Stařec a moře
Ernest Hemingway
Starý rybář vyjíždí na sklonku svých dní na moře, přemůže obrovskou velrybu a vrací se s její kostrou, když byl jeho úlovek napaden žraloky. V tomto prostém ději je symbolisován odvěký zápas člověka s přírodou, nezadržitelnost ovládání přírody člověkem. Stařec ač sám uprostřed širokých vod, s nimiž srostl a dokonale je zná, není sám. Myslí na chlapce, kterého učil lovit, ví, že se o něj na břehu starají druzi. Vrací se z lovu s prázdnou vysílen a raněn. Přesto jeho příběh není pesimistický, naopak, brzy se s chlapcem vydají na nový lov. Novela (v r. 1954 Nobelova cena) výrazně ukazuje osobitý autorův vztah ke světu, způsob jeho vidění reality i způsob vyjádření. Je to oslava lidské statečnosti a houževnatosti.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1956 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Páni, neskutečně dojemný příběh. Děkuji Čtenářské výzvě 2016, díky které jsem sáhla po této knize. V tak obyčejném příběhu tolik emocí. Určitě jsem ji nečetla poprvé :-)
Čtenářská výzva 2016: 13. Kniha autora oceněného Nobelovou cenou
Tuto knihu jsem měla už v merku pěkně dlouho dokonce jsem měla staženou audio knihu a určitě si ji i poslechnu ale nakonec se mi to hodilo do výzvy tak jsem si ji přečetla a byla jsem ráda, příběh o starci je pěkný od začátku výpravy vás vlastně pohaní jen to jak to sním vše dopadne i když chvílemi mi ho bylo líto ale držela jsem mu palce. ;-)
Je to velice těžká kniha. A jelikož jsem ji četla v anglickém originále, byla ještě těžší. Děj by se dal napsat ve třiceti stránkách a pořád by byl velice přetažený a neustále opakující se věty a děj udělaly knihu místy velice nudnou. Ovšem příběh je úžasný a musím obdivovat odvážného starce.
Překvapivě dobré čtení. Přiznám se, že jsem tuto kihu do teď nečetl a opět musím poděkovat knižní výzvě. Jo, bylo to hodně dobrý čtení!
Nádherné. Tak maličká kniha a tak velký příběh boje člověka s přírodou.
Některé komentáře tady mě udivují. Asi musí člověk do tohoto příběhu dospět, aby ho pochopil a hlavně, aby se mu líbil. U mě má tato kniha plný počet a významné místo v knihovně.
Příběh úžasný... kdybych však při jeho čtení neměl neustále před očima "hrdinu" autora, který na lov ryb vyrážel jedině s kulometem...
Na konci jsem cítila bezmoc a pomalu bych brečela nad starcem i nad rybou... I když se může zdát, že se unudíte k smrti, musíte se ponořit pod povrch a obdivovat vnitřní nezdolnou sílu hlavního hrdiny.
Kniha vybraná k maturitě. Musím řict, že mě vůbec nenadchla a připadala mi strašně nudná. Děj byl zbytečně roztahaný, klidně by stačilo tak 30 stránek. Ano můžeme zde vidět Santiagovu odhodlanost, statečnost a touhu nevzdát se. Ale popsat jak Santiago ulovil rybu a na cestě zpět mu ji sežerou žraloci je na 60 stránek moc. Znovu bych si ji nepřečetl.
Líbí se mi starcova mentalita. Má důvěru ve své zkušenosti, a tak se nebojí riskovat, a díky své pevné vůli vždy udělá to, co má udělat. Je to pro mne velmi inspirativní příběh :)
Útlá kniha plná emocí. Knihu jsem přečetla za jeden zimní večer a bylo to mé první setkání s Hemingwayem...můžu říct, že jistě nebylo poslední.
Velice těžko se mi dílo hodnotí...
Dílo, které se psané jednoduchým stylem. Dílo, které popisuje boj člověka se sebou samým. Čte se dobře, obsahově je příjemně postačující. Připomíná ovšem spíš plochou povídku, která by si v některých chvílích zasloužila lepší a hlubší popis. A přeci to nějakým zvláštním způsobem funguje. Po dočtení knihy vzpomínám na přečtené scény, na boj člověk s přírodou. Na scény, které vyvolávají emoce.
