Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/558/bmid_starec-a-more-ulX-558.jpg
4
6746
6746
Starý rybář vyjíždí na sklonku svých dní na moře, přemůže obrovskou velrybu a vrací se s její kostrou, když byl jeho úlovek napaden žraloky. V tomto prostém ději je symbolisován odvěký zápas člověka s přírodou, nezadržitelnost ovládání přírody člověkem. Stařec ač sám uprostřed širokých vod, s nimiž srostl a dokonale je zná, není sám. Myslí na chlapce, kterého učil lovit, ví, že se o něj na břehu starají druzi. Vrací se z lovu s prázdnou vysílen a raněn. Přesto jeho příběh není pesimistický, naopak, brzy se s chlapcem vydají na nový lov. Novela (v r. 1954 Nobelova cena) výrazně ukazuje osobitý autorův vztah ke světu, způsob jeho vidění reality i způsob vyjádření. Je to oslava lidské statečnosti a houževnatosti s apotheosou lidské družnosti a závěrečném doslovu stručná charakteristika autorova života a díla.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , Československý spisovatelOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Kniha je to opravdu útlá, přečte se za pár hodin ale dojmy z ní v člověku doznívají ještě poměrně dlouho. Příběh je to současně velkolepý i krutý, ale o tom ten život přece je. Tvrdý a bez jakéhokoliv pozlátka. Boj starého člověka s umírající rybou.
Povinná četba na střední škole mne popravdě děsila. A nedokázala jsem ji vnímat jako dobrodružství nebo cokoli zajímavého. Jistě, autor je známý snad celosvětově, ale tohle pro mě nebylo
Pamatuji si ještě z povinné četby na základní škole. Někdy si rád najdu čas, abych si knihu přečetl znovu.
Tak tady hodnocení opravdu nechápu. Hnedka na začátku mě knížka chytla, přečetl jsem jedním dechem a na konci jsem proklínal autora, že musel napsat tak hořkosladký konec. Plné hodnocení bez váhání, fungovalo v každém ohledu.
Z nějakýho důvodu jsem si myslel, že to bude vleknoucí se nuda, ale na to, že je děj poměrně prostý - starý rybář loví velkou rybu - tak se jedná o překvapivě akční záležitost. Teda, alespoň stylem psaní, hlavní Stařec nestřílí na rybu M-16kou ani po ní nehází ručními granáty.
Fakt je to vcelku svižná knížka, spíše taková delší povídka, kde se hlavní hrdina jménem Santiago sem tam zatoulá v myšlenkách, ale vždy jen na chvíli. Hemingwayovi se daří efektně popisovat lov ryb, jen bohužel o rybách ani o jejich lovu nic nevím, takže plynulost mého čtení mírně narušovala všemožná rybářská terminologie. Plus jsem také nepochopil, proč se v českém překladu říká levé ruce "levička" místo "levačka" a pravé ruce "pravička" místo "pravačka".
Stařec a moře je vděčný na všemožný výklad, ale to poslední, co bych chtěl, je přemýšlet, "co chtěl autor říci". Pro mě je kniha především o tom, že se člověk nemá vzdávat svých snů, že je fajn mít nějaký svůj velký cíl, ačkoliv mu lidé nemusí rozumět, a že zároveň může být uklidňující najít si ve svém životě takovéto své malé velké cíle a jít si za nimi. Jeho věrný obdivovatel, bezejmenný chlapec, pak může být někdo, kdo za vámi půjde, když budete tu "svou věc" dělat dobře a inspirativně.
No, ale abych se do toho moc neponořil - Stařec a moře je čtivá kniha o jednom dramatickém rybářském výletu.
Sedm tvrdohlavých rybářů z deseti.
(SPOILER)
Stařec Santiago se rozhodne vyjet na moře brzy ráno, aby získal velký úlovek, který zoufale potřebuje. Ten se dostaví v podobě největší ryby, jakou kdy chytil na udici. Ale věci nejdou přímo podle jeho představ. Brzy se ukáže, že ryba spíše chytila jeho; nejenže stařec nedokáže rybu vylovit, ale dokonce ho ryba táhne i s člunem neznámo kam. Následuje ukrutný boj svou intenzitou srovnatelný s velkolepými bitvami lidských věků. Naštěstí přes těžká zranění a absolutní vypětí sil vyjde stařec z boje jako vítěz...., tedy pokud jeho vítězství přirovnáme k vítězství řeckého generála Pyrrha. Starcovo úsilí byla totiž marnost. Cestou domů bude jeho ulovený mečoun ožrán žraloky a
stařec si přiveze zpět jen kosti bez masa.
