Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/558/bmid_starec-a-more-ulX-558.jpg
4
6599
6599
Starý rybář vyjíždí na sklonku svých dní na moře, přemůže obrovskou velrybu a vrací se s její kostrou, když byl jeho úlovek napaden žraloky. V tomto prostém ději je symbolisován odvěký zápas člověka s přírodou, nezadržitelnost ovládání přírody člověkem. Stařec ač sám uprostřed širokých vod, s nimiž srostl a dokonale je zná, není sám. Myslí na chlapce, kterého učil lovit, ví, že se o něj na břehu starají druzi. Vrací se z lovu s prázdnou vysílen a raněn. Přesto jeho příběh není pesimistický, naopak, brzy se s chlapcem vydají na nový lov. Novela (v r. 1954 Nobelova cena) výrazně ukazuje osobitý autorův vztah ke světu, způsob jeho vidění reality i způsob vyjádření. Je to oslava lidské statečnosti a houževnatosti s apotheosou lidské družnosti a závěrečném doslovu stručná charakteristika autorova života a díla.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , Československý spisovatelOriginální název:
The Old Man and the Sea , 1952
více info...
Přidat komentář
Líbila se mi starcova pokora vůči rybám a celkově zvířatům (přitom Hemingway jezdil do Afriky střílet lvy, buvoly a podobně- což považuju za svinstvo hodné trestu smrti). Bohužel 80% příběhu tvoří samotné chytání ryby, což mi nepřijde jako úplně bohatá dějová linie.. A to že je kniha svým způsobem oslavováním vytrvalosti a houževnatosti není nic, co by ji spasilo. Tak to vidím já.
Nádherná kniha! Prožívala jsem se starcem každé bolestivé škubnutí prutu.
Kniha mě zvláštním mrazivým způsobem uklidňuje.
Taaak... Dočteno. Prožito. Pochváleno. Stařec a moře mě skutečně uchvátil, a to i přesto, že obsahově by kniha mohla působit zdlouhavě a prázdně. Já z ní však hltala slovo po slovu. Krásný, citlivý příběh o soucitu, vytrvalosti a porozumění existence všech tvorů. Už počáteční pasáž o chlapci, který byl se starcem provázán nezměrnou láskou a respektem, mě emocionálně pohltila. A pak celá ta plavba, prolnuta zajímavými myšlenkami a pocity mě pohltila snad ještě více. Jediné, co pro mě samotnou bylo hůř stravitelné, tak pasáže o ubíjení ryb a žraloků, nicméně i ty jsou neodmyslitelnou součástí pro dokreslení příběhu.
Doufám a pevně věřím, že tato kniha není mým poslední literárním prožitkem z pera a mysli pana Hemingwaye.
Můj první Hemingway. Tuhle knihu jsem si zvolila částečně kvůli čtenářské výzvě a částečně proto, že je to přece ono „slavné“ dílo. Krásně ztvárněný příběh o střetu člověka s přírodou i sebou samým, vítězstvích a prohrách, mužské nezdolnosti a odhodlání apod., navíc v prostřední exotické Kuby a poměrně exotického povolání (rybařit u nás na rybníce je něco trochu jiného, že ano).
Všechna ta „moudra“ a univerzální pravdy lidského bytí kupodivu nejsou ve vyprávění zaobaleny nijak sofistikovaně, naopak dost často plavou okatě na vodní hladině jako chuchvalce světélkujících chaluh. Ale že by to byl příběh přímo nobelový? Nu dobrá, komisi to neberu.
50x a stále poprvé tuhle knížku, mohla bych ji číst pořád dokola! Je úchvatná!
Krásná kniha o tom, že máme jít za svým cílem a nemáme se vzdát naděje za žádnou cenu. Kniha je dojemná. Ukazuje vztah starého muže a malého kluka. Velmi se mi líbila.
Krásný příběh plný emocí ... příběh ve kterém pocítíte celou škálu různých pocitů ... beznaděj střídá naději a odhodlání ... rutina a jednotvárnost střídá akci a napětí ... pocity bezútěšnosti a osamělosti se střídají s vírou v lidi, která dává důvod žít ...
