Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251054/bmid_starec-a-more-JE5-251054.jpg
4
6722
6722
Starý rybář vyjíždí na sklonku svých dní na moře, přemůže obrovskou velrybu a vrací se s její kostrou, když byl jeho úlovek napaden žraloky. V tomto prostém ději je symbolisován odvěký zápas člověka s přírodou, nezadržitelnost ovládání přírody člověkem. Stařec ač sám uprostřed širokých vod, s nimiž srostl a dokonale je zná, není sám. Myslí na chlapce, kterého učil lovit, ví, že se o něj na břehu starají druzi. Vrací se z lovu s prázdnou vysílen a raněn. Přesto jeho příběh není pesimistický, naopak, brzy se s chlapcem vydají na nový lov. Novela (v r. 1954 Nobelova cena) výrazně ukazuje osobitý autorův vztah ke světu, způsob jeho vidění reality i způsob vyjádření. Je to oslava lidské statečnosti a houževnatosti.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1956 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Občas mně přišlo dost divné, že se o té chycené rybě, která jej táhne po moři dvakrát zmínilo, že ji vidí poprvé a taky, že se tam z čista jasna objevila jiná ryba. Jinak to byl velmi "snadný" příběh s moc nezajímavým dějem. Ale znám opět trochu více druhů ryb, takže má to i své +.
Opět musím konstatovat, že z některých komentářů k této knize na mě padá únava a smutek, někomu tam chybí děj, jiný zas podezírá autora že se do něčeho stylizuje. Lidi, proboha zkuste vždycky předtím, než začnete číst, nahodit mozek. Rozsah knihy neurčuje akce, ale myšlenka. A taky si zkuste přečíst od daného autora ještě něco navíc než se pustíte do komentářů k jeho majstrštyku. Hemingway obdivoval odvahu, sílu, statečnost. Byl válečným zpravodajem, vášnivým lovcem, milovníkem koridy. Jako první spojenecký reportér se objevil v osvobozené Paříži prakticky současně s Leclerkovými tanky. Kolem jeho sebevraždy se vedla spousta diskusí; já souhlasím s těmi, kdo jeho dobrovolný odchod ze života přičítají neochotě přizpůsobovat se světu, jenž se stává čím dál změkčilejším a zbabělým. Tohle všechno není žádná stylizace. On takhle žil a stejně i zemřel.
Velice pěkné počtení. Před asi 15 - 20ti lety dávali v tv filmovou verzi z roku 1958 se Spencerem Tracym. Tenkrát mne tento příběh zaujal, že si na něj dodnes pamatuji. A když jsem teď četl tuto knížku, vybavovaly se mi obrazy z filmu. :-) Určitě se k této knížce někdy vrátím.
Kdo má rád moře, dobrodružství a odvahu, mohu jedině doporučit. :-)
Jsou knihy, které čtete z povinnosti. Jsou knihy, které začnete číst z povinnosti - a pak je se slovy "tak to fakt ne" zase odložíte.
Případ mne a Starce a moře vystihuje obé. Začala jsem číst z povinnosti třikrát. Třikrát jsem to nedočetla. Pokaždé ještě deprivovanější než dřív.
Mnoho paralel, mnoho náznaků a narážek... Co mne tedy vede nakonec k tak pozitivnímu hodnocení? Paradoxně audiokniha. Byla to spíš náhoda. Hledala jsem něco na poslech do auta a narazila na promoakci National British Library na americké autory. Nejen, že jsem to dala za pár hodin při cestování na skandinávskou dovolenou, ale dokonce jsem pak samotnou knihu (tentokrát už v češtině) nakonec zhltla ještě o té dovče jako PDFko.
Takže už chápu.
Prostě jsem dospěla do knihy, kterou jsem neuměla uchopit. Tak proto za pět.
Teraz je trošku problém, ako knižku hodnotiť.
Ak by to bola jedna z mnohých, tak potom poviem lakonicky "fajn". Priemer, možno o kvapôčku viac.
Ak ale pozerám na túto útlu knižôčku, ako na Hemingwayovho "Starca a more", niečo, čo hraničí s kultom, potom musím byť opatrnejší. Nobelovka? Nerozumiem. Ale to nie je prvý, ani posledný krát. Nikdy som nedokázal odpustiť Hemingwayovym knihám štylizáciu, ktorú tam cítim (hoci tam možno ani nie je, len ja ho neviem čítať). Proste som mu nikdy neveril. Ak budem trošku simplifikovať, pripomína mi to prefláknutú komickú situáciu, keď finalistka na miss povie, že si želá svetový mier. A my jej všetci veríme :o))).
Tenounká knížka a přitom v každém slově perla. Není tam ani slovo navíc, které by rušilo.