Pokaždé mě zaujalo, když se v novele Santiago choval k rybě jako k jiné lidské bytosti. Zároveň je však jeho nepřítelem. Příklad:
"Rybo," promluvil k ní," z té duše tě miluju a vážím si tě. Ale
zabiju tě, než skončí dnešní den."
Ve svém boji se nesoustředil na rybu jako na kořist určenou pro něj, ale jako na silného nepřítele, který bojuje o svůj život stejně jako on. Ohromující je i starcova vytrvalost. Tam, kde by každý dávno padl, on, přes bolest a nejistotu ve vítězství, pořád drží. Myslím, že se tím chce říci, že úspěchem v životě není vyhrát a získat uznání ostatní, ale bojovat za svou pravdu vytvořenou zkušeností a svědomím. A to i tehdy, kdy se to ostatním může zdát nesmyslné...
Je mi líto, že musím dát tak nízké hodnocení ale tato klasika mi vůbec nešla číst. Jen jsem stále přemýšlela, zda to vzdát, nebo to dočíst. Nakonec jsem kvůli čtenářské výzvě zatnula zuby.
Musím se přiznat, že nejprve jsem vůbec netušila, o co jde. Myslela jsem si prvoplánově, že to je kniha o rybářství a přemýšlela jsem, proč získala Nobelovu cenu a proč je v doporučené četbě. Vyhledala jsem si ji a pak pochopila a začala vidět mezi řádky. Kdybych to neudělala, myslím, že by mi po delší době zřejmě došel ten skrytý smysl, ale jsem ráda, že s pomocí jsem to objevila dříve. Líbily se mi narážky na křesťanství a způsob vyjadřování. Slova uměl Hemingway používat opravdu mistrně ; zvláště při popisu psychiky starce a jeho monologů a taky dialogů s rybou.
Knihu jsem přečetla velmi rychle, i když mi místy děj na moři připadal utahaný (stále dokola jedno a to samé). Nicméně se jedná o příjemné dílo, které na jeden večer určitě zabaví (možná i na dva, když nespolknete zdlouhavé pasáže a přes všechno se ten den nepřinutíte číst dál).
Přečteno během jednoho večera. Hemingwayovi se povedlo dostat me na more, pohupovat na vlnach, drit si ruce do krve, citit hlad. Zápas člověka s přírodou, se sebou a vitezstvim nad oběma. Žádný prostor pro pochyby. Skoda, ze anotace vyzrazuje cely dej. Sam jaem ti cetl aniz bych vedel a bylo to skvele, nevedet, jak muz dopadne. Čekal jsem, ze zemře.
Kniha k maturitě. Prvních 50 stránek mně moc neoslovilo, ale od stránky 50 jsem knihu přečetla jedním dechem. Kniha byla zajímavá a napínavá. Starcovi jsem držela pěsti.
Jeden starý muž, jedna velká ryba. Vzájemná úcta, vytrvalost a nezlomnost, nepřízeň osudu.
Krásná stará kniha, ale mě neoslovila. Příběh a myšlenka sdělení je jasná, ale pasáže jsou někdy zdlouhavé a pro mě nudné.
„Člověk není stvořen pro porážku. Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“ V téhle útlé knize je vše – naděje, odhodlání, radost, víra, štěstí, touha, boj, vztek, nenávist, bezmoc, smutek, rezignace i smíření. K tomu není třeba nic dodávat.
Pro mě naprostý vrchol literatury. Vykreslení krizových situacích a jednotlivých popisů je naprosto úžasné. Hlavní postavy mě bavili, provázanost starého rybáře a mladého chlapce, který ho obdivuje je naprostá bomba. Navíc metoda špičky ledovce, kdy si každý domyslí, co potřebuje.... Doporučuji.
Krásně napsán příběh zkušeného starce, rybáře, který, ač již sláb, dokáže zvládnout tak nelehkou situaci a přijat ji - ne se zatrpklostí, ale s touhou, porvat se s těžkostmi tak, že je tím příkladem i pro chlapce, který jej má upřímně rád a má se od něj čemu učit, aby lépe dorůstal ve svém porozumění přírodě i lidem.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Tažko sa mi s postavou stotožňovalo, či už preto, že to bol muž na sklonku života, alebo že to bol chudobný rybár. Možno práve pre tieto rozdiely, možno pre niečo iné, ale ja som v tejto knižke zaľúbenie nenašla.