (predovšetkým ten mladší) vniesli do príbehu dávku rozkošnosti.
Napriek všetkému, čím si prešla, to bolo také slniečko, ktoré okolo seba šírilo pozitívnu energiu a pre ostatných by sa aj rozdala. Mala aj svoju temperamentnú stránku, ktorá sa ukázala hlavne vtedy, keď niekto ubližoval jej chlapcom. Samozrejme, občas to na ňu všetko doľahlo a neubránila sa ani slzám. Niektoré momenty boli poriadne emotívne.
Dallas bol taký typický hlavný mužský hrdina, na akých sme u Mariany zvyknutí. Zo začiatku pôsobil ako mrzút, stále bol zamračený, veľa toho nenahovoril, držal si odstup. Postupne sa mu však Diana a jej chlapci dostávali pod kožu a ukázal nám svoju pravú tvár. Bol to starostlivý, trpezlivý a dobrosrdečný muž, ktorý mi prírastol k srdcu.
Romantická linka bola skvelá - pomaly sa vyvíjajúci vzťah, od nepriateľstva k priateľstvu až k niečomu viac, vekový rozdiel, jednoducho kombinácia, ktorú mám rada. Nesmierne som si užívala, ako sa títo dvaja pomaly zbližovali, ako sa starali jeden o druhého, ako spolu vtipkovali, ako si boli oporou v ťažkých časoch.
Čo viac dodať, ja knihy od Mariany proste milujem a môžem vám ich len a len odporučiť. Najhoršie na takýchto úžasných knihách je, že po nich mám ,,knižnú opicu" a neviem, čo ďalej so sebou. Kľudne by som čítala ďalej a ďalej, aj 500 strán mi je málo. Dúfam, že Mariana čoskoro príde s ďalšou knihou.