Cetl jsem podruhe, snad po 15 letech, mozna vic. A musel jsem na tuto knihu prehodnotit nazor, vlastne obecne jsem musel prehodnostit nazor na Hemingwaye, pote co jsem za posledni dobu precetl cca jeho 4 knihy a chystam se na dalsi. Nejsem nejak zvlast nadsenej jeho stylem, ktery je vzdy a vsude zminovan (i mnou), ale cim jsem nadsen, je jeho realisticky pohled na svet. Jeho neidealizovani skutecnosti, ci naopak zatracovani. Podle me proste pise tak; jakym zivot je. Ano, kolikrat je to souboj cloveka se zviretem, cloveka s clovekem, cloveka se smrti a jednou vyhrava clovek, podruhe zvire, pokazde smrt. Pro spoustu utlocitnych jedincu je to barbar, vrah, alkoholik, etc., ale proboha!? Za a) hodme kamenem, kdo nejsme taci. Za b) co je nam do toho jakym byl clovekem, dulezite je to co napsal a jak to napsal.
Ve Smrti odpoledne napsal velice zajimavou myslenku, ze ma zkusenost s tim, kterak se lide deli do dvou skupin. 1) ti co souciti s lidmi (a tito maji parkrat za zivot zvire, ktere miluji, ale vzdy se spise priklaneji k lidem; 2) ti co souciti se zviraty (zvirata miluji, ovsem k lidem se dokazi chovat neuveritelne krute); touto myslenkou velice zabrnkal na me vlastni zkusenosti, ktere jsem si akorat do te doby nedokazal takto pojmenovat. Vlastne z toho nic dalekosahleho nevyvozuji, pouze se vzdy musime tak trochu ironicky usmivat vidim-li jak lide hajici prava zvirat by tem ostatnim lidem co s nimi nesouhlasi udelali to same co je provadeno tem zviratum.
Nema smysl zavirat oci pred utrpenim, protoze budeme-li tak cinit, stane se clovek tak trochu zplostelym a tupym vuci vsemu ostatnimu. Mno to jsem se vykecal.
K téhle knížce se tak ráda vracím... Neuvěřitelná nádherná knížka!!! Jak to, že má jen tak málo procent??????
Jak může mít takové dílo tak nízké hodnocení? Ano, je pravda, že se celý děj motá jen okolo jednoho zápasu muže s rybou, ale kdo by dokázal takovýto námět napsat poutavěji? Hodně částí této knihy nutí člověka k zamyšlení, že když se hodně chce, dokáže se vše. Hlavní je se nevzdávat, ale když bojujete s přírodou a vyhrajete, příroda se vrátí ve formě žraloků a ztrpčí vám vítězství. Pouze mi trochu vadil podivný vztah mezi Santiagem a Manolinem.
Opět další zbytečně dlouhá kniha. Je sice poměrně malá ale hlavní děj by se vešel do poloviční.
Malá knížka obsahem, ale ne myšlenkou. Čtení jsem si užívala, moc se mi líbil příběh starého rybáře a ryby - příběh o životě a smrti. Jeho houževnatost, sebezapření, vnitřní souboj se sebou i s přírodou. Plánuji ji přečíst znovu a těším se, co nového tam najdu.
Asi si tu založím další účty a zadám tu s nimi takový hodnocení, aby se kniha ocitla tam, kam patří. Její nynější umístění nechápu.
Tato kniha nabízí vše, jen ne touhu dočíst ji do konce aneb hezky napsaná nuda.
" 'Ale člověk není stvořený pro to, aby prohrával,' řekl. 'Může ztratit život, vzdát ale nesmí nic.' "
Ernest Hemingway
Nadchla mě už jako dvanáctiletou dívku a dodnes tento příběh vyhledávám, když si chci odpočinout. Ten úžasně popsaný vztah člověka s přírodou je přesně to, co pro chvíle uklidnění potřebuji.
Plytká a přeceňovaná novela, řekl bych, která sice získala autorovi Nobelovu cenu, ale za svou popularitu vděčí především dobovým souvislostem. Novela svým proletářským hrdinou korespondovala s marxistickým pohledem na svět, který uhranul západního intelektuála. Přesně ten typ literatury, kterou milují některé prostomyslné učitelky literatury na základních školách, tedy nic doopravdy myšlenkově náročného, zato s pochybným odérem čehosi obecně uznávaného. Dnes je novela mnohými chápána jako ukázkový midkult, tedy dílo banálního obsahu předstírající myšlenkovou hloubku, svého druhu tunelování vysoké kultury.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Svatá prostoto! Moje mínění sice není nic, s čím by padal a vstával svět, ale po přečtení některých komentářů opravdu marně přemýšlím, kam se vytrácí kulturnost. Že je to krátké a jednoduché? Ano je, a v tom to právě vězí. Jak kouzelně a silně E. Hemingway popsal a vylíčil úplně jednoduchý příběh. Ještě dnes si pamatuju naládu tehdejšího odpoledne; na TEN dojem.