Tato kniha je projevem opravdové spisovatelské geniality. Považte, v tak malém tiskovém prostoru se nachází tolik velkých ideí a v jednoduché zápletce se odráží otázka podstaty lidského života a lidského charakteru. Velebení lidské statečnosti je Hemingwayova specialita, ale v tomto dílku má nejsilnější účinek. Stařec si zaslouží být adorován za skromnost, se kterou svoji statečnost a odhodlanost považuje za něco přirozeného a nutného, ačkoli podobných jedinců existuje (a existovalo) jen mizivé procento. Také jeho vztah k chlapci a k velrybě velmi silně poukazuje na nejšlechetnější lidskou vlastnost -na lásku k bližnímu. Vztah k chlapci je poměrně běžným typem oboustranně silného přátelství, také velmi přátelský projev starce vůči ptáčkovi, který mu sedl na loď, není výjimečný (stařec je osamělý v životě i na moři a je laskavý, je nevyhnutelné, že bude projevovat přátelství s jiným živým stvořením), ale pouto, které v sobě nese k velrybě je literárně velmi silný prvek. Velryba, jejž ho ničí a zároveň je mu nejlepším přítelem je Hemingwayovou parafrází milenecké vášně (téma jiných velkých románů, např. ruské klasiky Anna Karenina či Evžen Oněgin) a vztahu člověka k přírodě, což je velmi originální počin. Ovšem nejen tahle hlavní zápletka, která je niterním projevem lidskosti, je silným momentem knihy, vzpomínky starce, které prolínají jeho cestu zpět ke břehu, jen více umocňují charakter dílka a jsou dalšími opěrnými body pro pevné vyzdvižení odvahy, družnosti a citovosti člověka na vrchol adorace.
Tak toto dílo je v podstatě o ničem (jen považte : dědka jednoho dne chytí rapl a rozhodne se ulovit sardinku k večeři, jenomže mu neberou takže se morduje asi týden na moři, než mu konečně nějaká ryba z milosti chcípne u lodi. Ovšem než ji stihne odvést k přístavu, tak ji ostatní ryby sežerou. And that's all folks!). Tak to bylo stručně k ději, který je ovšem v této knize spíše kulisa a hlavní náplní jsou úvahy a vzpomínky starce, které jsou úchvatně a velmi čtivě sepsané. Nedokážu si momentálně vybavit jiné dílo, kde by autor dokázal takto umně uplést z hovna bič. Uděluji čtyři bludišťáky!
Dodnes si pamatuji, jak jsem knihu četl k maturitě a po dočtení nemohl uvěřit tomu, že je konec. Myslel jsem si, že s tou knihou strávím celé mládí. Přestože je dílo psané krásným jazykem a často vás donutí k zamyšlení, musím konstatovat, že jsem asi nečetl nic nudnějšího (pominu-li kvantum odborné literatury při studiu na VŠ). Takže za mě bohužel jedno velké ne.
10/10
Lahůdka. Ernest prostě uměl a když všechnu svou genialitu narval do malého prostoru a nenatahoval ho jako třeba v Komu zvoní hrana, vznikla lahůdka, úžasná novela a na svou dobu strašně moderně napsaná. Všichni co sem hází že je nebavil děj, že to bylo divný a o ničem a blablabla, jsou vážně podivný případi. Tahle knížka je plná emocí, každé slovo je tam důležité a celá zdánlivě jednoduchá zápletka maže na chleba zbytek podobných knih z jakékoliv doby. Tohle má prostě koule, stejně mocný, jako je měl Hemingway.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Tomuhle by se výborně hodila zkratka tl;dr (i když jsem to s velkými fanfárami přelouskal). Proč proboha je na cca 60 stránkách, jak si Kuba Vágner šel zachytat a vrací se s akorát h (pro uspokojení vedení databáze sprostá slova psát nebudu).
Jako jo, je to fakt smutný, až jsem se z toho málem zes. Nikdy by mě nenapadlo, že něco, kde je někdo, kdo loví rybu, získá Nobelovku.
Nejvíc sympatická postava mi jednoznačně byly ty létající ryby.