Starec a more
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323089/bmid_starec-a-more-ivT-323089.jpg
4
6659
6659
Príbeh kubánskeho rybára Santiaga a jeho boja o obživu s neúprosným morom sa povznáša na podobenstvo o osude človeka, ktorý sa nikdy nevzdáva. Maximálna sústredenosť na najpodstatnejšie prvky dodáva monumentalitu jednoduchému príbehu, a ktorom autor pracoval s prestávkami od tridsiatych rokov. Po dlhých týždňoch neúspešného lovu Santiago natrafí na obrovskú rybu. Nasleduje vysiľujúci zápas, v ktorom napokon víťazí človek. Ryba je však priveľká, preto sa ju rybár pokúša dovliecť k brehu pripútanú k člnu. Kým sa mu to podarí, rybu už zožral žralok, takže len obrovská kostra je svedectvom mimoriadneho úlovku.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Ani jsem se nenadála a otočila jsem poslední stránku. Je to na první pohled prostý příběh o muži, který žije rybařením, ale skrývá se za ním něco víc. Nezlomná touha zdolávat překážky, nevzdávat se, splnit zadaný úkol, překonávat vlastní cíle.
Jedním slovem - hrozný. Autor tam třeba popisuje nějakou situaci úplně zbytečně, nudně a zdlouhavě, že mi nezbylo nic jiného, než přeskakovat stránky.
Knihu jsem cetla podruhe, protoze jsem zapomnela, o cem predtim byla. :-) Ani dnes uplne nechapu, ze za tohle nekdo dostane Nobelovku, ale musim uznat, ze tentokrat se mi novela libila mnohem vic nez v puberte, a nasla jsem si tam sve. Houzevnatost starce, ktery se nevzdal, a plynuly, krasny popis jednoducheho pribehu me zaujal urcite pravem.
Ačkoliv se příběh může zdát jednoduchý, pro někoho možná nudný a příliš pomalu plynoucí. V pomalém plynutí je schovaná krása. Nádherný příběh, který by si měl přečíst každý.
Hezký příběh. Mě nejvíce oslovilo téma stáří. Jak jím všichni opovrhovali a stařec si svým hrdinským (a bláznivým) činem znovu vydobyl respekt. Také mě potěšilo zobrazení vztahu chlapce a dědy. Na první pohled lehké čtení o moři a přírodě, na druhý o zklamání, vůli a touze po lásce a uznání.
No, předně musím říct, že anotace, která prozradí druhou polovinu příběhu, je na facku. Celkově jde o jakouis čtenářskou vytrvalostni zkoušku, která ovšem v přímých i nepřímých formulacích a metaforách obsahuje mnohé s přístupu, kterým se člověk může popasovat snad s jakýmkoli náročným vlastním dílem od sportu po podnikání. V některých momentech sklouzává příběh k lehce Coelho/Alchymista duchu, ale naštěstí jde jen o záblesky, na rozdíl od nich je totiž tvrdým manifestem vytrvalosti, odhodlání a houževnatosti člověka vstříc mezním situacím.
Akorát ten konec mi přišel hrozně useklý a do ztracena, takže na plný počet to není.
Hmmm... Vím že je to klasika, pamatuju si že to bylo vždycky v povinné četbě ve škole, ale musím říct že mě to tedy moc nenadchlo. Byla to nuda. Aspoň se jsem se něco naučila o mořských rybách, ale jinak nic moc... Neumím si představit číst to jako teenager ve skole!
Jsem ráda, že jsem knihu četla jako dospělá. Kdybych ji přečetla v povinné četbě, tak by mě nebavila a vůbec bych ji nepochopila. Další důkaz toho, že k některým knihám musíte dorůst.
Vše je asi řečeno v popisu knihy, po jejím přečtení ale každý může přemýšlet nad množstvím hlubokých myšlenek, které děj symbolizuje. Zajímavá, ale už se k ní asi vracet nebudu.
Pro mě je to jiná generace, jiné století, Jirásek, styl pro mě nestravitelný. Prokouskával jsem se tím jaksi zarytě, abych to zvládl. To neni asi chyba pana Hemingwaye.. je to možná spíš chrakteristika mé osoby, mého vnímání. Tohle nedávám. Třeba u takové Hrany, tam už jsem se něčeho chytil...
