Starec a more
Ernest Hemingway
Príbeh kubánskeho rybára Santiaga a jeho boja o obživu s neúprosným morom sa povznáša na podobenstvo o osude človeka, ktorý sa nikdy nevzdáva. Maximálna sústredenosť na najpodstatnejšie prvky dodáva monumentalitu jednoduchému príbehu, a ktorom autor pracoval s prestávkami od tridsiatych rokov. Po dlhých týždňoch neúspešného lovu Santiago natrafí na obrovskú rybu. Nasleduje vysiľujúci zápas, v ktorom napokon víťazí človek. Ryba je však priveľká, preto sa ju rybár pokúša dovliecť k brehu pripútanú k člnu. Kým sa mu to podarí, rybu už zožral žralok, takže len obrovská kostra je svedectvom mimoriadneho úlovku.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Problém tejto knihy je, že nás ju nútili čítať na základnej aj strednej škole. Vtedy som ju neznášala. Ale keď som si ju prečítala v prvom ročníku na vysokej, zhltla som ju jedným dychom a odvtedy asi 50x. Je to ako s Babičkou. Nútia nás čítať knihy, na ktoré treba duševne vyzrieť. A potom to takto dopadá. S odstupom času teda za mňa plný počet hviezd.
Knihu jsem četla z povinnosti na střední škole. Nemohla jsem se dostat do děje, nudila mě a četla jsem ji vyloženě z nutnosti. Vrátila jsem se k ní po několika letech a dala jí druhou šanci. Bohužel bez úspěchu. Opět jsem se cítila lapena v pasti a některé stránky musela číst i víc jak 2x. Možná se k ní ještě někdy vrátím a možná také ne.
Slavné. Úmorné. Což asi mělo vystihnout podstatu. Ale osobně se nerad při souboji s knihou cítím jako stařec a moře.
Klasika! Boj starého unaveného rybáře s velkou rybou, samotou, vzpomínky na uplynulý život- mládí, sílu.
Pro mě to bylo trochu zklamání. Přečetl jsem Komu zvoní hrana a to mi přijde o hodně lepší. Určitě to ale má silnou myšlenku o stáří a nezdolné sebekázni a vytrvalosti. Hodnotit to zde hvězdičkami si nedovolím.
Možná je k ocenění této knihy potřeba věk a empatie, ne každý z nás má naděleno..také každý jinak vynikáme průbojností a soutěživostí, i to nám zkresluje pohled na tuto výbornou knihu..já tušila prohranou bitvu a přesto držela palce až do konce.
Kniha mne zaujala tím, že se odehrává ve velmi krátkém časovém úseku a přitom je v ní obsaženo mnoho informací; ale i přes to nepůsobí zdlouhavým dojmem. Při čtení mne napadlo pár zajímavých myšlenek jako např. stařec byl zkušený, chytil už mnoho ryb, ale tak velkou rybu ještě nikdy neviděl - někdy si možná můžeme myslet, že už nás nic nového nepřekvapí, ale vždy se něco najde... Nebo také - byl to stařec - starci obvykle nemají již takovou sílu jako v mládí, ale i přes to dokázal chytit rybu, kterou by chytit nikdo jiný (mladší) nedokázal. Z toho vyplývá, že síla obvykle není vše; i ten nejsilnější bez zkušeností a trpělivosti je ve skutečnosti slabší než ten, kdo není tak silný, ale je trpělivý a zkušený. Dále z toho také může vyplývat, že s trpělivostí dosáhneme téměř každého cíle.
Pozoruhodné podobenství o marnosti života. Veškeré naše snažení vždy nějaká potvora obrátí vniveč.
Knihy jsem se trochu bála, tyhle klasiky nebývají moc jednoduché čtení, ale o to více mě překvapilo, jak děj ubíhal a naráz byl konec. Není to nic, k čemu bych se vracela, ale jsem ráda, že jsem to četla.
Kniha nemá nějak moc strhující děj. Většina příběhu se odehrává na moři, kde se stařec snaží vytrvat v lovu a počkat, než se ryba unaví. Přesto, že by se děj dal shrnout do pár řádků, hlavní na tom je styl psaní, který je mi sympatický. Na konci jsem však doufala ve štěstí starce, který obětoval veškerou svou sílu k ulovení ryby, jehož vytrvalost při lovu byla obdivuhodná, ale žraloci ukazují, jak moc je úspěch pomíjivý. Ulovením ryby nebyla výhra zajištěna. Tak to bohužel platí i v lidském životě a to lovit rybu nemusíme. Jediné, co mě potěšilo, když jsem byla zklamaní ze smutného konce, je kostra ryby, aspoň tu si dovezl. Aspoň mu ten úspěch, že tak velkou rybu ulovil, uvěřili.
Poprvé jsem ji četla ještě ve škole...povinná četba..absolutně mě nebavila a nedočetla jsem ji. Později jsem se k ní vrátila a přečetla ji jedním dechem...úžasná,jen jsem k ní musela dozrát.
Ne, ne, ne. Mistrovské dílo? Neuvěřitelný zážitek? Dokonalá a nepřekonatelná kniha? A ještě za to má Nobelovku? Na češtině jsem se nazpaměť naučila oslavné ódy, proč je tato kniha skvělá. Bohužel jde jen o zbytečný, nechutně dlouho natahovaný příběh o chytání ryb.
Kolik marlínů modrých jsme již potkali při putování našimi životy? Řekl bych, že čím víc, tím lépe. Santiago prožil silný příběh. Hrál na moři sám se sebou páku a pan Hemingway na jeho příkladu ukázal vlastnosti, které hodnotí jako ctnostné či lidské.
Právě ty největší úspěchy bývají zaznamenány po dlouhém, vyčerpávajícím a osamělém boji. Pro mnohé asi není snadné se těmito stránkami prokousat, ale pak se ptám, kde jinde se naučí trpělivost než na tomto zářném příkladu.
Začátek se zdál být slibný, ale to, co se odehrávalo na moři, bylo moc dlouhé, úmorné, jednotvárné, nudné...
Trochu to potom napravil dojemný konec.
Koňskou dávkou ješitnosti ztopená zpověď osamělého starce, kterému pomalu, ale jistě dochází dech, přestává být soběstačný a jeho místo, jak už to bývá, zaujímají starci budoucí.
Truc o sklonku podzimu, jemuž chybí...vyzrálost. Je mi líto, ale prostě to tak ze své žabácké perspektivy vnímám a současně mi nejde z mysli, jak by se tak krásně (co je zas pravda, je pravda) zvoleného námětu stárnoucího rybáře v marném boji s věčností chopil třeba McCarthy.
Snad s pokorou, jíž si Hemingway z nějakého důvodu plete s nedůstojností a poraženectvím.
3 zklamané ***
PS.Komickou absurdnost proporcí celé rybářské historky pak nádherně ilustruje šestá fotka na https://www.csfd.cz/film/31266-starec-a-more/galerie/?type=1
Tažko sa mi s postavou stotožňovalo, či už preto, že to bol muž na sklonku života, alebo že to bol chudobný rybár. Možno práve pre tieto rozdiely, možno pre niečo iné, ale ja som v tejto knižke zaľúbenie nenašla.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Velmi zajímavá kniha. Začátek mně moc nebral, ale po dočtení mám v sobě plno pocitů a myšlenek. Nutí to člověka zamyslet se nad životem, smrtí, osaměním, stářím atd. Vřele doporučuji.