Stařec a smrt
Jiří Stránský
Hrdinou nejnovější knihy spisovatele a scenáristy Jiřího Stránského, známého široké veřejnosti jako tvůrce seriálu Zdivočelá země, je starý muž, téměř devadesátiletý Vilém, který byl za totality několikrát vězněn. Minulost a osudy vězněných kamarádů se v jeho vzpomínkách samozřejmě objevují, ale podstatně větší roli hraje současnost - rodinné problémy, rozvod milované vnučky Aničky, ztracené přátelství s někdejším kamarádem Karlem, nyní tchánem Vilémovy dcery. Nejdůležitější osobou pro Viléma je ale jeho manželka Milka, která sice už před třemi lety zemřela, ale on si s ní přesto den co den povídá... Novela je oslavou celoživotní lásky a oddanosti, která nekončí ani manželčinou smrtí.... celý text
Přidat komentář
Téma politických vězňů- důležitost kamarádství a solidarity. Oslava manželské lásky, která ani smrtí nekončí. Vilda (=stařec) si i po její smrti vypráví se svou ženou Milkou. Metafyzično. Hold manželství. Krásný příběh.
(2008)
Citlivě zachycený příběh manželského páru. Manžel i po smrti rozmlouvá se svou zesnulou manželkou.
Jiří Stránský tři roky po vydání této povídky ovdověl, v televizním pořadu Čtenářský deník (viz Zajímavosti) vzpomíná, jak vnímal manželčinu smrt.
Povídka navazuje na kratší povídku Stařec a chlapec: https://www.databazeknih.cz/povidky/starec-a-chlapec-2791
takové pohlazení po dušičce, ještě tak, kdyby se podle toho dalo tím životem jít - ale to už záleží na každém z nás...
Radost z knižního veletrhu
Pravidelně si dělám knižní radost návštěvou a nákupem na podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě a ani letošek nebyl výjimkou. Tento rok jsem si například zakoupil titul Stařec a smrt od pana Stránského a po přečtení ho doporučuji.
Od tohoto autora jsem přečetl zatím jen krátkou Tichou Poštu a ta mě za chvilku ihned dostala a řadím ji mezi své nejoblíbenější knihy napsané domácím autorem. Stařec a smrt sice ve mně až takové potěšení nevyvolal, ale přesto si myslím, že je kniha velice dobrá. I toto dílo má velice málo stran (172 stran), ale pocity z něj ve mně zůstanou ještě dlouho po přečtení. Velice se mi líbil autorův styl vyprávění. Nikam se nežene a vše zde má svůj čas a spojitost. Rozhodně se nenudíte a naopak obdivujete ten jednoduchý avšak přesto skvostný autorský styl. V samotném ději se pak občas objeví i chmurné věci, ale vždy trvají jen chvíli a pan spisovatel se poté vrací k milému a pokojnému vyprávění. Chválím za samotné postavy. Stařík Vilém je protřelý kmet a je to na něm znát, ale já ho viděl jako dědu co by se pro rodinu rozkrájel. Takový sympatický postarší pán, úplně jako můj děda. Taky jsem si na něj skrz tuto postavu při čtení nejednou zavzpomínal. Ostatně stejně jako Vilém i vy díky textu budete hodně vzpomínat a v tomto případě je to dobře. Jeho už zesnulá žena Milena musela být za života taky velmi sympatická. Rozhodně tak působila. Jejich dialogy samotný děj velmi obzvláštňovaly a vylepšily ho. Při čtení jsem si všiml, že autoři ve svých dílech pak hojně využívají právě tu promluvu mrtvých, natož samotný motiv smrti. Zrovna tato kniha byla hned druhým dílem po sobě, ve kterém se tyto věci vyskytly. Pobavili i dětské postavy a jejich čechoangličtina, toto spojení dvou jazyků mnohdy vyvolalo úsměv ve tváři. Ještě jsem si velice oblíbil postavu taxikáře Huberta, díky němuž je Vilém oslovován titulem mylord. No řekněte, není to milé, to by se mi také líbilo. Poslední postavou je Modřenka. Dáma s různě barevným účesem v různou dobu a v ději zainteresovaných postav kamarádka. Musím pochválit i velice hezky a kouzelně zpracovaný samotný konec novely.
Knihu jako takovou ke čtení rozhodně doporučuji. Byť je krátká, tak má vše potřebné a celkově je taková krásně lidská. I proto ji hodnotím 90 %.
kniha mě upřímně příliš nenadchla, má krásnou myšlenku celoživotní lásky, ale na mě to bylo příliš "přeslazené" a moc táhlé, z druhé stránky kniha popisuje stáří, takže má být poklidná, bez prudkých zvratů a napětí...
Autorovy další knížky
| 2006 |  Zdivočelá země / Aukce |
| 1991 | Zdivočelá země |
| 1998 | Štěstí (10 povídek) |
| 2013 |  Balada o pilotovi |
| 2004 | Tichá pošta |
Zajímavý způsob psaní, ale chytlavý. Z života hlavní postavy se dozvídáme jen střípky, ale ty důležité, takže to stačí.
Odevzdání. Věrnost. Vzpomínky.