Symbolika, metafora a ještě jednou symbolika. Zatímco například u Tracyho tygra jí na mě bylo moc, v tomto případě jsme se potkali naprosto perfektně.
Houževnatost a trpělivost starce, jeho neutuchající boj, silná vůle a to i přesto, že i jemu je jasné, že je to boj, který nemá šanci vyhrát. Stejně jako boj s časem. Ulovená ryba jako životní cíl a ostatní dravé ryby jako ti, co v životě hází klacky pod nohy. A ještě mnohem víc. Působivé.
Příběh který by v pohodě napsal 13-ti letý kluk či holka. Strašně jednoduchý příběh strašně okecávaný aby to bylo co nejdelší. Líbili se mi autorovo popisy situací a starce toť vše...
!Spoiler!
Většinou se mi popisné příběhy líbí, ale tohle opravdu ne. Líbila se mi starcova houževnatost, trpělivost a odvaha, ale příběh o tom, že si někdo chytne rybu, plaví se za ní skoro dva dny a pak mu tu rybu cestou domů stejně ožerou žraloci, mi nepřijde dostatečně zajímavý, aby se to natáhlo na 100 stránek.
Dále se mi i líbila chlapcova důvěra ve starce, ale to je asi tak vše...
Stařec a moře jsem přečetla během čekání v čekárně u lékaře. Jelikož to byla moje první kniha od Hemingwaye, nevěděla jsem do čeho jdu a kniha se mi docela líbila. Ač to není něco, co bych běžně četla, možná právě kvůli tomu, že je kniha krátká, mě nestihla znudit. U druhé knihy Hamingwaye jsem ale zjistila, že je to na jedno brdo, takže díky tomu, že jsem tuto knihu od výše zmíněného autora četla jako první, dávám tři hvězdičky.
Těžko psát komentář k tomuto významnému a oceňovanému textu, který uchvátil již generace čtenářů. Krátký příspěvek si přesto dovolím. Číst ten obyčejný přímočarý příběh starce bojujícího s rybou a oceánem, mluvícího si sám pro sebe, jeho jednoduchá, přesto vědoucí, slova, myšlenky, je zvláštním způsobem posilující. Možná je to placebo, možná je to způsobeno generacemi okouzlených čtenářů a já jdu zkrátka s davem. A říkám si, jak by se mi ten příběh mohl nelíbit? Vždyť za to autor dostal Nobelovu cenu. Těžko říct, ale možná, že se v tom jednoduchém textu opravdu skrývá síla, nezměrná energie oceánu. Nekonečná motivace bojovat a přežít, vzdor osudu a životnímu údělu. Starý, chudý rybář bez ničeho a bez naděje, a přesto si naději drží, přesto má sílu pokračovat dál. Věty typu „But man is not made for defeat. A man can be destroyed but not defeated.“ jsou esencí vzdoru. Jsou v jádru příběhu a, alespoň pro mě, důvodem, proč na mě text tak silně zapůsobil. Možná je v tom částečně i návod jak si v dnešním světě udržet zdravou mysl. Jak propastný rozdíl vůči dnešní době, máme vše, na co si vzpomeneme, a přesto jsme nešťastní a v depresích, neustále reptáme a stěžujeme si. Možná je čas od času vážně třeba připomenout si Santiaga a jeho boj s rybou.
U této knížky jsem především ocenila, jakým stylem je napsána. Neměla jsem problém se začíst ani se orientovat v ději. Co se příběhu týče, musím uznat, že se mi líbil, přestože rybaření jde naprosto mimo mě. Mohu jen doporučit.
Koment píšem niekoľko rokov po prečítaní a preto si dovolím tvrdiť, že pocit z knihy ktorý vo mne ostal je naozajstný a trvalý. Poctivých 5*
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Hezke, smutne, ale zaroven obdivuhodne z hlediska lidske vule a vytrvalosti.
Co vsechno clovek muze dokazat a kde v sobe vzit silu?