... je to ovšem i příběh, o odvaze, síle vůle a pak taky o ... mužské ješitnosti a tvrdohlavosti :-)
... a taky to krásně napsal v komentáři níže JanPřemysl: " Nejde jen o těžkosti života, jde o boj, který vede každý sám se sebou, se svojí vůlí, ..."
Knihu jsem si poslechla v krásném přednesu Ladislava Mrkvičky. Příběh je to hluboce lidský, příběh věčného a nekonečného boje silné vůle proti osudu. Určitě je velice poučný pro nás věčné stěžovače a kňouraly. Kéž bychom všichni dokázali být tak stateční a nezlomní, jako stařec.
Pro mě byla tato kniha zkouška trpělivosti. Jelikož jsem ji měla jako povinnou četbu, tak mě stálo opravdu hodně sil neodložit ji a přečíst až do konce.
Podmanivý kratší text, který pod vrstvou jednoduché zápletky o boji starého muže a velké ryby skrývá mnoho dalších významů. Je to ten typ příběhu, ve kterém si každý čtenář může najít to svoje. Pro mě to bylo o důstojnosti, úctě a sebeúctě. O tom, že čestný boj má smysl, i když je výsledek nejistý. Že čestný boj má smysl dokonce i tehdy, když je téměř jisté, že to dobře nedopadne. Že důležitější než ten výsledek, je podívat se sám sobě do očí a vědět, že jsem udělal všechno, co jsem udělat mohl.
Četl jsem Starce a moře už dříve (jako středoškolák) a nějak zvlášť mě ta novela nezaujala. Teď jsem se k Santiagovi vrátil a dobře jsem udělal, protože mě tenhle příběh (jakkoli je veskrze smutný) naplnil nadějí a optimismem.
Každý mne odrazoval od 100 stran nudného textu o rybařině. A co jsem našla? Hloubavý a strhující text o překážkách v životě, a jeho zdolávání, o síle duše. Symbolické a ohromující. K tomuto textu Ernesta Hemingwaye se budu ráda vracet.
Ano, chápu všechnu tu symboliku a um, který zde autor dokázal vyjádřit. Ale vážně jsem nedokázala myslet na nic jiného, než jak jsem ráda, že nechodím rybařit :-)
Prvních 10 stránek jsem doslova hltala, hrozně se mi líbil styl psaní. Toto nadšení opadlo kolem 30 strany, kdy jsme se rozhodovala, jestli knihu dočíst nebo ne. Napsat 50 stran o tom, jak ryba táhne člun je umění, ale pak už mi to přišlo trochu nudné.
Nakonec jsem ovšem ráda, že jsem knihu přečetla. U nějaké té 60 strany mě to už zase začalo bavit a čím jsem byla blíže konci, tím více mi docházelo, jak je tato kniha vlastně geniální, takže nakonec dávám i 4 hvězdy.
Rozhodně si ji přečtěte, není to ztráta času, ale jen milá zkušenost s dalším příběhem:)
Staře a moře nebyl mojí první knihou od Hemingwaye a zdálo by se, že jsem na ni byla připravena. Dlouho jsem ji odkládala a raději si vybírala jiná autorova díla.
Kniha je napsaná dobře, zvláště ze začátku se setkáváme s pěkným popisným stylem, pro Hamingwaye tak příznačným.
Bohužel, mě kniha v půlce příběhu ztratila, ztratila jsem zájem o pokračování a spíše jen sledovala, jak dlouhá cesta hlavního hrdinu ještě čeká, kdy už se dočkám cíle (konce knihy).
Teď si dovolím napsat názor, který je možná trohu kacířský, ale myslím, že Hemingwaye je obecně hodně přeceňován, jako mnoho amerických autorů. A tato kniha je toho příkladem.
Líbil se mi způsob psaní ,,pod ledovcem". Kdo knihu pochopí, pět hvězdiček dát musí.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Četla jsem v prosinci 2014. Podle mých poznámek:
Ve vydání, které jsem četla jsou i autorovy fotografie, černobílé, i jeho články a povídky, které jsou asi přípravou na dílo.
Středoškoláci se učí, že 90 % není v novele vysloveno. Asi jsem četla nepozorně, nebo nejsem vnímavá, ale něco chápu, ale asi ne vše, co autor chtěl říci.
Útlé, čtivé, lidské, bolestné.
Citát:
"Člověk si napřed půjčuje a potom žebrá."